Slyšeli jste o komunikačním schématu? 

Komunikační schéma

Pokud něco chceme sdělit, musíme na to nejdříve myslet. Máme tedy myšlenku. Tu zakódujeme prostřednictvím kódu. Pod pojmem kód si představte češtinu jak psanou, tak mluvenou. Kód přechází přes kanál (vzduchové kmitání, stránky papíru, elektronické informace…). Nyní přichází první důležitá věc. V kanálu se do sdělení přimíchává 

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

Nyní se vraťme zpět k našemu schématu. Z kanálu jde kód k příjemci, který sdělení rozkóduje a přijme. Již jsme si řekli, že šum, který se do kódu přimíchal, může vést k neporozumění na straně příjemce. Druhou podstatnou informací je fakt, že přijaté informace příjemce konfrontuje se svými osobními zkušenostmi. Opět si uvedeme příklad. Dívka mluví o svém pitbulovi jako o krásném a hodném mazlíčkovi. Vás při tom stejná potvora nedávno pokousala tak, že jste ležel měsíc v nemocnici. Dívčino vyprávění tak budete vnímat negativně díky své osobní zkušenosti.

Celé schéma si ještě jednou pro lepší názornost shrneme (jde o Shannon-Weaverův matematický model komunikace).

myšlenka (autor sdělení) – zakódování – kanál (+ šum) – rozkódování – příjem sdělení (osobní zkušenosti)

Je nutno zopakovat, že toto schéma je velmi zjednodušené, jednostranné, a realitě nemusí nutně vyhovovat. Přesto pro naše účely postačí.

Nyní se dostaneme k jádru článku. Abychom zvýšili pravděpodobnost, že našemu sdělení bude porozuměno tak, jak jsme ho zamýšleli, použijeme redundanci, tj. informace, které příjemce očekává. Lze říci, že čím více redundance je ve sdělení, tím „méně překvapivé“ sdělení je. Velmi redundantní sdělení při hovoru týkajícího se svátků je např. „24. prosince se slaví Vánoce,“ neboť nepřináší žádnou novou informaci a je očekávatelné.

Opakem redundance je entropie. Ta naopak vyjadřuje, na kolik je pro nás sdělení nové. Pokud se tímto tématem sami nezabýváte, je pro vás článek velmi entropický. Možná si některé jeho pasáže budete muset přečíst znovu. Za to právě může nízká úroveň redundance ve sdělení.

Většině z vás je již nyní jasné, že pojmy redundance a entropie jsou úzce spojené. Platí velmi jednoduché pravidlo – čím vyšší redundance, tím nižší entropie a naopak.

Specifickým případem redundance je fatické sdělení. Je to vysoce (či výhradně) redundantní sdělení, které má za úkol započít či udržet zmiňované komunikační schéma. Mnohdy je takové sdělení společensky vyžadované. Když jdete kolem člověka, kterého znáte, pozdravíte ho. To je fatické sdělení. Lidé často začínají komunikaci otázkou: „Ahoj. Jak se máš?“

Myslíte si, že nás opravdu zajímá, jak se daný člověk má? Někoho určitě ano, ale ve většině případů se na tuto otázku dočkáme odpovědi, kterou jsme očekávali (a tudíž byla redundantní). „Dobře. Jde to…“ Entropickou by byla třeba odpověď: „Nic moc. Včera jsem ukradl letadlo a teď mě honí policie.“

Entropie se definuje jako míra neurčitosti (neočekávatelnosti) sdělení.

Všimněte si jedné věci. Entropie na rozdíl od redundance vyvolává zájem a zvědavost. Proto jsou velmi úspěšná oslovení žen, ze kterých vzejde nesmyslná pointa. Taková oslovení, ve kterých ženě říkáte něco, co by nečekala, jí sdělují, že jste zajímavý člověk. Redundance je však potřeba, aby bylo sdělení porozuměno.

Příště se podíváme na to, jak tyto informace využít v praxi.

Protože pro tento článek posloužila jako zdroj odborná publikace, vyskytují se v něm odborné pojmy. Snažil jsem se je co nejvíce zjednodušit a vysvětlit. Přesto vám doporučuji článek přečíst vícekrát nebo se zeptat v diskuzi, pokud něčemu nerozumíte.

U schématu komunikace a u odborných pojmů autor čerpal z publikace: McQuail, D: Úvod do teorie masové komunikace.