Prožijte slast, odstraňte trému

Všechno, co ve svém životě děláme, nám přináší emoční odezvu. Radost z úspěchu, strach při oslovení ženy, úzkost z testu či pracovního pohovoru jsou nedílnou součástí našeho života. Když se naučíte tyto pocity ovlivňovat, dokážete se se stresem i s radostí vypořádat mnohem lépe.

Jak moc nás ovlivňují naše emoce? 

Emoce jsou naše droga. Chceme je, máme je rádi. A někdy je naopak nesnášíme, protože nám znesnadňují dosažení našeho cíle. Jde v podstatě o reakci našeho těla, která má za úkol nás chránit, nutit nás něco udělat. Ať už se cítíme jakkoli, vždy to má nějakou příčinu a nějaký účel.

Jako všichni tvorové máme i my lidé pochopitelně nejraději slast. Rádi se odměňujeme, milujeme ten pocit z dobře vykonané práce či jen z náhodného štěstí, které nám zpříjemní den. Snažíme se tuto slast co nejvíce a nejčastěji vyhledávat. A je při tom jedno, zda studujeme, pracujeme, zda jsme boháč či bezdomovec. Slast je naše droga.

Všichni jí dokážeme cítit, všichni jí máme tak rádi.

Potíž se slastí je ta, že její úroveň postupně klesá s opakující se činností. Absolutně nejsilnější je zezačátku, ale postupně klesá. Takže když se nám poprvé podaří být v něčem nejlepší, jsme v sedmém nebi. Jsme absolutní špička na celém světě a nikdo na nás nemá. Podruhé je to také super. Ale když jsme podesáté za sebou pořád nejlepší v tom samém, už nás to přestává pomalu bavit. A hledáme způsob, jak dotyčnou věc obměnit. Chceme znovu tu dávku slasti, kterou jsme pociťovali poprvé. Jenže ona ne a ne přijít.

Podobné je to i s dalšími činnostmi vyvolávající slast. Například takový koncert. Nedávno jsem byl na představení Kabátů a musím uznat, že měli naprosto výbornou show. Po vzoru kapel světového formátu mají vlastní stage, zvukaře a propracované vizuální efekty. Zážitek je to naprosto úchvatný, ale hádejte co. Jednou stačí. Podruhé by to bylo také super, ale už ne tolik, jako poprvé.

K tomu, abychom dokázali vyvolat slast podobnou té prožité, je potřeba začít se poohlížet jinde. Takže pokud vaše slast pramení z toho dostat do postele ženu pomocí svádění, ty nejintenzivnější pocity si prožijete hned s tou první. Ty další budou také fajn, ale pokud vám jde čistě a pouze o radost ze svádění, již nikdy si jí neužijete tolik jako poprvé. Černé vyhlídky, že? I v takových případech ale k uspokojivému výsledku stačí drobná změna. Třeba sázka s kamarádem, přitažlivější žena, vyzývavější prostředí. Úspěch pak opět přinese o něco více slasti, než kdybyste pořád dokola opakovali to samé.

Nalaďte se na pozitivní, ne na negativní

V našem emočním prožívání existuje jedno důležité pravidlo, které sice každý podvědomě zná, ale málokdo jej správně využívá. Náš prožitek, ať už pozitivní či negativní, bude tím intenzivnější, čím více se na jeho vnímání naladíme.

Představte si, že na dva dny jedete do zábavního parku na horské dráhy. Nevíte, co od toho čekat, takže cítíte směs strachu, očekávání a možná radosti. Dorazíte na místo, uvidíte před sebou monstrózní dráhu a začnete se bát. S vypětím všech sil na ni vystojíte frontu, sjedete ji a zjistíte, že ono to zas tak hrozné není. Zkusíte tedy další atrakce a ve výsledku první den „nějak přežijete“.

Přes noc však vaše původní obavy ustoupí. Už necítíte strach, jen očekávání a radost. Chcete vyzkoušet i to, co jste první den nestihli. Takže si ve výsledku druhý den na atrakcích užijete mnohonásobně více, než ten první. Naladili jste se na emoce, které chcete vyvolat, odstranili jste většinu strachu, která vaše prožitky brzdila, takže jste nyní na slast mnohem vnímavější.

Tento princip bohužel funguje i pro negativní emoce. Když něco očekáváme, jsou naše prožitky mnohem horší, než když to neočekáváme. Možná jste také měli ve škole učitele, kteří si libovali v tom, že vyvolávali studenty v určitém pořadí. Buďto podle jména, nebo podle posazení. A vy jste jen tiše seděli a čekali, až na vás přijde řada. Oproti tomu, když vás někdo vyvolal zcela nečekaně, ani jste se nestačili začít bát. Zkrátka nebyl čas.

Uvědomte si, že když se dopředu naladíte na pro vás nejhorší možnou variantu, začnete se utápět v negativních emocích. Nezkušení muži při balení už dopředu přemýšlejí nad tím, co se stane, až je žena odmítne. A nakonec natolik znervózní, že se ani o nic nepokusí. Žena je pak ani nebude muset odmítnout, vyřadí se sami.

Přehrávejte si situaci

Pro negativní emoce naštěstí platí stejný princip jako pro ty pozitivní. Z jedné činnosti jich budete prožívat čím dál méně, zkrátka si zvykáte. A dokonce k tomu nepotřebujete danou situaci ani skutečně prožívat. Stačí, když si to bude myslet vaše podvědomí. A toho nejlépe docílíte tím, že si všechno budete přehrávat ve svých představách.

Tedy, pokud vás čeká důležité jednání, pracovní pohovor, zkouška, nebo třeba státnice, není nic jednoduššího, než si celou situaci předem v hlavě přehrát. Nikoli příliš idealizovaně, ale reálně tak, jak se to skutečně může stát. Přemýšlejte nad detaily, prožívejte negativní emoce. A hlavně si jako nejhorší možnou variantu představte, že na vás sice budou vyvíjet tlak, ale nakonec vše zvládnete.

Takže například, pokud vás čekají státnice, a vy víte, že nechcete učení věnovat příliš času, přehrávejte si v hlavě situaci, kdy vás komise neskutečně dusí, pokládá vám záludné otázky a vy nevíte, zda vše vůbec zvládnete. Nakonec ale projdete s trojkou, protože to je nejhorší možná varianta, která vám hrozí. Věřte tomu, že i nejhorší možná varianta pro vás bude úspěch, budete pak mnohem klidnější. A pokud se máte v úmyslu opravdu detailně připravovat, zvolte si jinou nejhorší variantu. Třeba takovou, že dostanete dvojku.

Aktivní a pasivní přístup

Lidé se ve svém přístupu k životu dělí na ty aktivní a pasivní, jak už jsem ve svých článcích zmínil. Tento rozdíl je poměrně znatelný v přístupu k emocím. Aktivní lidé totiž nemají rádi, když na ně delší dobu působí negativní emoce. Chtějí je odstranit a věci vyřešit. Naopak pasivní lidé se spokojí s tím, že s postupujícím časem se síla negativní emoce neustále snižuje. A pak přijde jiný problém, který se řeší naprosto stejně. Nicméně drtivá většina problémů sama neodejde. Pořád vám budou otravovat život, dokud se je nerozhodnete buďto vyřešit, nebo kompletně rezignovat. Tak koukejte řešit, právě jsem vám dal nástroj, jak si to o něco ulehčit.

Komentáře

Můj případ
 od autora Noobody

    Uvědomte si, že když se dopředu naladíte na pro vás nejhorší možnou variantu, začnete se utápět v negativních emocích. Nezkušení muži při balení už dopředu přemýšlejí nad tím, co se stane, až je žena odmítne. A nakonec natolik znervózní, že se ani o nic nepokusí. Žena je pak ani nebude muset odmítnout, vyřadí se sami..... - mám problém tohoto typu, nejsem příliš zkušený a jezdím každé ráno do školy s jednou holkou, co se mi líbí, už jsem za ní párkrát zašel pokecat, jenomže ona je tam vždycky se sestrou a já, protože nejsem moc zkušený, tak si nějak nevěřím a bojím se jí zeptat, jestli by nezašla ven. Nevím zda je to ze strachu z její sestry, že si pak bude říkat: to je ubožák a má sestra ho odkopla atd. ... co bych si v takové situaci měl přehrávat v hlavě, popř. co si stanovit jako cíl? Díky za rady[S03]

    Reaguj na tento komentář
    Bez nadpisu
     od autora RaShCZ

      Cestou do školy a ještě k tomu před sestrou ji nikam nezvi. Až si s ní zase půjdeš pokecat, řekni si tak minutku před jejím výstupem o číslo. Odpoledne či další den jí mužeš zavolat a pozvat ji. [S03]

      A nejhorší možná varianta? Nedá ti číslo, popřípadě ti později řekne, že nemá čas. I kdyby se ti to stalo, budeš moct na sebe být hrdý, že ses překonal a zkusil to.

      Reaguj na tento komentář
      Re:
       od autora Noobody

        Jenomže ono je to tak, že když za ní jdu, je tam i její ségra, takže s ní o samotě určitě nebudu. Třeba kámoška mi psala, že nemám řešit její ségru, tu přece nechci a prostě ji někam pozvat, když to udělám takhle osobně, budu hned vědět, jestli se bude kroutit nebo bude mít zájem. Co já můžu hodnotit, tak když se s ní bavím, tak je na mě příjemná, směje se, vyptává se atd, Jenomže jak říkám, není prostor, kdy tam s ní budu sám ... takže myslíš, že je lepší prostě za ní dojít, zeptat se na číslo a pak zavolat?

        S tou nejhorší variantou máš pravdu. Díky [S03]

        Reaguj na tento komentář
        Re: Re:
         od autora RaShCZ

          Jj, jsem pro telefon. Ten před sestrou nebude tak řešit, jako kdybys ji přímo někam zval (+ ve škole se může stát něco, co by to tvé přijaté pozvání přebilo a ona ho nakonec stejně zrušila, či se nedostavila). A vymlouvání se poznáš, i když jí zavoláš. Jakmile zazdí dva tvé návrhy, nemá pravděpodobně zájem. Plus si s s ní budeš moct případně cestou do školy občas pokecat, aniž by ses ostýchal před sestrou. [S03]

          Reaguj na tento komentář
          Re: Re: Re:
           od autora noobody

            To co píšeš se mi hodně zamluvá, máš pravdu. Určitě je to lepší, než takhle kolem sebe chodit celý rok a nic nedělat.

            Poslední otázka: nenapadá mě žádná fráze, ajk si o ten telefon říct ... napadlo mě pouze tohle: Hele Andrejko, mohla bys mi na sebe dát telefonní číslo? + dodat něco vtipnýho? (nic mě nenapadá)

            Nebo se jen zeptat na číslo, počkat na její reakci a kdyby se ptala na co ho potřebuji, tak třeba říct: nech se překvapit :)

            Reaguj na tento komentář
            Re: Re: Re: Re:
             od autora RaShCZ

              Zeptej se jí normálně, myslím, že na těchto stránkách najdeš hodně tipů a článků na toto téma. A nic vtipnýho nedodávej. [S03]

              Reaguj na tento komentář
              Re: Re: Re: Re: Re:
               od autora noobody

                Ahoj Rashi, chci se ještě zeptat, je to už víc, jak 2 týdny, ale bohužel za ty dva týdny jsem tu slečnu viděl tak 3x a z toho jsme se pouze minuli. Až tuto středu jsem jel stejným autobusem, takže jsem si za ní šel pokecat (bylo to tak 5 minut, než přijel autobus). No ten rozhovor nebl příliš dobrý, co si budu nalhávat, ještě se do toho mýchala její ségra, takže nic moc. Já tu situaci vyhodnotil tak, že by moc nebylo dobré se jí ptát na číslo, když jsme se tam všichni tři bavili o určitým tématu, tak vychrlit na ni, že chci číslo se mi nezdálo.

                No chci se zeptat, jak to ona asi tak může brát? Když si povídáme, tak se i ona ptá na různý věci, kdybych jí byl ukradenej, tak by se moc neptala. Myslíš, že mi za tu zdlouhavost dává mínusový body, nebo to holky berou jinak a pomalejší styl balení jim nevadí?

                Díky za odpověď

                Reaguj na tento komentář
                Re: Re: Re: Re: Re: Re:
                 od autora RaShCZ

                  Ahoj. Ona to bere jednoduše kamarádsky. Což znamená, že si s tebou sice ráda pokecá, ale pak už na rande nepůjde. Jestli jí chceš mít jako kamarádku, klidně pokračuj. Jestli bys s ní chtěl chodit, raději se pochlap a na to číslo se jí zeptej. Kamarád s ní můžeš zůstat, i kdyby ti ho nedala.

                  Reaguj na tento komentář
                  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
                   od autora noobody

                    Tak především děkuji za objasnění. Nejhorší na tom je to, že moc dobře vím, že když nic neudělám, tak ji na 100% nezískám. A když něco zkusím, tak mám alespoň 50%, že to výjde. Bohužel jak říkám, zatím mi nebylo přáno a za poslední 2 týdny jsem se nijak nepohnul :(.

                    Reaguj na tento komentář
                  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
                   od autora noobody

                    Ahoj Rashi, ještě mi prosím dej jednu radu a už nebudu otravovat. Už je to celkem dlouhá doba, co jsem se Tě ptal, co mám dělat a kdy se zeptat na číslo ... on problém je následující, od nového roku jezdím do školy na odpoledne, takže ráno stejným autobusem nejezdím, celé tři měsíce jsme se neviděli a mně to pořád štvalo, že ani to číslo nemám. Jenže před čtrnácti dny se mi poštěstilo a když jsem jel domů, tak jela stejným autobusem. Tak jsem si řekl, že se musím aspon zeptat, protože se třeba nemusíme zase několik měsíců vidět. Já nasedal do autobusu o zastávku dřív, takže jsem seděl hodně vzadu, jelo dost lidí, takže si musela k někomu přisednout, samozřejmě jela i její ségra. Tak jsem si řekl, že pokud se někde poblíž, ať už přímo vedle ní uvolní místo, tak si přisednu a pokecám.

                    To štěstí jsem měl a před ní se místo uvolnilo, tak jsem si přesednul před ní, otočím se na ni a ptám se jak se má. Odpověděla a já jak s ní dlouho nemluvil, jsem byl docela nervozní a při myšlenkách na to číslo, jsem hned asi 3. nebo 4. otázku řekl: Hele dáš mi na sebe číslo? ... Tak chvíli přemýšlela a pak že neví, zda to má cenu a takovej podobnej styl výmluv, zachoval jsem chladnou hlavu a říkám: ty děláš, jak kdybych tě žádal o ruku, za zkoušku přece nic nedáš. No a tak mi to číslo teda dala. Tak jsem ji prozvonil a uložil si ji ...

                    Za dva dny jsem sebral odvahu a zavolal, ano byl jsem dost nervozní. Párkrát to zazvonilo a když to zvedla, tak se hned představila. A já říkám: Ahoj, jak se máš. A ona: Jé to seš ty, no mám se tak a tak ... (proč si mě neuložila fakt nechápu). Jak jsem byl nervozní, tak ze mě vypadlo, zda má čas na večer (volal jsem v 16:20 v pátek s dotazem, jestli má večer čas). Ano čas to nebyl ideální....

                    Ona že jde do fitka, tak říkám a co někdy jindy? Tak říkala, že na sobotu má nějakou rodinnou akci a v neděli něco s rodičema, že mi kdyžtak napíše (jasný, vím, že to jsou výmluvy) ... Nechal jsem to trošku zchládnout a tak trošku doufal že o týden později ji uvidím osobně (minulý týden, středa) ano opravdu jsem ji ráno viděl, tak jsem si chtěl jít pokecat a nějak vidět, jak se ke mně bude chovat, no tentokrát tam nebyla jen se ségrou, ale i s nějakou kámoškou, která mě fakt nemusí, jakoby těsně před mým příchodem k nim říkala: Proč zase otravuje? ... No kecali jsme celkem normálně, ta kámoška se nezapojovala, nejvíc se bavila její ségra.

                    No říkal jsem si, zase tak hrozný to být nemusí, ještě jednou jí zkusím zavolat. Tak jsem tuto neděli někdy kolem 2hé odpoledne zavolal, chtěl jsem ji pozvat jen někam na procházku, bylo celkem krásně, jenže mi to nebrala. Tak jsem si řekl, zkusím to ještě v pondělí (včera) někdy kolem 16té hodiny a opět to nezvedala (nejsem naivka, náhoda to nebude). No chci se zeptat, má to cenu ještě zkoušet? Kámoš mi radil, at jí napíšu sms, něco ve stylu, proč se se mnou nebaví, zda jsem jí něco udělal, nebo tak něco ... ale to mi připadne, že už se tak zhodím, že kolem mě bude chodit jen s posměchem, jakej jsem blbec ....


                    Já už jsem celkem smířený, že nemá zájem, ale štve mě, že se nedokáže normálně bavit a říct mi to narovinu. Kdyby mi to zvedla a řekla, že nejde, tak je to jasný. Myslíš, že ta smska je dobrej nápad? Díky za rady ...

                    Reaguj na tento komentář
                    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
                     od autora RaShCZ

                      Ahoj. No, zvoral jsi tam docela dost věcí, ale aspoň budeš pro příště poučený. [S03] SMS už na tom podle mě moc nezmění, ale klidně jí pošli, pokud chceš.

                      Reaguj na tento komentář
jsem na tom podobně
 od autora tomino

    Modelová situace. Na baru, v kavárně atd. sedí 2 ženský, řekněme dobré kámošky a baví se spolu. Jedna se mi líbí a chtěl bych ji nějak oslovit, jenže ony jsou stále spolu. První myšlenka, která mě napadne a zároveň odradí je, že bych jim vstoupil do hovoru. Něco ve smyslu, že bych se stal takovým narušitelem. Třeba se vidí jednou dvakrát za měsíc, tak mají dost co zdrbnout mezi sebou.
    Z holek ve věku tak 16-20 dostat telefon nevidím nesnadné, ale u těch starších už je to o něco horší. Ty už si podle mě víc hlídají soukromí a určitě by jim vrtalo hlavou, proč to číslo chci. A kor, když furt otravujou nějací obchoďáci s pojištěním, tarify, atd. No a začít něco podobnýho vysvětlovat ve chvíli, kdy tam jsou 2 a víc je pro mě dost obtížné. Co s tím?

    Reaguj na tento komentář
    Re: jsem na tom podobně
     od autora RaShCZ

      To je o tréninku. Pokud máš být úspěšný, musíš umět okamžitě vyhodnotit, zda jsou ty ženy otevřené mužské společnosti nebo ne. A když už někde budeš a ženy tě odmítnou, je to jejich hloupost. Samy se připravily o potenciální skvělé chvilky s tebou.

      Reaguj na tento komentář
      Re: Re: jsem na tom podobně
       od autora tomino

        no jo, ale jak nebo podle čeho vyhodnotit, že jsou ty ženské otevřené pánské společnosti nebo ne?

        Reaguj na tento komentář
super clanek
 od autora minikin

    Ahoj Rashi, sice trochu se zpozdenim, ale chtela jsem pochvalit tvuj clanek. Ja neznam vubec tyhle stranky, dneska jsem sem zavitala uplnou nahodou a zaujal me uz ten nadpis, tak jsem si to precetla a jen zasnu, ze jsem po dlouhe dobe narazila na clanek od autora, ktery umi psat... Zrovna nedavno jsem hledala neco o treme, precetla jsem spoustu clanku, ale samy zvasty bez hlavy a paty, pravopisny chyby uz ani nekomentuju...

    No zkratka se mi to libilo, asi si ty stranky ulozim do oblibenych a kouknu, co tu mas dal az budu mit pc, na mobilu to jde spatne :-) To pises jen tak pro zabavu nebo se tim zivis? Jen by me zajimalo, jak se clovek k tomuhle dostane. Tak se mej a pis dal, at mam co cist.

    Reaguj na tento komentář
Aha...
 od autora minikin

    Rashi, proc na vasich strankach clovek nemuze smazat svuj vlastni komentar? :-D Nebot ted jsem zjistila, ze jsi sefredaktor, takze ta otazka jestli se tim psanim zivis mi ted prijde docela trapna, ale uz s tim asi nic neudelam. Tak mi aspon rekni, jak se clovek stane autorem clanku na Svadeni.cz?

    Reaguj na tento komentář
    Re: Aha...
     od autora RaShCZ

      Ahoj minikin. Děkuji za pochvalu, jsem rád, že se ti články líbí. [S07] V současné době se autorem může stát každý, kdo nám napíše a ukáže, že umí vytvořit dílo, jež bude čtenáře zajímat.

      Reaguj na tento komentář