Udělat někomu radost: laskavost bez skrytého nároku

Re:

Popsal jsem to tak, jak to dotyčný prezentoval. Jestli to je pravda nebo ne sám nevím - jako u většiny podobných historek neexistuje jednoduchý způsob jak to ověřit.

Re:

Díky moc za reakci. Dříve jsem čerpal spíše z literatury, nyní převažují osobní zkušenosti a informace. Dokázal jsem si vypracovat (a stále vypracovávám) poměrně propracovaný systém vzájemných vazeb, které poté zasazuji do souvislostí. Například tento článek vznikal následujícím způsobem: 1. Situace v baru - dolní příklad 1 (to jsem ještě nevěděl, že to použiji v tomto článku). 2. Spěchal jsem v Praze a zapomněl jsem, že mi už neplatí jízdenka na MHD. Uvědomil jsem si to až před nástupem do metra, kdy jsem zcela automaticky přispěl na jistou sbírku doufajíc, že mě za odměnu nechytne revizor. Samozřejmě je to nesmysl, ale přivedlo mě to k myšlence, že většina lidí udělá dobrý skutek, jen když z toho očekává momentální výnos (téma článku). 3. -> Asociace příběhu na začátku článku. -> Asociace teorie ekonomického koloběhu a myšlení jedince. -> Asociace Carnegie. -> Asociace přednášky nejmenovaného českého svůdníka (jméno neuvádím z toho důvodu, že jeho přednášku v tomto článku nepřímo kritizuji, byť si ho nesmírně vážím za to, co dokázal). 4. Příklad 2 v článku. 5. -> Asociace míry výnosu. -> Asociace rentability. Mé články vznikají zkrátka trochu jako povídka.

Re: Pripominky k clanku

Přespávání u ne zcela známých lidí je tak do 30 let hodně běžné, s dítětem to pak už moc nejde. Samozřejmě to ale není pro každého. Dotyčnou věc jsem nemohl poskytnout více lidem, protože ji mohla využít pouze jedna osoba.

Re: Re:

No možná je pravda, že jsem tu sůl sypal dlouho...ale jak vztah tak i ponaučení z něj je pro mě zkušenost k nezaplacení. Jsem totiž teprve až po rozchodu a urovnání si věcí v hlavě na sobě pocítil, že jsem "dospěl" nebo skokem zestárl z puberty(je mi 21). Jako na většinu věcí jsem přišel sám a s pomocí kamarádů, ale tvoje články mi pomohly si věci ještě líp ujasnit, protože jak si říkáš...publikuješ "nikde jinde nepublikované informace či souvislosti". Pochopil jsem, že se se mnou asi začala nudit(náctky nesnáší nudu), stal jsem se na ní emočně závislej(další popisovaná chyba) ale ze všeho nejvíc to vyplynulo z toho, jak jsem byl furt pesimistickej kvůli škole a pořád si na to stěžoval a ona se tim, pro mě nepochopitelně, trápila(byl a asi i jsem emoční upír, nebo jak jste to nazvali). Spousta takovýchhle důvodů spolu vlastně zapříčinily ten rozchod, ale u příležitosti toho jsem zjistil, že mě za "pesimistu" mají všichni(jenomže kámošům v hospodě je to fuk a spolu s nima si ze sebe dělam srandu :) )...a to mi právě dalo impuls ke změně...

Re: Re: Re:

Nikdo, kdo to má v hlavě v pořádku, nesnese dlouhodobé pesimistické výlevy. Poradil bych ti sepsat si priority - píšeš o škole, o hospodě s kamarády, o ženě. Jenže málokdo si uvědomuje, že tyto věci nemůže dělat najednou, protože čas není natahovací. Škola zabere nejvíce času, a to ještě pro dobré výsledky musíš minimálně stejný čas jako jsi strávil ve škole věnovat domácí přípravě. Pak si musíš vybrat, zda kamarádi v hospodě nebo přítelkyně, protože obojí zkrátka pravidelně nejde, aniž by z toho plynuly problémy.

Re:

Neobsloužit zákazníka a obsluhovat místo toho ty, co přišli po něm? To se nesluší mnohem víc.

Re: Re: Re: Re:

Jo, já souhlasím. Já se jí věnoval na úkor školy, přičemž jsem si stěžoval na to, že bych se měl věnovat škole místo ní no a druhý zkouškový její vztah ke mě pohřbilo...Tak jako tak si ale myslim, že něco musím změnit, protože zvládat se dá všechno....když můžou ostatní, tak já taky...

Re:

Mě naopak velmi pobavil ;-)

Re: Re:

Obhajovat svoji neslušnost jinou neslušností není správné ;-) Jinak moc hezký článek. Já osobně obdivuji a mám moc rád lidi, kteří něco udělají( co nemusejí), aniž by z toho očekávali nějaký přínos pro sebe.