Psychický vývoj v dospívání

V naší společnosti jsou stále viditelné rozdíly mezi výchovou dospívajících dívek a chlapců. Obě skupiny mají odlišná pravidla – zatímco u dívek je kladen důraz na jejich citlivost, u chlapců rodiče zpravidla podporují jejich fyzickou sílu. Tento rozdíl je pak příčinou toho, že si obě pohlaví vzájemně nerozumí.

Proč si pohlaví mezi sebou nerozumí? 

Sebepojetí dospívajících dívek

„Speciální zkušenosti související s pohlavím vedou dospívající dívky často k tomu, že oblast výkonů obsazují ve svém sebepojetí negativně. Málo si důvěřují, stále více redukují úroveň nároků na sebe a zvyknou si považovat svou výkonnost a své schopnosti za silně omezené. Vyhýbají se konkurenci a soupeření, jak je to jen možné. Obávají se přímé konfrontace a snadno si připadají bezmocné a méněcenné, když se jim něco nepodaří nebo když jsou druzí v něčem lepší.

Naproti tomu senzibilita a schopnosti v oblasti mezilidských vztahů, to je oblast sebepojetí, kterou děvčata – opět na základě svých pohlavně specifických zkušeností – obsazují v tomto věku obvykle výrazně pozitivněji. Vždyť se jim trvale dostává uznání a potvrzení, jestliže se projevují chápavým, starostlivým, vstřícným a přizpůsobivým chováním. Tím spíše když se starají o jiné, pečují např. o menší sestřičku nebo o starou babičku. Paličatost, tvrdošíjnost, buřičství, nebo dokonce agresivní chování naráží na odmítnutí a zápornou kritiku a nakonec ho dívky prožívají jako nevhodné pro své pohlaví, protože odporuje zavedené představě „hodné holčičky“. Nejedné z nich přejde klišé hodné, milé a citlivé dívenky natolik do krve, že už se cítí dobře jen tehdy, když se tak také chová – souhlasí s její představou o sobě samé. Snaží se vyhýbat situaci, v níž by mohl vyvstat nějaký spor, hádka nebo napětí.

Připadá si úspěšná a silná tehdy, když se vciťuje do druhých a dbá na jejich potřeby, zatímco své vlastní zanedbává, přesouvá nebo úplně potlačuje. Jakmile vypadne z role a stojí si na svém, vzbouří se, nebo dokonce reaguje s neporozuměním, vzdorem a vzteklým odmítáním, nezřídka se sama vzápětí cítí vinna, není jí dobře a dělá si výčitky. V rodině navíc často vidí, že se matka v konfliktních situacích chová podobně – totiž podle své tradiční role. Mnohdy také cítí, že matka rezignovala a její negativní pocity promíšené s agresí se změnily ve smutek, zoufalství a depresi. Některé severoamerické vývojové psycholožky (např. Zahn-Waxler a kol., 1991) se dokonce domnívají, že tímto způsobem předává generace matek svou depresivitu na generaci svých dcer.

Sebepojetí dospívajících chlapců

Dospívající hoši jsou méně ohroženi depresí, protože se orientují méně podle chování matek a více podle chování mužských vzorů v rodině i mimo ni. Nastávajícím mužům je nejen dovoleno stát si na svém, dokonce se od nich očekává, že se budou prosazovat – v případě potřeby i silou a tvrdostí. Když se ve vyhroceném sporu chová agresivně žena, bývá to posuzováno jako zakázané jednání, je to „přejaté“ , „nepřiměřené“ , „zbytečné“ nebo „hysterické“. Agresivní chování mladého muže se naproti tomu nesetkává jen s odmítnutím a kritikou, ale také s určitým porozuměním: vždyť všechna ta nahromaděná síla potřebuje nějaký ventil, jinak by to v něm tak dlouho doutnalo, až by úplně ztratil sebeovládání atd. Tyto a podobné omluvy, dodnes vcelku běžné, odpovídají starému klišé pohlavních rolí: „Správný muž je průbojný a je-li třeba, prosazuje se i silou.“ Chlapcům se tak vnuká, aby ve styku s druhým pohlavím byli v případě konfliktů tvrdí, necitliví a nekompromisní. Typické zkušenosti, které získávají ve sporech s přibližně stejně starými děvčaty, je dále posilují a utvrzují v tom, aby demonstrovali „chlapskou“ neústupnost a necitelnost. V tomto věku mají za obvyklých podob výchovy a socializace málo možností, jak nabýt kompetencí v mezilidských vztazích a citu a porozumění pro druhé a pro jinakost vůbec.

Uvážíme-li, že chlapci v tomto věku jsou ve srovnání s dívkami méně zralí a ve věcech mezilidských vztahů často nediferencovaní a zaostalí, můžeme si snadno domyslet, že se obvykle buď docela vyhýbají styku s děvčaty, nebo na jejich citlivost odpovídají chlapáckými gesty, pohrdavou povýšeností, neomaleností a agresivním chováním. V extrémních případech se agresivní impulzy v rámci skupiny vrstevníků mohou zvrhnout až v násilné útoky. Cílem takového útoku už pak nemusí být jen žena jako příslušnice druhého pohlaví, ale může to být kterýkoli člověk, který se od agresora liší – cizinec hledající azyl, gastarbeiter, slabý člověk, invalida, slepec, stařec nebo dítě.“ (1)

Ženy – muži

Každý z nás máme ve svém životě nějakou roli. Někdo je starostlivý manžel, který vydělává, aby se jeho rodina měla dobře. Jiný muž může být ztroskotanec, který si v životě pouze stěžuje na svůj neúspěch. Žena může být pro změnu kariéristka či žena v domácnosti. Naše role v životě ovlivňuje výchova v dětství, a platí, každé pohlaví má předpoklady pro něco jiného. Kniha „Ženy - muži“ si všímá rozdílů mezi pohlavími. Zjišťuje, do jaké míry jsou rozdíly mezi pohlavími dané výchovou a do jaké míry geneticky. Chcete-li porozumět rozdílům mezi ženami a muži na psychologické úrovni, je tato kniha určena pro vás.

(1) KARSTEN Hartmut: Ženy – muži. 1.Vyd.,Praha: Portál 2006. 184 s. ISBN 80-7367-145-X. s. 92 - 94

Komentáře

Vnější příčiny
 od autora antioidipus

    No, pro chování mužů a žen můžeme nalézat nejrůznější vědecká vysvětlení, ale stejně se žádná teorie nedostane před obyčejnou otázku "proč tohle děláš?" Dokud má člověk možnost jednat ze své vůle jinak, pak této otázce na tělo neujde a nezaplácá ji nějakým vysvětlením o vnějších příčinách, které ovládají jeho mozek. Když jsem nevěrný, tak nikdy neříkám, že jsem někde v mozku pocítil šimrání genů, ale prostě že jsem holky jako tahle od své puberty vídával v pornočasopisech, a že když se nasktytla příležitost, tak jsem si zkusil jaké to s ní je, protože se mi zachtělo, a na všechno ostatní jako morálka nebo věrnost jsem se vykašlal. Však co, žiju jenom jednou ne? Abych pravdu řekl - kdybych o genech nikdy neslyšel, tak by mě ani nenapadlo si myslet, že něco takového existuje, neboť jsem nikdy žádné geny nezakusil. Až vám někdo řekne, že dělá nějakou konkrétní věc proto, že mu to velí jeho výchova, genetická struktura, přirozenost nebo neviditelní zelení mužíčkové z Aštarovy flotily a že své chování nemůže změnit i kdyby chtěl, tak mu slibte pár desítek tisíc v eurech za to, když to přestane dělat, a uvidíte, že rázem bude ze své "závislosti" vyléčen[S03]

    Reaguj na tento komentář
    Re: Vnější příčiny
     od autora RaShCZ

      OK ty genový inženýre. Když je to podle tebe takhle jednoduché, tak ti dám 100.000 Eur, když přestaneš navždy dýchat a přestaneš tak být "závislý" na vzduchu. Pak si u mě ty peníze můžeš osobně vyzvednout.

      Nicméně předem tě upozorňuji, že tvé geny tě předurčují k závislosti na kyslíku, kterou asi jen tak neoblafneš.[S08]

      Reaguj na tento komentář
      Re: Re: Vnější příčiny
       od autora antioidipus

        Tak pokud nemáš silnější argument, tak jsem spokojen[S07]

        Reaguj na tento komentář
        Re: Re: Re: Vnější příčiny
         od autora RaShCZ

          Mám jich tolik, že bych je psal dalších 24 hodin. Ale tenhle byl z mého pohledu jeden z nejjednodušších a nejrychleji napsatelných.

          Reaguj na tento komentář
          Re: Re: Re: Re: Vnější příčiny
           od autora antioidipus

            To mě překvapuje, ty jsi nějaký velký zastánce nebo fanda do té teorie? Celkem mě překvapuje, jak se někteří lidi tak vehementně zastávají některých vědeckých teorií, že bych až řekl že se jimi musí nějak hlouběji zabývat nebo co. A pak se často ukáže, že jejich jediným zdrojem je středoškolská biologie a že si nikdy nepřečetli žádnou z knih skutečných zakladatelů nebo kapacit nějaké teorie nebo myšlenkového proudu, které jsou mimochodem přeloženy do češtiny a vcelku srozumitelně napsané. Jakoby se někdo byl ochoten prát za to, že Shakespeare je nejlepším dramatikem všech dob, a přitom by si nepřečetl jedinou jeho hru. Ale netvrdím, že to je tvůj případ. Jenom jsou nějaké náznaky.

            Reaguj na tento komentář
            Re: Re: Re: Re: Re: Vnější příčiny
             od autora RaShCZ

              Jakou teorii máš v tuto chvíli konkrétně na mysli? Genetika je věda, nikoli teorie.

              Reaguj na tento komentář
              Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vnější příčiny
               od autora antioidipus

                No měl jsem namysli genetiku jako takovou, respektive teorii sobeckého genu, že veškeré jednání, od výběru sexuálního partnera až po zalíbení v impresionismu, je redukovatelné na genetické přepisy. Ale to je fuk.
                Pomalu se chystám taky na lov bab, a pokud mi to bude umožněno, rád bych tady zvěřejnil podrobný popis některých svých pokusů, až je uskutečním, něco ve stylu Terry, jenom bych chtěl analýzu vést jiným způsobem.

                Reaguj na tento komentář
                Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vnější příčiny
                 od autora RaShCZ

                  Dle mých informací je genetika pouze částečně odpovědná za naše jednání, nikoli zcela.

                  Určitě můžeš o svých pokusech napsat, rádi to uveřejníme.

                  Reaguj na tento komentář
nuz
 od autora larry01

    To chcu povedat podla tej knizky, ze to, ze sa zena chova ako zena a chlap ako chlap je spatne, a normalne by malo byt, aby sa zena chovala ako chlap a chlap ako zena?? Aby zena bola vulgarna a agresivna a chlap z-zenstily? Komu by sa take chovanie pacilo? Je to na hlavu postavene a skor odpudzujuce nez pritazlive. Zauzivane pravidla a klise samozrejme existuju, ale nie vsetko klise je spatne. Ono to z nejakeho dovodu tak vzniklo.

    Reaguj na tento komentář
    Re: nuz
     od autora RaShCZ

      Nikdo ti netvrdí, že by to mělo být prohozeno, jak naznačuješ. Jde o to, že v obou pohlavích jsou jednostranně rozvíjeny určité vlastnosti na úkor jiných, což v pozdějším životě působí potíže, mnohdy i názorové odcizení mužů a žen. To je tedy můj osobní názor, soudím tak z onoho článku.

      Reaguj na tento komentář
Bez nadpisu
 od autora rony

    tak já jsem byl vychováván pouze mámou a po přečtení článku (ale i před přečtením)mi je jasný, že jsem vychovanej jako holka. Rád bych věděl nějaký recept, jak z toho ven. Popsaný příznaky se dosti projevují a dost mě to svazuje[S05]

    Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora RaShCZ

      Obětuj svému problému několik hodin a pročti si články v sekci "Balení a svádění" na tomto webu.

      Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora Sherhi

      no,ja predtym nez by som ta poslal nieco studovat by som sa asi spytal ako sa to prejavuje.Hmm?Ja som tiez vychovany matkou prevazne,tiez nemam rad spory,ale sutaz nie je zla vec ked sa to berie sportovo.Kazdy je ovplyvneny vychovou,ale nikto nemoze povedat ci je to dobre alebo zle.Skor skus byt sam sebou

      Reaguj na tento komentář
Offtopic
 od autora HS

    Nemuzu si pomoci, ale nevidim souvislost tohoto clanku se zamerenou specializaci tohoto weboveho portalu. Navic tento clanek mi prijde akorat reklama na knihu. Svate clanky od Terry venovane navazani vztahu na netu. Ty alespon byly k tematu.

    Reaguj na tento komentář
    Re: Offtopic
     od autora RaShCZ

      Svádění.cz se zabývá balením, vztahy, sexem a sebezdokonalováním.

      Průnik tohoto článku vidím minimálně ve vztazích a v sebezdokonalování.

      Reaguj na tento komentář
Nechápu
 od autora Moon

    Zdravíčko, nechápu druhý odstavec Dospívání dívek, mohl by mi to někdo přeložit více do češtiny? Děkuji[S07]

    Reaguj na tento komentář