Umíte se prosadit?
Nebudeme si nic nalhávat, většina krásných mladých žen jsou s prominutím líné potvory. Mají na starosti především sebe, svůj vzhled, své kamarádky a další věci týkající se jich osobně. Tyto ženy tak v podstatě nevysloveně předpokládají, že muž bude rozhodovat všechny věci ve vztahu a ony se pouze přizpůsobí.
Kdo v drtivé většině případů toho druhého osloví? Muž.
Kdo koho balí? Muž ženu.
Kdo zve na rande a vybírá místo? Muž.
Kdo komu dává první polibek? Muž ženě.
Takto bych mohl pokračovat dále, ale podstata je již zřejmá. Většinou je to právě muž, kdo podniká kroky směřující vztah vpřed. Něco navrhne nebo udělá a čeká na reakci ženy. Tak je to při balení. Ale ve vztahu nastává postupem času zlom. Muž dosáhne svého cíle - s ženou začne spát - a tak ztratí motivaci jít dál. Ono také v podstatě již není kam jít.
Protože muž přestal být tahounem vztahu, zleniví. Oba partneři jsou nyní na stejné úrovni, proč by tedy zrovna on měl být tím, kdo všechno rozhoduje?
Když muž rezignuje na pozici toho, kdo směřuje vztah kupředu, mohou vzniknout tři situace.
1. Muž si přestane uvědomovat hodnotu celého vztahu
Začne být naprosto pasivní a nebude dělat absolutně nic kromě dívání se na televizi a souložení. Možná občas nějaká ta procházka, aby se neřeklo. Ženě s takovým mužem není dobře. Její zájem se postupně snižuje. Když žena nakonec zjistí, že s mužem již nic nového nepodnikne, buď se s ním rozejde, nebo začne přijímat nabídky od ostatních mužů.
Vzhledem k tomu, že do této kategorie spadá dost velká část vztahů, se takto zadaná žena stává rájem svůdníků a milenců. Takže pokud vás žena někdy podvede, v prvé řadě si ujasněte, zda si za to nemůžete také sami.
2. Muž dále hledá možnosti vztahu
V podstatě bychom mohli konstatovat, že muž přešlapuje na místě. Vztah ze svého úhlu pohledu už příliš posunout nemůže, ale snaží se alespoň udržet zájem ženy. Protože se však pozice obou lidí ve vztahu vyrovnaly, chce svá rozhodnutí se ženou konzultovat. A právě zde vyvstává riziko vět typu: „Neptej se mě, udělej to!“
Ženy si totiž často neuvědomují, že vztah již dospěl dávno do stádia, ve kterém již není pro muže důležité snažit se. Muž svůj biologický úkol splnil, oplodnil ženu. A to dokonce několikrát a v různých polohách. Proč by tedy měl muž plýtvat svojí energií na to, aby se rozhodoval i za ženu? Není-li možný další postup, není ani kam směřovat. Když proběhnete v závodě cílem, také nebudete jak zběsilí běžet dál.
Problém žen je však ten, že si na dominantní přístup partnera zvykly. Jsou pohodlné cokoli rozhodovat a zároveň nést za svá rozhodnutí odpovědnost. V této situace také postupně vyprchává zájem, ale tentokráte spíše u muže, který nechce pořád na bedrech nosit tíhu celého vztahu. Když je žena líná, rozejde se s ní.
3. Muž se usadí a stává se submisivním
Do této situace se muž dostane, když si najde energickou ženu. Pokud žena nebyla ta aktivnější již ve fázi balení, může se muž do takové situace dostat z prvního i z druhého předchozího případu za předpokladu, že má žena na to sílu.
V této situaci je žena tím, kdo vede vztah. Pochopitelně jí to také stojí energii, což se jí vůbec nelíbí. Typická ženská domácnost pak vypadá tak, že žena rozhoduje prakticky o všem.
Žena v takovém vztahu bude mít rovněž větší tendenci vztah opustit, ovšem zájem nebude ztrácet tak rychle jako v prvním případě.
Pnutí
Všimněte si, že zatímco v první situaci se zájem vytrácí poměrně rychle, ve druhé a ve třetí situaci se vytváří mezi partnery pnutí. Dominantnější partner bude mít vždy větší tendenci vztah opustit. Hodně ale záleží na tom, nakolik je pro něj submisivní partner přitažlivý, nakolik si vztahu cení (například kvůli dětem) a jak velký rozdíl je mezi dominantním a submisivním partnerem. Přibližně platí, že čím větší rozdíl mezi dominantním a submisivním, tím větší nespokojenost ve vztahu.
?
A zaverecna rada zni?
Re: ?
Žádná závěrečná rada není. Je na tobě (či na vás), jak si vztah uzpůsobíš.