Připraveni na další level?
Přestavme si pár složený z ideálních lidí. Začali spolu chodit, protože věděli, že spolu budou šťastní. Po půlroce se k sobě nastěhovali, po dalším roce vzali. Nyní se po deseti letech vzájemného soužití kvůli neshodám rozcházejí, a protože jsou oba ideální, nedělalo jim problém dohodnout se na vzájemném vypořádání. Oba vždy věděli, co dělají, jaké city je ovládají. Proto všechna jejich rozhodnutí byla definitivně platná.
A teď zpět do reality
Pravdou je, že ideální lidé v ideálním vztahu neexistují. Co víc, mnoho lidí si ani neuvědomuje, že ve vztahu existuje kromě radosti a sexu i něco jiného. Když chceme s někým začít chodit, je to proto, že nás přitahuje. Jenže přitažlivost je zrádná. Zakládá se na citech, které ke svému potenciálnímu partnerovi chováme. Ale nakolik svého potenciálního partnera známe? Známe fyzický vzhled a několik modelových situací. Zbytek si náš mozek dotvoří sám. Vytvoří se takzvaný imaginární partner. A jsme zase v představách.
Když se zamilujeme do člověka, nezamilujeme se do něj samotného, ale do imaginárního partnera, kterého jsme si vytvořili. Tento imaginární partner odpovídá realitě většinou na méně než 50 %, přičemž suverénní většinu zaujímá fyzický vzhled partnera, menšinu pak jeho psychické vlastnosti. Navíc se imaginární partner mění v závislosti na naší náladě.
Faktem je, že imaginární partner je pro nás vždy nedostupný. Je to něco vyššího, neuchopitelného. Protože však osoba imaginárního partnera splývá se skutečnou podobou člověka, do kterého jsme se zamilovali, máme problémy jednat s osobou, do které jsme zamilovaní.
Stručně řečeno, jsme-li zamilovaní, vidíme v objektu své lásky něco nadpřirozeně krásného, chytrého, úžasného. Když zamilovaní nejsme, vidíme úplně stejného člověka ale bez všech těch vlastností.
Uzrajte
Zralá osobnost si uvědomuje rozdíl mezi skutečnou podobou partnera a imaginárním partnerem, tedy naší představou. Zralá osobnost ví, že objekt její lásky není ve skutečnosti tak úžasný, jak ho vidí.
Jak však poznamenala jedna má kamarádka, ke vztahu není potřeba vlastnit potvrzení o tom, že chápeme lidské myšlení a dokážeme porozumět partnerovi. Dnešní vztahy jsou velmi povrchní. Chodíme spíše s imaginárními partnery než s těmi skutečnými. Bohužel, se skutečnými partnery uzavíráme manželství či máme potomky. Během dlouhodobého soužití se imaginární a skutečný partner začnou stále více přibližovat k sobě. A najednou vidíme, že se naše partnerka neumí chovat na veřejnosti, zato po šesti panácích vodky zatancuje na stole. To nám sice dříve imponovalo, pro dlouhodobý vztah ale tato vlastnost nemá příliš význam.
Zralá osobnost ví, že partner prochází různými stádii, během jeho života se mění jeho záliby, preference v oblékání, jídle, sexu…
Je důležité vědět, nakolik je váš potenciální partner vyzrálý. Pokud zjistíte, že má za sebou spoustu vztahů, z nichž žádný nebyl delší jednoho měsíce, těžko s ním můžete počítat na delší dobu. Naopak, toužíte-li svést na jednu noc dívku, která má za sebou pouze dva partnery, přičemž s každým strávila čtyři roky, pravděpodobně s vámi do postele nepůjde.
S vyzrálým partnerem máte větší pravděpodobnost prožití vyrovnaného, oboustranně výhodného svazku. Vyzrálý partner vás jen tak nepodvede, protože si je vědom následků svého jednání. V případě problémů se bude snažit nalézt kompromis místo toho, aby nesmyslně prosazoval jednostranně výhodnou variantu.
Co z toho plyne
V prvé řadě je dobré vědět, že člověk, do kterého jsme zamilovaní, není skutečný. Je to imaginární partner, kterého vytvořil náš mozek. Skutečný partner se vždy bude chovat jinak, než bychom si představovali (a ne vždy nám toto jednání bude vyhovovat).
Když chcete s někým mít vážnou známost, analyzujte. Nejvíce napoví bývalé vztahy.
- hodně vztahů, krátké trvání = velmi nezralá osobnost, která se nehodí na dlouhodobý vztah
- jeden dlouhý vztah, poté několik krátkých = nezralá osobnost, která nemůže uzavřít první vztah, nehodí se na dlouhodobý vztah
- několik kratších i delších vztahů = hodí se na dlouhodobý i krátkodobý vztah
- pouze dlouhodobé vztahy = hodí se na dlouhodobý vztah, ale na krátkodobý ne, pozor na signály manipulace
- málo krátkodobých vztahů (např. 3 vztahy kratší než jeden měsíc ve věku 25 let)= může jít o vyzrálou osobnost, zároveň však může jít o psychicky narušeného člověka
- žádné vztahy = neprobádané vody (i člověk bez zkušeností se může hodit na dlouhodobý vztah)
Pokud zjistíte, že je váš partner nezralá osobnost, zvažte své další kroky. Je vysoce pravděpodobné, že případné dlouhodobé partnerství by skončilo rozchodem doprovázeným hádkami a bojem o majetek či o potomky.
RaShCZ
Dobrý článek,akorát nechápu co myslíš tím, když měl člověk v 25 málo kratkodobých vztahů, že se může jednat o psychicky narušeného člověka??
Re: RaShCZ
Děkuji za ohlas. Čekal jsem, že někdo k tomuto bodu bude mít námitku. Když jsem článek psal, napadly mě čtyři možnosti, proč člověk ve 25ti letech měl pouze málo krátkodobých vztahů. 1. Dotyčný nějak nepocítil potřebu navazovat vztahy s opačným pohlavím. Ze statistik vyplývá, že tento bod se nejvíce týká vysokoškoláků, kteří zkrátka kvůli studiu neměli čas na vztahy či se nechtěli svazovat. 2. Dotyčný je velmi ostýchavý. 3. Dotyčný vysílá špatné signály svým chováním. 4. Dotyčný má špatně nastavené filtry pro opačné pohlaví, přitahují ho tedy partneři, kteří jsou psychicky narušení. Např. dívka pocházející z rodiny, kde otec byl násilník, bude automaticky hledat mužnější partnery, ale zároveň bude mít obavu o to, aby ji muž nebil. Kvůli těmto obavám tak dívka bude každého potenciálního partnera testovat. Těmito testy však všechny normální partnery odežene a zbydou jí pouze ti patologičtí, kterým se chtěla vyhnout. Paradoxně tedy kvůli svým dvoum filtrům (mužný typ + ne násilník) bude mít opět násilníka. I kdyby dívka již zažila vztahy s normálními partnery, tito partneři by jí nepřitahovali a po čase by se s nimi vždy rozešla. Proto by měla málo krátkodobých vztahů.