Polyamorie - fungující vztah dvou a více lidí

Jistě se již každý z nás v životě setkal s obtížnou situací ve vztahu, kdy se rozhodoval mezi dvěma potenciálními partnery, které měl rád nastejno. 

Jaké jsou výhody a nevýhody polyamorie?

Definice polyamorie

Nejdříve ze všeho objasním, co vlastně termín „polyamorie“ znamená.
Je to milostný a láskyplný vztah více než dvou lidí zároveň. Základem polyamorního vztahu je upřímnost, důvěra, otevřenost a tolerance. A právě tyto faktory odlišují polyamorii od nevěry. Polyamorie neznamená „volný vztah“ nebo „přátelství s výhodami“. V polyamorickém vztahu existují určitá předem stanovená pravidla, a nejde v něm ani zdaleka jen o sex.

Příklady polyamorních vztahů:

  • Muž + dvě ženy
  • Žena + dva muži
  • Pár + pár
  • Dva páry + jednotlive
  •  atd...

Jak funguje polyamorie?

Jsem přesvědčená, že lidé nejsou monogamní tvorové, a za život mohou potkat více kompatibilních potenciálních partnerů. Zamilováváme se i ve fungujících vztazích.

A jak jsem již zmínila výše, základem polyamorního vztahu je důvěra a otevřenost všech zúčastněných. Všichni o sobě navzájem vědí, a respektují své touhy. Každý z partnerů má nárok a právo zamilovat se do někoho jiného, a stejně tak ostatní spoluúčastníci vztahu mají právo o tom vědět. Zamlčování a lhaní se s polyamorií v žádném případě neslučuje. 

Můžeme milovat svého partnera, se všemi jeho klady a zápory, ale v názorech a zájmech se můžeme rozcházet. Mohou nás proto přitahovat lidé, kteří jsou v těchto směrech stejní jako my, avšak na druhou stranu společné soužití by nám s nimi nefungovalo. Díky polyamorii se dají všechny tyto faktory skloubit dohromady. To, co nám není schopen nebo ochoten dávat jeden partner, nám s radostí a přirozeností dá ten druhý.

V každém novém polyamorním vztahu je důležité si hned od počátku ujasnit, co vlastně chceme. Např.: V případě, že žena stojí o polyamorní vztah s jiným párem, měla by si s oběma partnery promluvit, a sdělit jim svá očekávání. Například zda-li hodlá v budoucnu do tohoto vztahu přivést někoho dalšího, nebo jestli má zájem scházet se intimně s oběma partnery, nebo pouze s jedním z nich. 

V neposlední řadě je na místě hned zpočátku zmínit svou sexuální orientaci a stanovit si určitá pravidla, které budou všichni zúčastnění dodržovat. V případě, že některý z nich poruší pravidlo např. tím, že se vyspí s cizím člověkem, o kterém jeho partneři nevědí, bude se jednat o regulérní podvádění.

Žárlivost a méněcennost

Právě otevřenost a důvěra má za účel tyto negativní pocity eliminovat. V polyamorním vztahu platí, že žádný z partnerů není méně důležitý, než ti ostatní. Každý je svým způsobem unikátní, a je milován stejnou měrou, jako každý jiný účastník vztahu. Tomu by měla odpovídat i míra pozornosti ke každému z nich. 

Takto se zamezí podezíravosti a žárlení: Kdykoliv se jedem z partnerů zeptá na zážitky s jedním z jiných, dotyčný se mu rád a bez okolků svěří. Lidé v polyamorním vztahu spolu mluví o všem. Naprostým základem je otevřená komunikace mezi účastníky vztahu.

Nevraživost a odmítavý postoj nemají v polyamorním vztahu co dělat. Právě naopak – lidé mají radost a jsou šťastní za svého partnera, který prožívá něco krásného, a zároveň jeho štěstí prožívají s ním. Přejí mu lásku, zamilovanost a vzrušení, a tyto city s ním sdílí. 
Žárlení není důkazem lásky. Je pouze odrazem našich obav ze ztráty partera, a nízkého sebevědomí. Starosti o náklonnost milované osoby jsou v pořádku, pokud je neprojevujeme hysterickými scénami a v afektu. V polyamorickém vztahu však takovéto faktory hrají jen povrchní roli. Všichni zúčastnění dobře vědí, že to důležité v citech nemá s takovýmto pošťuchováním co dočinění – důvěřují si.

Když už žárlíme, je třeba si položit otázku: Proč vlastně žárlím? A pravdivě si na ni odpovědět. Zamyslet se nad celou věcí, a každému n
negativnímu pocitu přiřadit konkrétní význam a pojmenování.

Poté je opět více než na místě o těchto pocitech s partnery mluvit. Svěřit se jim o svém trápení, ale zároveň se připravit i na odpovědi, které nám nemusejí být úplně příjemné. Hlavní je pojmenovat svůj strach nebo obavu, dále faktory, které ji spouští, a následně si o tom všem promluvit a společně dojít k nějakému rozřešení. Dalším krokem je přesvědčit sebe sama, že ani situace vyvolávající ve vás žárlivost, neohrozí vztah s vaším partnerem. 

Respekt a srovnávání se

Neméně důležité je respektovat partnerova rozhodnutí. V případě, že nám partner přizná, že mu jeden z jeho dalších partnerů perfektně sedí a vyhovuje v trávení volného času, měli bychom toto přiznání ocenit a přijmout bez okolků – a zároveň respektovat jeho pocity a potřeby.

Nevidím žádný smysl ve srovnávání se s ostatními lidmi. Každý člověk je unikátní osobnost, každý z nás má své hodnoty a oplývá určitými výjimečnostmi. Je třeba si uvědomit, že kdyby s námi náš partner být nechtěl, nic ho u nás nedrží. Fakt, že s námi tráví čas a užívá si to, je více než dostatečným důkazem, že jsme pro dotyčného důležití. A pokud se mu od některého z jiných partnerů dostává něčeho, co my nejsme schopni, nebo ochotni mu dopřát, není na tom nic špatného.

Budování seběvědomí

Zvýšení vlastního sebevědomí vám může značně pomoci ve srovnávání s některými pocity v polyamorním vztahu. Začněte si vážit sebe sama a buďte šťastní – ať už s partnerem, nebo bez něho. Dělejte věci, které vás baví. Pochvalte se, když se vám povede něco významného. Odměňujte se za své úspěchy a realizujte se. Radujte se z každé drobnosti, která vás v životě potká, a nenechte si vymluvit své sny, naopak - jděte za nimi.

Na závěr

Polyamorní vztah je neobvyklou, ale tolerantní, a dá se říci i bohatší alternativou regulérního vztahu. Nefunguje na bázi „Nechci vědět, kam jdeš, a co děláš“, právě naopak. Pokud chceme, aby takovýto správně vztah fungoval, láska mezi více lidmi by měla oplývat otevřeností, důvěrou a přátelstvím. O citech a aktivitách mezi jednotlivými účastníky je potřeba otevřeně komunikovat. Velikým přínosem může být i trávení společného času mezi zúčastněnými. Jedině tímto způsobem může váš vztah fungovat v harmonii, a zároveň být přínosem pro každého z partnerů. 

Komentáře

Bez nadpisu
 od autora Killer

    No nevím, mně to zní dost utopisticky. Budeme si důvěřovat, všechno si sdělovat, mluvit o svých pocitech, posilovat svoje sebevědomí...
    Znáš někoho, komu to takhle funguje víc jak 5-10 let?

    Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora nubligo

      taky tak nějak nedovedu představit reálně takový vztah 3 lidí aniž by jeden nepřebýval nebo nebyl méněcenný[S07] když už se někým jsem chci být jenom s jedním člověkem pokud mi to nevyhovuje tak s ní nejsem.

      Reaguj na tento komentář
Bez nadpisu
 od autora nubligo

    V případě, že žena stojí o polyamorní vztah s jiným párem, měla by si s oběma partnery promluvit, a sdělit jim svá očekávání. Například zda-li hodlá v budoucnu do tohoto vztahu přivést někoho dalšího, nebo jestli má zájem scházet se intimně s oběma partnery, nebo pouze s jedním z nich.

    Todle si nějak nedovedu představit a kdyby za mnou slečna přišla s něčím takovým hnal bych ji hodně rychle hodně daleko[S07]

    docela by mě zajímal věk autora/autorky[S07]

    Reaguj na tento komentář
    Re:
     od autora ax

      Náhodou by to mohl bejt docela dobrej model. Kdyby přišla nějaká holka, že chce mít s náma vztah, a klidně intimně jen s mojí ženou, klidně bych byl pro, byly by dvě na úklid a na vaření, v sexu by si si vystačily a neotravovaly mě s tím, a já bych mohl v klidu na pivo :)

      Reaguj na tento komentář
Já tak žiju
 od autora koala

    Přišla jsem do toho vztahu jako ta druhá, již k fungujícímu páru...oba to tak chtěli, já nevěděla, ale chtěla jsem to zkusit...už spolu i bydlíme, doufám, že nám to vydrží dlouho

    Reaguj na tento komentář