Jste ten kdo zůstává nad věcí?
Zrovna se mi naskytl krásný obrázek. Ve vlaku naproti mě sedí pár, muž kolem třiceti a přibližně dvacetiletá trucující přítelkyně. Muž je do ní viditelně zamilovaný, snaží se jí utěšit a rozptýlit. Žena sice chvilku nechá, ale vzápětí se od něj opět odtáhne. Trucuje. Muž se jí snaží utěšovat, ale zdá se, že bez výsledku. Po chvilce to vzdává a stejně jako ona se odtáhne a založí si ruce.
Přiznám se, že nevím, proč žena trucuje. Ale téměř jistě vím, jak to dopadne. Buď bude nakonec po jejím, bude jí nabídnuta nějaká „kompenzace“, případně se její emoce časem ustálí, nicméně muži zůstane vroubek, který se brzy projeví při nějaké hádce. Ženy jsou obecně hodně urážlivé. Ale téměř výhradně vůči mužům, kterých si neváží. I když můžete mít přítelkyni se sklonem k urážení, automaticky to neznamená, že to bude dělat i s vámi. Ne, pokud vás respektuje. Ukážu vám, jak se s ženskou urážlivostí vyrovnat a jak reagovat.
Od začátku mějte na paměti, že ke vzniku jakékoli hádky či urážky jsou potřeba dva lidé, tedy vy a vaše partnerka. Málokterá žena se urazí jen proto, že má zrovna trucující náladu. I když i takové se najdou. Mnohem častěji je ale současný stav výsledkem dlouhodobějšího vývoje. Žena chce něco, co od vás nedostává, případně se cítí z nějakého důvodu nepohodlně.
V takové situaci většina mužů udělá chybu a začne vše zlehčovat. Ženy nejsou malé děti, nechtějí a ani nepotřebují vaše chlácholení. Mimo to tímto způsobem řešíte následek, nikoli vznik problému. Proto zapomeňte na její utěšování a místo toho se jí snažte rozmluvit.
1. Vysvětlete jí vaše stanovisko
Předpokládejte, že situace je nyní podobná jako u páru ve vlaku zmíněného výše. Vaším prvním krokem bude přestat ženu utěšovat a místo toho jí vysvětlit vaše stanovisko, abyste ji rozmluvili. Čili dotkněte se ji, dejte jí ruku na rameno či stehno, to nechám na vás, a klidně hovořte.
U páru z vlaku mohla být předmětem sporu mužova kolegyně z práce, která mu nyní neustále volala kvůli firemnímu večírku. Žena na tuto kolegyni žárlí. Muž se tedy ženy dotkne a spustí: „Dobře, Moni, chápu, že ti vadí, jak mi neustále ta ženská volá. Ale já to zkrátka musím vyřídit, jsem za to zodpovědný. Mrzí mě, že ti to ubližuje a nevím, jak to napravit.“
Ještě dodám jednu poznámku: Pokud opravdu nevíte, proč vaše přítelkyně trucuje, nebojte se jí jemně zeptat: „Lásko, mrzí mě, že jsi naštvaná. Ale já opravdu nevím, co jsem provedl. Rád bych to s tebou vyřešil, ale to potřebuju vědět, co ti vadí.“
2. Nechte jí vyjádřit její stanovisko a emoce
Vaše promluva bude mít na ženu nějaký efekt. Pokud opravdu řeknete, že vás mrzí stávající stav a chtěli byste jej napravit, žena většinou pookřeje. Pakliže se to nestane, nerespektuje vás.
Jestliže situace ženu opravdu vzala, dočkáte se trochu zmatené odpovědi. Přítelkyně vám bude chtít říct, co ji trápí, a zároveň vám zprostředkovat své emoce. To vůbec nevadí, snažte se z jejích slov zjistit, co jí přesně vadí.
Žena z vlaku nyní chvíli mlčí, po chvilce spustí: „Nevím, proč nemůžeme mít chvíli pro sebe. Jsi pořád v práci, a když už bychom měli být spolu, tak ti pořád volá ta ***** (...) To nemůžeme mít aspoň jeden den jenom pro nás?“
Tady je vidět, že žena žárlí na čas, který věnujete někomu jinému. Nyní je na vás, abyste zhodnotili, zda je situace opravdu taková, jakou ji přítelkyně popisuje. Některé mají ve zvyku trochu přehánět, jindy neuškodí, když si i vy posypete hlavu popelem. V každém případě následuje třetí krok.
3. Řekněte jí, že ji chápete
I kdyby vám žena říkala totální nesmysly a nepravdy, je vždy lepší, říci, že ji chápete. Chápete totiž její emoční rozpoložení, argumentaci nemusíte. Hned vzápětí ji obejměte. Ona pravděpodobně bude pokračovat a říkat vám další věci, které jí vadí. To je v pořádku.
4. Navrhněte jí řešení
Poslední krok spočívá v navržení řešení. Hodně záleží na vás, zda uznáte oprávněnost výhrad. Nejlepší variantou je bezesporu takový kompromis, kterým si vy nesvážete ruce, a zároveň žena pocítí, že její námitky nevyšumí do prázdna.
Předpokládejme nyní, že se ve vlaku již proběhla celá debata a nyní se muže chystá k návrhu řešení: „Dobře, Moni. Asi jsem to teďka s tou prací dost přeháněl. Řeknu Sylvě, ať mi nevolá a pošle mi místo toho mail. Zítra si vypnu telefon a celý den budeme trávit spolu. Co ty na to?“
Teď už žena nebude trucovat. Ba co víc, možná vám dokonce sama nabídne, abyste nedělal až tak velký ústupek. V každém případě je situace vyřešená. A to s mnohem menšími následky, než kdybyste čekali, až ona nálada ženu přejde.
Vybudujte si respekt
V článku jsem několikrát zmínil, že tento postup je účinný pouze tehdy, když k vám žena chová respekt. To znamená, že si vás váží. Nemusíte kvůli tomu být starší, vydělávat víc či být „lepší“ než ona, ale především se musíte chovat k ní tak, že přítelkyně bude znát své hranice. Jednoduše řečeno, žena musí vědět, že kvůli ní neuděláte první poslední, ale jen to, co sami chcete udělat. Na druhou stranu byste pro ni měli dělat tolik, aby si nepřipadala ve vztahu odstrčená. Je to opravdu těžké najít správnou míru, nicméně čím víc zkušeností ve vztahu budete mít, tím snadněji ji najdete.
Ono to hodně souvisí i s balením žen, ta provázanost zkrátka existuje. Ale to už by bylo na jiný článek.
A jak dopadla situace ve vlaku? Přiznám se, že nevím. Když jsem sepsal druhý odstavec tohoto článku a muž stále trucoval kvůli trucující přítelkyni, přesedl jsem si do jiného kupé. Ti dva viditelně potřebovali soukromí a mně se pod vlivem takto negativní energie opravdu špatně tvoří...
No nevím. S článkem moc nesouhlasím. Podle mě si Rashi popsal doslova ukázkově, co dělat, abys v přítelkyni vypěstoval podmíněný reflex: něco se mi nelíbí (ať už je to sebevíc malicherné) => začnu trucovat => ten můj si mě začne usmiřovat, což se mi líbí. To je podle mě úplně špatně. Jestli chce trucovat, ať si trucuje. Když mi řekne srozumitelně, co ji vadí, pak to s ní klidně budu řešit, ale určitě bych se nechoval tak, jak popisuješ. Ano, v případě, že bych holku teprve balil a ještě jsme spolu nebyli ve vztahu, pak bych udělal to, co píšeš, prostě proto, že by to o něco urychlilo proces dostávání se do jejích kalhotek. V dlouhodobém vztahu bych ale tohle rozhodně nedoporučoval.
Re:
Jak píšu v článku: "Ženy jsou obecně hodně urážlivé. Ale téměř výhradně vůči mužům, kterých si neváží." Čili podmíněný reflex můžeš vypěstovat u ženy, která si tě neváží. A takovou skutečně raději kopnout do zadku, než s ní být ve vztahu. :-) Tento článek je určen pro situace, ve kterých se vyskytl opravdový problém, který je třeba řešit.