Pravda

Občas máme pocit, že se nás někdo snaží přesvědčit o naprosté šílenosti. Říkáme si, že tohle přece nemůže být pravda, je to nesmysl. A na druhou stranu, jiným věcem zcela automaticky věříme, přestože jsou ve skutečnosti jenom jeden velký výmysl. Je na čase podívat se pravdě na zoubek.

Rozeznáte fikci od pravdy? 

Každý z nás má nějakou představu o tom, jak náš svět a věci v něm fungují. Tak například každý z nás ví, co to je gravitace. Když hodíme jablko do vzduchu, zaručeně po určité době spadne zase dolů. Stejně tak víme, že když se pokusíme přestat dýchat, naše tělo nás donutí zase začít. K životu tedy potřebujeme vzduch. Tyto věci jsou společné všem lidem. Známe je a počítáme s nimi, protože se týkají každého z nás.

Další věci v našem životě už tak samozřejmé nejsou. My sice víme, že je slušné nabídnout pohoštění člověku, který nám přišel popřát k narozeninám, ale rozhodně to není celosvětovým pravidlem. V jistých oblastech naší planety by nabídka pohoštění byla téměř urážkou. To je kulturní rozměr „pravdy“.

Stejně tak někdo ví, že rozděláním ohně v krbu se sice oteplí jedna místnost, ale všechny okolní místnosti v domě se vlivem proudění vzduchu ochladí. Této informaci už někteří z nás neuvěří. A to z toho důvodu, že nemají s tímto efektem zkušenosti. I když to má fyzikální základ stejně jako gravitace, tak se s tím zkrátka nesetkáváme každý den.

Existují tedy poznatky, které všichni považujeme za pravdivé. Pak také můžeme nalézt informace, které sice mohou vypadat nepravděpodobně, ale pokud si dáme tu snahu, nakonec je ověříme. Poslední kategorií jsou informace, které bychom rádi znali a rádi je ověřili, ale i kdybychom se přetrhli, tak to nezvládneme. Od tradiční otázky „Existuje bůh?“, po příběh, který nám řekl jistý kamarád či svůdník. Nemůžeme ověřit, zda je to pravda či ne, můžeme k tomu maximálně zaujmout nějaký postoj.

Jaký postoj zaujmeme k informaci, kterou nemůžeme ověřit? Inu takový, který nebude v rozporu s naším prožíváním. Někdo je skálopevně přesvědčený, že bůh existuje, jinému je jasné, že tomu v žádném případě nemůže být. Podobně tak u historky od svůdníka. Jestli budeme něčemu věřit či nikoli se odvíjí od těchto věcí:

  1. Naše výchova.
  2. Naše zkušenosti.
  3. Náš současný stav (zadaný, nezadaný, majetný, nemajetný…).
  4. Naše motivace něčemu věřit.
  5. Naše momentální nálada.
  6. Subjektivní míra ověřitelnosti.

Jednotlivé body se vzájemně ovlivňují a doplňují, často jsou dokonce v přímém rozporu. Rodiče nás mohli vychovat v křesťanské víře, avšak my jsme zjistili, že naše zkušenosti hovoří proti existenci boha.

To, zda něčemu budeme věřit, hodně ovlivňuje náš současný stav, nálada a motivace. Nemajetný člověk bude těžko věřit tomu, že si může jednoduše pořídit vlastní dům, avšak bude mít velkou motivaci to zkusit. Pokud finanční poradce ovlivní jeho momentální náladu, vezme si nemajetný člověk klidně hypotéku s vědomím, že ji „nějak“ splatí. (Právě jsem popsal jednu z klíčových příčin hypoteční krize v USA v roce 2008, která se pak přelila do celosvětové finanční krize.)

Posledním bodem v mém výčtu byla subjektivní míra ověřitelnosti. Tím mám na mysli něco, co by se dalo nazvat jako „důvěryhodnost zdroje“. Jinak řečeno, pokud si o někom myslíme, že často lže, pravděpodobně mu nebudeme věřit. Na druhou stranu, někdo důvěryhodný nám může lhát klidně dlouhou dobu a my se budeme jeho řečmi slepě řídit. Paradoxně nejvíce lidí uvěří věcem, které viděli v televizi.

Vidíme tedy, že u neověřitelných věcí hraje klíčovou roli náš stav a zkušenosti. Proto nejenom z mého pozorování vyplývá, že nejvíce nedůvěřiví jsou lidé, kteří tráví podstatnou část života u počítače. Fake! Fake! Fake! Připomíná vám to něco? Pokud má někdo málo zkušeností s reálným životem, zdá se mu spousta pro jiného člověka běžných věcí nereálná.

Rozhodl jsem se vám trochu pocuchat představivost a napsat několik věcí týkajících se žen, kterým můžete a nemusíte věřit. Faktem je, že se všechny skutečně staly a může je zažít každý z nás:

  • I s průměrnou či podprůměrnou vizáží a bez peněz můžete pobláznit hlavu hned několika ženám najednou.
  • Lze dostat krásnou ženu do postele, aniž byste za ní museli platit jedinou korunu (či jakékoli jiné peníze).
  • Můžete si dávat francouzský polibek s neznámou ženou do minuty od seznámení s ní.
  • Můžete svést atraktivní pannu (tělesně, ne znamením) několik hodin po seznámení, přestože na ní před vámi vyhořelo několik stovek mužů.
  • Ženy dokážou prožívat a rozlišovat hned několik druhů vyvrcholení. Většinou o tom ale neví, dokud jim to neukážete.
  • Lze mít více žen najednou tak, aby o sobě tyto ženy navzájem věděly a byly s tím smířené.
  • Můžete svést neznámou ženu do deseti minut od seznámení a nemusíte při tom vypadat jako Brad Pitt.

Pokud se vám tyto věci zdají přitažené za vlasy a nereálné, je to tím, že máte málo zkušeností. Začněte na sobě pracovat a časem jim nejenom uvěříte, ale některé z nich možná sami zažijete.

Komentáře

Bez nadpisu
 od autora Reaper

    "Pokud se vám tyto věci zdají přitažené za vlasy a nereálné, je to tím, že máte málo zkušeností."

    Těžko tu najdeš někoho, kdo by tvým napsaným tvrzením mohl nějak oponovat.
    Ono pokud použiješ ve svém tvrzení slova jako: je možné, lze, můžete a většinou s vědomím toho, že na světě žije cca 3,5 miliardy žen a stejný počet mužů těžko může někdo tvé tvrzení napadnout. [S04]

    Mimochodem ta tvá věta:
    "Můžete svést atraktivní pannu (tělesně, ne znamením) několik hodin po seznámení, přestože na ní před vámi vyhořelo několik stovek mužů."
    zní stejně jako když bych napsal:
    "Můžete vyhrát ve sportce s jediným vsazeným tiketem, přestože 10 miliónům lidí před vámi se to nepodařilo." [S04]

    Btw jako burzovní makléř by ses slušně uživil. :)

    Reaguj na tento komentář
    Bez nadpisu
     od autora RaShCZ

      V podstatě s tebou souhlasím - ostatně je to účelem tohoto článku. Spousta mužů žije s přesvědčením, že takové věci možné nejsou, proto se o ně ani nepokusí. Tím pádem se jim samozřejmě nestanou, čímž se posiluje jejich přesvědčení. Je to začarovaný kruh.

      něco odmítám -> nestane se mi to -> posílím se v tom, že mé odmítání je správné (a všichni ostatní, kteří to zažili, lžou)

      Tímto článkem se snažím nabourat ono začarované smýšlení. Protože pakliže člověk něco podvědomě i vědomě odmítá, skutečně se mu to téměř jistě nestane.

      Přirovnání se Sportkou je podle mě chybné. S takto stanoveným podmínkami u Sportky nemůžeš ovlivnit pravděpodobnost, u svedení atraktivní panny ano. Určitě bych minimálně odstranil ten jediný vsazený tiket, přecijen při hledání atraktivní panny splňující tyto podmínky bys hledal více žen, než jen dvě týdně (losování probíhá 2x týdně, tzn. mohl bys za týden vsadit dva tikety).

      Reaguj na tento komentář
      Re: Re:
       od autora Dada

        Hezky řečeno, skvělý článek. :-)

        Reaguj na tento komentář
      Re:
       od autora ES

        Souhlasim. I s tvymi argumenty, i na zaklade svych zkusenostmi. Me neni jednoduche dostat do postele, ale jednomu, o temer 30 let starsimu jinak zvlast atraktivnimu muzi se to mohlo podarit, kdyby chtel. Po jednom veceru (pozval me do kavarny, takze zaplatil pouze za muj drink, a i ten bych si klidne zaplatila sama) jsem ho chtela, po druhem spolecne stravenem puldni jsem mu nabidla, ze spolu pujdem domu. Odmitl. Uz je to rok a mne stale lezi v hlave.

        Reaguj na tento komentář
Bez nadpisu
 od autora Prestiž

    S tou atraktivní pannou.

    Když to vezmeme logicky - vždycky je někdo první :-)

    To, že na ní předtím doráželi hromady nepřitažlivých mužů, je možná důvod, že je ještě panna.

    Takže sportku považuju za dobré přirovnání - můžu sbalit přitažlivou pannu, protože jsem dobrý svůdce a dostnu jí a nebo je náhoda, že zrovna já se jí líbím tak, že chce abych byl její první.

    V prvním případě jde o dobrý um a ve druhém... Nebo se s někým vsadila a já to nevím :-D

    Tvrzení jsou všechny sama o sobě pravdivá, ovšem to co z nich dělá to zajímavé jé kontext v jakém ty situace nastali. Ten je ovšem neprůhledný. Každý si však do té neznáme často dosadí tu zajímavější verzi a pak podle toho rozhoduje jestli uvěří nebo ne.

    Tak to vidím Já.

    Reaguj na tento komentář
Panny
 od autora Venca Sláma

    S těmi pannami je to o hodně složité. Obrovský počet pann (tři z pěti) jsou zaseklé na pocitu, že první má být pravá láska. V devatenácti je ten pocit sice přejde, ale již se nahrazuje pocitem, že sex není vlastně ani tak důležitej, protože jsou bez něj skoro dvacet let a nějak extra jim to nechybí.
    Ovšem, pak jsou tu ty, které svou blánu nepovažují za bránu do svatyně, kam smí jen ti s VIP kartou. Pro nás chlapy - Holky, které nepotřebují pravou lásku k sexu. Svést je taky vcelku zvláštní pojem, nicménně pokavaď svést = mít sex a několik hodin = v baru, či s alkoholem, pak je to i možné :) Podle mě.

    Nebudu vám nic nakecávat, zatraceně doufám, že je to pravda [S07]

    Reaguj na tento komentář