Jaký druh lásky prožíváte vy?
Dodnes platí, že lidé považují lásku za nejdůležitější podmínku pro vznik vztahu a podnikání dalších vývojových kroků. Sestěhování se, sňatek, založení rodiny. To vše děláme jménu lásky.
A co ta láska je? Mohli bychom jí popsat jako velmi intenzivní pocit náklonnosti k jiné osobě. Pod pojem „láska“ tak můžeme zahrnout lásku partnerskou, lásku mateřskou, ale třeba také neodkladnou touhu se s někým spářit. Jak uvádí W. Sears, existuje šest druhů lásky. V té partnerské jsou různé složky zastoupeny s různou intenzitou. Jednotlivé složky při tom v různých epochách lidstva nabývaly různých významů.
Lze rozlišovat tyto druhy lásky:
- Éros, neboli romantická láska vyznačující se tělesnou přitažlivostí, sexuálním vzrušením, vášnivostí, extází a přáním splynout s milovanou osobou.
- Pragma, zavazující láska. Cítíme se k partnerovi připoutaní a máme k němu závazek.
- Mania, majetnická láska. Chceme partnera pro sebe, idealizujeme si ho a velmi žárlíme na možné ohrožení.
- Agapé, to je obětavá láska. Jde nám především o štěstí partnera.
- Storgé, přátelská láska založená na toleranci a důvěře.
- Ludus, hravá láska, ve které nejde o závazek, ale výhradně o sexuální dobrodružství.
Během výzkumů v této oblasti dosahovali muži vyšších hodnot na stupnici éros, agapé a ludus, zatímco ženy na stupnici mania a pragma.
Vysvětlení tohoto jevu je nasnadě. Muži preferují sexuální dobrodružství a vztah založený především na erotických zážitcích. Líbí se jim vzrušení a dobrodružství v těchto ohledech. Pokud již najdou ze svého pohledu ideální partnerku, přichází láska agapé, kdy se pro partnerku obětují. Účinky lásky agapé si můžete představit jako přípravu ideálního večera pro ženu, placení nákupů pro ženu, stavbu společného domu nebo třeba i snahu uspokojit partnerku v posteli.
Ženy i v dnešní společnosti často vědí, že jejich společenský status bude záviset na postavení jejich manžela. Zámožný muž je zárukou přežití pro ni i pro její potomstvo. Proto dosahují vyšších výsledků v oblasti pragmatické lásky. Jsou k partnerovi připoutány, bez něj by strádaly. A ze stejného důvodu ho chtějí pouze pro sebe. Muž, který zaopatřuje více žen, se musí své zdroje dělit, což je pro ženu nepřípustné. Proto jej chce pouze pro sebe.
Výsledek
Všimněme si, že pokud bychom v tuto chvíli nebrali v potaz nesčetné výjimky, vyjde nám modelový pár, ve kterém muž bude majetný a ochotný ženu zabezpečit, zatímco žena bude krásná, tj. mladá. Takový výsledek částečně odpovídá realitě. Pubertální dívky nejvíce přitahují starší muži, mnohdy s věkovým rozdílem i 10 a více let, u nichž se předpokládá, že budou mít dostatek zdrojů k zabezpečení rodiny. Tito muži zase oceňují mladistvé rysy dívek zaručující plodnost. V podstatě by šlo z evolučního hlediska o ideální páry, kdyby sociální faktory nepůsobily proti takovým vztahům.
Ženy, které již období puberty opustily, nepohrnou již ani svým vrstevníkem či dokonce mužem mladším. Nastoupil zde trend moderní doby, kterým je změna postavení ženy ve společnosti. V dřívějších dobách žena neměla takový přístup ke zdrojům jako muž. Dnes jej má, ale co je důležitější, zpravidla jej musí skutečně využívat bez ohledu na věk manžela.
Proč by vyspělá žena měla být s mužem, který je o 10 či více let starší, pokud jí i její rodinu nedokáže sám uživit? Odůvodnění to skutečně nemá. A tak si vyspělé ženy raději vyberou někoho ve svém věku či případně mladšího. Ten je rovněž dokáže zabezpečit, dokonce pravděpodobně i delší dobu než starší muž. A navíc u mladšího muže nedochází tak často k poklesu sexuální výkonnosti.
Postupem času tedy dochází k tomu, že se role mania a pragma jakožto výhradně ženských druhů lásky snižuje. A stejně tak i eros, ludus a agapé u mužů s jejich vývojem a vývojem společnosti ztrácí svoji intenzitu. Pravděpodobně jediná oblast vztahů, kterou toto nepostihuje, je vztah bohatý muž – mladá žena. Tam totiž skutečně dochází k naplnění evolučního psychologie, žena je dostatečně zabezpečena.
Všimněme si ještě jedné tendence. V Česku roste počet mužů vychovaných výhradně matkou. Takový muž má předpoklady tomu mít problémy s prosazováním své erotické stránky, tedy eros a ludus, což jsou hlavní části lásky v mužském podání. Má tu někdo problémy se vztahy?
Zdroj: KARSTEN Hartmut: Ženy – muži. 1.Vyd.,Praha: Portál 2006. 184 s. ISBN 80-7367-145-X
Doubrava
I takový kabrňák jako jsem já, má problémy s Eros a Ludus. I přes své macho vzezření, drtivou koncovku při řešení osobních konfliktů...atd. mám problém holku jenom využít...sakra, tak já se tu nebudu dále rozepisovat a jdu trénovatz ten Ludus. A ještě jedna věc. Ten synek na fotce je zase jednou pěkný Emil. Panebože, co takové individuum preferuje? Ludus? Pragmas nebo Kanibalizmus?
pragmatická?
Jenom bych rád upozornil na nesprávné použítí termínu "pragmatický": pragmatické nemá nic společného s připoutáním nebo závazkem. Pragmatické je takové chování, které se řídí výhradně tím, co se ze zkušenosti ukazuje jako výhodné nebo fungující, bez ohledu na to, z jakých příčin nebo důvodů se tak děje. Pragmatické chování nepátrá po příčinách věcí ani se neobrací k žádným idejím nebo žádoucím předpokladům; jeho jedinou hodnotou je zkrátka funkčnost svého počínání. Je to jako když zabloudíme v lese a všimneme si, že lišejník roste pouze na určitých stranách kmenů, což nám umožní sledovat jeden směr a vyjít z lesa ven - sice netušíme proč to tak s tím lišejníkem je, ale zkrátka to funguje, tomu se říká pragmatický přístup. Pragmatismus je dnes velmi frekventovaný a také důležitý pojem, tak si myslím, že je dobré vědět vo co go.