Seznámení v gay klubu

Stalo se to celkem náhodou. Kdysi jsem byla beznadějně zamilovaná do kluka. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistila, že je z těch 4 % , které pokládám za procento velice podhodnocené. Dnes jsme nejlepší přátelé, rádi se bavíme, čas od času zavítáme i do nějakého toho „růžového baru“.

Jsou tam opravdu pohodoví lidé, člověk si tam může dělat, co chce. Nikde jsem nezažila uvolněnější atmosféru. Když tam jdu, tak počítám spíš s tím, že se dobře zabavím, napiju, zatancuju a maximálně po půlnoci odeženu nějakou tu slečnu.

Jaké to bylo překvapení, když se ke mě jednou po půlnoci přitočil velice zajímavý a sympatický muž. Pokládala jsem ho za jednoho z typických návštěvníků baru: byl dobře oblečený, citlivý a usměvavý. Proto mě zaskočilo, když z něho vylezlo, že je v baru poprvé a přišel sem s přítelkyní. Ta mu údajně po půlnoci odešla s nějakou cizí dívkou. Rozešli se přímo tam, ale prý už jim to delší dobu neklapalo.

Zato nám to spolu teď báječně klape už druhý rok. Do toho baru spolu nechodíme, asi nechce riskovat.

Toto krátké vyprávění má být povzbuzením pro ostatní, že ta pravá láska se dá najít skutečně všude. :)

Komentáře