Sebevědomí a realita: jak nebrat odmítnutí osobně

Odmítnutí bolí hlavně tehdy, když z něj uděláte důkaz vlastní hodnoty. Pomáhá oddělit fakt od domněnky, nevyjednávat o zájmu a vzít si jen to, co můžete příště udělat jasněji.

Autor: Publikováno Aktualizováno

Rychlá odpověď

Po odmítnutí se snadno spustí příběh: nejsem dost dobrý, nikdo mě nebude chtít, všechno jsem pokazil. Krátká odpověď: Odmítnutí je informace o konkrétní situaci, ne rozsudek vaší hodnoty. Prakticky pomáhá oddělit fakta od interpretace, nevyjednávat o zájmu a vrátit se k jednomu zlepšitelnému kroku. Důležité je chránit důstojnost, souhlas, hranice a vlastní sebeúctu, ne hledat techniku, která přetlačí strach nebo druhého člověka.

O co jdesebevědomí, vnímání reality, odmítnutí, domněnky, sebeúcta a seznamování
Co pomáháoddělit fakta od interpretace, nevyjednávat o zájmu a vrátit se k jednomu zlepšitelnému kroku
Kdy zpozornětkatastrofizace, sebeshazování, přemlouvání po ne, čtení myšlenek nebo hledání jediné věty, která by výsledek zvrátila

Proč na tom záleží

Po odmítnutí se snadno spustí příběh: nejsem dost dobrý, nikdo mě nebude chtít, všechno jsem pokazil. Pokud téma zůstane ve starém slovníku výkonu, studu nebo kontroly, čtenář si odnese jen další tlak. Užitečný článek musí rozlišit fakta od domněnek, přidat bezpečný postup a ukázat, kdy je lepší ubrat než přidat.

Lepší směr je oddělit fakta od interpretace, nevyjednávat o zájmu a vrátit se k jednomu zlepšitelnému kroku. Takový postup je použitelný hned, protože nevyžaduje dokonalé sebevědomí ani zaručenou zkratku. Stačí menší krok, jasnější hranice a ochota přijmout skutečnou odezvu.

Co sledovat místo domněnek

Sledujte opakování, ne jeden izolovaný signál. V kontaktu má hodnotu to, jestli druhý člověk odpovídá dobrovolně, jestli se může bezpečně odpojit a jestli vy sami nezaměňujete nervozitu za důkaz selhání. U citlivých témat je zvlášť důležité, aby slova nezahanbovala a nevyžadovala rychlou intimitu.

Zpozorněte při katastrofizace, sebeshazování, přemlouvání po ne, čtení myšlenek nebo hledání jediné věty, která by výsledek zvrátila. Když se objeví nátlak, zahanbování, strach z reakce nebo snaha vynutit si odpověď, nejde o lepší taktiku. Jde o hranice a bezpečí.

Jestli potřebujete stejnou situaci vidět z jiného úhlu, navazuje článek Jak ovládnout strach z oslovení bez křeče a přetlačování.

Jak postupovat krok za krokem

Napište si, co se opravdu stalo, a zvlášť, co jste si k tomu domysleli.. Potom udělejte jen jeden další krok. Když odezva zůstává klidná a dobrovolná, můžete pokračovat. Když se kontakt stahuje, odpověď je nejasná nebo vy sami zrychlujete z paniky, je čas ubrat.

Hranice chrání obě strany. Vám pomáhají neproměnit nervozitu v tlak. Druhému člověku dávají jistotu, že nemusí reagovat podle vašeho očekávání. Právě tím vzniká lepší prostor pro skutečný zájem, ne jen pro odehranou scénu.

Jak poznat, že to má smysl

Smysl poznáte podle větší jasnosti: víte, co je fakt, co je domněnka, co můžete udělat příště a kde už by další tlak nic nezlepšil. Úspěch někdy znamená pokračovat; jindy přijmout ne a odejít bez studu.

Pokud z tématu vzniká dokazování hodnoty, stud, výčitka nebo přetahování o kontrolu, vraťte se k základům: bezpečí, souhlas, klid, konkrétní slova a schopnost respektovat hranice.

Jak se rozhodnout podle situace

SituaceCo to může znamenatCo udělat
Máte faktdá se vyhodnotitnepřidávat příběh
Domýšlíte hodnotubolest rostevrátit se k realitě
Přemlouváte po nenerespektujete hraniciskončit
Vidíte jeden zlepšitelný krokmáte směrtrénovat

Až budete mít základní rámec, další praktický krok ve stejném tématu najdete v článku Překážky v seznamování: jak z nich udělat další krok.

Krátký postup: co dělat dál

  1. Nejdřív oddělte fakt od příběhu, který si o odmítnutí vyprávíte.
  2. Pojmenujte jednu konkrétní situaci, ne celý život ani celou osobnost.
  3. Vyberte nejmenší další krok, který nebere druhému člověku prostor odmítnout.
  4. Po kroku sledujte fakta: odpověď, tempo, řeč těla, vlastní napětí a možnost bezpečně skončit.
  5. Když je po kroku víc reality a méně tlaku, pokračujte. Když přibývá tlak, vraťte se zpět.

Zdroje a limity

Zdroje používáme k práci s nervozitou, sebejistotou, prvním dojmem a realistickým očekáváním. Cílem je čitelnější chování, ne hraní role.

Časté otázky

Jak nebrat odmítnutí osobně?

Oddělte fakt od domněnky a neudělejte z jedné reakce rozsudek hodnoty.

Co je fakt?

Například že druhý nechtěl pokračovat. Ne to, že nejste dost dobří.

Mám se ptát proč?

Někdy ne. Po jasném ne je důležitější respekt než vyjednávání.

Jak se z odmítnutí poučit?

Vybrat jednu věc, kterou lze příště říct nebo udělat jasněji.

Co nedělat?

Nepřemlouvat, nesebeshazovat se a nečíst myšlenky.

Komentáře čtenářů

28 komentářů k článku.

Anonymní čtenář

ego

Jo, tak článek je opravdu výstižný. Častokrát člověk brání sám sobě v osobním růstu nebo rozvoji jen svým vysokým míněnim o sobě. Nemusí se jednat jen o svádění, ale týká se to i ostatních oblastí v životě.

Anonymní čtenář

RaSh

Mno, tak pokud jsem vše dobře pochopil:o), tak s článkem (ani jako s celkem, ani s jednotlivými tvrzeními) nemůžu souhlasit. To, že budu své chyby svádět na druhé, má za úkol bránit moje sebevědomí? Né...on je totiž rozdíl mezi sebevědomím a "sebevědomím". Ten, kdo se chová nadřazeně a není schopen uznat své chyby, předvádí právě to "sebevědomí", které je, bohužel, stále více rozšířené. Skutečné sebevědomí zpočívá, myslím, právě v tom, že takový člověk umí být hrdý na své úspěchy a klidně to dává i najevo...ale současně umí férově přiznat, když udělá chybu. Tedy ten, kdo se snaží chránit nepřiznámí chyb nebrání své sebevědomí (protože to takový člověk nemá), ale právě to "sebevědomí". Např. já taky nejsem sebevědomej...ale z jiného důvodu...že úspěchy spíš přisuzuju štěstí či náhodě a neúspěchy si vyčítám... Ovšem, na druhou stranu, nesouhlasím ani s tím, že právě tohle, v článku popisované, pochybné "sebevědomí", je něco, čím bych si nějak komplikoval život. Bohužel, řekl bych spíš naopak...právě tento typ lidí (arogantní, 100% přesvědčení o své dokonalosti, bez jakékoliv schopnosti přiznání své chyby) je v dnešní době úspěšný. Takže...

Zobrazit celou diskuzi (26 komentářů) Sbalit komentáře
Odpověď Kultoseros (:

Re: RaSh

buddy buddy... chodis na takove stranky a porad mas takove nazory? ja ti je sice neberu, ale mam pocit, ze se snazis sam sebe trapit. uz v pulce prispevku jsem poznal ze to je od tebe aniz bych se mrknul na jmeno... ;)

Klára

Skutečné sebevědomí v sobě nese objektivní vnímání reality, souznění s vlastním "egem", "nadhled", což mimo jiné přináší i schopnost dokázat přiznat si sobě i jiným svou vinu, či podíl na neúspěchu,aniž by nějak utrpělo jedincovo "ego" Touha po sebevědomí,hrané sebevědomí,"nalhávané" sebevědomí může vyústit v určitou povrchnost,aroganci, tam už se chyby těžko přiznávájí a realita se jedincem chce vnímat jinak-v rámci šetření jeho ega Myslím si, že autor článku mohl v kontextu místo slova "lež" spíše použít slovo "nalhávání si"

Odpověď Anonymní čtenář

K plnému pochopení tohoto článku je potřeba mít trochu větší nadhled, buddy. Sebevědomí vs. "sebevědomí" Tvůj pojem "sebevědomí" se u mě kryje s pojeme ego, který budu nadále používat. Nikdo neumí uznat všechny své chyby, které udělá, protože by to jeho ego nevydrželo. Byla chyba, že jsi v tramvaji seděl, zatímco někdo jiný a starší než ty uvolňoval místo babičce? Teoreticky byla. Budeš to brát svoji chybu? Pokud nejsi hypersenzitivní, tak pochybuju. Lež Příklad se zkouškou. Věděl jsi, že ses naučil tak akorát na 2, protože je to nudný předmět. Ale ten lektor tě udusil na příšerných maličkostech, a poté tě vyhodil. Řekneš tedy, že je to jeho vina. A lektor si řekne, že je to tvoje vina, protože ses nenaučil. Budeš vykládat kamarádům, jak na tebe byl hnusný, a on se tam pojednou objeví. Řekne ti, že lžeš, žes to neudělal, protože ses nenaučil. Dva opačné náhledy, z nichž každý je dost možná částečně pravdivý. A přitom ve výsledku lež. Kdybychom nebyli naučeni říkal pravda nebo lež (tj. krajní hodnoty), museli bychom nad každým výrokem přemýšlet, museli bychom vše říkat tak, jak to nejvíce odpovídalo realitě. Víš, co by se stalo? Z věty: "Jdu si koupit pití.

Odpověď Rodrigo

Re: ego

Člověče, já bych řekl, že to bývá většinou naopak - že lidem brání v osobním růstu právě nízké mínění o sobě. Takoví nejčastěji vzdávají spoustu věcí už předem. Protože si myslí, že na to nemají, tak to ani nezkusí...

Odpověď Anonymní čtenář

Re: Re: ego

já napsal častokrát. Ne vždycky.

Odpověď Anonymní čtenář

Kultoseros (:

No dobře...Ale mé názory považuješ za špatné?...Nebo za správné, pouze nereálné pro použití v reálném světě?:-) Já netvrdím, že vše, co zde na webu prosazuju, sám vždy 100% dělám i v reálu. Ale píšu, co považuuu za správné...a snažím se to dodržovat, pokud to alespoň trochu jde. Bohužel, člověk se musí přizpůsobovat většině, i když s ní nesouhlasí...zas takovej hrdina samozřejmě nejsem:o)...ale snažím se to dělat alespoň v minimální míře... Že se snažím sám sebe trápit? To snad né...pouze mě mrzí, že když se člověk snaží chovat k okolí co nejférovějc, to okolí to nejen neocení, ale ještě považuje člověka za mimoně atd.:-P

Odpověď Lvíče

Re: Kultoseros (:

Já osobně jsem člověk, který morálku a etiku často akcentuje a to nejen při obecném plkání, ale i když (většinou až zpětně) analyzuju svoje chování. Nicméně přemýšlel jsi někdy nad tím, že i ta morálka a etika mají nějaký důvod a k něčemu jsou? Nikoli pouze k tomu, aby sis honil ego, že narozdíl od ostatních ty jsi ten dobrý a oni zlí? To, co jsi teď totiž napsal - "správné názory, pouze nereálné pro použití v reálném světě" - je totiž naprostý nesmysl. Tvým cílem jakožto živočicha by mělo být především rozmnožit se. Určitě tu potřebu podvědomě cítíš :) (třeba tak, že se ti líbí nějaká slečna, přitahuje tě to k ní atd.) Jak pak mohou nějaké tvé názory, které ti brání v tom, abys tu slečnu získal a rozmnožil se s ní (a nejen to), být správné?

Odpověď Anonymní čtenář

RaSh

Dík za odpověď. No, mě bylo samozřejmě jasný, žes to nemyslel asi tak, jak jsem tu napsal já. Pouze jsem uvedl, jak to takto v článku napsané na mě působí. Lež...jasně, s tím co píšeš souhlasím. Ale např. ten příklad s odběhnutím koupit si pití, to bych nenazýval přímo lež. Nechci slovíčkařit:o)...ale osobně si pod pojem "lež" představuju skutečné, vědomé lži, kterými se snažím sebe ochránit, nebo si pomoct a moc mě nezajímá, jestlí tím druhému neuškodím. Neříkat druhému vše uplně narovinu bych nenazýval přímo lží...ale jak píšu, nechci si hrát na slovíčkaření. V pohodě. No, že nikdo neumí uznat všechny své chyby? Ale jo...třeba já jo :o)...Ale pravda je, že pouze takové chyby, které sám považuju za chyby...:-P

Odpověď Anonymní čtenář

Lvíče

Jasně, chápu, jak to myslíš. Ale já pod pojmem SPRÁVNÉ tady měl na mysli slušné, férové, asertivní chování atd. Né správné v tom smyslu, že je to nejlepší k dosažení nějakého cíle. A problém vidím právě v tom, že to co je nejslušnější a nejférovější není vždy nejúčinnější v dosažení cíle...tj. ani ke sbalení slečny:o) A co je nejsmutnější...ani ke sbalení slušné a férové slečny...

Odpověď Lvíče

Re: Lvíče

Tak s tím právě nesouhlasím, alespoň moje zkušenosti tomu neodpovídají. Já se tedy ke slečnám (zvlášť k slušným a férovým slečnám) chovám slušně a férově a úspěchy mám. Otázka je, zda si pod slušným a férovým jednáním nepředstavujeme každý něco jiného. Pro mě kupříkladu neozvat se slečně několik dní po rande nepřijde nijak nefér nebo neslušné :) Podobně nevyzvonit jí na sebe hned vše, provokovat ji a flirtovat s ní mi taky nepřijde nijak nefér :) Ony si to taky užívají, baví je to a dělají totéž. Ze zásady ale slečně nelžu, nic si o sobě nevymýšlím apod. Já vážně nevím, jak balíš holky ty, jak moc se liší tvůj projev zde od tvého projevu, když si povídáš s nějakou babou, ale jestli je to podobné, tak pak je to celkem jasné. Důvody tvých neúspěchů budou spíš ty, že si hrozně stěžuješ (to lidi včetně žen strašně odrazuje) a možná to bereš moc vážně (málo vtipně, málo hravě). Dalším důvodem může pak být fyzický vzhled (nevím, neviděl jsem tě), ten imho dělá ve svádění tak 90% všeho - pokud se kluk holce fakt líbí, může nasekat spoustu chyb a projde mu to, pokud se nelíbí, nepomůže mu sebelepší, sebezábavnější a sebevtipnější vystupování.

Odpověď Anonymní čtenář

Lvíče

Tak, jasněže se s holkou na rande nebavím o tématech, jako zde:o)...ani nepřednáším o správných výkladech pojmů slušnost, sebevědomí atd.;-) Ani si nestěžuju, nemluvím pesimisticky (no vidíš, sakra...nejsem tak dokonalej...přetvařuju se před nima:-P). Vtipnej? No, to těžko můžu posoudit...smutnou, nebo nervózní holku asi moc rozesmát neumím (pač mě svou nejistotou znejistí), ale když jsem narazil na pohodářku, tak mi to celkem šlo... A vzhled...no, nevím...vypadám celkem v pohodě, myslím...:o) Jako, já nic nesvádím na to, že můj jediný problém je, že jsem dokonale slušnej a férovej a holky to neumí ocenit...:-D...to si rozhodně nemyslím. Ale prostě člověka otráví, když vidí extrémy...šmejda, jak si pohrává s fajn holkou a ona mu to baští...a třeba slušnýho chlapa, jak má ve vztazích smůlu... ...a nemyslím zrovna sebe...jak už jsem tu mnohokrát přiznal, vím o spoustě svých chyb, kde chápu, že to holky odrazuje (nesmělost, nejistota, stydlivost před holkou...moc vše promejšlím...bojím se "nebýt dokonalý" a i minimálně riskovat, že něco pokazím...atd.) Ale polož si sám otázku...Viděl jsi někdy arogantního šmejda bez holky? Já ne.

Odpověď Lvíče

Re: Lvíče

Tak pak není co řešit a ostatní lidi musíš brát s nadhledem :) Vhodných slečen pro vztah, které mají i nějaké ty klady (inteligenci, smysl pro humor, rozumné zdravé sebevědomí), je v populaci dost malé procento, takže buď u těch ostatních rád, že jsou rovnou s těmi šmejdy a nedávají naděje tobě :))

Archeopteryx

K optimálnímu rozvoji osobnosti to chce vyrovnaný přístup, zlatou střední cestu. Je jistě třeba disponovat zdravou mírou sebekritiky, uvědomovat si vlastní nedostatky a snažit se je napravit, ale přílišná sebekritičnost až sebemrskačství je škodlivý extrém. Vina vnějších vlivů není zdaleka ne vždy výmluvou, ale v mnohých případech objektivním faktem. Je třeba umět rozlišovat a zbytečně se nedeptat věcmi které nejsou vlastní chybou.

ax

Ajaj, tady se zase rozebírají ty stokrát omleté sáhodlouhé litanie, jak holky neocení férovýho a upřímnýho kluka, a podobné plky. Takže už asi posté, holky ocení solidního a férového kluka, ale co neocení a co je odradí prakticky okamžitě, je mimoň, žijící v jakési vlastní bublině, neschopný pochopit, že on je mimo realitu. Kór když je to v kombinaci se zaslepenou zabedněností. Za vše příklad holky, která na sdělení kluka, že dělá v IT, reaguje otázkou - a nejseš taky UFON? Není výstižnějšího příkladu než tato otázka. Ne, u holek bez problémů zaboduje kluk, který je férový, který je něčím zajímavý, a nemusí být ani hezký, a nemusí se nijak vytahovat. Jenže z něj nesmí čpět na sto honů, že je mimoň, co se nedokáže normálně s lidmi bavit, nesmí z něj koukat, že je maminčin mazánek, co si sám ani neutře zadek, nebo že je zabedněnec zakopaný ve svém vlastním světě mimo realitu světa těch ostatních. A co se těch "[redakčně upraveno]" týče - ad a) na ně skáčou jen [redakčně upraveno], co nemají dlouhodobě rozum, a co s takovými, ad b) dlouhodobě s nimi stejně nikdo nevydrží, takže to stejně není měřítko.

Odpověď Jirka

Re:

He, tebou popisovaná situace v tramvají, mě vždycky rozhodí.

Odpověď Archeopteryx

Re: RaSh

Z tvého dlouhodobého působení v diskuzích mám dojem že to s tou snahou o férovost, sebekritičnost a obavama z nadměrného ega přeháníš až do sebemrskačství. To taky není zrovna ideální a na lidi to moc dobře nepůsobí, jak jsi už jistě dávno zjistil z reakcí. Nezdravé sebevědomí a přebujelé ego jistě v mnoha případech vede k "úspěchu", ale poněkud jednostrannému. V článku je však řeč o nějakém sebezdokonalování a růstu. Tito lidé však nikam skutečně nerostou, akorát neustále využívají těch samých nekalých triků, které jim celý život prochází. Pravda a lež, to je téma přímo filozofické. Pravda je věc velice komplexní a její objektivní posouzení ze subjektivního pohledu jednoho člověka prakticky nemožné. Vyžadovalo by to určitý nadhled z "vyšší perspektivy". Nějaké příklady složitosti a ošidnosti pravdivosti v reálném životě už tu padly, námět k zamyšlení. Pojem lež chápu jako úmyslně vyřčenou nepravdu. Pokud však člověk tvrdí něco nepravdivého z omylu či vlastního subjektivně omezeného pohledu, nemůže být nařčen ze lži. Přijde mi též dlouhodobě, že máš v těchto věcech příliš naivní a černobílé představy. Jenže svět opravdu nefunguje digitálně, ale analogově.

Odpověď Anonymní čtenář

Archeopteryx: S rozebíráním pojmu LEŽ jsem se do toho sám trošku zamotal, přiznávám:o) Chtěl jsem prostě jen říct, že je lež a lež...a oboje se označuje slovem lež...což je trcohu neštastné... Ale nehodlám si tu hrát na Národní obrození a vymýšlet nová slova...:-D Přehnaná snaha o férovost? No, jak se to vezme...Já tvrdím, že má snaha o slušnost a férovost působí přehnaně pouze proto, že většina společnosti hranici toho, co ještě považuje za slušné a férové posunula tak nízko, že pro mě je to nepřijatelné... Naopak, oproti ideálu těchto pojmů jsem sám naprosto neslušný a neférový...;-)

Odpověď Archeopteryx

Re:

Tvůj přístup je podle mně něco jako zachovávat starobylou škrobenou etoketu v dnešní době která vyznává neformálnost. Z pohledu takového staromilce jsou dnešní normy chování pokleslé a vulgární, nicméně většina běžných lidí to tak vůbec nevnímá, nevidí na tom nic špatného a je ráda že se nemusí trápit nějakými nesmyslnými omezeními, které z objektivního hlediska člověku život vůbec neusnadňují, ba naopak. Působíš prostě trochu jak z jiného světa a neuvědomuješ si, že to co ty vnímáš jako špatné, ostatním lidem třeba ani nevadí a neškodí.

Odpověď Anonymní čtenář

Archeopteryx: No počkat...tak tohle snad nemůžeš srovnávat, né? Např. já jsem v tomhle pro svobodu..kdo chce uznávat starobylou etiketu, ať tak klidně žije, kdo chce uvolněnost, ať žije zase tak. Já jsem naopak ve všem pro naprostou svobodu a demokracii;-) Že co já vnímám jako špatné, ostatním třeba ani nevadí a neškodí?...no jasně, těm, kteří to špatné někomu dělají, těm to samozřejmě nevadí:-P...ale těm, kterým se to špatné dělá, to většinou vadí... Pokleslost, pod kterou nehodlám jít, je hlavně v tom, že často ti, kteří se takhle chovají, nejenže nejsou okolím odsuzováni...ale často naopak obdivováni...viz třeba diskuze pod některými články zde na Svádění... A k tomuhle stylu se já rozhodně přidávat nehodlám...to radši zůstanu jak z jiného světa.

Odpověď Archeopteryx

Re:

No jo, jenže to je třeba pouze tvůj osobní pohled. Domýšlíš na základě vlastních pocitů, že to co připadá špatné a vadilo by tobě, že to tak musí cítit i všichni ostatní lidé, přitom tomu tak vůbec být nemusí. Příklad, rodič slyší jak jedno dítě druhému nějak nehezky nadává, tak se do toho vloží, vynadá mu a začne kázat jak se mají k sobě chovat slušně a nemluvit sprostě. Přitom je rodič úplně mimo, netuší že domnělá nadávka je slangový výraz který neuráží, ale naopak vyjadřuje ocenění a chovat se slušně podle rodičovských představ znamená pouze tiše sedět a tedy se příšerně nudit. Jindy rodič se znepokojením pohlíží na domnělou nenávistnou rvačku, mučení či ponižování, přitom ve skutečnosti jde o jen o nevinnou hru a vše je oboustranně dobrovolné. Věci se někdy zdají navenek drsnější než skutečně jsou.

Odpověď Anonymní čtenář

Archeopteryx: Opět souhlasím s tím, cos napsal...ale já mám na mysli právě ty případy, kdy je chování někomu vůči druhému či okolí špatné z obecného hlediska...né podle mého osobního pohledu. Vím, že už s tím jsem trapnej, že pořád vytahuju to samé;-)...ale jako rychlý příklad bez potřeby dlouhého vysvětlování mi to přijde nejlepší (vzhledem k tomu, jaké romány jsme o tom spolu prodiskutovali:o) Takže př.:Když někdo uráží a obviňuje někoho na internetové diskuzi na základě vymyšlených věcí, které ten dotyčný nikdy nenapsal?...To je osobní pohled? Né, to je prostě obecný fakt...co kdo napsal se dá snadno dokázat tím, co je napsáno černé na bílém v diskuzi...a vše ostatní, co napsáno nebylo (zhledem k tomu, že autoři a diskutující se tu osobně neznají a ví o sobě jen to, co si napsali) jsou jen osobní doměnky, na základě kterých nikdo aspoň minimálně férovej druhého neobviňuje. Nebavím se o tom, jestli takové chování je hodně špatné, nebo málo špatné, nebo středně špatné...prostě je špatné. Jo, na černobílé situace mám černobílý pohled...

Odpověď Lvíče

Re:

Že nejsi schopný číst mezi řádky a musí ti být vše řečeno explicitně do posledního písmene, neznamená, že ostatní to mají také tak. Já to například negativně nevnímám, což dokazuje, že to není fakt, ale jen subjektivní pohled :)

Odpověď Anonymní čtenář

Lvíče

Ano, že ty něco nevnímš negativně, co já negativně vnímám, je subjektivní pohled. Ovšem to, že k obviňování na základě výmyslů došlo (když zůstanu u uvedeného příkladu), je prostě fakt...pokud teda každému z nás neběhá na monitoru jiná verze svadeni.cz:o) A že z hlediska slušnosti, férovosti, morálky atd. to je špatné, je taky fakt...o tom prostě opravdu nehodlám diskutovat. Tohle nemá nic společného s tím, co je mezi řádky. P.S. Mě by jen moc zajímalo, kdyby ses ty, nebo kdokoliv další, odhodlal v 17ti psát své zkušenosti v seznamování, včetně těch nepovedených a okolí na tebe reagovalo těmito způsoby, jestli bys tu také psal, že to "nevnímáš negativně"...:-) Toť vše.

Odpověď Archeopteryx

Re:

Nemám chuť se znovu pitvat v minulosti, radši to nechme být. Svůj názor jsem ti tehdy napsal. Z mého pohledu to tak hrozně nevypadalo. Naprostá objektivita na základě pár řečí v článku a diskuzi na netu není možná. Jde o to jak se věci pochopí a interpretují. Problém že tys to vždycky všechno chápal ve prospěch holky, zatímco jiní měli odlišný názor. Co se týče případu na který narážíš, svůj díl kritiky si dle mého názoru zasloužily obě strany.

Odpověď Anonymní čtenář

Archeopteryx: ...jako mě už to taky nebaví se k tomu pořád vracet, ze své strany rozborem diskuze pod staršími Terryinými články také končím (slibuju:o) Problém leží totiž stejně uplně někde jinde. Já se s nikým nepřu o to, jestli něco vypadalo hrozně nebo né. Jestli někteří pánové jsou na tom tak špatně, že si na netových diskuzích potřebují léčit komplexy tím, že uráží holku stylem, který by si v reálu nikdy nedovolili, to je jejich problém. Pochopil jsem, že hádat se s nimi je pouze víc motivuje se ještě víc předvádět... Já jako příklad tady použil FAKTA...nebavím se o tom, jestli jsou "tak hrozná", nebo jen prkotina. A každý, kdo umí číst vidí, co kdo napsal a jak na to kdo zareagoval. Pokud tehdy Terry něco NENAPSALA a někdo, kdo jí osobně nezná jí kritizuje nebo nadává za to, co nikdy nenapsala, je to prostě [redakčně upraveno]...Konec...dál se o tom opravdu nemá cenu bavit... To je každého věc...mám svejch starostí dost, když už jdu na tyhle stránky, lepší je proto, abych se něco dozvěděl...tyhle dohady opravdu nemají cenu.

Odpověď Anonymní čtenář

Re: RaSh

Mezi sebevědomím a sebevědomím není rozdíl. Spíš mezi sebevědomím a sebeuvědomněním :-)