O čem se asi baví, pomyslel jsem si, ale pak jsem to již pustil z hlavy a bavil se spíše s barmanem. Za nějakou dobu za mnou však první holka přišla následována svým přítelem. Oba se opřeli naproti mně o bar, chvíli na mě koukali a ta holka pak povídá:
„Hele, kolik máš už dneska piv?"
„Nooo, asi 4," odpověděl jsem.
„Hele, a můžu se tě na něco zeptat?" povídá.
Já chvíli přemýšlel a pak říkám, že klidně.
Ona se na mě chvíli rozpačitě dívala a pak povídá: „Hele, jak ho máš velkýho?"
Páni tak tohle jsem fakt nečekal, pomyslel jsem si. V ten okamžik se kolem mě rozprostřelo trapné ticho a spočinuly na mě pohledy nejméně čtyř lidí, dychtivě čekajících na moji odpověď. Mimo mé dva kamarády na mě civěl i onen kluk, který přišel s první holkou. V duchu jsem se musel trochu smát, ale zároveň se snažil zachovat si chladnou hlavu. Co odpovědět, přemítal jsem.
Čas neúprosně ubíhal. Proč se mě na to vůbec ptá? Chce mě snad balit? To bylo vskutku divné. Že by mě přišla balit tímto vcelku bezostyšným upřímným způsobem a vzala si svého přítele s sebou? Kdybychom tam stáli pouze sami dva, odpověděl bych jí asi naprosto spontánně. Chvíli bych s ní asi flirtoval a pak bych jí nejspíš i popravdě odpověděl (koneckonců, myslím, že se nemám za co stydět :) )
To, že na mne ale koukali další tři kluci, mi nijak neimponovalo.
„A ty zastáváš názor, že na délce tolik záleží?" odpověděl jsem otázkou.
Zase chvíli přemýšlela ona a pak povídá, že to se vlastně neptá ona, že se přišla zeptat za někoho jiného. Tak teď to začínalo být teprve správně zamotaný. „A proč se ten někdo nepřijde zeptat sám," povídám.
„Noo, víš, protože," nevěděla co má říct.
Chvíli mi to hrabalo a pak si říkám, že to je nějaké divné. „A ten někdo je mužského nebo ženského pohlaví?" zeptal jsem se.
„No, právě že mužského," odpověděla. Tak to už bylo fakt moc. Začal jsem se smát. Ona se na mě ještě chvíli dívala a pak odešla. No to byla diskuze, pomyslel jsem si. Nebyl to však ještě konec.
Po chvilce za mnou přišla ta druhá holka, opřela se přede mě o bar, nadrženě se na mne podívala a povídá: „Tak prej tady mám někomu přeměřit," a rukou mi chtěla přejet po stehnech. Já to nečekal a cukl jsem sebou. Navíc mi přeběhl mráz po zádech, protože mi nebyla moc sympatická. Měla sice hezkou postavu, ale obličej takový... no, prostě nebyla můj typ.
Můj kamarád, co stál kousek vedle, měl však jiný názor, a horlivě se s ní pustil do diskuze. Ona však z ničeho nic obrátila a začala reagovat dost podrážděně a agresivně. Až jsem si myslel, že mu dá facku. Já jsem si už jen přál, abych se propadl do země...
- PS: Co byste odpověděli a jak zareagovali, pokud za vámi přijde cizí holka, a otevřeně vám položí otázku, jaká je velikost vašeho přirození? :-)
co bych pověděl?
Na tohle bych v tu chvíli řekl jen jedno: Mám ho jako malé dítě - 60cm a 4,5Kg :-D
Re: co bych pověděl?
looool, souhlasim s Kroužou, když se necejtíš pohodlně abys odpověděl, jediná cesta jak z toho vybruslit bez ztráty tváře je udělat si z toho prd3l...