Proč je někdy potřeba se zamyslet než něco uděláte

Od začátku seriálu vyprávím historku, která se mi stala v lednu tohoto roku. Tehdy jsem byla slavit s kamarádkami narozeniny v baru. Tam jsem potkala jednoho kluka a skončili jsme u tance a líbání. Ale lepší fakt bude, když si předchozí díly přečtete. 

Víte, líbat se s neznámým klukem je docela problém. Přemýšlíte, jak mu máte vlastně říkat. Proto, když skončil ploužák v našem tanci a my jsme se dolíbali, hned jsem se ho musela zeptat na jméno.

„Jak se vlastně jmenuješ?“

„Haha, my jsme se ještě nepředstavili, že? Promiň, já jsem Milan.“

„Já Terry.“

„Víš co? Už toho tancování necháme. Pojď.“

Opět mě chytnul za ruku a šli jsme zase nahoru po schodech.

Získejte snadno ženu. Chcete aby po vás ženy začaly toužit? Odhalte tajemství přitažlivosti, získejte vyšší sebevěd…

Jak na muže? Stydím se oslovit někoho pro mne neznámého. Zkusila jsem experiment. Od té doby se cítím více..

Video návody na balení žen. Líbí se Vám žena na ulici, ale nevíte, jak ji oslovit? Nevíte, jak co udělat, když po…

„Teď ti ukážu něco pěknýho. Půjč mi ruku.“

Jo, byla jsem zvědavá. Ale zároveň jsem nevěděla, co si mám myslet. Proč mě vedl skoro přes celý podnik? To se se mnou chlubil? Podala jsem mu ruku a on si jí začal prohlížet.

„Víš, že tvoje ruce o tobě řeknou víc, než si myslíš?“

„Na takovýhle věci moc nevěřím.“

„Tak uvidíme. Máš ukazováček delší než prsteníček. Hm, máš ráda růžovou, co?“

„Jak to víš?“

„Tvoje prsty mi to řekly.“ A usmál se. Nechápavě jsem se na něj podívala. Že by tipoval?

„Víš, mám kamarádku, která se zabývá psychologií. Naučila mě, jak rozpoznávat lidi podle prstů. Tvoje prsty jsou delší, jako kdybys hrála na klavír. Víš, co to znamená?“

„Ne, co?“ Tohle mě hodně zajímalo.

Usmál se a řekl: „Že jsi praštěná.“ 

„Cože? To si děláš srandu?“

„Trochu.“ A opět se usmál. „Jsi romantička.“

„A to jsi poznal z toho, že mám dlouhé prsty?“

„Ne, to jsem poznal tak, že máš prstýnek na prsteníčku. Tam ho nosí romantici. Víš, že právě z prsteníčku vede žíla rovnou do srdce?“ Přejel mi rukou po dlani a pokračoval až k ramenu. Udělala se mi z toho husí kůže.

„Fakt? Jé, to jsem nevěděla.“ Víte, co jsem si říkala v hlavě? Polib mě, polib mě, polib mě… 

Asi tomu pomohl alkohol, který jsem měla v sobě, ale fakt po Milanovi teďka toužila. Chytla jsem mu jeho ruku a chtěla si ho přitáhnout, on ale ucukl.

„Počkej, ne tak rychle na mě. Ještě pro tebe něco mám. Ale na to musíš jít ke mně.“

„Jak k tobě?“

„Sedni si ke mně.“

„Ale tam se nevejdu.“ Je to pravda, seděl na malé židli.

„A jo. Tak si sedni na mě.“ A opět ten jeho úsměv.

Vstala jsem a bez váhání si na něj sedla. Rukama jsem si ho pěkně objala.

„Zvedni trochu hlavu. Tááák.“ A rukou mě začal hladit po krku. Když viděl, že se mu podvoluju, začal mě na krku líbat. Bylo to úžasný. Když přestal, tak jsem se s ním začala opět líbat. Nevím, jak dlouho jsme takhle řádili. Mohlo to být 5 minut, ale také půl hodiny. Bylo to nádherný.

Když se odklonil, řekl: „Tady je to dost nepohodlný. Půjdeme ke mně domů.“
Ani nevím, na co jsem tehdy myslela. Řekla jsem jen: „Skočím si pro věci.“

Šla jsem k našemu stolu, kde stále seděly holky. Když mě viděly, tak se ptaly, kde jsem tak dlouho byla.

„Byla jsem s Milanem. Chvilku jsme tancovali a tak.“ Mezitím jsem se začala oblékat.

Karolíně se to moc nelíbilo:„Kam jdeš?“

„K Milanovi. Pozval mě k sobě domů.“

„Takže to se vychrápeš s chlapem, kterýho jsi poznala před dvěma hodinama?“

„Nevychrápu. Budeme se jen mazlit." Jen jsem to dořekla a holky se začaly smát.

„Ty jsi vážně naivka, co?,“ řekla Petra.

Jen jsem mávla rukou a odcházela jsem. Když jsem u dveří potkala Milana, přímo jsem se ho zeptala.

„Co budeme u tebe dělat?“

„Podíváme se na nějaký film.“

„Jenom?“

„To uvidíme.“ Zase se usmál a začal mě líbat.

Rozhodla jsem se udělat malý test. Při líbání jsem se na něj nalepila a začala jsem mu dávat trochu ruku za pás kalhot. On reagoval tím, že mě začal hladit na podbřišku a postupně směřoval níž. Měla jsem jasno. Přestala jsem se líbat a odstrčila ho od sebe.

„Promiň, nikam s tebou nejdu.“

„Ale notak, sama sis začala.“

„To ne, to nechci.“ Šla jsem zpátky dovnitř k holkám.

Posadila jsem se u nich, položila hlavu na stůl, a jim už bylo všechno jasný. Když se za mnou Milan přiřítil, holky si s ním samy poradily. A já skončila zase v depresi. Když je vám s někým tak krásně, a najednou zjistíte, že vás dotyčný chtěl jen využít, není vám moc do smíchu. Ale alespoň jsem neudělala pěknou blbost.