Ukažte svoji hodnotu

Před nějakým časem se mi stala poměrně inspirativní příhoda. Venčil jsem psa a najednou jsem si všiml muže, který poblíž mne psal SMS. Šel jsem pomalu, on šel pomalu. Zrychlil jsem, on zrychlil také. Zkrátka udržoval stejnou vzdálenost. To ve mně samozřejmě vyvolalo podezření, proč onen muž takto jedná. Nakonec jsem příčinu zjistil. Chtěl si pořídit psa stejné rasy a zajímalo ho, zda je opravdu tak uštěkaný, jako se píše v knihách.

Tato příhoda názorně ukazuje jednu věc. A to totiž takovou, že pokud máte nějaký úmysl týkající se jiné osoby, není dobré čekat, až si vás ona osoba všimne. Vyvolává to negativní dojem. Filuta to označil jako pravidlo tří vteřin. Od chvíle, kdy si vás neznámá žena všimne, máte tři vteřiny na to, abyste ji oslovil. Pokud to neuděláte, klesá vaše šance na úspěch. Nicméně toto pravidlo platí především na místech, kde se počítá s pohybem. Pokud si žena přisedne k vám do kupé ve vlaku, počkejte, než se usadí, abyste ji oslovil. Stejně to ale neprotahujte déle, než je nezbytně nutné.

Co rozhodně nedělat

• Když se začínáte se ženou bavit, dejte si pozor na to, abyste ji neoslovovali podmiňujícím způsobem (mohl bych) či omluvou (promiň, že tě vyrušuji). Výjimkou jsou případy, kdy máte propracovanou záminku, která tento způsob navázání kontaktu vyžaduje.
• Nikdy však nesmíte vyvolat dojem přílišného snaživce. Takže zapomeňte na lichotky, dotěrné chování či pronásledování ženy.
• V žádném případě neoslovujte vážným tónem. Berte balení jako hru, ne jako povinnost, kterou si musíte denně splnit. Oslovování nás baví, protože si vždy rádi popovídáme s pěknou a inteligentní ženou, ne? Když řeknete něco nevhodného nebo to celé zkazíte, tak vždy na vás za rohem čeká další. Vážným tónem dáváte najevo, že vám na ženě příliš záleží.
• Samozřejmostí pak je, že se při oslovování nebudete chovat jako buran nebo jako člověk, který spolknul moudrost světa. Oba tyto póly ženu spolehlivě odradí.
• Vím, že pro řadu z vás je oslovení neznámé ženy velmi obtížné, přesto byste si však měli dát pozor na to, abyste nepůsobili nervózně. Vždyť o co více jde než o několik minut strávených konverzací?
• Sebevědomé vystupování je sice základ pro sbalení ženy, ale přeženete-li to tak, že budete mluvit pouze o sobě, moc si také nepomůžete.

Jak ji ukázat svoji hodnotu

• Buďte přiměřeně sebevědomý. Stůjte si za svými názory, pokud se neprokáže, že jsou špatné. Uznat případnou chybu je taktéž důkazem zdravého přístupu.
• Působte vtipně. Pokud ženu během konverzace několikrát rozesmějete, máte téměř vyhráno. Zakázány jsou sexuální narážky, naopak povoleno je dělat si s ženy trochu legraci: „Ty chodíš na diskotéky? Tedy, to bych do tebe opravdu neřekl. S těmi brýlemi vypadáš spíš jako intelektuálka.“ Má-li zamýšlený vtip zároveň charakter nepřímé pochvaly, jste na správně cestě k telefonnímu číslu.
• Vtipný zároveň znamená být uvolněný.
• Vy jste ten, kdo začíná, ovládá a ukončuje rozhovor, byť to nemusí být na první pohled viditelné. Žena mluví, vy řídíte. K tomuto účelu pomáhají doplňující otázky, které jí kladete.
• Cítíte-li, že jste udělal chybu, a žena přestala být hovorná či je roztěkaná, okamžitě změňte téma. Neomlouvejte se. Co jste jednou řekli, nelze vzít zpět.

Ukázka rozhovoru

Ukážeme si nyní rozhovor, který jsem vedl s jednou ženou, říkejme jí Zuzka. Stála na ulici, přičemž jedla něco podivného, co si koupila ve stánku poblíž.

„Ahoj. Jak můžeš jíst takhle na ulici? Je tu plno bacilů!“ (úmyslně jsem přehrával)
„A kde bych měla jíst?“ (zaujala obrannou pozici)
„Co já vím, třeba támhle v drogerii.“ (náběh na vtip)
„V drogerii se nejí.“ (nechytla se, nevadí)
„Já vím, ale aspoň by sis tam to jídlo mohla vydezinfikovat. Co to vlastně máš?“
„Kebab.“
„To sem přivezl Borat nebo co?“
„Ne.“ (smích)
„Proč vlastně postáváš tady venku? Čekáš, až ti omrznou nohy?“
„Na někoho tu čekám.“
„Kamarádka?“
„Jojo, trefa.“ 
„Vidím, že s tím pěkně zápasíš ty huhlo. Chceš pomoct?“ (huhlo, protože s tím jídlem huhlala)
„Už jsem skoro dozápasila.“
„Škoda. Támhle jsem jedné slečně ujedl kus hamburgera a tak jsem si chtěl dát ještě zákusek.“ (vtipné, drzé, překvapivé)
„Nekecej.“ (smích)
„No fakt. Ale moc mi nechutnal. Co ta tvoje kamarádka? Jo mimochodem, já jsem RaSh.“ (záměrně spletité, chtěl jsem, aby se něčeho chytila)
„Já jsem Zuzka.“
„Výborně, Zuzko. Tak co ta tvoje kamarádka?“
„Já nevím, už tu měla být.“
„To jste se dohodli zajít na párty ve tři odpoledne?“
„Ale ne.“ (smích) „Chci, aby mi pomohla vybrat něco na sebe.“
„Dobře. Tak já musím jít. Ale ještě předtím, než odejdu, ti musím říct, že jsi ve skryté kameře.“
„Cože?“
„Podívej se támhle. Vidíš tu kameru?“ (ukazuji na bezpečnostní kameru poblíž)
„Jo, támhle.“
„Tak ta nás celou dobu nahrávala. A teď ti policisté, kteří ji ovládají, čekají, zda z tebe vymámím číslo. Uděláš jim radost?“

Co myslíte, jak to dopadlo? Dala mi ho nebo ne? Přiznávám, že jsem v oslovení udělal několik chyb. Zkuste je v diskuzi odhalit. Pozítří odhalím výsledek.

Doplněno 26. 11. 2008

Číslo jsem skutečně dostal, ale když se na to zpětně dívám, považuji to téměř za zázrak. Během rozhovoru jsem udělal dost závažnou chybu. Postupně se vyjádřím k námitkám v diskuzi.

1. Začneme dotazem na koho čeká. Skutečně jsem se vystavoval riziku, že mi předhodí přítele. Nicméně to nepovažuji za drastickou chybu, protože dokud by se tam přítel osobně neobjevil, mohl bych pokračovat v rozhovoru.
2. Oslovení "huhla" může být pro někoho dehonestující, ale v tomto případě to za chybu nepovažuji. Bylo to myšleno jako vtip.
3. Vtip o hamburgeru je pojatý měl za úkol působit přidrzle a zároveň vtipně. Když se na to zpětně dívám, mohl jsem skutečně působit jako somrák. Zde dost záleží na tom, jaký si na mne žena udělala názor předtím.
4. Slovo "výborně," které jste v komentářích také zmiňovali, není v mém případě hodnocení, ale výstelka (nejspíše po vzoru Mr. Burnse ze Simpsonů). Přesto však může vyvolat dojem snaživce, což je samozřejmě špatně.
5. Závěr - skrytá kamera - je skutečně katastrofa. Vypadal jsem jako někdo, kdo si hledá záminku pro to, aby dostal číslo. Kdyby mi nakonec číslo nedala, viděl bych příčinu právě v závěru oslovení.
6. V diskuzi se ještě objevil názor, že jsem říkal příliš složité věty. To si nemyslím. Až na tu, která byla spletitá záměrně a na ten závěr šlo o hladké oslovení.

Na závěr bych rád poděkoval všem zúčastněným, kteří napsali svůj názor.