Zdravím všechny.Mám takový problém a nevím jak dál pokračovat,poradíte mi?

Je mi 23 let.Nastoupil jsem před cca rokem do nového zaměstnání a seznamil jsem se s novou kolegyní (29let),která je vdaná má 10 letou dceru.Když jsem jí poprvé uviděl říkal jsem si,že i přes to, že je krásná,(mimochodem má krásné modré oči) že se do ní nezamiluju.Uběhl přibližně třičtvrtě roku a kolegyně měla narozeniny a já jí koupil kytičku s tím,že se udělám pozorným chlapem a možná i přítelem.Za týden opět slavila svátek a já jako jediný s kolektivu 3 chlapů naklusal s kytičkou.Chtěl jsem aby viděla,že mám o ní zájem a taky jsem to po týdnu komentoval na otázku jestli kytička neuvadla, odpovědí "ne" ,že byla daná s lásky... Ten můj zájem vycítila a vracela ho očním kontaktem a určitou blízkostí jednou při společném humoru si položila hlavu na moje rameno,při odchodu mi mávala atd.Po týdnu jako by se to obrátilo,přestala se mnou více komunikovat,nereagovala na moje vtípky.Myslel jsem,že čeká s čím příjdu. Den po svých narozeninách nabitý sebevědomím jsem jí pozval na společnou skleničku vína,ona se odkazovala na pozvání společném pracovní posezení s kolegama,které přišlo o den dříve,já řekl že to platí,ale že bych byl rád za naše jen ve dvou.Byla hodně zaskočena a po chvilce váhání nabídku přijala.Bohužel je celkem dost pracovně vytížena pracuje ještě jako vychovatelka v družině a tak jsem jí dal čas aby si rozmyslela termín.Bohužel pozvání se neuskutečnilo a ani to společné pracovní na které nedorazila. V ten den byla u lékaře a omluvila se mi že ji je nevolno.Myslel jsem si,že je to kvůli mě jako osobě.Opil jsem se a na druhý den dorazil do práce.To kolegové zjistili,že je to kvůli ní.Oni už to tak asik trošku tušili,že se o ní snažím podle narážek.Byl jsem s toho hodně zklamán,že nedorazila.Moc jsme se spolu nebavili.Jako by se na mě zlobila což mně dovedlo do takových depresivních stavů,které trvají do dnes.Jednoho dne,když jsem se jí nepřímo omluvil a řekl ať se na mě nezlobí,že mě to trápí a pokud semnou nebude chtít pracovat,že odejdu,pokud jeto kvůli tomu pozvání,že jí nechci do něčeho tlačit a narušit harmonický vztah s manželem.Začal jsem se do toho zamotávat.Ona mě ubezpečila,že se nezlobí na mě a že jí dávám zabrat,že si na mě bude zase myslet celé odpoledne.Teď má dovolenou a já asik před týdnem zjistil,že je těhotná se svým manželem,typuji to tak na třetí měsíc.Což mě nejvíc ranilo je po všech nadějích. S nikým se nebavím straním se lidí,nic mě nezajímá.Cítím ve svém životu prázdnotu.Jsem v tom až po uši nikdy se mi nic takového nestalo,pořád na ní myslím,nemůžu spát.Můžete mi poradit jak se stoho mám dostat? Na jednu stranu ji to přeju,protože mi na ní záleží a na druhou stranu jsem zklamaný,odejde na mateřskou a možná už jí nikdy neuvidím ....