Diskuze
ve společnosti
Čau mám trochu odlišný problém než se tu obvykle řeší. Nejde mi jen o chování když se s nějakou holkou ale celkové o mé vystupování ve společnosti. 2 roky jsem studoval na jedné škole.
Čau mám trochu odlišný problém než se tu obvykle řeší. Nejde mi jen o chování když se s nějakou holkou ale celkové o mé vystupování ve společnosti.
2 roky jsem studoval na jedné škole. Už tehdy jsem měl přečteného Baránka, Jak se stat alfou, a spoustu článků tady. Tam jsem byl sebevědomí, měl jsem super přátele, několik vztahů s holkama a prostě sem si věřil a byl sám sebou, ale to nejen ve škole ale prostě obecně.
Z nějakého důvodu jsem musel přestoupit na jinou školu, tudíž jsem přišel sám do třídy kde se už všichni znali a já neznal nikoho. Jsem tu již druhým rokem ale uplně jsem se změnil, už nejsem tak sebevědomí jako dřív, vlastně si vůbec nevěřím, a to nejen přímo ve škole, ale kdekoli ve společnosti. Každý den (co jsem na nové škole) se doma zamýšlím nad tím co jsem dělal špatně, chyby si uvědomuji moc dobře ale žádné zlepšení nevidím. Minulý rok jsem dělal i afirmace.
Moje chyby se stále opakují: už od začátku jsem dělal velkou chybu že sem se snažil ostatním zalíbit, nedokážu si stát za svým, radši souhlasím s něčím než abych si je zprotivil, tichý nervozní hlas, často se podřizuju, dávám konverzacím moc velkou důležitost, nízký sebevědomí, dávám ostatním velkou důležitost, myslím si že jsou ostatní lepší, nemám o čem mluvit (ale když jsem s přáteli tak mluvím skoro pořád).
Občas se stane, že si řeknu: ano, dnes jsem si věřil, dnes sem neřešil co si ostatní myslí a prosadil sem svůj názor. Ale to je většinou jen jeden den.
Ale to nejdůležitější sem stále nedokázal: [B]být sám sebou, být přirozený.[/B]
Myslím si že prvně se musím zbavit toho pocitu že se ode mně něco očekává, nesnažit se jim zalíbit a být sám sebou. Přesto se mi to pořád nedaří provést, jak to?
Často tady píší, že člověk musí cvičit, mluvit s lidma, ale já vážně nevidím žádný zlepšení, je to tím že jsem stále ve stejný společnosti, která mě už prostě vidí jako někoho kdo si nevěří?
Že si uvědomujete svý chyby a snažíte se je zlepšit mluvením s lidma kteří vás neznají?
2 roky jsem studoval na jedné škole. Už tehdy jsem měl přečteného Baránka, Jak se stat alfou, a spoustu článků tady. Tam jsem byl sebevědomí, měl jsem super přátele, několik vztahů s holkama a prostě sem si věřil a byl sám sebou, ale to nejen ve škole ale prostě obecně.
Z nějakého důvodu jsem musel přestoupit na jinou školu, tudíž jsem přišel sám do třídy kde se už všichni znali a já neznal nikoho. Jsem tu již druhým rokem ale uplně jsem se změnil, už nejsem tak sebevědomí jako dřív, vlastně si vůbec nevěřím, a to nejen přímo ve škole, ale kdekoli ve společnosti. Každý den (co jsem na nové škole) se doma zamýšlím nad tím co jsem dělal špatně, chyby si uvědomuji moc dobře ale žádné zlepšení nevidím. Minulý rok jsem dělal i afirmace.
Moje chyby se stále opakují: už od začátku jsem dělal velkou chybu že sem se snažil ostatním zalíbit, nedokážu si stát za svým, radši souhlasím s něčím než abych si je zprotivil, tichý nervozní hlas, často se podřizuju, dávám konverzacím moc velkou důležitost, nízký sebevědomí, dávám ostatním velkou důležitost, myslím si že jsou ostatní lepší, nemám o čem mluvit (ale když jsem s přáteli tak mluvím skoro pořád).
Občas se stane, že si řeknu: ano, dnes jsem si věřil, dnes sem neřešil co si ostatní myslí a prosadil sem svůj názor. Ale to je většinou jen jeden den.
Ale to nejdůležitější sem stále nedokázal: [B]být sám sebou, být přirozený.[/B]
Myslím si že prvně se musím zbavit toho pocitu že se ode mně něco očekává, nesnažit se jim zalíbit a být sám sebou. Přesto se mi to pořád nedaří provést, jak to?
Často tady píší, že člověk musí cvičit, mluvit s lidma, ale já vážně nevidím žádný zlepšení, je to tím že jsem stále ve stejný společnosti, která mě už prostě vidí jako někoho kdo si nevěří?
Že si uvědomujete svý chyby a snažíte se je zlepšit mluvením s lidma kteří vás neznají?
Komentáře čtenářů
13 komentářů k článku.
Zkrátka změna v životě, šel jsi do nového prostředí, tak hold se musí začít zase od začátku. A nepřemýšlej příliš nad sebou, místo toho radši konej a trénuj. Přemýšlení Ti bere už tak drahocenou energii. A na otázky si sám odpovídáš.
Kdysi jsem byl v úplně stejné situaci. Na jedné škole extrovertní alfa a bum, na druhé najednou introvertní beta. Ono je důležité nastavit to hned od začátku, trošku se přinutit k tomu neustále konverzovat s lidma a nastavit si takovou pověst, která ti vyhovuje, protože ta se tě pak bude držet a bude tě nutit chovat se podle ní. Tohle jsem ale tenkrát neudělal, dostal jsem se do spirály neúspěchu a obrátilo se to bohužel až když jsem tuto školu opustil. Možná bys i ty měl začít uvažovat nad změnou školy, kde by ses poučil z chyb a šlo by to lépe. Ale nechci ti radit, abys utíkal od problémů, když vezměš věci do svejch rukou a začneš na sobě makat, tak to zvládneš i tady. good luck :-P