Diskuze
The Fight aneb Nic pro moralisty
Protože už se mi díky diskuzi na tomhle webu jeden "problém" vyřešit podařilo, dávám rovnou k dobru další:) Jako čerstvě zletilá jsem se před 2ma lety seznámila s pánem v té době dvakrát starším (trocha matematiky), rozuměli jsme si, všechno pokračovalo jak...
Protože už se mi díky diskuzi na tomhle webu jeden "problém" vyřešit podařilo, dávám rovnou k dobru další:)
Jako čerstvě zletilá jsem se před 2ma lety seznámila s pánem v té době dvakrát starším (trocha matematiky), rozuměli jsme si, všechno pokračovalo jak mělo k sexu, až na jeden problém - ten pán má pověst notorického sukničkáře a já ani tehdy nebyla tak hloupá,abych si myslela, že jsem jeho jedinou potenciální přítelkyní. Nechtěla jsem dospět k postavení jedné z mnoha, takže po půl roce oddalování společné noci (ano, je to dlouho) jsem v rámci zachování sebeúcty nechala "vztah" vyšumět (mám málo času, dnes se mi to nehodí atd.) I tak jsme ale udržovali kontakt a na začátku jara se sešli - chemie, která mezi námi vždycky byla, se stala ještě nesnesitelnější. Jenže z pána vypadlo, že má nejen přítelkyni, ale s přítelkyní navíc teprve několikaměsíční dítě. Mě na jednu stranu bohužel přitahuje natolik, že i když mám jinak vysoké morální zásady, v tomhle případě bych je porušila, na druhou stranu nechci být děvenkou jen na jednu noc.
Vím, že nejsnazší by bylo poradit, ať se na to vykašlu (už kvůli tomu dítěti, že), ale já jsem si jistá, že ji bude podvádět tak jako tak a nebude trvat dlouho, než se s ní rozejde. Neočekávám od něj vztah, ale pokud s ním mám spát, pak potřebuju vědět, že nejsem jen příjemné zpestření, nahraditelná. Proto prosím o radu - jak na to? Jak se mám chovat, co dělat, aby na mě nedokázal přestat myslet, žárlil, třeba se chtěl i rozejít s přítelkyní? P.S. Nesnažím se ho změnit, vím, že to nejde. Snažím se mu zamotat hlavu.
Jako čerstvě zletilá jsem se před 2ma lety seznámila s pánem v té době dvakrát starším (trocha matematiky), rozuměli jsme si, všechno pokračovalo jak mělo k sexu, až na jeden problém - ten pán má pověst notorického sukničkáře a já ani tehdy nebyla tak hloupá,abych si myslela, že jsem jeho jedinou potenciální přítelkyní. Nechtěla jsem dospět k postavení jedné z mnoha, takže po půl roce oddalování společné noci (ano, je to dlouho) jsem v rámci zachování sebeúcty nechala "vztah" vyšumět (mám málo času, dnes se mi to nehodí atd.) I tak jsme ale udržovali kontakt a na začátku jara se sešli - chemie, která mezi námi vždycky byla, se stala ještě nesnesitelnější. Jenže z pána vypadlo, že má nejen přítelkyni, ale s přítelkyní navíc teprve několikaměsíční dítě. Mě na jednu stranu bohužel přitahuje natolik, že i když mám jinak vysoké morální zásady, v tomhle případě bych je porušila, na druhou stranu nechci být děvenkou jen na jednu noc.
Vím, že nejsnazší by bylo poradit, ať se na to vykašlu (už kvůli tomu dítěti, že), ale já jsem si jistá, že ji bude podvádět tak jako tak a nebude trvat dlouho, než se s ní rozejde. Neočekávám od něj vztah, ale pokud s ním mám spát, pak potřebuju vědět, že nejsem jen příjemné zpestření, nahraditelná. Proto prosím o radu - jak na to? Jak se mám chovat, co dělat, aby na mě nedokázal přestat myslet, žárlil, třeba se chtěl i rozejít s přítelkyní? P.S. Nesnažím se ho změnit, vím, že to nejde. Snažím se mu zamotat hlavu.
Komentáře čtenářů
8 komentářů k článku.
to Neverrrr
Je přinejmenším úsměvné, když někdo napíše do nadpisu "nic pro moralisty", pak o sobě v textu prohlašuje, že je člověk s "vysokými morálními zásadami", aby se vzápětí zjistilo, že zas tak vysoké nejsou, respektive jen když se to hodí : )
Máš pravdu, nezní to zrovna přesvědčivě. Když jsem se dozvěděla o jeho vztazích, okamžitě jsem si ho zakázala. Jenže já ho nechci přítelkyni přebrat, resp. dokážu si představit, že budeme nakonec spokojené obě - mně bude dobře s ním a jemu se mnou, takže bude příjemný i doma na přítelkyni. Nejde o to vyloučit ji, ale ostatní děvenky.