Ještě než popíšu problém, byl bych rád kdyby jste se vyhnuli komentářům typu: neřeš, co si o tobě ostatní myslí.. ;)
Býval jsem (a stále ještě trochu jsem) introvert a sociofobik, který se nechal vždy vést stádem, prostě submisivní, beznázorový, lehze zmatipulovatelný člověk. :D
Po přečtení různych materiálu, a shlédnuti chovaní některých PU nebo i obyčejnych naturálů, jsem dospěl k názoru, že být alfou, vůdcem bude ok. Jenomže, zde je problém. Pro skupina známých lidí (přátel), je toto moje chování podivné.
Nevím jak to dobře popsat, dám pár příkladů.
A) Řeknu názor na to jaký bych navrhoval dárek pro učitele, všichni se diví, že zrovna já se k tomu vyjadřuji, spíš než aby přemýšleli nad návrhem.
B) Jsme ztracení a hledáme cestu, nikdo neví, kudy tak poučen, se zvednu a řeknu půjdeme tudy, a chci ostatní vést, ale nejdou, neberou mě jako vůdce, protože mají o mě pochyby, nikdy jsem se takhle nechoval a najednou toto.
Takže od vás žádám radu, jak se chovat dominatně, ale tak, aby to ostatním nepřipadalo divné, a bylo to přirozené a ne strojené? A jak změnit jejich zafixovanou ideu o mě.
Diskuze
Submisivní -> Dominantní - Jak přesvědčit ostatní o změně?
Ještě než popíšu problém, byl bych rád kdyby jste se vyhnuli komentářům typu: neřeš, co si o tobě ostatní myslí.. ;) Býval jsem (a stále ještě trochu jsem) introvert a sociofobik, který se nechal vždy vést stádem, prostě submisivní, beznázorový, lehze...
Autor: Redakce Svadeni.cz Publikováno
Komentáře čtenářů
11 komentářů k článku.
Zobrazit celou diskuzi (9 komentářů) Sbalit komentáře
Tim
Ľudia majú málokedy radi zmeny, preto si nechcú pripustiť tvoji kamaráti, že si sa aj ty zmenil. Nájdi si druhú skupinku kamarátov a tam sa chovaj ako vodca. Po čase ľudia aj tak zvyknú nech ťa poznajú ako dlho chcú, možno sa im to páčit nebude, ale potom si na to zvyknú a začnú to brať normálne. Nemôžeš čakať, že to prijmú zo dňa na deň
Jarin
To chce asi čas, aby si ostatní zvykli, ale musíš se začít tak chovat bez nutnosti jejich reakcí. Nesmíš pochybovat a jít si svou cestou. Buď se přidají nebo ať si dělají co chtěj a pak ti to může být jedno. Když poznají že na tvých názorech něco je, tak se od těch slabších začnou k tobě přidávat, ale určitě ne všichni. Ty silnější mají svou hrdost, takže ty asi jentak nepřesvědčíš, ale tím se nenech rozhodit, dej jim najevo, že si jim sobě rovný.
Anonymní čtenář
Cas
Ahoj, jak psali vsichni, kazda zmena chce cas :-) 1) Pro ostatní, aby si pamatovali více situací kdy jsi co chces byt než situací minulých = čím dříve se znáte tím dýl musíš vydržet (respektive jak psal Jessy) 2) Pro Tebe - v prvni chvili jen zmenis ty nejviditelnejsi projevy sveho chovani, teprve kdyz si i ty sam na sve nove chovani zvyknes a budes v nem komfortni zacne fungovat soulad mezi tím jak se chceš projevovat (vedome chovani), jak se projevuješ (soulad nonverbální komunikace s verbální). Kdyby bylo jednoduche se zmenit, delame to kazdy den! :-D
Alexej
Re
Těžko přesvědčíš ostatní o změně. Přijal si takovou roli. Ano nové lidi, které poznáš tak můžeš přesvědčit. Ale podle toho, co píšeš, tak nevěřím, že byl - sociofobik, který se nechal vždy vést stádem, prostě submisivní, beznázorový, lehze zmatipulovatelný člověk. Introvert možná, ale to ostatní rozhodně ne. Taky jsem introvert, ale rozhodně ne zmanipulovatelný, beznázorový. Trochu submisivní ano, ale pokud se mi nějáké řešení nelíbí, tak se dokáži dosti tvrdě ohradit.
Anonymní čtenář
Když seš přesvědčenej, ž evíš, kam jít správně, tak se od nich prostě trhni a jdi, případně nabídni ještě sázku, kdo tam bude dřív. Praxe ukáže, jestli směl pravdu. Diskuze o tom, že se k tomu vyjadřuješ právě ty, rázně utni.
Jarin
Hlavně bych začal u toho, být samostatnější a cílevědomější s vlastními názory, bez nutnosti být na někom závislý a tudíž mít i sebevědomí díky zkušenostem. Nesmíš pochybovat a mít strach říct svůj názor, ostatní to vycítí. Zkoušej to s novými lidmi a z chyb se pouč, pak i můžeš na ty známý.
N.
Zasloužíš si potlesk za to, že jako submisivní člověk vystupuješ před kolektivem s nějakým nápadem, cestou..To je dobré znamení, že máš na to se pořád zdokonalovat. Cesta ale asi bude dlouhá a jde o životní zkušenosti, nejen o momentální pocit ,,teď se změním´´. Ale pro začátek dobrý :D Já myslím, že A) když něco navrhneš a ostatní se diví, musíš být připravený a říct něco jako: Co koukáte, máte lepší nápad? Nebo prostě říct něco na obhajobu toho, co jsi řekl. B)je lepší začít vystupovat jako sebevědomý vůdčí typ radši v novém kolektivu, kde tě neznají. To je asi jednodušší. :)
Jarin
N. má pravdu v tom, že musíš být připravený si svůj názor obhájit. Není důležitý zvolit správnou cestu, ač je dobrý, že dokážeš něco navrhnout, ale umět si to prosadit, změnit i své chování a gesta. Dominantní člověk si prosadí i tu špatnou cestu, když nikdo nemá lepší nápad. Nauč se hlavně sebevědomě a rychle reagovat na jejich otázky. Nic složitě nevysvětlovat a být připraven si jít za svým i bez ostatních a dalšího zájmu o ně. Začni třeba s menším kolektivem.
Jean
Proste sa chovaj dominantne. Pokiaľ máš skutočné sebavedomie, nie len predstierané, nerozumiem prečo by ťa malo zaujímať čo si ostatní myslia, prípadne čo hovoria.
V tom, že mají zafixovanou ideu to není. Je to v tom že pořád nejsi dost dominantní a cílevědomí. Pořád čekáš co si o tvém názoru budou myslet ostatní a nejsi si jím sám jist. Prostě nečekej na jejich reakci. rovnou řekni že ten dárek koupíš, ať ti dají peníze. Nebo v druhém příkladě se seber a jdi "správnou" cestou a neohlížej se jestli jdou taky. Když nepůjdou, tak jdi sám. Hledat jiné kamarády, kteří tě budou respektovat.
Byl jsem v podobné situaci, a pravda je, že změnit názor ostatních kteří tě už dlouho znají, je opravdu těžké. Chce to čas, ale mě se to u některých starých kamarádů třeba nepodařilo dodnes... Nejlehčí je změnit prostředí. Až budeš přecházet třeba na vysokou(předpokládám že jsi na střední), tak uvidíš že okolí bude reagovat jinak, a bude to lehčí. Teď se dál se chovej dominantně a nenech se navézt zpátky do starých kolejí. Víc ti poradit nemůžu, samozřejmě nevím jak moc velká ta tvoje změna je, a jak ses choval dřív.