Diskuze

Stydlivá přítelkyně

Ahoj. Mé přítelkyni je 20, jsme spolu skoro rok. Poslední dobou mi čím dál víc na ní začíná vadit jedna věc, a tou je její stydlivost, respektive je málo společenská.

Autor: Publikováno
Ahoj. Mé přítelkyni je 20, jsme spolu skoro rok. Poslední dobou mi čím dál víc na ní začíná vadit jedna věc, a tou je její stydlivost, respektive je málo společenská. Prostě, všechno je super, ale jakmile dojde na plánování posezení s mými přateli, nebo když řeknu, že zajdem na chvíli za mou sestrou a jejím přítelem dát vínko, tak se velmi často dočkám buď rozpačité odpovědi "já nevím" (což znamená ne), nebo najednou něco už má s kámoškou. Nechci natvrdo říkat, že si to vymýšlí, ale bohužel to na mě jinak nepůsobí. Když si domlouváme rande my dva (nebo za ní přijedu nebo ona za mnou), tak to na 99 % vyjde. Když jsou do toho zapletení mí známí, tak to asi na 80 % nevyjde.

Chci si s ní o tom nějak vážneji pokecat. Už dříve jsem jí to říkal, ale bylo to jen tak mezi řečí, že mi tohle na ní vadí, ale očividně si to k srdci nevzala. Je introvertka a nikdy neměla akce mezi cizími lidmi ráda. Má strach z toho, že s cizími lidmi si nemá co říct, a prostě, není to proti její přirozenosti sedět v takové společnosti. Na jednu stranu ji chápu, ale párkrát s mou partou už byla, tak časem se snad objeví témata k hovoru. A kdybych viděl, že s nikým společnou řeč nemá, tak bych ji nějak do rozhovoru zapojil. Říkal jsem jí, že jí tam nenechám sedět jen tak, když se nebude s nikým bavit. Ale pořád se jí do toho nechce.

Za pár dní nás čeká velká rodinná oslava (kulatiny otce), kolem 40 lidí. Já u ní už na pár oslavách byl, ona také u nás, ale dost mě naštvalo, když řekla, že pro ní asi přijede mamka v 8 nebo 9. To se nehodí. Jo, někteří hosté odcházejí dříve, ale když je tam se mnou jako má partnerka, tak by tam podle mě měla zůstat až do konce se mnou. (Jasně, když se bude pít do dvou do rána, tak tam nemusí být, ale odejít v 8 se mi zdá brzo).

Jak říkám, chci si s ní na tohle téma promluvit. Nemusí být přesně po mém, chci najít kompromis. Ale důrazně jí řeknu, že mi tohle vadí. Prostě aby věděla, že to není jen tak rozhovor mezi řečí. Mám obavy, že když budu mluvit klidnýma a ochotným, chápajícím tónem, tak to akorát odkýve a bude to furt stejné. No ale proč tu vlastně píšu? Nejsem v situaci, kdy bych vůbec nevěděl co mám dělat. Ale bylo by fajn, kdyby jste někdo měli s podobnou situací zkušenosti. Kdyby někdo už zažil, jak úspěšně přesvědčit partnerku, aby se těmto situacím nevyhýbala. Díky za odpovědi.

Komentáře čtenářů

2 komentáře k článku.

Anonymní čtenář

Nijak. Kompromis v tvém podání, jak to tu líčíš, znamená, že ji hodláš zlomit, že s tebou bude poslušně všude chodit jak pejsek, i když je jí to vyloženě nepříjemné. Možná ti to odkýve, když na ni nastoupíš dostatečně ostře, i když jí to bude nepříjemné, a časem holt pohár nepříjemnosti přeteče a skončíte. To je to, co chceš? Tohle je věc, která se nedá rozkazovat. Vybral sis holku, která je taková, respektuj to a zařiď se podle toho. Pokud s tím máš tak šílený problém, najdi si jinou. Žádné "úspěšné přesvědčování" na tom, že je jí to nepříjemné, vůbec nic nezmění, jen bude trpět a odrazí se to na vašem vztahu. No, když tak čtu ten odstavec o tom, jak by jako tvoje partnerka měla v tvých očích skoro za povinnost tam zůstat až do konce, tak mám pocit, že čím dřív jí to dojde, tím líp pro ni, a že ty, až o ni přijdeš, se z toho snad aspoň trochu poučíš - pokud ti to vůbec docvakne.

Anonymní čtenář

taky mě to bouchlo do očí... co se hodí nebo nehodí - jak myslíš? Žiješ svůj život podle toho co se hodí nebo podle toho, co tě baví a co si přeješ? Nespolečenská zjevně není, když má akce se svými kamarádkami, jen si prostě asi víc vybírá společnost, ve které chce být. Napadlo tě někdy, že ta tvoje společnost pro ni třeba není tak skvělá jako pro tebe? No a k ostrým domluvám... vzpomeň si, když tvoji rodiče měli k tobě takové ostré domluvy, co se jim nelíbí na tvém chování a co bys měl změnit... jistě jsi jim byl vděčný, řekl jsi - aha, mají pravdu, jsem to ale hlupák - a příště už ses choval tak jak si rodiče přáli. A všichni byli šťastni až dosmrti :-)