Ještě jsem mu před "rozchodem" řekla, že doufám, že se to celý nestalo jen proto, že byl napitej a nešťastnej z předchozího vztahu...řekl mi, že ne.

No, teď je to na něm, a moc se na to neupínej, protože jsi se strefila do toho skoro nejhoršího okamžiku, kdy to s ním bude dost třískat. Dost možná posloužíš/posloužila jsi jen jako berlička a nic z toho nebude - a nebyla by to chyba, to je prostě jen riziko, které je třeba podstoupit.

Neni to uplne idealni situace, ale to ty vis sama. Jak pise ax, neupinej se na to, ber to proste jen jako moznost. Urcite na nej nijak netlac, spise to nechej na nem. I s tim "chci aby vedel, ze o nej stojim" to neprehanej. Jasne, nejaky naznam mu dej, ale lepsi kdyz bude jen tusit, ze bys mohla mit zajem, nez kdyz bude na 100% vedet, ze na nej cekas a doufas, ze to dopadne.

Chlapi, moc děkuju za názor, vážím si Vašeho času. Vidím to asi podobně, jako Vy, že bych to asi měla nechat plynout, jen jsem to potřebovala slyšet z více úst. Já se takhle normálně na fofr s chlapama nespouštím, nutno říct, že v mých 26ti je to můj třetí sexuální partner. Ale prostě...tady jsem to neplánovala a stalo se to. Vím, že ta situace je na prd a můžu na tom být dost bita, a tak si ho už od toho rána snažím zakazovat, jen...je to těžký no. Tak doufám, že mozek ukočíruje to mý zběsile impulsivní srdce. Teď je asi fakt případně na tahu on a myslím si, že jsem udělala optimální maximum proto, aby pochopil, že pro mně to prostě jen obyčejnej sex finálně nebyl. Život je hra. Tak mi držte prosím pěsti:)

A jinak dodatkem, co tedy udělat prakticky - prostě žít dál svý a případně zůstat otevřená tomu, pokud se ozve a kdyžtak nechat ho trochu se snažit, pokud to bude chtít rozvinout?

No popravdě jsem čekal pak další story typu "vyspali jsme se spolu..."[S04] Jde vidět, že ten kluk má asi vztahový problém. Každopádně se o jeho přítelkyni nestarej, nevyzvídej vztah a nenech se vmanipulovat do role vrby. To je prostě na něm jak se zachová, třeba se rozejdou a máš šanci a nebo si byla jen taková epizodka a on zůstane u svého vztahu. Nech to na něm, zda se ozve a uvidíš. Žij dál si svým životem a uvidíš pak podle jeho reakce. Nemá smysl to hrotit a snažit se to nějak ovlivňovat [S03]

Prakticky pockej chvili, zda se ti ozve sam. Pokud ano, tak se s nim normalne bav, prijemne a flirtovne, ale ne zadne plany nebo citove vylevy apod. Pokud se ti sam neozve do par dni, tak to muzes zkusit ty a iniciovat nejake dalsi setkani. Ale at to nezni nijak natlakove, pocit z toho by mel byt takovy, ze se s nim rada uvidis (a klidne v podtextu ze i vic nez jen uvidis), ale ze to pro tebe neni zadnej big deal kdyz ne. Asi jak kdyz navrhujes kamaradce setkani na kafe a ji se to bud hodi nebo nehodi. Pokud se ale sam neozve, tak ta sance neni moc velka. Resp. muze se ozvat sam klidne treba za mesic dva, az se definitivne rozejde, ale na to urcite necekej. To proste bud se stane nebo ne, ty si zij dal a na to se nevaz.

No vidis, ako to pekne funguje, ziadne balenie nie je potrebne "a zrazu sa to stalo a bol kocur v trube". Priprav sa na vsetko a nic necakaj, on bude oscilovat medzi tebou a ex, aj sa s nou este par raz vyspi. Ak ti to nevadi a si ochotna cakat, kym sa veci vyjasnia, chod do toho ale jednoduche to nebude.

Chlapi, napsal dneska večer, jak se mám a napsal, co dělá on, že má dneska hodně práce (má ve čtvrtek akci) + nějaký další nepodstatný věci...psali jsme si cca hodinu (možná necelou), komunikace na přátelské úrovni - v jejímž průběhu najednou zmizel z online světa, já byla poslední, kdo něco napsal, na to nereagoval a ani nenapsal ahoj, že jde třebas spát... ...dělá si ze mně srandu nebo co?:D

Těžko říct. Spíš neví, co sám chce, tříská to s ním, na jednu stranu super, že má kde ..., na druhou stranu strach, aby se hned neuvázal, kdoví jak to má s tou předchozí, na kdovíjak rázného chlapa podle popisu řešení té situace nevypadá. Zkus být co nejvíc nad věcí, a připrav se na to, že tahle fáze ode zdi ke zdi trvá min. pár měsíců, ono když si vzpomenu, co já jsem vyváděl po dlouhodobém vztahu [S04]

Axi, díky. Já se dneska už docela hodila do pohody, prostě pianko, upřímně jsem ani nečekala, že se ozve, a když, tak jen jestli se uvidíme a kdy. Jenže tenhle minivstup mi to duševní rozpoložení přeci jen trochu narušil. S tou slečnou je to podivný.Ještě minulý týden v partě vykládal, jak byli v kině, jakou má barvu vlasů a jak se mu to líbí. A tenhle víkend mi tvrdil, že je prostě už bývalkou, že se to táhne dýl, že už na ní nemá nervy - prý je docela psycho - asi je,když mu byla během tří čtyř hodin schopná volat snad desetkrát a i když jí zval, odmítala dorazit (to jsme ještě nevěděli, jak to celý skončí). Jsou/byli spolu necelýho rok a půl, poznal jí ve své zemi, pak měli chvíli vztah na dálku, což haprovalo, tak se rozhodl zkusit žít v její zemi (je tu cca 4 měsíce; já 3, všichni jsme v jednom městě). Když jsme se ho zeptala, proč spolu nejdou bydlet, řekl, že neměl to cítění a že to tak nevidí ani teď...alemůže to být všelijak že jo. Upřímně doufám, že ta fáze "ode zdi ke zdi" mně mine. Že to bude v brzký době jasný jo nebo ne, jelikož horší než odmítnutí je když nevíš. Ale jak se znám, pokud to nastane, houpat se prostě nenechám, v těchto situacích vždy dělám čistý řez, i kdybych měla přijít o veškerou naději - sice mám případný protějšek ráda, ale taky mám ráda sebe a nechci si ublížit jen proto, že někdo váhá a bojí se, že udělá chybu či přemýšlí, z čeho vytěží víc. Každopádně se držím původního, sama od sebe nepíšu a nezvu a snažím se zůstat nad věcí, při čemž to poslední je těžký těžký, když v tom haprujou i city...který mně dost vysiluje držet na uzdě. Fakt dík za Váš čas, nechci to řešit zatím s žádnými přáteli, ale upustit páru někde musím.

....víte, já bych to nechala komplet plavat, děj se vůle boží. Ale ono to prostě danou noc nebylo jen že bychom si užili a usnuli a on se snažil co nejdřív vypadnout (i když odešel podstatně dřív, než původně předpokládal, nicméně se mu nedivím, mám pros sebe jen pokoj a už jsem tam od brzkýho rána trochu lozila). Prostě to dle mýho není jen tak, když se ti dva i ve spánku/polospánku setkávají polibky nebo se vyhledávají dlaněmi a drží se za ruce.. Anebo jsem děsně naivní a hledám někde něco, co tam není:D

Rozebiras to vic nez bys mela. Coz je samozrejme docela normalni, ale cim min se v tom budes pitvat a premyslet o tom, co ktera malickost znamena, tim lip. At tak ci onak, tohle se temer jiste nevyresi nejak ciste a rychle, jak bys ty rada. Vim, ze se to lehko rika a tezko dela, ale fakt se zkus na to nevazat, zit si v pohode dal, flirtovat nejen s nim ale i treba s dalsimi zajimavymi kluky, bavit se. Kdyz bude on aktivni, tak super a nemusis se mu bat dat najevo, ze je ti s nim prijemne, ale zadne velke plany, citove vylevy apod., proste zhruba na podobne urovni jako on k tobe. Pokud on prilis aktivni nebude, tak to moc dobre neni, muzes zkusit se mu nenasilne jednou dvakrat ozvat a uvidis. Kdyz ani tak nic, tak to nech byt. Je mozne, ze se pak ozve za 2 mesice sam, az si svoji situace vyresi. Ale na to necekej.

HiLe, děkuju. No pitvám no, jsem přeci jen ženská a ty to mají ve zvyku, nicméně pouze a jen tady:) jak říkám, potřebovala jsem upustit páru a když to napíšu jen sem a neslyším se to říkat, pomáhá mi to víc se krotit a nepřipouštět si to. Děkuju!:)

No fáze ode zdi ke zdi tě, respektive jeho, tutově nemine, zvlášť podle toho, co píšeš - jeden vypráví tohle, druhý týden něco úplně opačného. A že prý je docela psycho - no to on asi taky. Můžem ti tu klidně držet palce, proč by ne, ale mám takovou obavu, že to idylka teda nebude.

Tak dodám dovětek. Napsal mi v úterý a ve středu večer, jak se mám. Což bylo hezký, nicméně jsem mu napsala, že je lepší pro mně strávit s ním byť jen pár minut než hodinu datlovat do počítače. S tím souhlasil a nakonec jsme se sešli v pátek. Bylo to dost zvláštní, ani pusu mi nedal, ale šli jsme do našeho oblíbeného podniku, seděli jsme blízko sebe - přišlo mi, že se oba stydíme. Vyptával se mně na dost věcí z mýho života, řekl, že můžem někdy na večeři, jestli chci. Pak odešel na cigáro, mně začal otravovat podivnej týpek, tak jsem to zahrála na to, že "sorry, přítel právě přišel", na čež ten "můj" na tuhle hru přistoupil a v tu chvíli se to zlomilo, nikdo ostýchavej nebyl a polibky atd. přišly - byly u toho jeho známý. Nakonec jsme zase skončili u mně, ale já to prostě nedokázala ukočírovat, dobrej sex jsem neměla třeba 2 roky. On mi nakonec řek, že hodně dlouho tak dobrej sex taky neměl. Před tím mi řekl, že ten předchozí vztah má opravdu vyřešený a že nejsem mezi dvěmi lidmi...ale pravda může být všelijaká, že. Jinak jsme zase skoro nespali a měla jsem pocit, že tam je prostě něco víc. Ráno mě vyprovodil na bus, odjela jsem na 14 dní na Vánoce domů. A nevím, jestli mu mám psáz, nebo jestli to celý nechat na něm. Co je adekvátní, kde je ta míra zájmu a nezájme v tento okamžik. Vím, že jsem se mu dala asi moc zadarmo, ale prostě to bylo už dlouhý[S06] (jo, holky to chtěj taky) Poradíte někdo? Mám to ještě čím zachránit?:D

Za prve: ze jsi s nim spala, pokud jsi to sama chtela, je zcela v poradku, na tom neni vubec nic nespravneho a nemusis se citit, ze jsi mu dala jak ty pises az moc zadarmo nebo cokoliv. Vetsina muzu neoceni, kdyz se zeny snazi hrat nejake manipulatorske hry se sexem, spise naopak, v tomto ohledu neni potreba nic zachranovat. Jinak vic ver tomu, jak se chova, nez tomu, co rika. On to treba i muze myslet uprimne, ze ma predchozi vztah vyreseny, ale nemusi to tak byt. Kde je "spravna mira zajmu" je tezky rict. Ja bych na tvem miste se asi snazil do toho nejit uplne po hlave zatim, spis postupne po kruccich. Ale ono se to jednodusseji pise nez dela. Pokud mozno at je vase komunikace (smsky, volani, atd.) zhruba ve vyrovnanem pomeru. Kdyz ti par dni nepise ci nevola, tak si z toho nedelej hlavu a nepis mu x zprav, proste pockej nebo max napis jednou, ne vic. Kdyz se ozyva a projevuje zajem, tak to samozrejme opetuj jak sama citis.

Nemáš co zachraňovat, vždyť jsi nic nezkazila. Není vůbec nic špatnýho na tom, že to holky chtěj taky, naopak. Sex nemá být předmětem obchodů a spekulací, jestli to bylo nebo nebylo zadarmo. Jinak prostě pokračuj jako doteď, a on si na ten sex s tebou zvykne [S04]

Tak jen kdyby Vás nááááhodou mí milí rádcové zajímalo, jak to celý dopadlo....:D Takže, po mém odjezdu, jsme si tedy po různu psali, neuháněla jsem ho a ani jsem nechtěla, víc jsem to psaní iniciovala já, pravda, ale nijak násilně, vždy mi hned odpověděl i v rozvinutých větách, zajímal se, měl nápady, co můžeme dělat v budoucnu atd. atd. Nechtěla jsem se na to vázat nicméně mi přišlo, že by se to i vyvrbit mohlo. Hned po mém návratu mi psal, jak jsem dorazila (věděl, kdy to mělo být) a po krátkém online dialogu mi navrhnul, jestli se nechci vidět, že můžeme jít na večeři, termíny hodil co nejdříve, tzn. sešli jsme se dnes. Bylo to do jisté doby moc fajn, akorát mi bylo divné, že mi nedal ani pusu, natož aby mě vzal za ruku. Řekl mi, že je moc rád, že jsem dorazila zpět a že spolu můžeme podnikat spoustu věcí, jezdit na výlety, byl i konkrétní - už co se týče tohoto víkendu, pamatoval si, co bych ráda podnikala...jenže z něj nakonec vypadlo, že to všechno proto, že jsme oba sami (dřív jsem se mu otevřela a řekla jsem mu, že se často cítím dost sama) a že jsme cizinci. Nic víc, nic míň. Normálně bych do ničeho nevrtala, jenže jsem cítila, že by tohle pro mně byla cesta do pekel. Řekla jsem mu, že je to hezký, že o mně má takovou péči, ale že prostě nechci,aby se mnou byl někdo jen proto, že nemá nic lepšího na práci...prostě od něj chci víc, což jsem mu řekla - že s ním nemůžu být jen kamarádka. On řekl, že mi bohužel víc nabídnout nemůže, že je těsně po rozchodu a ví, že dlouhou dobu žádný vztah nebude chtít - naprosto to respektuju, té upřímnosti si cením a jsem strašně ráda, že mi to řekl takhle brzo. Řekla jsem mu, že to tedy naprosto chápu, že se to dalo i tak trochu čekat a že je to prostě život (což opravdu myslím naprosto upřímně!), nicméně že bude pro mně lepší, když se nějakou dobu nebudeme vůbec vídat - což ze začátku moc nechápal. Nicméně co jinýho? Já kdybych ho vídala, tak budu v každém jeho gestu, větě hledat cokoli, co by mi mohlo dát naději. Znám se. Dokonce jsem mu nakonec i odmítla pomoc, kterou jsem mu před vyjasněním věci slíbila - chtěl u mně o víkendu přespat, jelikož na bytě potřebuje ubytovat naše kamarády z jiného města - teď se cítím blbě, nerada ruším své slovo, bylo to z mé strany svinský, leč mít ho přes dvě noci v bytě bych asi pak těžko při dané situaci pak těžko rozcházela. Tak snad jsem to vyřešila, jak nejlíp jsem mohla. Nejde mi o to uhnat ho, jde mi o vlastní osobu, o pohodu a při tom nikomu neublížit. Ten ostrej řez jsem v plánu neměla, nicméně mi zde přišel v tu chvíli na místě - jsem protivně impulsivní a upřímný člověk. Už jsem jeden vztah, kde jsem čekala, co vyleze z ničeho, zažila a je to fakt peklo. A přistoupit na tu jeho variantu - to by mně rozsekalo. Něco víc, jakoukoli naději, bych hledala v každém gestu, větě. Ještě jednou dík za Vaši péči, chlapíci, a přeju jen hromadu pěkných, hodných a rozumných ženušek:)

Chlapi, mám ještě na Vás otázku ohledně jeho chování.... Po tom, co jsem utnula náš kontakt, jsem hodně přemýšlela a řekla jsem si, že si zametu před vlastím prahem - s tím, že od toho dál nic víc nečekám (opravdu je to fajn člověk - tak proč ho nemít aspoň jako kamaráda), jsem mu asi po deseti dnech napsala, že jsem si všechno srovnala v hlavě a že bych ráda navázala na čas předvánoční - že když bude chtít něco podniknout, ať dá vědět, že mě zajímá, jak se má.Odpověděl téměř obratem, že je rád, že jsme OK a že se uvidí, jaké akce budou. Do té doby bylo a od té doby je ticho po pěšině (cca dohromady 3 týdny). Dnes jsem ho náhodou potkala ve městě - málem mě přešel - teď opravdu nevím, jestli dělal, že mě nevidí (nebyli jsme daleko od sebe, šli jsme po docela úzkém mostě pro pěší),anebo mě opravdu nepoznal??? (měla jsme na hlavě klobouk, který běžně nenosím, ale který mi pochválil). Oslovila jsem ho já a zeptala jsem se, jak se má, málem mě přešel...bylo to tak nějak rozpačité a přišlo mi, že chce víc říct (?) ale tak nějak neví jak- já jsme mu zrdhnula, pospíchala jsem do práce. Mluvili jsme pár minut. Setkání s ním jsem se bála, ale překvapilo mě, že mě to moc nevykolejilo na to, jak jsem se to před tím prožívala...nakonec bych s ním kamarádka asi fakt dokázala být...ale z jeho strany ten pocit nemám. A Vás se, chlapi, ptám - proč? Proč se najednou chová jako cizí, když se mnou chtěl dělat tolik věcí, nevypisuju mu neuháním se, nikam netlačím...to mě chtěl opravdu použít jen do pelechu? Dokáže mi to někdo rozklíčovat?

Neohřívej to. Akorát působíš jako stíhačka, která ani neví, co chce. Co myslíš, že si asi tak může myslet, když jdeš takhle ode zdi ke zdi? Nejdřív že všechno, pak že nic, ani kamarádství, spálit mosty, a za chvíli se mu zase ozvat, že teda kamarádi, když jsi to předtím striktně odmítla... Nakonec jsi to teď ty, která vypadá, že to s ní tříská a neví co se sebou. Nech to být, minimálně to nech hodně dlouho odležet.

Ax: díky. To mně jediný mrzí. Fakt myslíš, że působím jako stíhačka? Takhle jsem se shodit nechtěla, nicméně po tom, co jsem mu dané napsala, jsem fakt byla víc v pohodě a v jeho přítomnosti jsem byla vlastně docela klidná...což by jinak nebylo. Nechci, aby věděl, že o něj stále stojím/stála jsem.

Hoď to za hlavu. Tohle už stejně nevylepšíš. Nemá smysl se tím dále zabývat či zkoušet něco "vysvětlovat", je to stejně pak podle rčení - čím víc se rejpeš v ho*ně, tím víc smrdí... Neřeš, zapomeň.

Ahoj Duhovko, úplně s tebou cítím, nepokecame osobně na nějakým mailu? Pokud ano napiš a já nějaký zalozim:)