Diskuze

setkání

Autor: Redakce Svadeni.cz Publikováno 4. 4. 2013

ahoj jsem ten případ, co je rok po rozchodu. Nenechal si říct, bojoval a dolízal za "bývalou" a je pořád "zamilovaný". Radostně to utápí často v alku a trávě a beze snahy kašle na všechno. Neumím se i po dlouhé době přinutit. Vzpamatovat se a jít do sebe. Moc přátel a hlavně nikoho za kým bych se nestyděl obrátit nemám. Ani nemužu nalézt, nebo mě nepotkal žádný impuls, který by mi pomohl. A tak něják si v tom zvráceně bohužel asi "libuji". Na nic nechci ptát, zajímalo by mě, jestli by se tu našel někdo rozumný. Ochotný potkat mě. Osobně promluvit nebo něják podpořit. Jinak se osobně, vzhledem(pouze) za neatraktivního nepovažuju. Použít něco jako odbornou pomoc, nechci a taky se bojím, že je to třeba drahé.

Komentáře čtenářů

7 komentářů k článku.

Anonymní čtenář

2013-04-04 20:57:35

Rok sa trápiť je určite lacnejšie ako odborná pomoc :-D Alkohol a drogy sú tiež lacnejšie. Krok 1. odvykačka Krok 2. psychológ/psychiater Krok 3. nový život

Lukáš

2013-04-04 21:03:25

Zármutek trvá fyziologicky cca 3 měsíce, max rok. Pokud je to delší, ihned bych vyhledal odbornou pomoc. Nikoliv nějaké známé, ani tyhle pseudopsychology, kteří chodí sem, což by ti mohlo naopak ještě více uškodit. Spousta mých kamarádů a kamarádek v podobné situaci tak učinila a výsledek se dostavil brzy. Osobně bych to zkusil uhrát přes psychiatrické oddělení a nechal si napsat psychologa na pojišťovnu :-)

Zobrazit celou diskuzi (5 komentářů) Sbalit komentáře

Anonymní čtenář

2013-04-04 21:29:43

Krok 1: Přestat hulit a nezřízeně chlastat. Krok 2: ???????????????????????? Krok 3: Mít novou holku.

loose

2013-04-05 12:38:35

dobře, tak v tom případě. to asi zkusím. necítm se na jinou možnost. Majco: směješ se jak osel, ale nevíš vubec jestli mě to něco stojí:) každopádně díky za odpovědi

Anonymní čtenář

2013-04-05 22:22:04

Měl jsem podobný problém kdysi jako ty. Dívka mých snů, první velká láská, bylo mi patnáct a měli jsme oba spolu navzájem první sex. Pak to tak strašně nešťastně skončilo. Milovali jsme se tak bezmezně, že jsem udělali spousty problému svému nejbližšímu okolí a dnes už vím, že se tenkrát naši rodiče sešli a domluvili se, že to mezi námi ukončí. Holt v patnácti jsi moc malej pán a obvzlášť holka to má doma těžký. Takže měla doma takový peklo a takový vymítání ďábla z hlavy, že logicky přišel den, kdy se semnou rozešla. Nečekal jsem to, nevěděl jsem o tom, co se děje a vzalo mě to. V patnácti nevíš, jak na tuto situaci správně reagovat a tak jsem chvíli dolízal, než jsem pochopil, že to nemá smysl. V mým srdci však pořád byla více, než dost. Snažil jsem se nebýt sám, protože když jsem byl sám propadal jsem se do smutku a dokázal probrečet celé noci. Chodil jsem na diskotéky a snažil se seznamovat a kámoši se mi snažili pomáhat, holky by i stáli o něco, ale já vůbec. Pořád jsem měl v hlavě jenom jí. Po asi roce a po špatných výsledcích ve škole jsem potkal holku s níž jsem měl nějaký vztah, ale prostě to nebylo ono.. Až to dospělo do takové fáze, že jsem musel změnit město.

kvelt

2013-04-05 22:30:46

čus chlape, taky mám podobnou zkušenost jak ty..Nechci se tu o tom dlouho rozespisovat, ale jestli si o tom chceš s někým neznámým pokecat, klidně napiš..To pomáhá..Pokecáme a třeba se ti aspon trochu uleví.Kvelt

loose

2013-04-07 14:27:54

je to k nevíře, ale odstěhoval jsem se hodně daleko na vysokou a do starýho města skoro nejezdím. Jenže ona o rok pozděj nastoupila na stejnou fakultu, prakticky denně ji potkávám... a nyní jestli nevyletím ze školy tak s tím moc neudělám