Rozchod-důvody

Majco, neber to osobně, mluvím za ženy, já přece nevím proč se rozcházejí chlapi! Tak hoď něco do placu :-D

Juss: Tak hodím do placu já, svůj poslední vztah. Musím říct, kde jsme se seznámil v na sraze BDSM komunity. Takové partnerské vztahy jsou daleko těžší. Rozchod zdůvodnila hlavně tím, že si nerozumíme, jak by partneři měli a proto spolu nemůžem být. Názorově na všechno jsme si byli blízcí. Jen jsme oba introverti, takže jsme holt bohužel většinou sklouzli k tomu nejvíce společnému tématu-BDSM. A nedostali se k jiným. Vztah je komunikaci a ta skutečně vázla. Problém byl v tom, že mi řekla, co ji chybí až při tom, když se se mnou chtěla rozejít. Myslím, že to se má říkat v průběhu vztahu a ne až na konci. Ale pak jsme si promluvili a řekla, že je všechno jinak a pokračovali jsme.Věděl jsem, že má ke mně rozporuplný vztah, ale nerozhoupal tohle řešit. Prostě jsem myslel, jak mě ujistila tím, že je všechno jinak, že je skutečně všechno v pořádku. Pak jsem problém chtěl začít řešit, jenže mě předběhla a rozešla se se mnou definitivně, ale stejně mi při rozchodu řekla, že to má se mnou pořád 50% na 50%. Nesetkal jsem se ještě s tímto chováním, tak jsem ztratil hlavu.

Závěr je, že problém komunikace nejde svést pouze najednu stranu, ale můžou za ně obě strany. :-) Mě holt trvá než se rozhopu a expřítelkyně měla zavčas říct, že je potřeba řešit komunikaci.

nojo, ale když spolu lidi neumí mluvit, tak je těžké pak držet jakýkoli vztah. A holky většinou nechápou, že muži neví, co se jim honí v hlavě, protože je posuzují podle sebe. My řešíme hodně vztahy, takže si všímáme jak se chlap cítí a přemýšlíme co se mu honí hlavou, co má rád a co by chtěl. Myslíme si, že chlapi to mají stejně, a když se pak podle toho nechovají, tak si myslíme, že láska skončila. Místo toho abychom jasně řekly co a jak, tak si myslíme, že už to stejně nemá cenu, protože je konec. No... na to, že mluvit narovinu a přímo a jasně formulovat požadavky vůči chlapům je nutnost, přijdeme většinou až kolem čtyřicítky :-D

Ja moc nemám, čo by som hodil do placu, keďže na klasické vzťahy moc nie som. Žiadne oficiálne chodenie, vzťah... Kamarátstvo s výhodami a hotovo, je to menej komplikované, človek sa nemusí hádať, rozchádzať atď. Keď to skončí tak je koniec a basta. Naposledy sa dotyčná zaľúbila do iného, pár týždňov mi to tajila, aby ma "ochránila" a nestratila ako kamoša. Véééľmi zlá taktika. Ja jej to prajem, nech je šťastná, ale takéto vodenie za nos a neúprimnosť netolerujem. Prerušil som akýkoľvek kontakt. A zistil som, že je pravda, že je ľahšie ženu získať ako sa jej zbaviť :-D

V naprosté většině případů, když si člověk něco promítá zpětně, přijde na spoustu věcí, které mohl udělat jinak a lépe. Jenže život není film, aby šel prostě přetočit kousek zpátky... Ano, měl jsem třeba i takový rozchod, kdy jsem se rozcházet nechtěl, mohl jsem poměrně snadno rozchodu zabránit, ale přesto jsem to neudělal a ani zpětně toho nelituju. Člověk by si měl stát nad tím, co si vybral, a nepatlat se po rozhodnutí v tom, co by, kdyby. K tvému případu: ano, problém je v komunikaci. A na tu musí být dva. Ty už třeba víš, jak něco řešit, ona ne, smůla. S ní tříská to, že neví co chce, tahá tě za nos s 50 na 50, protože se bojí být bez zálohy, a ty to žereš i s navijákem. Sorry, z toho nic dobrého nekouká. I když se ti to podaří zlomit, za čas budeš řešit to samé znovu. Kašli na to rovnou a najdi si nějakou trochu více poučenou.

Taky jsem přesvědčená, že jakmile jeden vyhlásí rozchod, tak by se to nemělo lepit zpátky. Ono to totiž už nikdy není stejné jako předtím, ten vztah jde beztak časem do kytek. Takže na jedné straně - po rozchodu se nevracet a už to neřešit, na druhé straně - se slovy o konci a rozchodu velmi... velmi... opatrně. On to totiž ten druhý může vzít smrtelně vážně.

Juss: No znám dva vztahy,kde se k sobě vrátili po nějáké době a fungují už přes deset let. Myslím, že je to i tom později si uvěděmit, kde se stala chyba.

Dva vzťahy nie sú reprezentatívna vzorka. Výnimka potvrdzuje pravidlo. Nikdy sa nevracať a hotovo. Ak nemáš na to nájsť si niekoho podobného, tak zostaň sama.

Já byl rozejit po sedmi letech a důvod byl dle přítelkyně, že zjistila, že nemáme společné koníčky... (to brzo :D ) Je pravda, že po sedmi letech byl vztah z mé strany něco jako "přijit domu, a nepozabíjet se" Mimo dovolený jsme spolu nic extra nedělali. (neberu každodení venčení psa a víkendové výlety s ním) Spíše mam na mysli nějaké společné sporty (já běhal, ona ne, ona jezdila na inline, já ne atd) Každpodádně z mé strany vím, že nebyla extra snaha něco dělat společně, bral jsem vztah jako něco samozřejmého. Když skončil, tak jsme se o obnovení ani nesnažil, asi mě chyběla motivace a chuť, takže on by časem skončil zřejmě tak i tak. Jinak to vypadalo následovně: Pozdě večer cestou domu v autě: Ona: Chci se s tebou rozejít. Ja: Hmmm, dobře. Poté jsme spolu bez slova strávili ještě jednu noc. Ráno sem odjel na plánovanou dovolenou (sám) a po návratu se odstěhoval se společného pronájmu po domluvě, že ona tam zůstane a tím to skončilo. Zůstal nám jen pes na střídavou péči :-D