Diskuze
Pro balení odepsaný?
Nemáte někdo dobrou radu, či spíše pozitivní příklad ze života ("success story") pro poměrně typickou situaci? S holkama jsem to nikdy příliš neuměl, první jsem sbalil víceméně náhodou až na vejšce. Dnes po 15 letech máme děti a vcelku spokojené manželství.
Nemáte někdo dobrou radu, či spíše pozitivní příklad ze života
("success story") pro poměrně typickou situaci?
S holkama jsem to nikdy příliš neuměl, první jsem sbalil
víceméně náhodou až na vejšce. Dnes po 15 letech máme děti
a vcelku spokojené manželství.
Monogamie a neexistující minulost úspěšného svůdníka mě ovšem pronásledují.
Často bývám mrzutý, postrádám jiskru, životní sílu, mojo. Jako chlap, muž
(ne kolega, manžel, kamarád, otec, soused, příbuzný, známý)
v podstatě existuji jen pro jediného člověka - což je na hranici statistické chyby a mě to žere.
Sleduji hezké holky v ulicích a ptám se (podobně jako děti po učelu komára nebo kopřivy):
"K čemu (mi) na světě jsou?"
Rád bych svůj život trošku oživil a užil si. Zábavu, povyražení, vzrušení, flirt ...
Ale koho balit, kde balit? Vzhledem k nezastíranému handicapu na levém
prsteníčku příliš nevěřím v pozitivní výsledek.
Nějaký recept? Vyřešil tohle někdo?
Dvě poznámky pro případné odpovídající mravokárce:
Vypadá to divně, ale moje snaha je dost prorodinná. Jako mrzutý manžel
a tatínek bývám k ničemu.
Rozebírat situaci s manželkou - jak tu někdo doporučoval v jiné diskusi - nechci.
Pracovat na stávajícím vztahu je důležité a dělám to, ale je to vědomá činnost, práce.
A práce mi nechybí, mám jí dost v zaměstnání. Schází mi jiskra, nadšení, emoce, spontánnost.
("success story") pro poměrně typickou situaci?
S holkama jsem to nikdy příliš neuměl, první jsem sbalil
víceméně náhodou až na vejšce. Dnes po 15 letech máme děti
a vcelku spokojené manželství.
Monogamie a neexistující minulost úspěšného svůdníka mě ovšem pronásledují.
Často bývám mrzutý, postrádám jiskru, životní sílu, mojo. Jako chlap, muž
(ne kolega, manžel, kamarád, otec, soused, příbuzný, známý)
v podstatě existuji jen pro jediného člověka - což je na hranici statistické chyby a mě to žere.
Sleduji hezké holky v ulicích a ptám se (podobně jako děti po učelu komára nebo kopřivy):
"K čemu (mi) na světě jsou?"
Rád bych svůj život trošku oživil a užil si. Zábavu, povyražení, vzrušení, flirt ...
Ale koho balit, kde balit? Vzhledem k nezastíranému handicapu na levém
prsteníčku příliš nevěřím v pozitivní výsledek.
Nějaký recept? Vyřešil tohle někdo?
Dvě poznámky pro případné odpovídající mravokárce:
Vypadá to divně, ale moje snaha je dost prorodinná. Jako mrzutý manžel
a tatínek bývám k ničemu.
Rozebírat situaci s manželkou - jak tu někdo doporučoval v jiné diskusi - nechci.
Pracovat na stávajícím vztahu je důležité a dělám to, ale je to vědomá činnost, práce.
A práce mi nechybí, mám jí dost v zaměstnání. Schází mi jiskra, nadšení, emoce, spontánnost.
Komentáře čtenářů
10 komentářů k článku.
Jen pro informaci - bonobo je druh simpanze, vyznacujici se tim, ze vetsinu socialnich situaci resi sexem. Nemanzelska afera Ti vztahy v rodine nevylepsi - myslim, ze riskujes ztratu, kterou se Ti nemusi nikdy podarit nahradit (mluvit o zodpovednosti vuci manzelce a detem, je podle stylu Tveho prispevku asi marne). Rada na Tvoje potize je: nebud linej - "Schází mi jiskra, nadšení, emoce, spontánnost." je jenom Tvuj problem. Asi jsem mravokarce, ale logika dotazu obhajujici neveru mi prijde nechutna.
od ceho sou tu bordely