Diskuze
prilezitostny vztah
Ahojte baby, chcel by som sa opytat jednu komplikovanu otazku. Este by som chcel poprosit aby ste ma hned neodsudzovali, ale ja to vazne chcem vediet. Prestahoval som sa na nejaky cas do Prahy. Chcel by som si najst nejaku, nazvyme to, prilezitocnu znamost.
chcel by som sa opytat jednu komplikovanu otazku. Este by som chcel poprosit aby ste ma hned neodsudzovali, ale ja to vazne chcem vediet.
Prestahoval som sa na nejaky cas do Prahy. Chcel by som si najst nejaku, nazvyme to, prilezitocnu znamost. Nejde mi iba o sex, ale aj o prilezitostne travenie spolocneho casu, chodenie do kina, koncerty, vecere atd. Myslite si ze typ takeho vztahu je nerealny? Ze vsetky zeny, ktore za to stoja (myslim tym nie nejake lahsie typy), ze hladaju primarne dlhodobejsi vztah?
Este dodam, ze nepatrim k nejakym zkrachovancom, prave naopak, myslim si ze som prijemny spolocnik a zaujimavy typ, ale neodvazim sa nejaku babu oslovit, pretoze sa prave obavam toho, ze o par mesiacov budem odvolany firmou niekam inam.
Tak som zvedavy, ako ma tu teraz roznesiete v zuboch :-)
Komentáře čtenářů
18 komentářů k článku.
Zobrazit celou diskuzi (16 komentářů) Sbalit komentáře
Já bych do toho šla, ale zatím pouze jako kamarádka - ne jako milenka!:-D Pokud by se vztah posunoval, vidělo by se, co dál. Možná jako mladší holka bych šla i do toho, ale teď kolem 40 ne. Emocí už jsem si užila dost!;-)
Niki: to je docela zvláštní, všude se uvádí, jak u žen sexuální touha s věkem spíš roste, a ty jen kamarádství? :-D
Roste! Ale rozum taky!:-D:-D:-D
Niki: to sice jo, ale zase prohlášení, že emocí už jsem si užila dost, to je až moc silné, ne? Nějaký nezávazný románek snad neuškodí ani ve 40, ne? :-)
Nezávazný? Jedině tedy pro mě!:-D:-D:-D Většinou do toho jeden z těch dvou spadne víc. I já samozřejmě můžu kluka využít a zneužít, ale už se hlídám. I já se na druhou stranu můžu bezhlavě zamilovat a ztratit pak energii a zdraví a nervy s nedořešenm románkem. Stačí, když takovou situaci přinese život sám, proč ji vyhledávat:-)
Ahoj Axi, Nezávazný románek? To by si člověk s partnerem měl stanovit určité hranice. Jenže dodržet je je většinou věc druhá. Ne že bych byl já osobně proti tomuhle:-D, to ne že ne;-). Ale každý z nás, co zažil lásku, co padla na neúrodné pole, asi ví, jaké strasti provázejí zapomnění na toho druhého. Jde o to, jestli to opravdu tomu člověku za to stojí. S pozdravem Ouško
Niki: jasně, že to hrozí, že to jednomu či oboum přeroste přes hlavu. Když oboum, asi se nic moc neděje, pokud nemají závazky jinde, prostě je z toho vztah :) Když jen jednomu, je to samozřejmě horší. Ale řekl bych, že je lepší spíš riskovat trochu natlučení si čumáku, zvlášť když už s tím má člověk dost zkušeností, než na veškeré vztahy rezignovat jen proto, že mi hrozí nějaká ztráta energie. To je taky trochu o tom strachu, o kterém má teď Ouško článek ;) Můj pohled je, pokud někoho stálého nemám, že vždy stojí za to to prostě zkusit, a když od toho nečekám vážný vztah, říct to předem na rovinu, a když je potřeba, občas to připomenout, že to stále platí. Kdo se bojí, nesmí do lesa ;)
Ahoj Axi, souhlasím s tebou, jenže pro každého z nás je to trochu jiné. Každý teď držíme v ruce různé karty. Takže ne každý se k tomu hned odhodlá, třeba k tomu potřebuje nějaký impuls. Mám za to, že se v názorech na toto téma shodneme, akorát jak už jsem zmíňil, všichni lidi nejsou jako my, na to je dobré brát zřetel. Taky přidá jen rčení Když se kácí les, létají třísky .:-) S pozdravem Ouško
ax
Promiň, ale to by dotyčný musel být ze zlata!:-D:-D:-D Musel by mi ten dotyčný stát za to. Uznávám, že když přijde zamilovanost nebo láska, člověk obětuje pohodlí, vzdá se klidu... I když si uvědomuje, že to může skončit. Není to o strachu. I mně se stalo, že jsem se zamilovala a ačkoli jsem viděla jen krátkou perspektivu, šla jsem do toho. Opatrně, ale šla. I za cenu strádání. Věděla jsem, že ten druhý je na tom podobně, a chtěla jsem mu dát to nejlepší. Ale vědomě takové situace nevyhledávám. Život jich přinesl dost.;-) A mimochodem, taky z praktických důvodů: Téměř všichni moji bývalí se mi i po mnoha letech ozývají (překvapilo mě, že muži také nezapomínají - i když já některé z nich brala nezávazně). Sotva stíhám bý kamarádkou jim.:-P
ax
Ještě k Ouškovu článku o pohodlnosti a strachu. Zaujal mě taky. Ale spíš proto, že se tam píše o lidech, kteří rezignují na kvalitní vztah. Takoví taky jsou a je bohužel smůla, když se jedná o někoho, o koho máte zájem. On je ale "pohodlně" a třeba ne příliš vyhovujícím způsobem zadaný anebo vztah ani nechce či neumí vytvářet - bere, co je. Příležitostná známost sama pro sebe mi přijde taky trochu z této kategorie. Ale uznávám Ouška a jeho tvrzení, že každý to máme jinak. A každý se v životě může ocitnout v kterékoli situaci, v jakékoli pozici a šťastný právě tam, kde je. A o tom to je!;-)
Niki: jestli je ti tolik, kolik jsi uváděla, tak je nám už asi dávno nad slunce jasné, že chlap ze zlata, stejně jako ženská ze zlata, prostě neexistují, ne? :) Vždycky je to o pocitu, zda to stojí či nestojí za to, když to za to nestojí, těžko se k tomu člověk dokope, proč by to dělal. Horší je případ, kdy to za to stojí, ale objektivně tomu něco brání, a víš, že to nebude nadlouho - ale i v takovém případě do toho jdu, i tak mi to stává za to. Třeba to časem přejde :)
ax
U chlapa ze zlata mám tři smíchy - je to samozřejmě nadsázka. A pokud jsi přečetl moje příspěvky pozorně, v podstatě jsme se shodli. I já do toho zatím ještě v mém věku jdu, pokud stojí za to. A doufám, že to nepřejde ani časem:-) Rozdíl podle věku je asi tento: Méně chodím do situací naslepo, víc vědomě. A pokud dávám, chci dávat kvalitu a být si jistá, že ji i chci a dokážu danému člověku poskytnout.
dodatek
Samozřejmě v rámci možností.;-)
Ouško: vždycky to je tak, že lidé drží v ruce rozdílné karty. I když jsou třeba stejně staří, rozdíl třeba jen ve zkušenostech může být diametrální. Je to dobře vidět i na těchto stránkách. Takže chápu, že pro někoho, kdo je ostřílený, a ví, co chce a co může očekávat, to je něco absolutně jiného než pro hocha, který ještě nikdy žádnou holku neměl a užírá se tím. Ten první dovede ty hranice dobře odlišit a celkem snadno dodržet (i když jej to může také přemoci), ten druhý se po pár schůzkách složí, protože předsevzetí do toho nespadnout vezme okamžitě zasvé :)
Niki: já tam mám smíchu míň, ale taky je to nadsázka ;) Myslím, že náhled na to máme úplně stejný, a tu zkušenost aké - nebo aspoň velmi podobnou. I když, ten vývoj preferencí v čase je taky pěkně zajímavej, jak tak vzpomínám - nejprv hlavně aby někdo, když se někdo najde, a je vidět, že to jde, tak hurá ať je to ten (ta) nej nej ze všech, vysnění si ideálu, pak postupné přicházení na to, že nikdo není dokonalý, a že s ideálu je třeba torchu slevit, naopak se postupně mení skladba těch požadavků, co bylo důležité už dávno není, zato je důležité něco jiného :) Takovéhle ohlédnutí třeba o 15 let zpátky je občas docela sranda, ne?
hura bude tady svatba :-D jinak pro Nezbednika: pohled me .. trosku mimo me toto, vydycky z toho chci vytriskat maximum a lasku az za hrob, coz je sice na jednu stranu neprakticke ,ale o to krasnejsi :-D kez by to chapali i ty zenske nejlepsi je delat vsechno s laskou podle me a radsi hledat tu pravou treba delsi dobu nez se spokojit s nakou co by me lasku odpirala a kdyz z praktickych duvodu nejde tu lasku udrzet a rozvijet,{jak pises nejses v praze navzdy] tak se radsi smirit s tim ze takovych lasek jeste bude a brat to tak ze lidi prichazeji a odchazeji a s holkama to neni jinak ..takze do toho jit tak jako tak vzdy na 100 procent a dat do toho cele srdce a kdyz se pak budete muset rozejit holt ses chlap a prezijes to a ona taky ]] ale laska zustane a to je prece hlavni nemluv s nima o vztahu, mluv s nima o lasce...svym zpusobem to vyjde nastejno ale lasku ma kazda zenska rada a vztahu {i toho o kterem pises] se spis lekne je to lepsi nez nemit zadnou lasku ci mit vztah bez lasky. ale to je jen pohled muj a kdyz de nekomu jen o sex a posezeni u kafe, existuji tzv . spolecnice .. pod heslem escort ]]]
ne kazda to unese :o)
ahoj Nezbedniku :-) osobne jsem presne takhle fungovala asi tri roky, parada !!! Jenze - to bych asi mela podotknout - nikdy jsem nebyla romanticka, ktera ceka na toho prince, vztahu uz mam par odzitych, manzelstvi a pak rozvod, proste vazny vztah jsem nehledala a pristupovala k tomu spis rozumem ... Nechtela jsem stridat protejsky po tydnu, takze mi vyhovoval milenec, ktery byl zaroven spolecnik a s kterym jsme si mohli i popovidat nebo nekam vyrazit ... tak treba po trech mesicich byl "vztah" z nejakeho duvodu ukoncen (z moji nebo i druhe strany) a slo se dal ... Taky nepises, kolik je Ti let - co si budeme povidat, holka, ktere tahne na tricet uz do neceho takoveho sotva pujde (existuji ovsem i vyjimky) ... proste globalne bych rekla, ze zeny spis hledaji vic, od zacatku vidi vsechno znasobene a vkladaji neprimerene nadeje do vyvoje vztahu - a citu ... pritom, jak je uzasne se trosku osvobodit a zacit si to uzivat, tak jak to umeji muzi (ferovi a slusni...) :-D
Opptimistyx: holka, které táhne na 30, už do něčeho takového sotva půjde? No, mám zkušenost, že do toho jdou spíš než ty mladší. V dnešní době je dost holek, co si zvykly na single život, a drží se jej klidně ještě v 35 i později - a na rozdíl od dvacítek už přesně vědí, jak se v tom mileneckém vztahu chovat a co od něj čekat.