Diskuze
Pořád dokola - Vzhled
Zdravím všechny svůdníky, Četl jsem mnoho článků, mnoho diskuzí , slyšel hodně vyprávění,příhod a debat na téma vzhled.I když nejsem nikterak starý a zkušený, říkám si,že to začíná být choroba 21.století.
Zdravím všechny svůdníky,
Četl jsem mnoho článků, mnoho diskuzí , slyšel hodně vyprávění,příhod a debat na téma vzhled.I když nejsem nikterak starý a zkušený, říkám si,že to začíná být choroba 21.století.Dříve se v takové míře moc neřešilo, bud je člověk od přírody hezký,průměr nebo prostě není.Kdo oplýval fyzickou krásou, považoval to za určitý bonus, ostatní si z toho nic nedělali a žili v rámci mezí spokojeně dál i s vědomím svých fyz. nedokonalostí.
Dnes se mi zdá,že krása, hlavní doména žen , se postupně stává i důležitou součástí života mužů.Holt metrosexualita je prostě fenomén.Každý se chce líbit, nelze to nikomu zazlívat.Problém ale nastává,když to někdo považuje za střed vesmíru.Takových lidí s příchodem nové generace stále přibývá.Bud je někdo hezký a je cool, nebo někdo ne a je outsider(samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo).Podle mne je toto téma a jeho důležitost velmi zveličováno.Holka nebo kluk chtějí pomalu spáchat sebevraždu kvůli tomu, že jsou tlustí etc., ale co mají říkat lidé tělesně nebo mentálně postižený, po autonehodách atd? Paradoxní je, že tohle všechno si dokážu říct, ale nedokážu se podle toho řídit a vštípit si to do hlavy. Ano,je pravda, že jsem vzhledově nic moc, občas se kvůli tomu trápím a nemám na nic náladu,nechce se mi nic dělat a připadám si jako nejvetsi looser na světě, koho v životě nic nečeká,jen kvůli tomu, že nevypadám jako lev salonu.A víte co? Já se za to opravdu stydím, že jsem dovolil nechat tohle dojít až takhle daleko.Možná, kdybych zažil nějakou válku, tak by se mi priority pěkně přerovnaly, ale já, zhýčkaný 18-ti letej kluk ,kterýmu v životě nic nechybělo, byl ve všem hvězda, jsem ztratil většinu kdysi obrovského sebevědomí a to jen kvůli tomu, že jsem objevil zrcadlo.Stydím se za to,nevím, jak z toho ven.Toto se netýká ale jenom mě,ale spousty mladých lidí jako já, jak holek,tak kluků.Když se spatřím v zrcadle,hned mi spadne sebevědomí na bod mrazu a říkám si,jaký by byl můj život, kdybych vypadal o poznání lépe.Jak se s tím vypořádat,že někdo vypadá skvěle a tím pádem se skvele i cítí, má mnoho výhod oprosti ostatním(obzvláště krásné ženy) a těm ostatním můžou zůstat jen oči pro pláč.Příroda je v tomhle neuvěřitelně nespravedlivá.Tím si nechci nějak přehnaně stěžovat,prostě to konstatuji.
Možná to je jen tím věkem, že to k tomu patří a časem mi to bude jedno, ale já to chci řešit hned.Jak z toho ven,jak to přestat tak řešit,jak nabýt znovu sebevědomí a sám si sebe vážit.Jak jste na tom vy?Taky máte někdy takové pocity?Osobně si myslím,že ti, kteří vypadají dobře, tak tyto problémy nikdy zcela nepochopí a nedokáží se vcítit a dobře poradit,ale třeba se pletu.
Omluvám se za celkovou stylistickou a gramatickou uroven mého článku, psal jsem to opravdu stylem co na srdci, to na jazyku, nijak jsem nad tím předem neuvažoval a nepřipravoval,takže to asi nedává smysl a možná se opakuju :). Děkuju za přečtení a následné odpovědi.
Četl jsem mnoho článků, mnoho diskuzí , slyšel hodně vyprávění,příhod a debat na téma vzhled.I když nejsem nikterak starý a zkušený, říkám si,že to začíná být choroba 21.století.Dříve se v takové míře moc neřešilo, bud je člověk od přírody hezký,průměr nebo prostě není.Kdo oplýval fyzickou krásou, považoval to za určitý bonus, ostatní si z toho nic nedělali a žili v rámci mezí spokojeně dál i s vědomím svých fyz. nedokonalostí.
Dnes se mi zdá,že krása, hlavní doména žen , se postupně stává i důležitou součástí života mužů.Holt metrosexualita je prostě fenomén.Každý se chce líbit, nelze to nikomu zazlívat.Problém ale nastává,když to někdo považuje za střed vesmíru.Takových lidí s příchodem nové generace stále přibývá.Bud je někdo hezký a je cool, nebo někdo ne a je outsider(samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo).Podle mne je toto téma a jeho důležitost velmi zveličováno.Holka nebo kluk chtějí pomalu spáchat sebevraždu kvůli tomu, že jsou tlustí etc., ale co mají říkat lidé tělesně nebo mentálně postižený, po autonehodách atd? Paradoxní je, že tohle všechno si dokážu říct, ale nedokážu se podle toho řídit a vštípit si to do hlavy. Ano,je pravda, že jsem vzhledově nic moc, občas se kvůli tomu trápím a nemám na nic náladu,nechce se mi nic dělat a připadám si jako nejvetsi looser na světě, koho v životě nic nečeká,jen kvůli tomu, že nevypadám jako lev salonu.A víte co? Já se za to opravdu stydím, že jsem dovolil nechat tohle dojít až takhle daleko.Možná, kdybych zažil nějakou válku, tak by se mi priority pěkně přerovnaly, ale já, zhýčkaný 18-ti letej kluk ,kterýmu v životě nic nechybělo, byl ve všem hvězda, jsem ztratil většinu kdysi obrovského sebevědomí a to jen kvůli tomu, že jsem objevil zrcadlo.Stydím se za to,nevím, jak z toho ven.Toto se netýká ale jenom mě,ale spousty mladých lidí jako já, jak holek,tak kluků.Když se spatřím v zrcadle,hned mi spadne sebevědomí na bod mrazu a říkám si,jaký by byl můj život, kdybych vypadal o poznání lépe.Jak se s tím vypořádat,že někdo vypadá skvěle a tím pádem se skvele i cítí, má mnoho výhod oprosti ostatním(obzvláště krásné ženy) a těm ostatním můžou zůstat jen oči pro pláč.Příroda je v tomhle neuvěřitelně nespravedlivá.Tím si nechci nějak přehnaně stěžovat,prostě to konstatuji.
Možná to je jen tím věkem, že to k tomu patří a časem mi to bude jedno, ale já to chci řešit hned.Jak z toho ven,jak to přestat tak řešit,jak nabýt znovu sebevědomí a sám si sebe vážit.Jak jste na tom vy?Taky máte někdy takové pocity?Osobně si myslím,že ti, kteří vypadají dobře, tak tyto problémy nikdy zcela nepochopí a nedokáží se vcítit a dobře poradit,ale třeba se pletu.
Omluvám se za celkovou stylistickou a gramatickou uroven mého článku, psal jsem to opravdu stylem co na srdci, to na jazyku, nijak jsem nad tím předem neuvažoval a nepřipravoval,takže to asi nedává smysl a možná se opakuju :). Děkuju za přečtení a následné odpovědi.
Komentáře čtenářů
26 komentářů k článku.
Kašli na vzhled a najdi si nějakou prima, průměrně vypadající holku. Budeš s ní daleko víc šťastný než s barbie, která je povrchní a hledá jen "nabušenýho samce". Hledej podle charakteru a ne vzhledu. Ten je pomíjivý.
A proč si myslíš, že hezcí lidé jsou v životě šťastnější? Není to pravda, skoro bych řekla, že co se týká vztahů, je to opačně. Krásná žena zdá se má spoustu nápadníků, ale jakých, povrchních blbečků, kteří jí chtějí jen kvůli vzhledu. Ti dobří kluci se krásku ani neodváží oslovit, protože si myslí, že by o ně nestála.