Diskuze

Pocit viny?

Zdravím, asi před 3 měsíci jsem se seznámil s jednou holkou, kterou jsem vídal v autobuse do školy. Byli jsme spolu pak asi 3x, ale měl jsem pocit, že to bere jako kamarádský pokec, přitom nebyla nouze o moje doteky, ale pusu jsme jí nedal, byl jsem tehdy v...

Autor: Publikováno
Zdravím, asi před 3 měsíci jsem se seznámil s jednou holkou, kterou jsem vídal v autobuse do školy. Byli jsme spolu pak asi 3x, ale měl jsem pocit, že to bere jako kamarádský pokec, přitom nebyla nouze o moje doteky, ale pusu jsme jí nedal, byl jsem tehdy v jistém rozmaru, což byl možná ten problém.

Po nějaké době mi řekla, že hodně přemýšlela, ale že to nemůže fungovat. Nakecali jsme toho fakt spoustu, ale jaksi se zapoměla zmínit, že je věřící a hledá věřícího kluka, já se na náboženství normálně neptám, stalo se mi to poprvé, ani to nešlo poznat.

No od té doby jsme se viděli jen párkrát na krátkou chvilku. Ale párkrát mi napsala SMSku, jako třeba přání k svátku, gratulaci u příležitosti přijímaček a maturity a že to musíme jít zapít, ale že teď nemá čas a ozve se. Kdyby mě dneska neviděla a myslela si, že jsem jí neviděl, ani by mi nenapsala, nicméně přišla zpráva, že mě na dálku viděla a ať se stavím pokecat. Nechci s ní chodit, ona se mnou taky ne, to je jasný. Spíš mi teď jde o to, že kamarádské setkání odsouvá už dva měsíce a kdyby mě neviděla, možná by se ani neozvala.

Má cenu se s takovou holkou vůbec bavit? Je kravina, aby si za dva měsíce neudělal čas dvě hodinky na setkání s kamarádem. Proč myslíte, že se tak chová? Jít za ní, nebo ne?

Komentáře čtenářů

11 komentářů k článku.

Anonymní čtenář

Na úvod si zakaž pocity viny, dělej cokoliv jen aby ses jim vyhnul. Jen se musím zasmát, ateista muž a věřící dívka = nemožný svazek:-D Normálně, klidně si na pokec vyraž, když spolu nechcete chodit, nevadí, aspoň víte na čem jste a máte jasno. ;-) A že se ti dva měsíce neozvala? Její problém. Hlavně se jí neptej proč.

Anonymní čtenář

Tak ji to nech odsouvat a pusť ji z hlavy, stejně o nic nejde. Když si vzpomene, ozve se a ty budeš mít čas, tak třeba zajdete na pivo, jinak bych se jí neozýval. A jen tak mimochodem, ony i ty věřící holky praktikují sex před svatbou, zas tak přísně se to nebere. Jediné, s čím je třeba počítat je, že když ji přivedeš do jiného stavu, velmi pravděpodobně nepůjde na potrat - což je ostatně třeba mít s holkou vyřešeno předem, i když věřící není, a k tomu se chovat tak, aby se do té situace nedostala, když nechce...

Zobrazit celou diskuzi (9 komentářů) Sbalit komentáře
Jana

škoda axi,že nejsi žena a já muž,tak bych tě zbalila omylem zbouchla a pak bych tě hnala na potrat,žádný chlap nemá právo do něčeho ženu nutit,má si dát pozor.

Anonymní čtenář

Co to matláš? Píšu, že to mají s holkou mít vyřešeno předem a s věřící zvlášť, aby se jim to nestalo.

Anonymní

Moon: Nejedá se o můj pocit viny, mě je ukradená :-D Spíš mě zajímá, jestli by to mohl být její pocit viny, že slibovala a dva měsíce se neozvala a neozvala by se ani teď, kdyby mě neviděla.

Anonymní čtenář

A není to jedno? Měl jsem taky takovou "kamarádku", ozvala se vždycky když měla splín, tak jednou za rok, za dva, nebo když s ní někdo vymetl. Nad tím nemá cenu moc hloubat, proč si zrovna vzpomněla. Já si třeba taky na někoho vzpomenu, když něco hledám ve starých mailech.

Anonymní čtenář

to Faith:

Na tomto miste je dulezite polozit sam sobe otazku: Fakt jsem tak strasne moc zoufaly a neschopny sbalit holku, ze i nejakou verici blbku, ktera mi jasne rekla, ze me nechce a nechce me ani videt chci resit ?

Anonymní čtenář

Stává se, světonázorové přesvědčení lidi nemají napsané na čele a i když jsou v naší zemi věřící v menšině, občas se na nějakého natrefí. Pokud jde o perspektivu vztahu, dost záleží na tom jak dotyčný(á) tu víru vůbec bere. Pokud pouze z tradice, povrchně, kvůli rodině apod. ale vnitřně s tím ztotožněn není a vyznává obdobné názory a styl života jako nevěřící, potom to fungovat může. V případě že je ale dotyčný(á) věřící silně a poctivě, bere to smrtelně vážně, tak jsem velice skeptický a naléhavě varuju. V takovém případě bude jednoznačně existovat zásadní rozpor v názorech a životním stylu, téměř jistě nepřekonatelný. Běžný nevěřící kluk asi těžko zkousne požadavek na sex až po svatbě, odmítání antikoncepce, všelijaké sexuální zábrany, zákaz rozvodu, dále náboženské rituály, náboženskou výchovu dětí apod. Počítat se taky musí s negativní reakcí rodičů druhé strany. I kdyby jinak panovaly vzájemné sympatie, vždycky tam bude obava o funkčnost takového svazku, o ideologicky správnou výchovu dětí apod. Kamarádit s věřící holkou ovšem klidně můžeš. To ničemu nevadí. Někteří věřící jsou celkem fajn lidi a není s nima problém.

Anonymní

Díky všem za názory, potvrdili mi moje úvahy o dvou možnostech.

Anonymní čtenář

znám jednu takovou

znám holku, která víru bere opravdu poctivě, není žádný fanatik, ale její zásady a životní cíle se od jejího vyznání dost silně odvíjí. Chvíli jsme spolu chodili, ale z důvodu různých názorů právě ohledně náboženství, sexu atd. to krachlo. Od té doby se mi ale někdy ozve, tak jednou za půl roku, někdy i víc. Je to asi takový typ ženských, které díky svým pevným zásadám mají problém najít partnera, proto se pak někdy ozvou když jsou psychicky dole. Pokud s ní chceš kamarádit tak jí to řekni, že tě štve že se sama od sebe není schopná ozvat. Pokud chce i ona přátelský vztah tak to nebude problém, když se urazí tak máš jasno a není co řešit :-)

Anonymní

Ještě bych ten názor rád slyšel od dalších lidí. Řekněme, že bych tu chtěl nechat u toho kamarádství, protože má jednu celkem fajnovou spolužačku. Měl bych ji říct, že mě štve, že zapoměla a že si mohla udělat torchu času? Měl bych říct, že mě to mrzí, nebo spíš štve?