Diskuze
Opravdu nutně potřebuju poradit
Chci ještě jednou navázat na téma, které jsem tady s některými dlouho diskutoval. Jedná se o to, že zastávám názor, že při seznamování se ženami musí muž notně slevit ze svých vlastních hodnot a musí se přizpůsobit požadavkům ženy o kterou stojí, protože ženy...
Chci ještě jednou navázat na téma, které jsem tady s některými dlouho diskutoval. Jedná se o to, že zastávám názor, že při seznamování se ženami musí muž notně slevit ze svých vlastních hodnot a musí se přizpůsobit požadavkům ženy o kterou stojí, protože ženy si zvykly na své šlechtické postavení a nekomunikují s nikým, kdo by jim nevykazoval patřičnou úctu podřízenost. Na tento názor jsem dostal v podsatě od všech stejnou odpověď, a sice že je to nesmysl, že ženy na chlapovi právě přitahuje jeho suverénost, sebevědomí, stání si za svými názory a hodnotami. A že chlap si má hledat takovou ženskou, která má velmi podobné smýšlení a které se nemusí podřizovat. Já sice o pravdivosti tohoto názoru nejsem přesvědčen, ale akceptuju ho. A rád bych se tedy všech zeptal, zda s tímto názorem souhlasí a zda mám i nadále věřit svým hodnotám, postojům a tužbám a zda si mám hledat jen ženu podobných vlastností a kvůli nikomu svá přesvědčení nezapírat. Proto chci tady pár náhodných vlastností vypsat a byl bych velice rád, abyste mě případně ujistili, že na tom není nic špatného a že mám naději najít si sobě podobnou ženu jako každý jiný.
Nůže: je mi 26. Střední postava, celkem dobrá fyzička. Vypadám normálně, na první pohled nic podezřelého. Žiju v podkrovním pokoji v rodinném domku s rodiči, kteří mají pokoje a další místnosti dole. Dostudoval jsem VŠ, pomalu si hledám práci. Jsem velice tolerantní ke všem možným menšinám a altrnativám. Zastávám názor, že člověk nepotřebuje ke štěstí za život více než jednoho partnera. Lež a zapíraná nevěra podle mě není nic přirozeného, žít lze i v pravdě. Sex není nutnou podmínkou lásky, lze milovat i bez něj. Pamatuju si výročí, vím, co mají lidé kolem mě rádi. Vždy říkám co si myslím, nepodřizuju se názoru okolí, snažím se abychom spolu dokázali vycházet i s odlišnými názory. Jsem velmi pravdomluvný, dokážu přiznat i věci, za které by se mnozí styděli. Umím si vyprat a vyžehlit. Vím jak se mám do společnosti oblékat. Rád: chodím s kamarády na pivo, jezdím do hor na chaty, cestuju do zahraničí na vlastní pěst, cestuju do východních zemí, cestuju vlakem, pozoruju hvězdy, chodím na sněžnicích v zimě po lesích a horách, jezdím na běžkách, lezu po skalách, chodím po ledovcích v Alpách, čtu, sleduju Simpsny a Červeného trpaslíka, komerční filmy, létám s padákem, chodím na procházky, chodím si zaběhat do lesa, chci vidět polární záři za polárním kruhem, rád chodím jíst do restaurací, rád jím hamburgery, chodím do kasina, brouzdám po netu. Přiměřeně pečuju o svůj vzhled a dovedu se chovat vybraným způsobem ve vybraných restauracích (ovšem nejraději ze všeho mám obyčejné hospůdky se smaženým sýrem a bohatou oblohou, mám rád i nádražní čtverky). Když se do toho pustím, vypiju tak 11 - 12 piv. Víno ani tvrdý alkohol nepiju. Nebojím se zemřít, jsem se životem vcelku spokojen, našel jsem v něm hodně krásy.
Co rád nemám nebo nechci dělat: nechci mít děti (nikdy jsem k nim neměl žádný vztah - ani kladný ani záporný, prostě jdou úplně mimo mně - a nemám žádné náznaky toho, že by s to mělo někdy změnit), nechci se ženit (přežitá formalita, nic víc), nebaví mě žádný druh tance, divadlo, galerie, výstavy, přednášky, kurzy (kromě těch co se týkají hor), nebaví mě představovat holku rodičům a být představován jejím rodičům (ale jsem ochoten to udělat a tvářit se že mě to baví), nechci trávit čas společně s holkou a jejími nebo mými rodiči, nechci s holkou slavit nějaká jubilea jejich nebo mých rodičů (prostě nechápu proč bych měl já slavit padesátku jejího fotra, se kterým mě nic nepojí, slavím snad narozky kdyžtak od kamarádů, no ne?), nechci s ní trávit veškerý čas, uznávám právo na svou i její svobodu, nejsem žárlivý, můžeme se chodit bavit i každý zvlášť za svými vlastními kamarády, nikoho neomezuju, holka klidně může jet na studijní pobyt, když si to bude přát. Nechci s ní spát v jedné posteli, protože se mi takhle špatně spí. Nevyžaduju po ní žádné speciální domácí práce nebo něco podobného, prostě všechno na půl. Netoužím po žádných luxusních věcech, nemusím mít to, co ostatní, a nebudu se kvůli tomu zadlužovat.
Takže to bylo několik náhodně vybraných mých vlastností a hodnot, více si teď na nic nevzpomínám. Myslím si že to není nic extrémního, a myslím že snad žádná z uvedených položek není zavrženíhodná. A teď znovu oakuju otázku: mám naději si najít nějakou holku (tak 20 - 26) i přesto, že budu nadále těmto hodnotám věřit, protože je tak skutečně cítím? Stále trváte na tom, že nemusím slevovat ze svých hodnot a holce se podřizovat? Takže se nemusím učit tančit a chodit do divadla, které mě nikdy nebavilo atd.? Anebo jsem beznadějný případ? Vaše odpověď je pro mě moc důležitá, zejména bych si cenil názoru nějaké ženy.
A děkuju všem, kteří to dočetli až do konce:-D
Nůže: je mi 26. Střední postava, celkem dobrá fyzička. Vypadám normálně, na první pohled nic podezřelého. Žiju v podkrovním pokoji v rodinném domku s rodiči, kteří mají pokoje a další místnosti dole. Dostudoval jsem VŠ, pomalu si hledám práci. Jsem velice tolerantní ke všem možným menšinám a altrnativám. Zastávám názor, že člověk nepotřebuje ke štěstí za život více než jednoho partnera. Lež a zapíraná nevěra podle mě není nic přirozeného, žít lze i v pravdě. Sex není nutnou podmínkou lásky, lze milovat i bez něj. Pamatuju si výročí, vím, co mají lidé kolem mě rádi. Vždy říkám co si myslím, nepodřizuju se názoru okolí, snažím se abychom spolu dokázali vycházet i s odlišnými názory. Jsem velmi pravdomluvný, dokážu přiznat i věci, za které by se mnozí styděli. Umím si vyprat a vyžehlit. Vím jak se mám do společnosti oblékat. Rád: chodím s kamarády na pivo, jezdím do hor na chaty, cestuju do zahraničí na vlastní pěst, cestuju do východních zemí, cestuju vlakem, pozoruju hvězdy, chodím na sněžnicích v zimě po lesích a horách, jezdím na běžkách, lezu po skalách, chodím po ledovcích v Alpách, čtu, sleduju Simpsny a Červeného trpaslíka, komerční filmy, létám s padákem, chodím na procházky, chodím si zaběhat do lesa, chci vidět polární záři za polárním kruhem, rád chodím jíst do restaurací, rád jím hamburgery, chodím do kasina, brouzdám po netu. Přiměřeně pečuju o svůj vzhled a dovedu se chovat vybraným způsobem ve vybraných restauracích (ovšem nejraději ze všeho mám obyčejné hospůdky se smaženým sýrem a bohatou oblohou, mám rád i nádražní čtverky). Když se do toho pustím, vypiju tak 11 - 12 piv. Víno ani tvrdý alkohol nepiju. Nebojím se zemřít, jsem se životem vcelku spokojen, našel jsem v něm hodně krásy.
Co rád nemám nebo nechci dělat: nechci mít děti (nikdy jsem k nim neměl žádný vztah - ani kladný ani záporný, prostě jdou úplně mimo mně - a nemám žádné náznaky toho, že by s to mělo někdy změnit), nechci se ženit (přežitá formalita, nic víc), nebaví mě žádný druh tance, divadlo, galerie, výstavy, přednášky, kurzy (kromě těch co se týkají hor), nebaví mě představovat holku rodičům a být představován jejím rodičům (ale jsem ochoten to udělat a tvářit se že mě to baví), nechci trávit čas společně s holkou a jejími nebo mými rodiči, nechci s holkou slavit nějaká jubilea jejich nebo mých rodičů (prostě nechápu proč bych měl já slavit padesátku jejího fotra, se kterým mě nic nepojí, slavím snad narozky kdyžtak od kamarádů, no ne?), nechci s ní trávit veškerý čas, uznávám právo na svou i její svobodu, nejsem žárlivý, můžeme se chodit bavit i každý zvlášť za svými vlastními kamarády, nikoho neomezuju, holka klidně může jet na studijní pobyt, když si to bude přát. Nechci s ní spát v jedné posteli, protože se mi takhle špatně spí. Nevyžaduju po ní žádné speciální domácí práce nebo něco podobného, prostě všechno na půl. Netoužím po žádných luxusních věcech, nemusím mít to, co ostatní, a nebudu se kvůli tomu zadlužovat.
Takže to bylo několik náhodně vybraných mých vlastností a hodnot, více si teď na nic nevzpomínám. Myslím si že to není nic extrémního, a myslím že snad žádná z uvedených položek není zavrženíhodná. A teď znovu oakuju otázku: mám naději si najít nějakou holku (tak 20 - 26) i přesto, že budu nadále těmto hodnotám věřit, protože je tak skutečně cítím? Stále trváte na tom, že nemusím slevovat ze svých hodnot a holce se podřizovat? Takže se nemusím učit tančit a chodit do divadla, které mě nikdy nebavilo atd.? Anebo jsem beznadějný případ? Vaše odpověď je pro mě moc důležitá, zejména bych si cenil názoru nějaké ženy.
A děkuju všem, kteří to dočetli až do konce:-D
Komentáře čtenářů
41 komentářů k článku.
promiň ale na to jak jsi působil dřív je tohle už prostě zoufalý a ubohý. nechat si od lidí věštit jestli na tebe někde čeká nějaká holka. na každý zboží je kupec. ale i kdybys sem napsal deset odstavců toho jakej jsi, tak pokud budeš do nekonečna opakovat pořád ty samý chyby a pojedeš si podle svý nesmyslný ideologie, která jak sám vidíš k ničemu nevede, tak ti holt neni pomoci. jinak k tvýmu dotazu. znám několik holek, kterejm by to co děláš imponovalo, protože maj podobný zájmy.
Už jsem psal totéž, holek podobného zaměření znám také dost. Akorát je holt třeba přijmout fakt, že to jsou spíš amazonky, než nafiflené slepice v baru, a podle toho je nutné také hledat. Pokud je někdo tak blbej, že skáče jen na namalovanej slepičí ksichtík a chichitání, pochopitelně nikdy žádnou rozumnou a použitelnou holku nenajde.