Ahoj, je mi 18 let a na rovinu říkám, že s holkama nějaké extra zkušenosti nemám, pouze nějaké měsíční vztahy, atd..
Můj problém spočívá v tom, že před ní nedokážu být sám sebou. Přesněji je to tak, že pokaždé něž jí něco řeknu nebo cokoliv udělám, tak přemýšlím jestli to není trapné, a říkám si že je mi to blbé atd. Pokud to už spontánně udělám, tak si stejně pak říkám, ty vole, to bylo trapný. Holka to pak samozřejmě pozná, že nejsem svůj.
Jiná situace nastává pouze pokud jsem mírně opilý. To vůbec nepřemýšlím nad tím že by něco bylo trapné a prostě to udělám a přirozeně komunikuji. Tohle bych ale potřeboval nějak dostat i do stavu kdy jsem naprosto střízlivý, jenže to se mi bohužel nedaří. Nevím jak to prolomit.
Na tento problém se pak samozřejmě navazuje řada dalších věcí, jakože to, když třeba tančím s kámošema na parketu, tak si furt říkám že tohle byl zas trapný pohyb, a že mě určitě všichni sledují atd.. A to dokonce i když jsem podnapilý.
Vím že toto normální není, ale nevím jak se z toho dostat. Setkal se s tím někdo?
Diskuze
Neumím být sám sebou
Ahoj, je mi 18 let a na rovinu říkám, že s holkama nějaké extra zkušenosti nemám, pouze nějaké měsíční vztahy, atd.. Můj problém spočívá v tom, že před ní nedokážu být sám sebou.
Komentáře čtenářů
2 komentáře k článku.
Jistě že setkal a víš co s tím. Přestat řešit, co si o tom myslí - paradoxně každý reaguje jinak na to, co řekneš, takže výsledek není předem znám.
Ty si sám sebou ale nemáš sebavedomie. Stále si sám sebou, neprevtelil si sa do iného telo ani tvoje telo nedostalo iný mozog. Poďakuj svojim rodičom čo z teba vychovali a vzdelávaj sa; nájdi si mužský vzor, ktorý ťa naučí všetko čo potrebuješ a nevzdávaj sa kým neumrieš.