Ahoj, u mě je to trochu zamotaný, tak se pokusím být co nejstručnější.
Několik let jsem měla jednoho přítele, ale nějak to začalo skřípat, tak jsme se v klidu domluvili, že se rozejdeme, než abysme ztratili i ty pěkný vzpomínky, které na sebe ještě máme máme. Nechci, aby to vyznělo tak, že to bylo jednoduchý, to ne, spíš naopak, ale táhnout to dál spolu bylo prostě nemožný. Můj přítel, tedy již bývalý si brzy našel jinou a já po čase taky.... S novým přítelem jsem byla neskuečně šťastná, dovedl mě rozesmát, naslouchal a měla jsem pocit, že mě za tu chvilku neskutečně zná... ale zjistila jsem, že v něm vidim pořád ještě tak trochu malýho kluka, než dospělýho chlapa a jsem to já, kdo musí stát nohama na zemi, navíc jsem nebyla úplně vyrovnaná s rozchodem s bývalým přítelem.
Zničeho nic se začal bývalý snažit, že to chce dát do kupy a já nad tím zprvu ani neuvažovala, ale po pár schůzkách to bylo jasné, u něj jsem si prostě připadala jako vedle chlapa, kterej mě ochrání, byla jsem v bezpečí. Přítel, se kterým jsem tehdy chodila, se zachoval skvěle, řekl mi, že chce, abych byla šťastná a nechal mě jít s tím, že budeme kamarádi.
Vrátili jsme se k sobě a už rok spolu bydlíme a v červnu plánujeme svatbu, ale problém je v tom, že i když mě můj přítel zná pět let, tak mám pocit, že ve mně neumí číst, jako ten se kterým jsem byla v době, kdy jsme byli od sebe. Navíc ten, se kterým jsem mezitím byla, mi pořád dává najevo, že zájem pořád má a rozhodně se neprojevuje jako kamarád.... a v tom je kámen úrazu. Kdykoliv nastane nějaký menší zádrhel s mým stávajícím partnerem, tak mě napadají myšlenky, jestli jsem neudělala chybu.. a jestli nebyla chyba opustit chlapa, kterej mě znal snad víc než já sama sebe, kvůli tomu že mi připadal trošku dětinskej a nedovedla jsem si představit s ním budoucnost.
Svého přítele bych nepodvedla, i kvůli těm svým myšlenkám mám výčitky, ale mám v sobě pořádnej zmatek a tak bych se chtěla ujistit, že nejsem až tak nenormální, že si taky občas řeknete, jak by to bylo dopadlo, kdyby... prostě že nejste vůči EX odolní?
Diskuze
Myslíte na své EX a máte pro ně slabost ?
Ahoj, u mě je to trochu zamotaný, tak se pokusím být co nejstručnější. Několik let jsem měla jednoho přítele, ale nějak to začalo skřípat, tak jsme se v klidu domluvili, že se rozejdeme, než abysme ztratili i ty pěkný vzpomínky, které na sebe ještě máme máme.
Autor: Redakce Svadeni.cz Publikováno
Komentáře čtenářů
9 komentářů k článku.
Zobrazit celou diskuzi (7 komentářů) Sbalit komentáře
Anonymní čtenář
docela by mně zajímalo, proč tyhle problémy maj z 99% jen holky. v životě jsem neslyšel jedinýho kluka a ani jsem to snad nikde nečet, že by byl kluk na vážkách jestli má bejt u jedný nebo u druhý. zato co se holek týče, tak ty to řešej pořád. docela hustě tady platí známý pořekadlo, že holka neví co chce a nedá pokoj dokud to nedostane. chtěl bych ti říct, že jsi udělala chybu, že jsi z jednoho vztahu hned spadla do druhýho, ale dělaj to snad holky jinak? neopustěj jednoho kluka dokud se nemůžou nastěhovat k jinýmu. je to vychcanost od holek nebo je to přirozený? netvrdim, že je to tvuj případ Ivet, ale dost holek to tak dělá. mno a pak se divěj, že pořád stojej jednou nohou někde jinde. a pak by ses taky měla zamyslet nad tim, kterej partner je pro tebe vhodnější. protože nikdo neni absolutně dokonalej a na každym najdeš něco co se ti nelíbí. a je na tobě, aby sis uvědomila, co se dá do budoucna vydržet a co ne. já jsem měl dlouholetej vztah a když zkončil, chtěl jsem vyhnat čerta ďáblem. myslel jsem si, že to tak bude nejlepší. a tak jsem začal chodit na kalby mezi holky a jednu si tam našel.
Anonymní
to Ni´ogaza
Odpověď na tvoji otázku je jednoduchá. Jde o biologický vývoj. Muž má obrovské množství spermií, a proto s nimi může "plýtvat". Je spokojený tam, kde momentálně je, a zpátky se nevrací. Ženy mají omezený počet vajíček. Takže zatímco se ženy snaží pořád hledat "toho nejlepšího", muže toto netrápí. Žena má tendenci vracet se tam, kde jí bude lépe (pokud jí vyšla první láska, tak má vždy tendenci vracet se k ní - tedy k němu). Ty už víš, že dívka, se kterou ti to nevyšlo, je pro tebe nevhodná. Tedy, šlo o rozumové zdůvodnění. A jsme u základního rozdílu mezi muži (rozum)a ženami (emoce)...
Anonymní čtenář
zkrátka a dobře - ač lidi, pořád se chováme podle zvířecích principů. dokonce i v jednadvacátym století :-D to co jsem psal, byla spíš řečnická otázka, než že bych se chtěl pídit po původu. to co píšeš už jsem kdysi někde slyšel, něco jsem už i zažil a troufám si tvrdit, že jsem obeznámenej s tim, jak věci fungujou i když jsou některý pro mně dost nelogický. ovšem je tu věc, která mi nejde do hlavy. když se malý dítě spálí o kamna, tak už na ně příště nešahá. se mnou taky občas cloumaj emoce, ale pod tíhou zkušeností se snažim je ukočírovat a vidět věci realisticky. proč to ale nedovedou holky? proč se nechávaj pořád unášet emocema (a i ty, co maj špatný zkušenosti, jak jsem zjistil)? je to třeba pro ně přirozený, ale držet se za každou cenu svý přirozenosti, i když to tak nefunguje a pořád si nabíjim hubu je masochismus ne?
Anonymní čtenář
skákat podle toho, jak mi pískaj emoce, mi přijde i docela nezodpovědný a neohleduplný od dospělýho člověka a dost často to může jinýmu člověku ublížit. to píšu z vlastní zkušenosti... člověk by se měl v rámci svejch možností dokázat ovládat a nenechat s sebou cloumat. ať emocema nebo někym jinym
Anonymní
Upřímně, když jdu v létě na ulici a vidím v minisukýnkách a tílečkách, tak se mi spíš zdá, že jsme zvířata chovající se podle lidských principů. (Zvířata si nezakrývají intimní partie, některé ženy téměř také ne.) S tím dítětem tě trochu doplním. Dítě si šáhne na kamna, spálí se, a příště už na ně nesáhne. Ale na horkou plotýnku si klidně sáhne. Stejně tam na sebe klidně vyleje hrnec plný vařící vody. Dokud nepochopí, že mezi horkými věci je souvislost (rozum). Žena chodí s mužem. Ten jí například bije. Ona to chvíli snáší, pak se s ním rozejde. On ji ale začne prosit, říkat jí, že se změnil. Chvíli ho bude odmítat, pak se k němu vrátí (viz odpudivé a přitažlivé síly výše). On ji začne znovu bít a žena si řekne dost. Nyní muže zapudí. Najde si tedy jiného muže. Ten ji ale také bude bít. Odešla od kamen a spálila se o plotnu. (Je dokonce možné, že se po této zkušenosti opět vrátí k prvnímu muži.) Lidé si své protějšky vybírají podle typového vzorce (nejčastěji rodič opačného pohlaví). Takže, pokud žena naráží na násilníky, je to dáno tím, že její otec byl násilník. Boj s emocemi by pro holku byl boj sama proti své osobnosti.
Anonymní čtenář
to co píšeš je pěkný, ale proč například je spousta ženskejch, který jejich manželé bijou a ponižujou a ony nejsou schopný od něj odejít? to se jim to tak líbí? navíc, když takový ženský někdo řekne, že by ho měla poslat do hajzlu a jít od něj, tak ho ještě omlouvá!!! takovejch článků jsem čet spousty. ženský se v nich ptaj psychologů a poradců co maj dělat, že je manžel mlátí, chodí domu vožralej a ony nejsou schopný ho opustit. a naopak, když má ženská ohleduplnýho chlapa, tak si toho neváží a pouští uzdu svejm emocím. a v takovym případě jednání svýho partnera spíš neschvaluje, ale naopak kritizuje. bohužel mi to nepřijde jako vyjímka, ale spíš jako pravidlo. z toho co jsem napsal vyplývá jedna jediná věc. když to trochu přeženu, tak ženský se i proti logice věci, cejtěj líp pod nadvládou agresivního a arogantního manika, kterýho se ještě úplně nesmyslně zastávaj. naproti tomu, když ukážeš dobrou tvář a kompromis, tak se to otočí časem proti tobě. nemůžu si pomoct, ale za svuj život už jsem toho viděl hodně a takhle mi to přijde.
Anonymní
Žena chce alfa samce. To je odpověď na to, proč ji cituplný ohleduplný chlap nikdy nebude vyhovovat (i když říká, že takového chce). Chlap, který si neumí dupnout, prostě ženu ve většině případů nepřitahuje, což vyvolává u ženy nespokojenost. Problematika násilí v manželství není tak jednoduchá. Existuje totiž více důvodů, proč si to ženy nechají líbit. Uvedu tři, které jsou podle mě nejčastější: 1. Vliv výchovy zmiňované v mém minulém příspěvku. Žena má zafixované z dětství, že takto vztah funguje. 2. Sebeobviňování. Ženy jsou senzitivnější a v dlouhodobě vypjatějších situacích mají sklony k duševním poruchám. Takže když muž bije ženu s tím, že jí z něčeho obviňuje, žena si časem začne říkat, že je to vše její chyba. Nejspíše to znáš pod výrazem "ztotožnění oběti s agresorem". Proto žena muže chrání - vše je podle ní její chyba. 3. Zklamání partnerskými vztahy. Žena ví, že by jí muž neměl bít, nicméně její dřívější vztahy skončily mnohem hůř. (pozn.
Musíš si vybrat jednoho, to víš sama. Někdy je lepší nechat vztahy vyhnít a až potom začínat nový. Takhle to máš s tim druhym v podstatě pořád neukončený, mělas ho ráda. Mám pocit, že stejně zůstaneš u toho prvního. Co se týče tvého dotazu, já to dělám tak, že po rozchodu počká tak dlouho, až se začnu cítit spokojený sám a nechci se vrátit k partnerce. No a jinou začnu lovit až potom. Trvá to trochu dýl a člověk má pocit, že něco propásnul, ale je to tak nejjistější. Ty máš dva potenciální chlapy a škodí to vám všem.
V rozchodu existuje několik fází. Jde v podstatě o to, že existují přitažlivé a odpudivé síly. Přitažlivé mají menší intenzitu, ale jsou dlouhodobé a působí na velkou vzdálenost. Odpudivé jsou krátkodobé, mají vyšší intenzitu a působí na krátkou vzdálenost. Tím chci říct, že když se dva lidé rozejdou, zezačátku je vše OK. Posupně ale odpudivé síly opadnou a zůstanou jen ty přitažlivé. Tedy chceme se k partnerovi vrátit. Je to naprosto běžný průběh vztahu. S druhým mužem jsi začala chodit v době, kdy jsi s prvním ještě neměla ukončený vztah. To je ten hlavní důvod, proč ses k němu vrátila. Kdybys teď šla zpět k druhému, brzy si své rozhodnutí budeš opět vyčítat a budeš se chtít vrátit. Pokud ti současný přítel nevyhovuje, nejsou zde varianty muž 1 nebo 2. Jsou zde varianty muž 1 nebo někdo cizí. K bývalému příteli se nevracej, nebyl by to perspektivní vtah.