Diskuze
Muži a osobní problémy
Jak to je s vámi muži a svěřováním se s osobními problémy? Popíšu to ve zkratce. Líbil se mi můj známý, časem snad i kamarád, náznaky byli i z jeho strany. Ale jakmile jsem přitlačila, šel od toho. Vzala jsem to a šla dál.
Jak to je s vámi muži a svěřováním se s osobními problémy? Popíšu to ve zkratce. Líbil se mi můj známý, časem snad i kamarád, náznaky byli i z jeho strany. Ale jakmile jsem přitlačila, šel od toho. Vzala jsem to a šla dál. Poté jsme se opět po nějakém čase viděli. Tentokrát to zkoušel on, ale byl přiopilý a já ho samozřejmě nevzala vážně. Nyní jsem ho viděla po 3 měsících na jedné akci, snažila jsem se mu vyhnout,ale sám mě zastavil, políbil a začli jsme se bavit. Začal se mi svěřovat s jeho fin. problémy, s nemocí jeho sestry atd., podotýkám, že byl střízlivý. A poté po mě celou dobu pokukoval. Jak si mám vysvětlit toto chování? Svěřujete se s "takovými" problémy s někým na potkání??
Komentáře čtenářů
9 komentářů k článku.
no tak mi chlapy většinou své city najevo nedáváme .. ale určitě jsou i vyjímky, třeba měl jen špatnou chvíli a chtěl si s tebou o tom popovídat(chtěl se vymluvit) nebo se snažil zahrát ti na city.aby jsi ho litovala a u toho tě balil :P já osobně se jen tak na potkání nesvěřuju, když náhodou mám nějaký problém, tak se o tom s nikým moc nebavím .. bavím se jen když vím, že tomu člověku můžu věřit a že mi může i poradit
Můžu se ještě na něco zeptat? Dotyčného jsem potkala na konci silvestrovské párty, viděli jsme se a popřáli si do nového roku. Z naší osádky jsem zůstala jen já s kamarádem. S tím kamarádem jsem tam poté zůstala celou dobu,blbli a dováděli. Když jsem šla pro pití,dotyčný tam byl a začal se mě optávat,co jsem dělala celý večer atd, jenže já se vrátila ke kamarádovi. Čekal na pití,tak jsem musela jít. Vím, že to vypadalo,že spolu něco máme,ale opravdu to tak není,a v té chvíli mi to ani nedošlo. Celé to viděl, a vypadalo to, že mu to vadí. Dotyčnému jsem na druhý den napsala,jak dopadl, a jestli bude chtít někdy kamarádsky pokecat a zajít na kafe,tak budu ráda,ale nic...Vím, že mi asi poradíte abych se na to vykašlala,ale bohužel pořád k němu něco cítím. Myslíte, že to jde ještě napravit?