Diskuze
Kvalitní život - ale jak to dát najevo?
Ahoj. Určitě se mnou budete souhlasit, že slova jsou v komunikaci hodně důležitá. A ještě důležitější, než slova, jsou naše činy, naše celkové chování. Myslím si, že celkem umím mluvit. Ale pokulhávám ve zbytku své prezentace.
Ahoj.
Určitě se mnou budete souhlasit, že slova jsou v komunikaci hodně důležitá. A ještě důležitější, než slova, jsou naše činy, naše celkové chování.
Myslím si, že celkem umím mluvit. Ale pokulhávám ve zbytku své prezentace. Trochu se tu rozepíšu o tom, co mě tíží a budu rád za vaše názory. Ten popis bude sice trochu delší, ale asi to je potřeba na podrobný vysvětlení situace.
Je mi 21 a jako spousta lidí tady na fóru, jsem se před nějakou dobou dozvěděl o balení, svádění, pickupu, říkejte tomu jak chcete. Mám za sebou dva roční vztahy (první skončil kvůli tomu, že jsem byl moc hodný; druhý naopak, protože měla pocit, že chci jiný holky a vůbec se jí nevěnuju), nějaké záležitosti na pár týdnů, ale poslední dobou hlavně jednorázovky. Někdo by si řekl, že se mám dobře, ale já si to nemyslím. Sice jsem měl teď v pátek sex s "kamarádkou", minulý týden jsem spal s jednou slečnou ze svého SC a včera jsem na párty dostával slušné indikátory zájmu od zadané sestry svého kamaráda, ale co ty dny, kdy s žádnou nejsem? Kde mám potom nějakou oporu, nějaký zázemí? Jednoduše, chci kvalitní vztah, ale nedaří se mi najít tzv. "slečnu správnou." (Případně když už potom, co se seznámím s nějakou takovou, jsem přesvědčený, že by schůzka s ní mohla být kvalitní, dozvím se, že má několik let přítele, že spolu plánují bydlení a nevím co ještě.)
Čím to je? Bavil jsem se na tohle téma s kamarádem a ten mi říkal, že mám zajímavý život i názory, ale neumím se prodat. Možná má pravdu... Od rodičů jsem přebral životní názor, že ať už něco dělám správně nebo naopak špatně, vždycky jsem plně zodpovědný za svoje chování. Možná taky proto se živím jako freelancer v oboru, který jsem studoval už od střední. Zodpovědnost za svoje chování čekám taky od svého okolí a tak nejsem agresivní vůdčí typ, ale spíš "tichá voda břehy mele." Nedávno mi jeden klient nechtěl zaplatit za práci a poslal mě do predele, když jsem mu poslal formální popis postupu ve stylu "první varování, druhý varování, soud." Pro mě osobně je hodně důležitý, že když něco řeknu, tak to taky platí. No když mu přišla obsílka od soudu, rád zaplatil. Ale opět tu narážíme na tu věc, že od svýho okolí asi čekám nějaký přístup, který já považuju za základní slušnost a ono holt ne-e.
Abych nemluvil jen o práci, i když v ní asi můžu nejvíc reflektovat svůj osobní přístup... Hodně se angažuju jako dobrovolník v jedný neziskovce. Zjednodušeně řečeno, něco jako Erasmus, i když tam jsou klíčový rozdíly. Odsud je největší část mého SC. Postupně jsem se dostal na vůdčí pozici, takže teď spíš koordinuju, jaký bude ta moje oblast mít cíle a jakým způsobem jich dosáhneme. A samozřejmě se aktivně věnuju hlavně věcem, který mi jdou - styk s novinama, se školama, a spíš takovýhle oficiálnější záležitosti. Opět kvůli svému přístupu "tichá voda břehy mele" s pasivnějšími lidmi vycházím perfektně, ale u těch aktivnějších jsem za hodného slušňáka. Oni totiž většinou nevidí ty situace, kdy rázně zakračuju a při takových drobnostech, jako když jsme seděli s pár lidmi v hospodě a jeden z nich se mnou potřeboval domluvit nějakou maličkost, chtěl, abych šel za ním, ale já jsem oponoval, že pokud on to chce domlouvat a pokud za mnou nepůjde, tak z toho asi nebude mít to, co chce, jsem se dozvídal věty typu "to bych do tebe neřekla" nebo "tyjo, takovýho tě vůbec neznám."
Další velká věc je pro mě hudba. Když jsem včera na té párty mluvil se slečnou, kterou jsem zmínil už na začátku, v jednu chvíli to vypadalo, že jsme nenašli společný téma, tak jsem se jí zeptal, co poslouchá. Pak jsem se rozpovídal o tom, jak mám doma ručně vyráběný klavír z roku 1923, že to je úžasný nástroj a teď se učím brnkat na kytaru, a byla pomalu moje. Ale jak toho dosáhnout už od momentu prvního střetnutí? Už od prvního dojmu?
Je mi jasný, že když přijdu za holkou a řeknu jí "Ahoj, jsem hudebník, podnikatel a chlap, který ví, co chce," tak mě pošle do háje. A když se tyhle věci nijak nedozví, tak budu nenápadnej, tichej, slušnej, zkrátka nebude mít zájem.
Co byste mi teda poradili, jak prezentovat svůj (myslím že zajímavý) životní přístup, abych mohl nějakým způsobem dosáhnout svýho cíle? Cíl je kvalitní holka na vztah, a ne jednorázovka, která na mě hází oči, když něco zabrnkám.
Určitě se mnou budete souhlasit, že slova jsou v komunikaci hodně důležitá. A ještě důležitější, než slova, jsou naše činy, naše celkové chování.
Myslím si, že celkem umím mluvit. Ale pokulhávám ve zbytku své prezentace. Trochu se tu rozepíšu o tom, co mě tíží a budu rád za vaše názory. Ten popis bude sice trochu delší, ale asi to je potřeba na podrobný vysvětlení situace.
Je mi 21 a jako spousta lidí tady na fóru, jsem se před nějakou dobou dozvěděl o balení, svádění, pickupu, říkejte tomu jak chcete. Mám za sebou dva roční vztahy (první skončil kvůli tomu, že jsem byl moc hodný; druhý naopak, protože měla pocit, že chci jiný holky a vůbec se jí nevěnuju), nějaké záležitosti na pár týdnů, ale poslední dobou hlavně jednorázovky. Někdo by si řekl, že se mám dobře, ale já si to nemyslím. Sice jsem měl teď v pátek sex s "kamarádkou", minulý týden jsem spal s jednou slečnou ze svého SC a včera jsem na párty dostával slušné indikátory zájmu od zadané sestry svého kamaráda, ale co ty dny, kdy s žádnou nejsem? Kde mám potom nějakou oporu, nějaký zázemí? Jednoduše, chci kvalitní vztah, ale nedaří se mi najít tzv. "slečnu správnou." (Případně když už potom, co se seznámím s nějakou takovou, jsem přesvědčený, že by schůzka s ní mohla být kvalitní, dozvím se, že má několik let přítele, že spolu plánují bydlení a nevím co ještě.)
Čím to je? Bavil jsem se na tohle téma s kamarádem a ten mi říkal, že mám zajímavý život i názory, ale neumím se prodat. Možná má pravdu... Od rodičů jsem přebral životní názor, že ať už něco dělám správně nebo naopak špatně, vždycky jsem plně zodpovědný za svoje chování. Možná taky proto se živím jako freelancer v oboru, který jsem studoval už od střední. Zodpovědnost za svoje chování čekám taky od svého okolí a tak nejsem agresivní vůdčí typ, ale spíš "tichá voda břehy mele." Nedávno mi jeden klient nechtěl zaplatit za práci a poslal mě do predele, když jsem mu poslal formální popis postupu ve stylu "první varování, druhý varování, soud." Pro mě osobně je hodně důležitý, že když něco řeknu, tak to taky platí. No když mu přišla obsílka od soudu, rád zaplatil. Ale opět tu narážíme na tu věc, že od svýho okolí asi čekám nějaký přístup, který já považuju za základní slušnost a ono holt ne-e.
Abych nemluvil jen o práci, i když v ní asi můžu nejvíc reflektovat svůj osobní přístup... Hodně se angažuju jako dobrovolník v jedný neziskovce. Zjednodušeně řečeno, něco jako Erasmus, i když tam jsou klíčový rozdíly. Odsud je největší část mého SC. Postupně jsem se dostal na vůdčí pozici, takže teď spíš koordinuju, jaký bude ta moje oblast mít cíle a jakým způsobem jich dosáhneme. A samozřejmě se aktivně věnuju hlavně věcem, který mi jdou - styk s novinama, se školama, a spíš takovýhle oficiálnější záležitosti. Opět kvůli svému přístupu "tichá voda břehy mele" s pasivnějšími lidmi vycházím perfektně, ale u těch aktivnějších jsem za hodného slušňáka. Oni totiž většinou nevidí ty situace, kdy rázně zakračuju a při takových drobnostech, jako když jsme seděli s pár lidmi v hospodě a jeden z nich se mnou potřeboval domluvit nějakou maličkost, chtěl, abych šel za ním, ale já jsem oponoval, že pokud on to chce domlouvat a pokud za mnou nepůjde, tak z toho asi nebude mít to, co chce, jsem se dozvídal věty typu "to bych do tebe neřekla" nebo "tyjo, takovýho tě vůbec neznám."
Další velká věc je pro mě hudba. Když jsem včera na té párty mluvil se slečnou, kterou jsem zmínil už na začátku, v jednu chvíli to vypadalo, že jsme nenašli společný téma, tak jsem se jí zeptal, co poslouchá. Pak jsem se rozpovídal o tom, jak mám doma ručně vyráběný klavír z roku 1923, že to je úžasný nástroj a teď se učím brnkat na kytaru, a byla pomalu moje. Ale jak toho dosáhnout už od momentu prvního střetnutí? Už od prvního dojmu?
Je mi jasný, že když přijdu za holkou a řeknu jí "Ahoj, jsem hudebník, podnikatel a chlap, který ví, co chce," tak mě pošle do háje. A když se tyhle věci nijak nedozví, tak budu nenápadnej, tichej, slušnej, zkrátka nebude mít zájem.
Co byste mi teda poradili, jak prezentovat svůj (myslím že zajímavý) životní přístup, abych mohl nějakým způsobem dosáhnout svýho cíle? Cíl je kvalitní holka na vztah, a ne jednorázovka, která na mě hází oči, když něco zabrnkám.
Komentáře čtenářů
14 komentářů k článku.
zatím se zaměř na starší, ty to ocení spíš. Hodně mladé holky chtějí většinou prvoplánově atraktivního kluka, frajera. Tvůj čas přijde, tak nevěš hlavu, ale kolem kategorie 25 - 30 máš myslím docela zajímavé pole působnosti. A jak už tu bylo řečeno mnohokrát, hlavně buď svůj, na nic si nehraj, protože to bude působit křečovitě, navíc bys tím získal typ holky, který když zjistí tvou skutečnou podstatu, uteče.
Juss, díky za odpověď, i když ta rada je taková typicky žensky pasivní. :) ... Máš nějaký nápad na řešení otázky, kterou tady v tom vláknu pokládám - to znamená jakým způsobem vlastně dávat najevo svůj přístup, abych nebyl nesprávně označovaný za nudnýho a nezajímavýho i mezi těma staršíma?