Diskuze

Kde jsem to pokazil?

Zdravim vsechny diskutujici. Je mi kolem 30 let. V praci jsem potkal zenu, o kterou bych stal, nejaky ten mesic jsme si nezavazne sem tam popovidali (zjistil jsem, ze je o neco starsi, ma jedno dite, rozvedena - nic z toho mi nevadilo), az jsem se jednoho dne...

Autor: Publikováno
Zdravim vsechny diskutujici. Je mi kolem 30 let. V praci jsem potkal zenu, o kterou bych stal, nejaky ten mesic jsme si nezavazne sem tam popovidali (zjistil jsem, ze je o neco starsi, ma jedno dite, rozvedena - nic z toho mi nevadilo), az jsem se jednoho dne rozhodl ji nekam pozvat. Byl jsem odmitnut, ale nic moc jsem si z toho nedelal, byl jsem na to zvykly. Po nejakem tydnu me navrhla, ze by teda nabidku, kterou jsem ji nabidl rada prijala. Byl jsem stasten. Zajistil jsem vse potrebne, povidali si az do zaviracky. Druhy den jsem ji nepsal, ale v nasledujicim dnu me predbehla, ze se ji ten vecer se mnou libil. Nasledovaly 3 tydny supr obdobi (ruzne vylety i s jeji dcerou, atd.). Po techto 3 tydnech jsem zacal pozorovat jakysi obrat z jeji strany. Prestala mi psat SMS (prej musis setrit), kdyz jsem se prochazeli, tak me sama od sebe nechytila za ruku, nepolibila, vzdy jsem ten iniciativni musel byt ja. V pripade, ze jsem nadhodil, ze bych se s ni rad videl a prijel k ni, tak rekla, ze da vedet, ale nedala. Kdyz uz jsem si zacal pripadat jako 5te kolo u vozu, tak jsem na ni zatlacil a zeptal se ji naprimo, co se deje. Rekla, ze ke mne zatim neciti, to co ja k ni, ze pouze jako lepsi kamarad. Tak nic, vzal jsem to jako konec a napsal ji, ze musim zapomenout a v praci se ji budu vyhybat. Vydrzela to 2 dny, a psala mi, ze ji vadi, ze se ji vyhybam, ze mi zatim rekla pouze to, co ke me citi, a rada by to jeste zkusila. Zname porekadlo rika "Nevstoupis 2x do stejne reky", ale jsem trouba a ja to udelal. Opet zacala "sekat dobrotu", polibky, vodeni za ruku, spolecne akce, proste tak jak to ma byt. Ale po 3 tydnech prislo opetovne ochladnuti z jeji strany. Umyslne jsem ji 4 dny nenapsal SMS, doufal jsem, ze se ozve, kdepak. Pak jsem ji nahodou nekde potkal, a ptala se me, proc jsem nenapsal (a co branilo ji napsat treba me?). Dostavala darky, kvetiny, na vanoce neco zlateho, ale ocividne to nestaci. Pripadam si jako nejaka hracka, pohrat si a zahodit ... , pritom ji uz neni 17, aby se takto chovala. Ve svych kristovych letech by mohla vedet, co od vztahu (jestli se da vubec necemu takovemu rici) cekat a jak se k tomu postavit.

Omlouvam se za rozsahly text, ale musel jsem to ze sebe dostat.
No nic, "Pro jedno kviti slunce nesviti" a zivot jde dal.
Smutne na tom je, ze rozum rika utikej, ale srdce to nechce dovolit :-/