Jiskra - láska na první pohled..?

Tímto se jako žena v poslední době dost zaobírám. Jsem sice starší, ale jiskra zatím pořád vítězí. Prakticky už od počátečního setkání dokážu určit, kdo je potenciálním milencem a kdo zůstane v kolonce kamarád. Přítel jde samozřejmě udělat z obou, ale...:-)

Podle mě je základem prvotní přitažlivost, což je ta jiskra, tzn. vzhled, charisma, projevy nonverbální komunikace. Pokud tě hned při seznámení, úvodním kontaktu, dotyčný či dotyčná zaujme těmito vlastnostmi, jsi schopný se v budoucnu zamilovat. Proto je základem dobrý výběr objektu či cíle balení, pokud hledáš lásku. Alef: I když je těžké definovat lásku, pro každého z nás to může znamenat úplně něco jiného, dovolím si nesouhlasit s oddělováním pudu od lásky. Láska musí být postavena na základních potřebách, pudech (chtíči,touze,vášni), ovšem uspokojování základních sexuálních potřeb může existovat bez lásky.

popkorn

No a muj nazor ze laska je definovatelna a ze ze sve podstaty znamena jedno. Kez bych byl analyticky filosof.) To bych to dokazal lepe. Je to vztah cloveka k cloveku kdyz jeden kona pro druheho (samozrejme projevy sou i v mysleni a ve slovech ale konkretnem a projevenim je az cin) a to "lišma". Spatne se mi to preklada do cestiny ale je to neco jako "kvuli tomu cloveku samemu". laska ve sve podstate a cistote je davani, nic si nenarokuje. Pudy jsou sobecke a egoisticke a tedy nemeli by nam splyvat s laskou. ovsem uplne se od nich oddelit nelze.

Moje zkušenost a varování!

Shodou okolností jsem včera byla s kmarády-kluky. Báječný večer, legrace. Ale bez jisker. Povídali jsme si, zažívali různé situace. A já nejen pochopila, ale i na vlastní kůži zažila, jaký je rozdíl ve vztahu mezi kamarádem, a klukem, kterého miluješ. I kamarádovi vyhovíš, ale pozor, už tam je rozdíl! Pokud je jiskra, erotická přitažlivost (která je mimochodem přírodou zařízena pro plození zdravého potomstva), víc odpouštíš, snažíš se druhého pochopit, vyjít mu vstříc. Motivuje tě to k práci na sobě - takže pud není nic špatného. Je dobré ho však nějakou dobu nechat takto užitečně pracovat, než skočíte na sex.:-) Pokud tato motivace není, je vztah nekompromisnější. Můžete být stokrát kamarádi, ale jsou věci, které vám na sobě vadí mnohem víc než v případě člověka, kterého milujete duší i tělem. Kvůli perspektivě příjemného sexu se člověk snaží mnohem víc, třeba i podvědomě. A naopak, u toho, kdo vám nevoní, vám většinou "nevoní" ani některé jeho způsoby a chybí touha být s ním za každou cenu. Ve vztazích je důležitá i druhá složka - duše, komunikace, úcta. Je velice dobré na nich (a na sobě) pracovat. Protože i velká láska může na chybách pohořet a to by byla škoda.

Jiskra je zprofanované klišé. Jsem na to slovo už pomalu alergický, protože už dávno v podobných řečech nemá smysl, který by mělo mít. Jiskra :-D Erotické poblouznění na první pohled nemá co společného s udržením vztahu, to o nekompromisnějším vztahu bez jiskry je blbost. Zpravidla je to přesně naopak, že když vztah začal jen podlomením kolen a erotickou přitažlivostí, spíš nevydrží, a ještě skončí větším průserem, díky té zaslepenosti. Docela mě překvapuješ, Niki. Z každého vztahu se časem vytratí ta erotická přitažlivost, ta "láska k sežrání", je to jen otázka času, ale nikdy to nezůstane jako v tom poblouznění an začátku. Ale pokud ve vztahu není nic než toto poblouznění? Vždyť to je přesně to, na čem si spousta holek opakovaně natlouká ústa - jsou povrchní a schopné koukat jen po té erotické přitažlivosti, po ničem jiném. Nechci říkat, kam si zařadím holku, co přehnaně zdůrazňuje jiskru, nebylo by to nic lichotivého. Pokud to nějaká dokonce posuzuje podle fotky (také takové jsou), bylo by to dokonce urážlivé. Zdaleka nejlepší výběry totiž bývají z prostředí, které umožní člověka poznat trochu hlouběji bez toho, aby došlo k přímému kontaktu - společná zájmová činnost apod.

ax

Četl jsi můj příspěvek pozorně? Jen jiskra je samozřejmě málo. Práce na vztahu je rovněž důležitá. Ale je nej, pokud je podložena právě tou jiskrou. Pak jsou případy holek, které naletěly "grázlovi" dřív, než ho stačily trošku zmáknout:-) (ten vztah:-P). Asi to vy, muži máte trochu jinak. Četla jsem, že jste tzv. míň nároční na partnerku nebo chcete-li, do vašeho výběru potenciálních milenek spadá víc žen než naopak. My, ženské si dáváme větší pozor, abychom nenosily a neporodily a nestaraly se třeba o postižené nebo nemocné dítě. Ať to zní jakkoli, je to všechno příroda a s tím nic nenaděláme. Ani s tím, že vy, muži, se budete vždycky víc rozčilovat, když vás holka odmítne kvůli nedostatku jiskry, a že my, ženy, zase budeme tu jiskru vyhledávat.;-)

Četl jsem jej dost pozorně, a moc jsem nevěřil svým očím. Ale co, zas tak překvapivé to není. Znám bezpočet holek, co brečí, jak by chtěly vážný vztah, ale s oddůvodněním jiskry si nabíhají jen na průsery, protože se akorát eroticky zblázní do nějaké přetvářky. Na co že si to dáváte pozor? :-D Muži to nemají jinak. Muži jsou úplně stejně, či spíše ještě víc oblbnutelní, stačí pěkný ksichtík, udělat oči, a mají jiskru skoro všude, nebo spíš hučení než jiskru. Nic to ale nemění na tom, že to je předpoklad jen pro vášnivou noc, a ne na vztah. Přírodou se oháníš zcela mylně, ta totiž chce, aby došlo jen k té posteli. Vztah, potažmo manželství si vymysleli lidé sami. Proto je mezi tím takový rozpor. Nevím, nakolik se muži rozčilují, když je žena odmítne kvůli jiskře. Ale asi ano, chápal bych jejich rozčilení. Chytrý muž, který zná svou cenu, se ale rozčilovat nemusí, nemusí se totiž vůbec nechat odmítat. Nemusí ani nikoho uhánět, nechá to jen vyplynout, o takového muže je vždy zájem. A čím je starší, tím je ten zájem větší.

Přesto věřím přírodě. Něco jiného asi bude, když vyhasnou hormony, pak samozřejmě je přátelství k nezaplacení, a to myslím bez jakékoli urážky. I já mám muže v různých kategorích a jsem tomu ráda. Někomu se můžu svěřit, prožít s ním báječné odpoledne, ale žít bychom spolu nemohli. Píšu záměrně nemohli. Ani já se nezlobím, když nemám pro někoho jiskru. Prostě to tak je. Většinou si totiž lidé, kteří jsou pro sebe nějakým způsobem zajímaví, i líp rozumějí. Pokud jsou si třeba fyzicky podobní, mívají i podobný jakýsi biorytmus (rychlost či pomalost reakcí, vitalitu atd.) A bývají ze sebe často okouzleni - zamilovanost nebo jiskra je pravděpodobnější. Na tom není nic špatného. Znám spoustu manželství, která se ve středním věku rozvádějí. Vychovali spolu děti, vztah udrželi, ale právě tyto rozdíly je odcizují. A nikdy nebyli spolu skutečně šťastni - jako by jim něco chybělo. Nedokázali přetvořit sebe ani druhého ke svým obrazům. Proč se bránit něčemu, co nám příroda nadělila jako ukazatel, s kým nám bude dobře? Ano, pracovat na vztazích se musí jako na všem. Neskákat do něčeho po hlavě se určitě také vyplatí. Ale snad každý z nás chce být pro někoho tím nejhezčím, nejpřitažlivějším.

postaveni, penize....>>@@~~??? mluvis li o kouzlu osobnosti tak to s penezma moc do cineni nema

To je řeč jak rozprávka. Jiskra, příroda nám nadělila, s kým nám bude dobře, furt dokola. Ne, příroda nám nenadělila, s kým nám bude dobře, to je tvůj obrovský omyl, od kterého se to všechno odvíjí. Jediné, co nám příroda nadělila v té "jiskře" je rozmanitost genů, nic jiného. Přírodě jde pouze o samotné početí, o nic jiného. To, s kým nám bude dobře je jí šumák, to už si vymysleli lidé sami. A dost často to bývá přesně naopak, že ten, kdo nám podle přírody sedí geny nejlépe jako partner pro zplození dítěte, je zpravidla takový, že se s ním dlouhodobě žít nedá. Kde se asi berou v poradnách ty zástupy ženských opakovaně si nabíhajících na ty své průserové typy, co je na první pohled okouzí "jiskrou"? Kdepak se berou ty zástupy svobodných maminek, které zplodí okouzleny jiskrou s takovým typem dítko, a on je opustí leckdy dřív, než se to narodí? Co asi v těch poradnách radí těm, co opakují tu pořád stejnou chybu? Že se mají řídit na první pohled nějakou "jiskrou"? Ale kdeže, spíš, že by měly také začít trochu používat rozum. Proto považuji slovo jiskra za zprofanovaný, prázdný canc.

Mám kamaráda, co už léta loví na seznamkách, zatím neúspěšně (žádoucí výsledek = uspokojivý dlouhodobý vztah). Často říká, že ho holky odmítají s tím že sice dobrý ale chybí tam jiskra. Přitom to nejsou žádné kočky, co by si mohly vybírat, ale vzhledem spíš podprůměrné holky, které by měly být rády že o ně vůbec někdo solidní stojí a ne naivně čekat na prince. Tím spíš že vesměs nejde o žádné povrchní slepice, ale spíš intelektuálněji zaměřené holky co by měly mít trochu rozum. Přesto to dopadá jak bylo popsáno. Možná hraje roli i prostředí seznamky, kde se přirozeně kumulují spíše všelijak problémové a méně atraktivní typy holek, o které v reálu není moc zájem, které však na seznamce obdrží řadu odpovědí, a tak si začnou neopodstatněně myslet kdovíjak nejsou atraktivní a žádané. Přiznávám, že dodneška mi není zcela jasné, co si holky pod tou jiskrou přesně představují. Fyzickou přitažlivost, zamilovanost na první pohled a vášeň jako z telenovely? Každopádně to vše jen zvyšuje můj despekt ke schopnostem racionálního jednání u opačného pohlaví. S tím co zde napsal ax můžu jedině souhlasit.

Jiskra + rozum + práce na vztahu = spokojený výsledek;-)

Tady odkazuju na muj prvni prispevek v diskuzi. Ja napr. jeste velmi ostre rozlisuji(nebo se snazim) mezi krasnem(laskou) a fyzickou pritazlivosti(dalo by se oznacit jako ze mi zena pripada sexy--pudem). Pricemz ono "krasno" je pro me predevsim celkove vyzarovani charakteru cloveka. Oznacil bych to klidne u sebe za "jiskru" kterou vnimam. Zenu ke kterou jsem v zivote nejvice miloval povazuji za krasnou bytost--celkove. Pritom to bylo u me naprosto oddelene od pudove pritazlivosti. Nikdy sem v souvislosti s ni nebo v jeji pritomnosti nepomyslel na sex(vzruseni) presto byla krasna. Asi bych to nazval jako lasku k zene v nejcistsi podobe co jsem zazil. Pritomnost zen co by me pritahovaly pudove a nevyhledavam. V pudu(sexualni pritazlivosti) to "krasno" proste neni. Dost tezko se to popisuje. Jeste byt k tom analyticky filosof nejlepe .)

niki

Jistě, jiskra, rozum, práce na vztahu... ještě jsi zapomněla dodat každodenní orgasmus, který mají vždy oba současně, a bylo by to dokonalé. To je nářez, kolik holek a v jakém věku stále věří na pohádky :-D

archeopteryx

Kdysi dávno jsem někde četl trefný příměr, že seznamka je divadlo pro zoufalé herce. Myslím, že tento příměr to vystihuje asi nejlépe, není k tomu co dodat.

ax

K seznamkám sice po vlastních i cizích neuspokojivých zkušenostech chovám despekt, nicméně s tebou uvedeným příměrem bych polemizoval. Dle mého názoru nemusí být zdaleka každý kdo to zkouší přes net zrovna zoufalý. Je řada lidí co mají z nejrůznějších důvodů potíž se setkávat v reálu s novýma lidma, takže net je pro ně přirozenou volbou. Sám myslím že myšlenka je to dobrá, bohužel ale ta realita. Nejlepší zkušenost mám se seznámením za určitým účelem (zájmy, dovolená atd.), to celkem funguje. Pokud jde ale o partnerské vztahy už je to komplikované a erotika je úplně mimo. Potíž že na seznamkách se vyskytuje řada jedinců co se pořádně ani seznamovat nechtějí, akorát si dělají legraci, zabíjejí nudu apod. Taky je tam velký přetlak kluků. Aby ne, když většina má s balením problémy. Na netu je oslovení mnohem jednodušší, jenže zas je podstatně těžší zaujmout a něco z toho vytěžit než v reálu. Holky na seznamkách bývají většinou zhýčkané a vybíravé, aby ne když dostávají desítky vzkazů, pak si můžou opravdu vybírat. Pokud jsem na seznamky slyšel kladné reference, bylo to taky v naprosté většině od holek.

Mně ten příměr přišel docela trefný, proto jsem si jej také zapamatoval. Lidé, co mají problém se v reálu setkávat s novými lidmi, mají zpravidla problém sami se sebou, a to docela pochybuju, že vyřeší nějaká seznamka. Ano, net je vhodné místo na nalezení přátel o stejných zájmech či cílech cest, to je pravda, takto už jsem potkal dost lidí, i těch, co mi docela zásadně změnili život. Ale - byli to vždy chlapi :) ženská žádná. Nebo abych nekecal, pár kamarádek díky netu znám taky, ale opravdu jen kamarádek, a vážné seznámení s nimi nikdy ani nebylo cílem.

ax

Taky poznávám přes net především chlapy přes společné zájmy (odborná diskuzní fóra). Párkrát mi to úspěšně vyšlo i s holkama na běžné seznamce, ale jen za účelem nějakého společného zájmu či cíle. Ze snah o seznamámení za účelem vztahu z toho nikdy nic nebylo. Získal jsem tak kromě pár nezávazných flirtů a pokeců přes net jenom jednu kamarádku. Zpočátku myšleno oboustranně vážně, ale pak zůstalo jen u toho kamarádství. To se mi celkem vyplatilo a nelituju toho, nicméně z hlediska seznámení na vztah negativní a poučné. Ona je sice jako kamarádka fajn, ale jak jsem zjistil později celkem neatraktivní, takže měla přirozeně problémy v reálu a uchylovala se na seznamku. Po navázání kontaktu se pořád bránila setkání v reálu, vymlouvala se že nemá fotku apod. takže mně to nakonec přestalo bavit a ztratil jsem zájem, nicméně jako kamarádi přes net jsme zůstali. Ona se pak na netu nakonec dala dohromady s někým jiným, vydrželo jim to, teď už spolu bydlí a mají dítě, snad jsou spokojení. Poznal jsem tedy ošemetnost seznamky a přítomná rizika a chovám nyní v to prostředí spíš nedůvěru. Ten zmíněný kamarád se dostal dál, absolvoval řadu rande, pár flirtů či jepičích vztahů.

To o přímém oslovení na ulici nebo v baru a zoufalci sis tu ale domyslel sám, to jsem nikdy netvrdil. Ty taky trpíš dost úzkým viděním, a jak jsem si všiml jinde, zřejmě i dost snadnou zblbnutelností. Pro mě je ideálním způsobem seznámení právě nějaká společná činnost, zájem atd., kde se lidé potkávávají nějak pravidelně, lhostejno jestli třikrát týdně nebo jednou za čtvrt roku, ale prostě opakovaně. To je z mého hlediska nejpřirozenější, dává to hlavně možnost protějšek docela dobře poznat ještě dříve, než se vůbec do něčeho pustím. A nevidím na tom vůbec nic zprostředkovaného. Oproti tomu seznámení na ulici mě moc nebere, ne že bych na to neměl odvahu, někoho oslovit, ale je to vyloženě jen podle ksichtíku, a většinou se člověk pak nestačí divit, co to vlastně oslovil.

ax: naprosto s tebou souhlasím. Nečekal jsem, že někdo bude smýšlet podobně jako já. Díky Někdo tu psal, že muži mají menší nároky na ženy a mají víc potencionálních partnerek. Dovolím si nesouhlasit. Na potencionální partnerku narazím jen velmi zřídka. Jsem asi dost náročný, ale neřekl bych že na fyzický vzhled.. Bohužel většina dívek/žen zničí můj zájem svým chováním. U mě to probíhá asi tak, že mě dívka nejdřív zaujme očima (asi jsem oční chlap, ale není to o pohé "kráse očí"). Jak se těma očima dívá na svět, jak se v nich zrcadlí její emoce, jestli se umí očima smát.. Pak ji začnu poznávat, schůzka, začnu si s ní povídat.. poznávám, jak dobře se mi s dívkou povídá, jak si spolu rozumíme, jestli mi je v její přítomnosti dobře, i když mi nesedí celou schůzku na klíně a nezkoušíme si zavázat lodní uzel jazykama :-). Úplně nejlepší je, když si potom uvědomím, že jsme vlastně nic neprobrali, žádné téma, prostě se mluvilo o ničem a přitom to bylo fajn. Prostě je mi s ní dobře.. jsme na stejné vlně.. a já si pak uvědomím, že se prostě zamilovávam. Nemam rád scénář: 1) Jiskra - okouzlení 2) fyzická přitažlivost, vášeň, divoký sex 3) prvotní opojení slábne, sex je pořád fajn a co jinak?

Dost o tom teď přemýšlím a napadlo mě, že jiskra se odvíjí taky od psychiky. Pravděpodobně když je člověk v pohodě, "zajiskří mu to" s tím správným. A pokud má něco nepořešené (viz příklady o protivách, které se přitahují), může mu jiskra přinést problém.

Niki: Souhlasím. Rozvedl bych to asi tak, že to může znamenat, že ten člověk je jinej, než třeba předchozí partner, který se neosvědčil a dotyčnej ho má plný zuby. Pak je to příjemná změna a ten člověk je "zajímavej".. Řekl bych, že to je podle situace a momentálního rozpoložení. Člověk zajiskří asi k tomu, kdo mu v danou chvíli kápne do noty.. kdyby se ten člověk objevil jindy, jiskra nemusí vzniknout.. Například když bude slečna (nebo i muž) zrovna až po uši nešťastně zamilovaná, tak asi těžko zajiskří k někomu jinému.. Prostě jiskru neuznávám.. jedině tu, která zapaluje benzín v motoru mého mazlíka :-D

ax

Asi opravdu domyslel, ale vzhledem k zaměření webu a většiny zdejších návštěvníků je to pochopitelné. Netrávím tu tolik času, abych stíhal číst všechny příspěvky a vyznal se ve všech lidech co se tu objevují, jaké jsou jejich komplexní názory. Tím úzkým viděním a zblbnutelností narážíš na co přesně? Takhle nemám možnost reagovat. Jistěže to co popisuješ je zřejmě ideální a pravděpodobně nejčastější způsob seznámení. Jenže každý nemá tu možnost a štěstí, tak to někteří zkouší na netu, jiní zas navštěvují weby jako tento a snaží se poznatky využít v praxi. Když se to vezme do důsledků tak až na přímé oslovení je každé seznámení nějak zprostředkované. Tím prostředníkem však nemusí být zrovna člověk, ale třeba společný zájem, vhodná událost apod.

Axi,

když Tě tak čtu, je mi pomalu líto, že jsem vdaná :-) Naprosto souhlasím s tím, co jsi napsal o chemii, jiskře nebo jak tomu říkat. Lstivá příroda to zařídila tak, aby se lidé množili. My ji teď už sice balamutíme antikoncepcí, ale jinak se podle jejího diktátu zamilováváme, totálně blbneme... a nejpozději do 4 let střízlivíme, neboť vliv hormonů opadne, a nastávají všední dny. Ve kterých se teprve pozná, jestli jsme si vybrali dobře. Člověk samozřejmě nezačne chodit s někým, kdo je mu odporný. Ale že by se mu musela hned totálně podlomit kolena, tak to taky ne. Sama mám nejlepší zkušenost se vztahy, kde jsem dotyčného znala nějdřív jako spolužáka/kolegu/člena nějaké skupiny, a i když mi byl třeba od začátku sympatický, citově jsem se začala angažovat až poté, co jsem ho trochu poznala. Přijde mi, že když má člověk o druhém kladné mínění předtím, než se zabouchne, tak je poměrně vysoká pravděpodobnost, že ho bude mít i poté, co si růžové brýle sundá.

Nora

Neměla ses vdávat tak brzo, a počkat, až mě potkáš :-D Ale co víš, třeba bych se ti v reálu nelíbil, nebo by ses nelíbila ty mně, nepřeskočila by třeba ta pověstná a dokola omílaná jiskra a zůstala bys na ocet, tak je asi lepší, že jsi vdaná :-) V souvislosti s tou jiskrou jsem si vzpomněl ještě na jednu věc - Slibuji dnes přede všemi jako jiskra jasná... :-P :-D

ax

Jo, komunisti to měli zmáknutý, všude samá jiskra, to se to pak seznamovalo co? :-D

To ax

Na ten slib si vzpomínám taky. ;-) Což mimochodem napovídá, že jsme oba Husákovy děti. A vzhledem k tomu, že Ty jsi singl a já novomanželka, taky o tom, že člověku nic neuteče a nemusí ve 20 brát každou slepici.

Kde jsem psal, že jsem singl? ;-)

Co když budu chtít sbalit holku bez jiskry?

Když už jsme se tu tak sešli ;-), tak mě napadlo, jestli je možný sbalit holku, která "to balí" protože necítí jiskru, ale zároveň jí muž není nesympatický. Vím, jsou to skvělé předpoklady ke kamarádství.. Ale myslíte že to jde? A jak byste na to šli?

Mamut: příliš nerozumím otázce. Mluvíš o holce, která lpí na té "jiskře", a u tebe jí nevidí, a nebo o holce, která žádnou "jiskru" neřeší? Ten první případ, ty co si vysnily nějaké svoje typy a "jiskry", zásadně rovnou házím za hlavu, ztráta času, s někým takovým bych stejně nechtěl být.

ax

Myslím holku, která jiskru vyžaduje a na tom konkrétním muži ji nevidí. Napadlo mě, jestli je možno ji přimět tu jiskru hodit za hlavu a vybudovat vztah i přes tenhle její(!:-)) "nedostatek" ;-). Někdy to totiž může být fajn holka, která ale ještě má nějaké předsudky, které se třeba dočetla v Bravíčku bo kde, nebo jí to nakukaly kamarádky. Hodit za hlavu ji můžeš, ale já jsem docela tvrdohlavej a nerad se vzdávám bez boje. Proč to nezkusit ne? :-)

Jestli jí lze přimět? To je otázka. Já to vidím tak, že když si nechá nakukat něco z Bravíčka nebo odkud, a slepě na tom trvá, tak je to slepice, a ne fajn holka. A slepici nechci ;-) Pokud má rozum, tak jí ty předsudky pustěj samy. Takže můj přístup je, nelámat nic přes koleno, chovat se jako jindy, buď to ten její zájem vzbudí, a sama ty své předsudky přehodnotí, a nebo ne, a v tom případě mě nezajímá.

To ax

Myslela jsem neženatý. Což jsem vydedukovala z toho, že jsem mohla počkat :-) Jestli můžu pír slov k Mamutově otázce, to na co se ptá docela souvisí s tím, co jsem psala o vztazích. Není podle mě problém přesvědčit o svých kvalitách děvče, se kterým se pravidelně vídám ve škole, v práci nebo někde jinde. Ale když je to slečna, kterou akorát potkám v tramvaji, pozvu ji na rande a ono se nepovede... Tam moc nevím, co s tím.

Nora

;-) Není problém přesvědčit děvče, které má rozum a je ochotno se nechat přesvědčit. Taková nemusí být každá, je dost takových, které mají třeba i nesmyslné nároky. Podle mě je spíš umění dobře odhadnout, která za to zaujetí vůbec stojí a která ne. Říká se, že ukecat se dá každá, ale ne každá za to stojí :-)