Je tenhle vztah o.k.?

Ahoj, potrebovala bych poradit ohledne vztahu s mym pritelem.Jsme spolu uz 26mesicu,pro nej i pro me je to poprve tak dlouhy vztah.me je 20,jemu 30,neni to az tak velky vekovy rozdil jak se muze zdat,opravdu vekovou barieru mezi nami nepocituji.
Ale k veci- asi od zari spolu bydlime,v dome i s jeho maminkou,s kterou mimochodem velmi dobre vychazim.byli jsme k tomu vicemene donuceni okolnostmi,bavili jsme se o tom a shodli jsme se ze to bylo pro oba na rychlo,ze kdyby bylo jen na nas,tak do toho takhle brzo jeste nejdem.
No a ja mam pocit ze od te doby co jsme takhle spolu jde nas vztah nekam...Casto se ke me nechova hezky,mluvi se mnou velmi casto sproste,mysli si ze je absolutne normalni kdyz mu vzdy chystam snidane obedy i vecere a podekovani slysim jen minimalne.Sam mi nic nenachysta.A me by stacila OBCAS nejaka snidane treba.
Nebo kdyz jdeme do hospy VZDY s nami musi jit jeho kamarad(coz nechapu ja si s nim chci jit taky obcas jen tak sednout a pokecat!!!)a co je horsi skoro celou dobu co tam jsme si povida jen s nim a ja cumim jak puk...no a kdyz mu reknu ze nepujdu,at si jde sam,ze nevim co bych tam delala tak mi rika jak chce abych sla snim.A kdyz se zeptam proc musime jit zas s tim kamosem tak z nej vypadne,ze sem hrozna,ze na toho kamarada zarlim!!!to ale samozrejme neni pravda.Kolikrat ale mam pocit ze s nim by byl spokojenejsi.Kazdy den si volaji,pisi i se vidi.Porad si s nim ma co rict,se mnou si skoro nepovida.Ale nejlepsi je kdyz si ze me dela furt srandu a ztrapnuje me jak pred nim tak i pred vic lidma.Kdyz mu reknu ze se mi to nelibi tak rika ze to je jen sranda,ale on si nedokaze spocitat,kdy je to jeste sranda, a kdy uz je to moc.
taky mi vadi,ze mi vzdycky naslibuje hory doly a NIKDY NIC nesplni a kdyz uz tak treba az za srasne dlouho.Pritom to jsou vicemene malickosti,lehce splnitelne,jen pro radost.
Strasne mi ale vadi to,ze se mnou mluvi sproste,neumi poprosit kdyz neco chce,jen dat ,,prikaz,, a podekovat.
Dal nechapu to jeho chovani...par dni je na me uplne hodnej a pak se z nej stane tak hnusnej clovek,kterej je zlej a pak se hadame a hadame.
Nemyslim si ze bych mela nejaky prehnany naroky,jen chci aby mi obcas rekl,ze mi to slusi(ja to nechci slyset od cizich chlapu,ale od nej!!!!),pohladil me(coz nedela,jen vyzaduje a me to nevadi,hladim ho rada ale chci obcas taky!!!!),dal mi pusu(jen tak sponntalne a ne ,,povinnou,, kdyz prijede z prace a vecer pred spanim),byl ke me slusnej a vazil si toho,co pro nej delam...To uz po dvou letech nejde????Chci toho moc?
Ja netvrdim ze jsem idealni,ale snazim se pro nas vztah vic nez on.
Co s tim?
Anebo je to snad normalni a ja jsem prehnane citliva?