Diskuze
Jak na ženu po rozvodu a rozchodu se šrámy na duši
Zdravím, zkušenější dámy a pánové, řeším jeden poměrně citlivý problém. Rád bych ale celý ten příběh popsal od začátku... Před několika lety jsem se zamiloval do jedné velice jemné a milé dívky, která mi tehdy své city neopětovala.
Zdravím, zkušenější dámy a pánové,
řeším jeden poměrně citlivý problém. Rád bych ale celý ten příběh popsal od začátku...
Před několika lety jsem se zamiloval do jedné velice jemné a milé dívky, která mi tehdy své city neopětovala. O něco později si našla partnera, se kterým se asi po dvou letech rozešla, ale z lítosti se k němu vrátila. Neplánovaně s ním otěhotněla, vdala se a má s ním dvě děti. Mezitím její manžel na ni začal nesmírně žárlit. Skončilo to tím, že se mezitím zamilovala do někoho jiného a manžel ji začal psychicky a částečně i fyzicky týrat. Dosáhlo se rozvodu, nicméně její nový partner ji asi po půl roce opustil (to je asi rok zpět). Bylo to pro ni veliké zklamání. Protože ji mám stále moc rád, využil jsem situace a asi před 2 měsíci jsme se po několika letech sešli. Bylo to milé setkání, krásně jsme si rozuměli, ale dotyčná se mi svěřila, že pořád trochu na svou nešťastnou lásku myslí - prozradila mi, že se ti dva občas píší na Skypu nebo se sejdou jako kamarádi. Ačkoliv jsem si nědělal veliké iluze, že by z její strany byl o mě zájem, stalo se něco, co jsem nečekal - asi dva dny po našem setkání mně navrhla, že přestože jsme jen kamarádi, zda bych s ní nechtěl jet na výlet. Mezitím jsme si začali každý večer chatovat. Vycítíl, že je ráda, že jsem s ní v kontaktu. Postupem času mně navrhla, zda bych ji nechtěl navštívit u ní doma (večer v době, kdy děti už budou spát) s tím, že popovídáme, zahrajeme hry a tak - jako kamarádi. Po několika setkáních nicméně došlo i k fyzickému kontaktu (ovšem ne ke styku, ale spíše z důvodu, že jsem nechtěl zbytečně tlačit na pilu - a myslím, že jsem udělal dobře). Nicméně jsme se oba neskutečně přitahovali a bylo to hodně silné. Byla tehdy nesmírně vzrušená. Po našem prvním fyzickém kontaktu mi napsala báseň, kde vyznala přání, abych byl trpělivý. To mi dalo určitou naději. Myslím, že se to začalo posouvat dobrým směrem. Naše společné chatování začalo mít občas i docela lehtivou podobu. Dokonce mi navrhla, zda bych u ní někdy nepřespal. Občas si o mě opře hlavu, obejme mě. Jednou se sešla se svým bývalým přítelem na večeři. V té době došlo k určitému dočasnému útlumu v našich kontaktech. Cením si ale toho, že ta žena je ke mně upřímná - svěřila se mi, že chvíli myslí na mě a chvíli na bývalého partnera a já to naprosto toleruji a chápu. Naše poslední setkání bylo hodně emotivní - poté, co jsme se vášnivě líbali (milovat se ale nechtěla), se mi vyplakala na rameni a já jsem jí hodně konejšil. Snažím se jí pomoct. Bojí se, aby mě neublížila. Mám jen trochu strach, že je to začarovaný kruh. Myslím, že to, že je stále v kontaktu s bývalým přítelem, jí ubližuje (zároveň jsem si vědom, že jí to nemůžu zakázat a ani o tom příliš mluvit). Prosil jsem ji, aby navštívila psychologa jako třetí nestrannou osobu, ale zatím tak neučinila. Obracím se na Vás budoucí přispěvatelé s dotazem, jak byste postupovali vy na mém místě dál? Na začátku srpna jsme se domluvili, že budeme spolu podnikat výlety, protože její děti bude hlídat její bývalý manžel. Rozhodně si myslím, že je to způsob, jak by mohla přijít na jiné myšlenky. Tak uvidím, zda dojde k nějakému posunu...
Tak tam něco do té diskuze hoďte. Rád si přečtu vaše názory...
řeším jeden poměrně citlivý problém. Rád bych ale celý ten příběh popsal od začátku...
Před několika lety jsem se zamiloval do jedné velice jemné a milé dívky, která mi tehdy své city neopětovala. O něco později si našla partnera, se kterým se asi po dvou letech rozešla, ale z lítosti se k němu vrátila. Neplánovaně s ním otěhotněla, vdala se a má s ním dvě děti. Mezitím její manžel na ni začal nesmírně žárlit. Skončilo to tím, že se mezitím zamilovala do někoho jiného a manžel ji začal psychicky a částečně i fyzicky týrat. Dosáhlo se rozvodu, nicméně její nový partner ji asi po půl roce opustil (to je asi rok zpět). Bylo to pro ni veliké zklamání. Protože ji mám stále moc rád, využil jsem situace a asi před 2 měsíci jsme se po několika letech sešli. Bylo to milé setkání, krásně jsme si rozuměli, ale dotyčná se mi svěřila, že pořád trochu na svou nešťastnou lásku myslí - prozradila mi, že se ti dva občas píší na Skypu nebo se sejdou jako kamarádi. Ačkoliv jsem si nědělal veliké iluze, že by z její strany byl o mě zájem, stalo se něco, co jsem nečekal - asi dva dny po našem setkání mně navrhla, že přestože jsme jen kamarádi, zda bych s ní nechtěl jet na výlet. Mezitím jsme si začali každý večer chatovat. Vycítíl, že je ráda, že jsem s ní v kontaktu. Postupem času mně navrhla, zda bych ji nechtěl navštívit u ní doma (večer v době, kdy děti už budou spát) s tím, že popovídáme, zahrajeme hry a tak - jako kamarádi. Po několika setkáních nicméně došlo i k fyzickému kontaktu (ovšem ne ke styku, ale spíše z důvodu, že jsem nechtěl zbytečně tlačit na pilu - a myslím, že jsem udělal dobře). Nicméně jsme se oba neskutečně přitahovali a bylo to hodně silné. Byla tehdy nesmírně vzrušená. Po našem prvním fyzickém kontaktu mi napsala báseň, kde vyznala přání, abych byl trpělivý. To mi dalo určitou naději. Myslím, že se to začalo posouvat dobrým směrem. Naše společné chatování začalo mít občas i docela lehtivou podobu. Dokonce mi navrhla, zda bych u ní někdy nepřespal. Občas si o mě opře hlavu, obejme mě. Jednou se sešla se svým bývalým přítelem na večeři. V té době došlo k určitému dočasnému útlumu v našich kontaktech. Cením si ale toho, že ta žena je ke mně upřímná - svěřila se mi, že chvíli myslí na mě a chvíli na bývalého partnera a já to naprosto toleruji a chápu. Naše poslední setkání bylo hodně emotivní - poté, co jsme se vášnivě líbali (milovat se ale nechtěla), se mi vyplakala na rameni a já jsem jí hodně konejšil. Snažím se jí pomoct. Bojí se, aby mě neublížila. Mám jen trochu strach, že je to začarovaný kruh. Myslím, že to, že je stále v kontaktu s bývalým přítelem, jí ubližuje (zároveň jsem si vědom, že jí to nemůžu zakázat a ani o tom příliš mluvit). Prosil jsem ji, aby navštívila psychologa jako třetí nestrannou osobu, ale zatím tak neučinila. Obracím se na Vás budoucí přispěvatelé s dotazem, jak byste postupovali vy na mém místě dál? Na začátku srpna jsme se domluvili, že budeme spolu podnikat výlety, protože její děti bude hlídat její bývalý manžel. Rozhodně si myslím, že je to způsob, jak by mohla přijít na jiné myšlenky. Tak uvidím, zda dojde k nějakému posunu...
Tak tam něco do té diskuze hoďte. Rád si přečtu vaše názory...
Komentáře čtenářů
10 komentářů k článku.
Jak? Utíkej od toho, co ti síly stačí. Toto je jedním slovem průser, nic jiného. Ale vzhledem k tomu, že přesně tohle slyšet nechceš, napíšu ti jediné - upřímnou soustrast. Každý si holt tu hubu musí nabít sám...
plesk zkus se od ní citově odpoutat,vezmi rozum do hrsti a zeptej se sám sebe,co tě vlastně vůbec přitahuje na ženské,která je nešťastně zamilovaná do jiného,brečí ti na rameni,nespí s tebou.... Když to tak čtu,tak je mě ji taky líto,toho jak je slabá,jak ze sebou nechává zametat,trápí se pro týka který ji nechce..na jednu stranu ji nějakého podporujícího troubu přeju a na druhou stranu je mi toho chlápka líto taky... a nejvíc myslím na ty její děti,že mají doma nešťastnou mámu plácající se ve vztahových problémech...