Jak na rodice ... ???

Oki , tak sem prisel k mame a zacal mluvit o tom at jde se mnou k psychologovi a zacala na me rvat veci ve smyslu co bych jako od ni chtel a proc k psychologovi a jako jestli sem normalni. Jeste jedna vec kterou porad od ni slycham : prosimte jak ji znas dlouho...2 mesice ,preci se kvuli naky holce nezblaznis.Tak se laskave uklidni a zacni se chovat normalne a ne jako blazen co se bezhlave zamiloval. - To je jediny na co se zmuze. Fakt takovyhle uplne zbytecny problemy nikomu nepreju...

Tvá mamka je na tobě a péči o tebe zřejmě alespon do určité míry závislá a nejspíš vidí v tvé současné holce sokyni, proto asi příliš nestojí o její návštěvu a vzájemné seznámení. V tomto případě pak návíc, pokud jsi ji nějak naznačil, že tvoje slečna by o takovou návštěvu stála, to ještě více zvyšuje její odpor k celé věci. Dokud nenavštívíte psychologa, zkus se před svoji mamkou ve všech ohledech, co nejvíce prezentovat chlapsky - projevovat mužskou stránku své osobnosti - např. prosadit si svou, logicky zargumentovat svá rozhodnutí a následně dělat věci, tak jak se líbí tobě, aby si uvědomila, že už nejsi klučina, s kterým může zametat, jak se jí zlíbí.. Co se týče samotného pozvání tvojí slečny k vám domů,(nebo spíš dosáhnutí jejího přijetí tvojí mamkou)tak bych zvolil úplně opačnou metodu, než ktero jsi volil doted. Na prosby, hádky a přesvědčování, tedy tvé vlastní úsilí, mati nedá..tak bych o tom před ní chvíli vůbec nemluvil a zároven se jí snažil mírně ignorovat ,nasadit nekdy lehce uražený výraz a trochu se tak i chovat, aby si tvá mamka myslela, že už o návštěvu vlastně nemáš zájem a zaroven bylo patrné tvé rozladění z jejího přístupu...

Myslel jsem, že si dojdeš za psychologem sám . Sorry za komplikace, nečekal jsem, že to takto pochopíš. Jinak souhlas s Waratah.

Už jsi dospělej:-)

Možná je problém jednodušší, než se na první pohled zdá. V některých rodinách je zvykem, že když děti (třeba už dospělé) s někým třeba jen krátkou dobu chodí, tak je přivedou do rodiny, navštěvují rodinné oslavy atd. To bude asi i v rodině tvé přítelkyně, a protože u vás tu milou rodinnou atmosféru asi nemáte, tak tě to mrzí. V jiných rodinách je zvykem, že vztahy dětí jsou jejich soukromá věc a pokud nejde o vážný vztah před svatbou, tak se to do rodiny netahá. Souvisí to hodně s tím, jaké jsou zvyklosti v rodině. Jak to bylo třeba u tvých rodičů, když se představovali svým rodičům? Bylo to po měsící chození a chodili neustále do rodiny nebo se brali někde tajně proti vůli rodičů? To by mohlo hodně napovědět. Podle mě musíš respektovat zvyklosti v tvé rodině a pokud se ti nelíbí, tak si počkej na vlastní rodinu a tam to změň. Nechtěj měnit svojí vlastní mámu, zejména když už je to člověk středního věku. To se ti těžko podaří.

To chce klid a nohy v teple:-). Na jednu stranu tvojí máti chápu. Zkus si to vzít z jejího pohledu. Za prvé jsi její dítě, takže v tom určitě bude jistá dávka žárlivosti. A za druhé je ti 18. To je krásný věk a věřím, že jsi teď přesvědčen, že s tou holčinou zůstaneš na věky věků. Velice romantická představa, ale s mizivou pravděpodobností. Nenapadlo tě, že máti tohle všechno ví a prostě zatím nemá zájem si zvykat a případně si i oblíbit člověka, se kterým potom nezůstaneš? Vykašli se na to, máti do ničeho nenuť. Dva měsíce jsou krátká doba. Přítelkyni to vysvětli, ke vztahu snad zatím rodiče nepotřebujete ne? Zatni zuby a odpusť si i jízlivé poznámky, časem to přijde samo, jestli spolu vydržíte.