Diskuze

Dvě téčka

Tolerance + trpělivost aneb chyba v komunikaci. 1. Klasická modelová situace rozhovoru: Myšlenka řečena první osobě = chápe Stejná myšlenka řečena druhé osobě =nechápe Zajímalo by mě, kde je chyba. Na straně příjemce nebo na straně adresáta. 2.

Autor: Publikováno
Tolerance + trpělivost aneb chyba v komunikaci.

1. Klasická modelová situace rozhovoru:
Myšlenka řečena první osobě = chápe
Stejná myšlenka řečena druhé osobě =nechápe

Zajímalo by mě, kde je chyba. Na straně příjemce nebo na straně adresáta.

2. Výměna názorů
Kluk říká A, holka říká B....buď bude AB (kompromis) nebo A a B (každý si bude myslet své)
Jenomže jak to bývá, co je třeba pravdivé? Má smysl toho druhého přesvědčovat?
Nebo si taky myslíte - bud mě vem jaký jsem, nebo prostě jdi.

Partnerský vztah je samozřejmě o toleranci a kompromisů, ale kde je ta míra tolerance a kde je ta míra zametání s tím druhým?

Komentáře čtenářů

3 komentáře k článku.

Anonymní čtenář

Hmm myslím, že je na tobě aby si poznal kde jsou hranice. Žádnou situaci si neuvedl. Ale já se osobně stotožňuju s tím co bych netoleroval nejlepšímu kamarádovi bych netoleroval ani přítelkyni.

Anonymní čtenář

To s tebou souhlasím, o tom už jsem taky slyšel. :-)

Zobrazit celou diskuzi (1 komentář) Sbalit komentáře
antioidipus

problém je v tom, že každý žijeme ve svém vlastním soukromém světě a používáme svůj soukromý jazyk, který nemá žádnou univerzální platnost. Proto význam, který přiděluju jakékoli myšlence nebude nikdy totožný s významem, který té samé myšlence přidělí jiná osoba. A s tím je třeba se naučit žít, že máme každý svůj nesdělitelný svět, nikoli jeden univerzální. A to, o co musíme v kontaktu s ostatními lidmi usilovat, není dosáhnout nějakého univerzálního překladu našeho světa do světa jejich, ale spíše se snažit co nejvíce omezovat konflikty a neshody, které přirozeně z kontaktu těch našich osobitých světů vznikají. takže vlastně souhlasím s myšlenkou že toleruju holce jen to, co toleruju nejlepšímu příteli. jinak řečeno - od lidí, kteří to se mnou myslí dobře očekávám, že nebudou po mě chtít cokoli, co je mi nepříjemné nebo co bych sám nechtěl, pokud to není objektivně nutné. a mé štěstí je i jejich štěstím. no a pokud jsem s člověkem, se kterým musím dělat mi nepříjemné věci, pak kontakt s ním omezím na nezbytné minimum. pro život s holkou to platí jakbysmet;-)