Diskuze
Dá se s tím ještě něco dělat?
Ahoj.Zkusím nějak zjednodušeně popsat svojí situaci.Třeba někdo z vás bude mít nějaký nápad. Je mi 28 a asi už před půl rokem jsem poznal jednu holku (jí je 26).První schůzky byly fajn,celkem jsme si padli do oka.
Je mi 28 a asi už před půl rokem jsem poznal jednu holku (jí je 26).První schůzky byly fajn,celkem jsme si padli do oka.Jenže já,bohužel,nemám zrovna moc zkušeností se seznamováním a vztahy (né že bych ještě nic nezkoušel...ale bylo toho málo).Navíc jsem dost nesmělej...no prostě jsem se k ní choval spíš kamarádsky,než svádivě.Asi jsem se jí líbil,měla se mnou dost trpělivost,dlouho dávala najevo zájem...ale já blbec tu nesmělost nepřekonal. Takže mi za čas naznačila,že je na rozpacích,že to spíš vidí na kamarádství.
Je to skvělá holka,takovou jsem vždy hledal...tak jsem to chtěl zkusit nějak zachránit. Zareagovala (jen SMSkou...???),že nás dva zatím nijak neodepsala. Ale jen abych pak případně nebyl zklamán. A od té doby je to vše takové podivné.Na každý další návrh schůzky reagovala naprosto nečitelně...že v mnou navrhovaný termín nemůže (má vážně děsně málo času..já jí neomlouvám,je to opravdu tak,pracuje často i o víkendu),vypadalo to,jako že jí to mrzí a i sama většinou navrhla,že za nějaký čas (týden, 14dní...) by snad čas měla. Pak ale zase odklad...atd. Když takhle zareagovala několikrát,rozhodl jsem se s tím přestat,nechtěl jsem začít být otravný. Asi měsíc jsem se jí neozval (ona mě sama také ne),na Štědrý den jsem jí jen poslal přání k vánocům. Odepsala docela rozsáhle,vypadalo to,že jí to opravdu potěšilo (což ale samozřejmě vůbec nic neznamená).Znova začít zkoušet navrhovat schůzku jsem ale nechtěl,nikam by to asi nevedlo.
No,teď si asi poklepete na čelo,jak může být někdo v mém věku tak naivní trouba...ale mě prostě přišlo,že je určitá nepatrná šance,že by to na tuhle holku mohlo zabrat. Zkusil jsem jí poslat mail,ve kterém jsem se pokusil v rozumném poměru naznačit to,že bych jí rád viděl,zkusil si promluvit.Že vím,v čem je problém u mě,ale nevím,jestli to byl současně i problém mezi námi.Že to je můj návrh,ale že jí nechci k ničemu nutit.A až to půjde,jestli by odepsala,jak to vidí ona.
Vážně myslím,že jsem to napsal opravdu rozumě...aby bylo vidět,že mi na tom opravdu záleží,ale současně žádné fňukání,doprošování,přesvědčování.Jenže...už to budou skoro 3týdny a žádná její reakce nepřišla.
Co teď?...mě nenapadá už nic. Tedy nic,co by nebylo vlezlé a moc snaživé.
Ten mail jsem zkusil proto,že jsem fakt netušil,jak to vlastně je.Ta naprostá nejistota,že jsem nevěděl,jestli mám ještě nějakou šanci,ta mě děsně mučila.A místo toho jsem teď uplně mimo.
Vzhledem k tomu,že poslední její rekace na vánoce byla v pohodě,milá,napadají mě tyto možnosti,proč teď nijak nezareagovala:
-nemá zájem,ale je jí nepříjemné mi jasně říct ne
-nevěděla hned,co odpovědět a za čas si na to už nevzpoměla
-potřebuje čas si to urovnat v hlavě a ještě odpoví...no,moc tomu nevěřím,spíš doufám.
Co myslíte? Dá se s tímhle ještě něco dělat? Mě už nic nenapadá. Ale takhle divně to ukončit?...mě to hrozně trápí.Taková skvělá holka,já to tak pokazím a teď ani netuším,co si o mě vlastně myslí.
Napište jakýkoliv nápad,nebo i názor.Díky moc.
Komentáře čtenářů
62 komentářů k článku.
Zobrazit celou diskuzi (60 komentářů) Sbalit komentáře
Sbalit, udržet a posunovat vztah jsou asi odlišné "práce". Milý buddy, jestli tě uklidním, nejsi v tom sám. Dvojic, kterým na sobě záleží až tak, že se zadrhnou, je víc a někdy je kuriózní a směšné o tom ostatním vyprávět. Kdo neprožil, neuvěří, nepochopí. Stalo se i mně, poměrně nedávno:-) Mnohem jednodušší to mají lidí, které něco pravidelného a soustavného spojuje - škola, kroužek, zaměstnání... Nevím, jestli ti poradit, abys zapátral, či je něco takového u vás dvou možné. A pokud ji budeš kontaktovat, spíš vesele, v pohodě, jako bys jí chtěl přinést sluníčko a odvalit starosti:-) Jinak si nemyslím, že si o tobě myslí cokoli špatného. Může být sice mrzutá a bezradná z pomalého postupu, ale i ona má přece možnost to ovlivnit. Viděl jsi včera film Nevěrná? Ona mu volala, zdráhala se, chtěla to zahrát do autu a on hned na ni nekompromisně: "Přijeď!" A neustoupil. A kdyby nepřijela, asi by byl chvíli zklamaný, ale smířil by se s tím. A možná by jí to po čase nedalo a zkusila by to znovu... Někdy se kluk stáhne, holka se lekne, že by to mohl vzdát, a ozve se sama.
Zrovna nedávno jsem tu psal, že se mi nelíbí, že někdo někomu radí, aby to vzdal. No a dnes jsem udělal vlastně to samé, protože se mi zdá, že tady už toho vážně moc neudělá. Niki, to co píšeš je hezké a určitě by mu to každý přál, aby mu to vyšlo. Ale pokud sis Buddyho příspěvek přečetla pořádně, musíš uznat, že on už toho udělal strašně moc (dejme tomu, že ne zrovna šťastným způsobem) a nedočkal se žádné, konstruktivní a už vůbec ne kladné reakce. Tam už je pak otázka nějaké sebeúcty x podlézání. Samozřejmě nelze vyloučit, že by ji mohl "sbalit", ale osobně si myslím, že po nabízení schůzek za 2 týdny s jejím následným rušením a později i ignorace, není v tuto chvíli nejlepší nápad se o něco pokoušet, pokud si chce zachovat hrdost.
pro:RaSh
Díky za odpověď.No,bohužel,opravdu vše nasvědčuje tomu,že je to jak píšeš.A myslím,že přesně na hraně je i to,abych jí nezačal připadat vlezlý.Což by asi jakákoliv má aktivita teď způsobila. Já vím,že sebepodrobnějším popisem se ta skutečná situace stejně vyjádřit nedá...ale z toho,jak jsem to popsal...opravdu si myslíš,jak píšeš,že ona se někdy časem sama ozve?To by bylo fajn.Ale myslíš,že je to pravděpodobný? Já nevím,nechci být pesimista,ale moc tomu nevěřím.
pro:niki
Ahoj.Děkuju za milý přízpěvek.No přesně,jak píšeš,s tím "zadrhnutím".A vlastně i vše ostatní.Ale myslím,že jediná šance je,že se buď časem ozve sama...to by bylo skvělé,ale reálně tomu už moc nevěřím.Ona je prostě taky taková opatrná.I zezačátku,když sama ukazovala dost zájem,tak spíš tak,že mi naznačovala,že se nemusím bát.Že ona zájem má...asi to zní zvláštně,ale tak nějak. No a druhá možnost...asi jedině tomu dát čas,hodně dlouhou pauzu a ozvat se...jak píšeš...přímo,žádné SMS,maily.Ale až opravdu za delší dobu,teď by to bylo spíš vlezlé.Ona mi tím,že nereagovala dala jasně,i když né moc čitelně,najevo,že ˇpřinejmenším teď zájem nemá.Každá má další aktivita by už byla jen přemlouvání k něčemu,co nechce.Co myslíš? Možná jsou "baliči",co by holku v téhle situaci dokázali "udolat",ale já se na to rozhodně necítím.Navíc myslím,že i ona na takové ty přehnaně sebevědomé a neodbytné zrovna není.Chci k ní být fér.
pro:Lou
Díky.No,asi máš naprostou pravdu.V tuhle chvíli se opravdu asi nic dělat nedá...myslím nic,co by přineslo nějaký úspěch.Dalším snažením bych se u ní schodil.Ale...já se chci ovládnout a uchovat si hrdost hlavně pro to,že to prostě nechci totálně zazdít a uchovat si aspoň teoretickou šanci dobudoucna.Myslíš,že ještě nějaká u ní bude?Prostě,jak píše niki...na čas se odmlčet (spíš na delší dobu) a pak se ozvat přímo s nějakým konkrétním nezávazným návrhem (kafe...).No a kdyby to nezabralo...tak konec,už to nechat být. Taky si myslím,že nějaká zoufalá snaživost,když ona zájem nejeví,je blbost...nic tím nezískám,naopak,ona si mě neuloží jako fajn kluka (o kterého už ale nemá zájem),ale jako slizouna,co nepochopil,že o něj není zájem.Jen to prostě v tomhle stavu nechci nechat napořád.Ale časem se pokusit z ní bez jakéhokoliv náznaku nátlaku dostat alespoň trošku jasnější reakci.
Teď opravdu šance není. A jestli bude nějaká v budoucnu? Pokud už ses ji nezhnusil, což bych řekl, že ne a ani nezhnusíš, pokud se teď ovládneš, tak jistá šance v budoucnu je. Jak napsal Rash, ona se jednou sama ozve, nemusí to být pravda, ale pravděpodobně jo, ne nějak vážně, ale přátelsky. Ty se musíš taky zachovat jako přítel (kamarád), být nějaký čas v pohodě. Nebo, když se neozve, můžeš se ji ozvat ty, za nějaký čas, jak píše Niki, v tom případě, ale také jen přátelsky, dokud nezjistíš, jestli je tam určitá náklonost. Takže v nejbližší době musíš zapracovat na sobě, aby ses z toho neutrápil. Nejlíp uděláš, když se budeš koukat i po jiných, třeba se ti zalíbí jiná a na tuhle zapomeneš a nebo se ti žádná nezalíbí, ale zapomeneš na tuhle stejně, protože s odstupem času bude i tvůj zájem klesat, pokud si dáš pauzu. Shrnuto, podtrženo, dát tomu čas, nemyslet jen na ni, bejt kámoš, nechovat se zamilovaně.
2 buddy
Určitě se časem ozve. Ale jak již napsal Lou - bude to spíše přátelská odezva. Zapomeň na ni a raději se dívej po jiných. Trénuj oslovování a balení. Ať příště, když budeš mít takovouto příležitost, dopadneš podstatně lépe.
A kdyby se ti neozvala, tak to ber jako zkusenost... Ja jsem taky udelal hooodne podobnou chybu jako ty, a nezbylo mi nic jineho nez ji brat jako zkusenost do zivota. Z chyb se clovek uci! Az budes priste v podobne situaci ,tak prestan nad vsim premyslet a "zautoc" na ni. Pokavad ji nereknes, ze ji milujes , tak nemas co ztratit!!
Ještě mě napadlo, že její zdržování může mít i nějakou objektivní příčinu - potřebuje si dořešit minulost, existenční potíže, starost a péče o rodiče...... cokoli, co by mohlo odvádět její pozornost a schopnost vztahu. Tímto samozřejmě neomlouvám, že se může aspoň ozvat. A pokud ne, zkus si představit vztah s takto pasivní holkou. To bys musel být ten macho, dominantní alfa samec, který pořád všechno řídí?:-) I takové dvojice asi jsou, otázka je, jestli by tě to bavilo a uspokojovalo. Jestli bys třeba na sobě chtěl a dokázal zapracovat natolik, aby ses jím stal a vycházelo to z tvojí přirozenosti. Jsem příznivcem práce na sobě i na vztahu. A i tohle, čím procházíš, je zkušenost. Nechala bych to zatím otevřené, viděla bych, jak se to vyvíjí. Mezitím bych pracovala na sobě, starala se o svoji pohodu. Koukala bych i po jiných, ale asi bych se nechtěla a nemohla zaláskovat, dokud by to pro mě nebylo uzavřené.
A jestli tě to povzbudí, tak jsem se přes noc pravděpodobně dostal do stejné situace, s rozdílem, že jsem to nepromeškal nesmělostí, ale blbou dedukcí, že na obou stranách opadl zájem, frajerskym zrušením schůzky a následným uvědomněním si chyby a litování toho, protože ten úpadek zájmu byl jen chvilkový. Jo holt mám ještě co vylepšovat. Předtím mi odepisovala hned, nyní už mi neodepisuje a tak už jí nezavolám. Buď se ozve a nebo na ni zapomenu, i když mě to v tomhle případě docela mrzí.. ;)
Lou
A co jí to vysvětlit nebo po čase zahrát na "neurčitou notu"? Podle mě je to lepší než se teď užírat a po čase si třeba říkat co kdyby...
Jo po čase na neurčitou notu by šlo, ale do té doby mě to přejde :), mě by totiž užíralo to, kdybych nad ni přemýšlel a čekal až uplyne jistá doba. Říkat co kdyby si nebudu, volal jsem ji, neměla čas, tak mi psala, tak jsem ji řekl, že to byla blbost a jestli se uvidíme jindy, ona, že můžeme, pokud teda vůbec chci. To ještě odepsala. Po nějakém dnu jsem navrhl nějaké to setkání a odpovědi se nedočkávám. Napravit jsem se to snažil, ale pokud se dočkám ignorace, tak to pro mne hasne a začínám rychle směřovat myšlenky jinam, abych se v tom nemotal. Vím, že jsem to pokazil dost já. Už ze začátku seznámení jsem udělal chybu, ta ovšem ještě byla v pohodě, možná, že svým způsobem zvedla i zájem, ale když jsem teď udělal další kravinu, tak už se chyby sčítají. Nicméně snaha o nápravu byla, někdo by se možná snažil ještě víc, ale z mého pohledu je to tak akorát.
2 Buddy
Ahoj příteli, už je to asi pasé a můj názor je shodný s RaShem i ostatními, kteří ti to odpískali, ale přemýšlel jsem co bych asi udělal já. Rozhodně bych upustil od jakýchkoli kontaktů, ale usiloval bych zůstat v jejím vědomí. Máš možnost tu dívku někde potkávat? Pokud ne, pokus se přizpůsobit okolnosti. Pokud víš kde pracuje a kdy zhruba končí, nebo pokud třeba chodí cvičit, objev se tam a potkejte se. Nepokoušej se ale navázat hovor, pouze ji pozdrav a jdi dál. Prostě pospíchej. Pokud se ti podaří ji potkat 2x nebo 3x (stejný den/stejná hodina) a pokaždé se třeba usměješ a jen pozdravíš, myslím, že ji bude samotnou zajímat co že tam vlastně děláš. Pokud se tě zeptá - řekni, že o ulici dál chodíš na na hodiny jógy nebo něco podobného (ale s nádechem mystiky-to je zajímavé) a že jsi s tím začal nedávno. Pak se opět omluv a že už musíš jít. Nesnaž se jí někam zvát apod. Nech to na ní - pokud v ní zbyla špetka zájmu, tak se ozve aby se dozvěděla něco nového.
to buddy
Hmm nepříjemná situace. Viděla bych to asi takhle.....neprojevil ses jako "samec a vůdce smečky." Řekla bych, že budeš patřit k těm hodným klukům. Ono to třeba pro vztah není úplně špatné, když prokážeš rozhodnost alespoň v něčem. Víš a ono je hrozně těžký a nepříjemný posílat k vodě milé kluky. Rozumíš mi? Sama s tím mám dost zkušeností. Dost často jsem měla výčitky svědomí a skoro by mi přišlo lepší jim nic neříkat, ale to se mi příčí. Nejsem z těch, která by někomu radila, aby něco vzdával, protože sama to nedělám. Jenže když ženská zájem nemá, tak ho nemá. A ona ho teď určitě nemá. Podle mě máš jen už jednu jedinou šanci. Souhlasím s mpaulem. Potkávej jí, pozdrav a nic víc. Ono jí to v makovičce časem začne šrotovat. A pokud chceš, aby na tebe změnila názor a neviděla tě jako "hodného" kluka, měl bys jí potom vyvést něčím z míry. Pokud ses jí zamlouval fyzicky, tak tam šance je. Na to jak to uskutečnit už musíš přijít sám, znáš jí ty. A pokud pos.reš i tohle, tak se odmiluj a už se netrap. Ale tohle je jen můj názor.....popřemýšlej:-)
Jen jedna připomínka, kterou tu nikdo nezmínil - alespoň podle mýho názoru víc jak 50% jejího zájmu dolů poslalo to, jak jsi chtěl neustále něco řešit. Popisuješ to koneckonců sám, ten mejl to jen vystihuje. Místo abys jí napsal, jak se má, jestli zajdete na kafčo (i když mejlování se slečnou... proč jsi jí raději nezavolal?) a popřál hezkej den, začala jsi jí sáhodlouze ( rozumně ) vysvětlovat, proč, co, kdy, kvůli čemu, jak, za jakých okolností, kdyby, kde je problém atd... Většina normálních lidí tohle nesnáší a preferují spontánní chování než takovéhle rozbory.
Lidi, já to mám trošku opačně. V době, kdy jsem ke klukovi, který byl hodný, začala cítit důvěru a už už to vypadalo "na spadnutí", vyvedl mě z míry, jak píše mellian, a mohli jsme začít od začátku. Pravda je, že byl až moc hodný a já si říkala, ať se něco změní, má to šťávu, a jako by to vycítil. Šťávu to dostalo až moc velkou, možná kdybych byla mladší, zpanikařila bych, zareagovala podle jeho pravděpodobných záměrů, ale ta důvěra!:-) Jednou tu někdo psal, že žena má svoje tempo. Já tedy určitě souhlasím, tohle všechno jen zkomplikovalo. Na druhou stranu nastolilo otázky, odkrylo určité věci na obou stranách a nuda fakt není. A musím uznat, že i mě donutilo k určitému zamyšlení a praktickému posunu celé záležitosi. :-D
to niki
To na jednu stranu taky chápu. Máš něco zajetého a najednou šok. To může být plus i mínus. Jenže oni jsou úplně na začátku a řekla bych, že slečna si ho zašoupla do přihrádky, která pro něj není zrovna moc dobrá. Takže šanci má, pokud se z té přihrádky dokáže dostat.
Mellian i ostatní, člověk se pořád učí a setkává s novými zkušenostmi. Někdy je to sice stylem Ach jo!:-( Ale co by taky jinýho na tom světě dělal, že jo?!:-D:-D:-D
pro:Lou
Hm,jak píšeš.Teď se s tím nedá dělat asi vážně nic.Taky myslíš,že se časem ozve?No,nevím...snad jo.Jistě,asi by to bylo jedině přátelsky.A máš pravdu,pak by to rozhodně chtělo "udržet se" a počkat,jestli i z její strany se objeví nějaký zájem. Jak popisuješ teď svojí situaci...já to (asi bohužel) beru trošku jinak.Tahle holka je fakt skvělá.Chci pro to prostě udělat vše...ale moje jsaná hranice je nezačít být vlezlý.Tím se jedině u ní schodím.A vyvolat u ní lítost je nanic.Myslím,že se mi podařilo se udržet a tu hranici nepřekročit.Cokoliv dalšího by jí teď asi překročilo.Ale...prostě to stejně nechci vzdát a za nějaký delší čas to ještě zkusit.Opatrně a naposled...ale přece.Snad nejsem moc naivní...ale ona (alespoň mě:o) za to fakt stojí.
pro:niki
Jo,to mě taky napadlo,že ta příčina,proč nereaguje,může být v uplně něčem jiném.A jeslti bych vlastně chtěl pasivní holku?...no,ono je to možná trošku jinak.Přijde mi,že je to taková ta emancipovaná holka,co má ráda svou práci,zájmy a tak.Déle už s nikým nechodila (jednou mi to sama naznačila).Přijde mi,že jsem jí asi prostě zaujal a ona,i když je asi na vztahy trochu opatrnější a nemá taky moc zkušeností,docela dávala zájem najevo.Ale já se prostě k ničemu nerozhoupal.A její zájem opadl.Pochopitelně,moje chyba,jí nic nevyčítám. Prostě,ona nechtěla být tak pasivní.Ale tím svým přístupem jsem jí asi přivedl do rozpaků...co vlastně vůbec chci.Nemůže za to,že mi nevidí do hlavy:o)...že jsem taky zájem měl,ale neodhodlal se. Ten mail rozhodně nebyl dobrý pokus...spíš jediný,který mě ještě napadl.Napsal jsem ho,myslím,fakt rozumě.Rozhodně žádný nátlak,citové vydírání...to vůbec ne,naopak.Ale prostě,jak psal Lvíče,takhle to asi nefunguje.Rozjet vztah jde vášní,"jiskření",né vysvětlováním,proč se to asi nepovedlo. No jo,zkusím jít dál.A snad ještě u ní někdy šanci dostanu.Moc nevěřím,ale třeba jo.
pro:mpaul
Jo,přesně jak píšeš.Myslím,že to by (při souhře štěstí a dalších okolností) třeba opravdu mohlo zabrat.Jenže...ona bydlí v jednom městě,pracuje v jiném.Já bydlím jinde a pracuju taky jinde.Navíc...ona nemá pravidelnou prac. dobu.A rozpis jejích služeb a směn neznám:o( ...prostě,všechno špatně.Potkat jí někde "jen tak náhodou",to je minimální šance.Ale popřemýšlím o tom.
buddy
Líbí se mi, že sis dal hranice. Myslím, že to je dobré a potřeba v každé situaci, v zamilovanosti zvlášť.
Hele, a nejsi ty náhodou můj kluk a já tvoje holka?:-D :-DJá jen, že jak ji popisuješ, hodně mi připomíná mě v jisté situaci. Zkrátka a dobře taky jsem byla delší dobu sama a kromě toho, že mě děsně baví moje práce, přátelé a život vůbec, nějak jsem si odvykla. A pak jsem jaksi nepoznala, že mě kluk balí - telefonní číslo ode mě dostal sice obratným trikem, ale rychle, nepochopila jse, že jdu na rande apod. To mi docházelo všechno později. Klidně se smějte!:-) Ale já vážně, přestože jsem si to přála a čekala na to, několik dalších pokusů o rande jsem totálně zazdila. Ne že bych neměla zájem. Já byla úplně mimo! Seděli jsme vedle sebe a mně bylo tak dobře, že jsem nechápala že mluví o nás, například... Mně to docházelo s odstupem, když jsem si přehrávala tu situaci nebo spíš rozhovor třeba poněkolikáté! Chudák miláček, měl velkou trpělivost a mohl si myslet, že nemám zájem. Naštěstí jsem zájem dávala poměrně najevo, takže jsem měla trochu "rezervu". Stejně se po čase naštval, protože to vypadalo, že si z něj dělám legraci. Pak jsem se omlouvala, vysvětlovala, no hodně srandy jsme si užili!:-D
niki
:-)No,to by bylo dobrý,kdybych si takhle psal s tou dotyčnou a nevěděl o tom:o) Víš,jak píšeš...já myslím,že ono dost záleží na tom,co dobře/špatně dělá kluk a co holka.Jak se popisuješ...jo,v tomhle tu nějaká vaše podoba bude,to jo:o)Ona ten zájem možná dávala najevo sice dost,ale taky nejistě.Navíc,měla doposud na kluky asi spíš smůlu,tak byla opatrná. Jenže,myslím,že podstatný rozdíl bude mezi mnou a tvým klukem:o)Jak píšeš,připadá mi,že on byl ten,který ví,"jak na to" a ty ta nejistá.Jenže u nás byla ona ta nejsitá a já ten ještě víc nesmělý,nejsitý.A to už je pak problém.Ono to možná vypadá romanticky...dvá nesmělí,možná trošku osamocení,se "najdou".Jenže,když oba moc neví,jak to pošoupnout,tak se navzájem nechtěně spíš znervózňují a uvádějí do rozpaků.A asi spíš kluk by měl být ten,co by měl být ten "akční",ne? To je fajn a moc ti přeju,že vám to vyšlo.Ale ten "můj" případ moc nadějně nevypadá.Dost jsem to pokazil a okolnosti k tomu se jí nějak nenápadně připomenout (jak tu někdo radil) mi zrovna moc nenahrávají.No,jedině ten čas a odstup + přinutit se netruchlit a pracovat na sobě,snad ještě může pomoct.
Buddy: nevím jestli se ozve, možná jo, možná ne. Může mít třeba jiný objev, proto bych na to nějak extra nespoléhal. Vím, že to bereš asi vážněji, ale pro mne taky není lhostejná, jen jsem možná jiná povaha, nebo je to tím, že se zase tolik neznáme, ale mě když někdo ignoruje, tak končím. Víš, kdyby mi neodepsala potom, co jsem to posral, tak to chápu, naštval jsem ji a musím "žehlit", ale to mi odepsala, ale za dva dny už ne a od toho se odvíjí můj konec snažení. Je možné, že se ozve, není to ještě taková doba, ale už pracuji na tom , abych na ni nemyslel. Já už ji psát nebudu. Možná, ale to také spíš ne, ji někdy za čas zavolám, pokud budu mít ještě zájem a náladu, vše v přátelském duchu. Víš, dřív mi to s holkama moc nešlo, potom jsem se dal celkem dohromady a na to jsem si začal víc užívat života, takže žádné vážné známosti, jen zábava a občasný sex. Je to fajn, ale nejde to donekonečna. A tohle byla holka po dlouhé době, která se mi líbila. Když už nic, tak jsem si alespoň uvědomil, že sex na jednu noc není sice špatný, ale není to ono, díky ní jsem zase začal přemýšlet o vážném vztahu a to i když to nebude s ní, tak se budu ohlížet jinde, ale s tím samým cílem.
buddy
Další podoba - smůla na předchozí chlapy a opatrnost:-) Jinak ten můj byl zpočátku velmi akční. Paradoxní je, když o tom teď přemýšlím, že já se naopak tomu bránila. Dřív, když jsem byla mladší, šla jsem do vztahů přímo, a to se mi pak i vymstilo. Tady po dlouhé době a snad i poprvé o mě kluk projevil takový zájem a já si to chtěla užít. Nechala jsem se chvíli prosit, ale i podvědomě jsem couvala. Zjistil, že přímostí a razancí nemá šanci. Fakt jsem se bála. Přibrzdil zase do opačného extrému. Takže akčnější jsem teď já, i když jak se to vezme a s tím, že on hází "udičky", návnady, mám se naštěstí čeho chytat. Aspoň doufám zatím:-) Jinak ve všech předchozích vztazích jsem byla dost jistá a nenapadlo mě, že někdy budu takový problém řešit. Jinak díky za přání a snad i já ti nějak pomohla::-)
Lou
Víš,to,že se na to možná víc upínám než ty,rozhodně neberu jako svojí výhodu,nebo nějakou lepší vlastnost.Spíš naopak.Jak píšeš,to užívání si,nic vážného...to je určitě dobrý taky zkusit.Jenže...já prostě na tohle nějak nejsem.Když už se odhodlám to zkusit,to už mě musí nějaká fakt zaujmout nějak vážněji.Takže logicky těch zkušeností mám dost málo.A to je špatný,no.A když to nevyjde,hodně mě to trápí. Já prostě takovou,která by mě celkově tak zaujala jako tahle,ještě nepotkal.S mou povahou a zájmy je fakt problém narazit na spřízněnou duši.A která by navíc sama měla zájem.A pak to tak hloupě pokazit...to děsně mrzí. Ale všem děkuju,s radama vesměs naprosto souhlasím,zkusím se jich držet.
niki
No vidíš,těch podob je teda dost.Tak to máš štěstí,žes nepotkala někoho,jako jsem já:o) Víš,já mám pořád v hlavě utkvělou myšlenku,že jsem to pokazil svým naprosto nesmělým a bojácným přístupem.Ale protože z její strany jsem se nedočkal ani náznaku důvodu,co se vlastně pokazilo,může to být samozřejmě i něco uplně jiného. Ale tohle mi prostě přijde nejpravděpodobnější.Mám pocit,že jsem nemusel ani dělat nic navíc...jen se uvolnit,nebránit se tomu.Že takováhle holka o mě bude mít zájem mě trochu zaskočilo.A to je asi konec.Holky prostě nemají rády moc opatrný,nejistý,neprůbojný kluky...mám pravdu,ne?Zkrátka jsem to pokazil já.Ale strašně moc bych ještě chtěl dostat šanci to zkusit napravit.Pokud ještě to vůbec jde. Díky za rady,dost povzbudily.I kdyby se to nakonec nepovedlo.Nějak to snad dopadne.
2 Lou
Je mi líto, co se Ti stalo. Stále mám na paměti Tvé komentáře k mému dotazu v diskuzi "Potřebuji poradit » Jsem naprosto vytočen". To jsem byl dost rozčísnutej a po x měsících teprve docházím k nějakému resumé. Možná že je tam nějaká podoba, nicméně tady mě napadlo, že nejlepší řešení pro mne asi tehdy bylo nic neřešit po mejlu, nic nevysvětlovat, někam "chvátat" - prostě tak, jak jsou rady viz výše. Co si myslíš, že jsi udělal špatně? Můžeš se více o tom rozepsat?
Lvíče
Jo,to máš naprostou pravdu.Souhlasím.Ale já ten náznak snahy o vysvětlení dal až uplně nakonec...do toho mailu.To ozvání se jí "jak se má a jestli zajdem na kafčo" jsem tímhle způsobem právě zkoušel dlouho...jak jsem psal v přízpěvku.Ale nikam to nevedlo.Alespoň trochu jasnější NE mi ale najevo nedala.No tak jsem zkusil ten mail.Ale i v něm jsem právě zdůraznil,že nechci nic řešit,nebo jí dokonce k něčemu přesvědčovat,přemlouvat.Já vím,stejně to dost zavánělo tím rozborem a vysvětlováním.Ale prostě už mě nic jiného nenapadlo.
mellian
Ahoj.No,když se nad tím zamyslím,tak s tím tvým názorem v podstatě uplně souhlasím. Jo,asi jsem se projevoval jako hodnej.A vím,že se všude radí,že to pro vyvolání zájmu nestačí.Někdy je to spíš na škodu.A ta moje rozhodnost...no,to je problém. Víš,možná máš pravdu.Nejspíš se mi opravdu neozvala proto,že je jí nepříjemné mě jasněji odmítnout.Ale já se v tom mailu právě snažil rozumě,ale jasně naznačit,že nevím,jak to vlastně je.Že se nemusí bát zareagovat jakkoliv.Ale asi se mi to moc nepovedlo. Hm,ona teď zájem nemá,máš pravdu.Vše tomu nasvědčuje.Bohužel,to "potkávání" jí bude asi dost problém,jak už jsem tu psal. No,moc dobře to nevypadá,co?Těch možností mi moc nezbývá.Jedině jí musím nějak "vyskočit" z té přihrádky určené pro hodné nesmělé ňoumy a dostat se do nějaké přitažlivější.Ale každopádně teď se asi fakt nic dělat nedá.Musím jí dát čas,teď by i sebelepší nápad asi vypadal vlezle. No,pokazil jsem to hodně.Moc možností už asi nemám...jestli vůbec nějakou.Musím to promyslet. Díky za radu.Ahoj
Buddy Určitě se na to upínáš víc jak já, my se s dotyčnou zase tolik neznáme, ale jde o to tě nakopnout, aby ses na to tolik neupínal, ani teď, ani příště. S tím užíváním, pokud takový opravdu nejsi, tak to nedělej, ale jistou změnu potřebuješ a to takovou, abys byl odvážnější v prvních kontaktech, aby ses pak tolik neupínal na jednu a když už se upneš, tak mít odvahu ty rande postrkovat kupředu a ne je jen prokecat, na tom budeš muset vážně zapracovat. generalissimuss A k jakému resumé se dostáváš? Pozitivnímu? Víš rozepisovat se moc nechci, původně jsem přemýšlel, že bych založil téma, ale nevěděl jsem jaké přesně, protože každý den mám jiné pocity. Tím, že jsem o tom začal psát tady, jsem chtěl jen trochu povzbudit buddyho. Jeden z mých problémů bude přehnaná ješitnost. Neřekl bych, že nějak spěchám, ale také to nerad extra protahuji. Že se třeba ozve, jenže to mě pak napadají myšlenky, tak teď měla jiný objev, ten nevyšel, tak se ozývá zase mě. A nepletu si to s malou sebedůvěrou. Vždycky může být někdo lepší a pokud se ta dotyčná neozývá a pak najednou jo, mám tendence ji odmítnout.
buddy
Ten můj je hodně jako ty:-) Snad má možná víc těch zkušeností nebo schopnost i přes velkou otevřenost a vstřícnost i určitých "tvrdohlavých mužských záseků" nebo jak bych to nazvala. Takže si uvědomuju, že ač má o mě zájem, nesmím toho zneužívat a musím se taky snažit.
niki
Víš,myslím,že u mě není ten hlavní problém,že bych byl moc hodný,vstřícný.I když na tom by to chtělo určitě taky zapracovat.Ukázat,že si umím,samozřejmě slušně a nearogantně,také prosadit svou,za něčím si stát.Ňoumy,který se sebou nechá jen manipulovat si holka těžko může vážit. Ale...když to se takhle nadálku těžko vysvětluje,to bys mě musela na nějaké schůzce zažít:o)Víš,myslím,bez jakéhokoliv vytahování:o),že bych docela uměl se chovat a mluvit na schůzce tak,že by to holku mohlo přitahovat.Samozřejmě,jen určité typy holek...nějakou drsňačku bych asi nezaujal.Jenže jakmile s ní jsem,tak jsem uplňe nemožnej.Ta tréma je prostě silnější,nepřekonám jí.No,jak říkám,to bys musela zažít.Ale to by nebylo to nejhorší..."jedinečnej" jsem hlavně tím,že mě ta tréma neustupuje s dalšíma schůzkama.Na prvním rande se ještě dá pochopit...a děsný je i to,že tahle holka to asi poznala,snažila se mi spíš pomoct,chovala se fakt skvěle.Ale já se prostě nikam neposunul.Asi mi na ní až moc záleželo na to,abych se dokázal uvolnit a nesoustředit se tak na to.Ach jo.
No,buddy,asi lze jen souhlasit s radama,co tu už zazněly.Určitá šance snad ještě je,ale rozhodně ne teď.Tak se drž.
2 Lou
Mno, stále po 1/4 roce jsem se pořádně neodmiloval. Chtělo by to pořádnej objev, zamilovat se znovu a tak zapomenout. Občas potkávám bejvalky, do kterých jsem byl kdysi zapálen a dnes se nechápu, jak jsem je mohl milovat. A tak to je. Paradoxně tato situace zvyšuje zájem u žen. Jedna dokonce chtěla se mnou mít dítě :-) Měla dokonce stejný typ smíchu jako tamta dotyčná. Nicméně k početí mě to nepřimělo :-) Resumé bude v článku, který vyjde asi za 2-3 týdny (jako návazný na "Nebudeme to lámat přes koleno, necháme to otevřené". Hodně mi to dalo v tom, že takové chyby už se nedopustím. Já jsem po ní zničil veškeré kontakty a korespondenci. Nemyslím si, že je to projev ješitnosti - ono něco dodatečně zkoušet považuji za DonKichotovinu.. Zkus to, jak píšeš. Přeji Ti úspěch - já bych ale nevolal.
generalissimuss S tou ješitností to bylo myšleno právě tak, že dříve jsem i po malém "náznaku" dával ruce pryč, byl jsem hned, nechci říct uražen, ale v podstatě ano a dál jsem se nezajímal. To se snažím trochu změnit, ale ne tak, abych ji volal do zblbnutí. Jak jsem psal, tak tak to zkoušet nebudu. V té době se to ve mne ještě hádalo a chtěl jsem něco podniknout. Dnes už ale nemám zájem a proto volat nebudu.
Pánové, vaše komentáře sem přečetl jedním dechem. chtěl bych jenom napsat svůj názor. Já si myslím, že pokaď máš nějakou hrdost a byl si odmítnut, tak holt nebul, zvedni hlavu a přiznej si, že si prohrál. nějaký opětovný jakoby balení č.2 je trapný. buď má zájem, nebo ho nemá. ty buď vyhraješ nebo prohraješ, já třeba prohrávám fakt hooodně, ale ještě nikdy mě to nezlomilo, páč prohrávat umim, stějně jako vyhrávat.to je celý. pouč se z chyb, to je základ! a už nikdy ženám nelez do zadku, nebo seš žena sama.chtěj sbalit holku, ale ne za každou cenu!!
typek
Jo,já ti rozumím.Když holka nemá zájem,nebo měla,ale ztratila ho,nemá cenu se vnucovat.Shodím se tak před ní a i sám před sebou.A ničeho tím nedosáhnu...naopak,pokud bych alespoň jí v mysli zůstal zapsán jako fajn,slušnej kluk,o kterého ale nemá zájem,vnucováním se bych i tohle zkazil. Jenže,ty bereš situaci,kdy chceš sbalit holku,umíš se chovat navenek tak,jak i uvnitř sám chceš a ta holka o tebe nemá zájem.Jo,dál se snažit v takové situci,to se kluk akorát ponižuje...před ní i před sebou.A šance na sbalení je stejně nulová. Víš,při mé povaze a zájmech je dost těžké potkat holku,se kterou bych si rozuměl.A já naopak potkal holku,která je jak kdybych si jí vysnil...chytrá,milá,neafektovaná,hezká.Takovou potkám a ona sama má dost velký zájem.Vše je fajn...až na to,že já jsem snad nejtěžší případ kombinace introvertnosti a nesmělosti v jednom člověku...takže v čem byl problém si asi domyslíš sám. Jistě,to mi v žádném případě nedává právo si vynucovat nějakou možnost nápravy své chyby.Jen,kdyby byla šance,že mi tu šanci ještě dá,moc bych to chtěl zkusit.Teď to nemá cenu.Ale časem bych se jí chtěl ještě zkusit ozvat.
neni, ale počítej, že dál si hraješ se sirkama a že se můžeš spálit ještě víc, než do teď. bav se s ní uplně normálně, prostě ukaž svojí sílu, ne to že se ze všeho pokakáš a je to., když ucítíš že to fakt nejde, okamžitě dej zpátečku.prohraješ se ctí a to ona ocení.
2 typek
To je slovo pořádného chlapa. Líbí se mi to.
typek
Jo, rozumím.Tak nějak bych to chtěl zkusit. Ale až za nějaký čas, teď se dá jedině udělat pauza.
Buddy, já jdu toho svého pasivního kluka dneska obejmout. Jen tak, lidsky, ať si z toho vezme, co chce:-) Proto, že už jsme se dlouho neviděli, a kdo ví, co bude či nebude příště.
Jen pro info: Viděli jsme se asi po šesti nedělích a "pořád to tam je". A přes moje prvotní obavy tam bylo všechno a jako bychom se viděli včera, dnes a denně.
niki
Ahoj,to je fajn,že vám to vychází.Přeju,ať to i hezky dál pokračuje. Niky,můžu se zeptat...proč jste se tak dlouho neviděli?Teda,nechci vyzvídat:o) Víš,je fajn,že k tomu takhle přistupuješ.Máte štěstí,že se takhle vzájemně "doplňujete".U mě s tou dotyčnou...no,jak to říct,oba jsme chtěli,ale buď jsme zůstali oba stát na místě a nepřiblížili se k sobě...nebo jsme se při tom opatrném přibližování nějak minuli. U vás je to trochu jiné.Sama jsi psala,že ten tvůj byl z počátku akční,pak až zase moc pasivní...ale prostě něco se dělo.Já jsem se prostě zasek v té své introvertnosti a nesmělosti a ona si to asi špatně vysvětlila.Nebo to poznala (že zájem mám,ale jsem nejistý a bojím se to pokazit) a uvědomila si,že takového kluka nechce.Nevím,nijak to nenaznačila,tak jen odhaduju. Ale jak už jsem psal...u nás já to,že se to pokazilo,beru na sebe.Ona měla fakt dlouho trpělivost,snažila se,i když se asi taky trochu bála...ale já (na rozdíl od toho tvého kluka) jsem se "nechytnul".A jí asi došla trpělivost...nedivím se jí. Prostě jsem v tomhle srab a mrzí mě to.Mohl jsem udělat cokoliv,třeba uplnou hloupost.Asi by to ocenila víc,než to,že jsem neudělal nic...
Buddy, děkuju! No, já si nejdřív udělala takovej plán - prostě není kam spěchat. Moc, moc jsem chtěla být s ním, ale držela jsem se. Teď se nám láme první rok a jsem ráda, že jsem to zvládla. Viděli jsme se v průměru jednou za měsíc. Občas jsem si napsali, snažila jsem se ho informovat o všech podstatných věcech, které by se ho mohly týkat. Mezitím jsem na sobě hodně pracovala, s pomocí přátel, díky nim jsem získala mnoho informací, podpory. Koneckonců to obejmutí a to, že jsem si věřila a šla za ním i přes velké obavy a s uvědomování si, že může být všechno jinak, jsem dokázala hlavně díky tomu, že jsem si to objímání "nacucala" od okolí a pak mu ho mohla předat. Stejně jako víru sama v sebe. A odblokovala jsem cosi, co mi bránilo udělat, co cítím. Protože jsem si málo věřila, stála jsem často stranou. Toto jsem natrénovala na mnoha mužských objektech:-) A pak jsem šla na věc s dobrou moudrou radou a zkušeností mnoha žen, že "je to na ženský". Samozřejmě nevím, jak se to bude dál vyvíjet, teď chci zase dát větší prostor jemu. Snad včera načerpal pozitivní informace, jak si stojí, a prožil se mnou hezký večer. Protože přece jenom je krásné být ženou a moci si to dovolit:-)
Ještě je tam jedna věc, která se osvědčila jako dobrý nápad. Hned zpočátku jsme měli určité plány, začal s tím on. Typu: Někdy ti vymaluju. Někdy tě pozvu do kina. Mám možnost slevy do restaurace, zajdeme. Ano, sice někdy, ale dalo nám možnost buducnosti.
niki
Hm,máš pravdu.To nespěchat,pracovat na sobě,držet se,načerpat energii a sebevědomí...to vše bych teď měl dělat. Ale,jak už jsem psal...z toho,co jsi zatím uváděla si myslím,že u vás to sbližování se nějak probíhalo.Možná s problémy,občas se to zadrhlo,jednou jsi víc chtěla ty,podruhé on...nevím,tak to na mě působí.Jenže u nás nevzniklo nic,na co by šlo navázat.Hned odzačátku jsme si tu cestu k sobě nějak neuměli najít.Nejhorší na tom je,že já tenhle problém cítil hned možná už od druhé schůzky...ale prostě jsem s tím nesvedl nic udělat.To se těžko vysvětluje...ta tréma prostě byla silnější. No,proč pořád chodit kolem horký kaše...žádná pusa,ani držení za ruku neproběhlo.Natož něco dalšího:o) Bylo by moc fajn,kdyby se někdy ona sama ozvala...ale vůbec v tom není nějaká moje ješitnost:o)Já mám ale teď naprosto svázaný ruce.Mnou navrhované schůzky začala,sice mile a slušně,ale odmítat.Myslím,že se mi snad podařilo včas skončit,takže jsem se jí snad nijak nezprotivil.Dal jsem nějakou pauzu a zkusil ten mail...asi hloupost,ale nic lepšího jsem nevěděl.Nechtěl jsem volat...to by vypadalo asi moc nátlakově.Mail si může nechat projít hlavou a zareagovat až bude chtít.
A co takovej svátek, narozky, přinejhorším Vánoce, žádná křeč, jen popřání. Mám dost kamarádů, s kterými se třeba nevidím dlouhé měsíce nebo i roky a pak se zase dáme dohromady. A někdy se dokonce může vyrýsovat i něco víc, zkrátka situace se mění všemi směry.
niki
Jo,taky možnost,ale...no,já vím,že už to vypadá,jak kdybych se snažil to spíš komplikovat.Ale já k tomu,že jsem takovej blbec,že jsem to nechal takhle pokazit,mám navíc ještě děsnou smůlu:o) Ona má svátek někdy koncem listopadu,narozeniny začátkem prosince...no a pak jsou vánoce.Nic moc,co?Na ten svátek jsem se jí ozval ještě v době,kdy jsem měl snahu jí pozvat na schůzku...pozval jsem jí tenkrát v souvislosti s tím na večeři.Ona reagovala moc mile,vypadalo,že zájem opravdu má.Jenže to pak stále a stále odkládala,až jsem (jak už jsem popisoval) to vzdal.Nechtěl jsem přejít do naléhání a vlezlosti.Na narozeniny jsem jí jen poslal přání SMSkou. Pak pauza...zkusil jsem se neozývat.A pak na Vánoce jsem jí poslal zas jen přání.Přišlo mi neslušný přání k Vánocům zas spojovat s nějakými dalšími pokusy.To by vypadalo,jako že mi nejde o to jí upřímně popřát hezký svátky,ale že sobecky myslím spíš na sebe a na svůj zájem.Víš,jak to myslím? No,po tom přáním k Vánocům mi moc mile odepsala.A to byl poslední kontakt s ní.Pak jsem jí začátkem ledna poslal ten mail...no to jsem vše už psal.Já nevím,fakt jsem ho napsal v pohodě,žádný nátlak.
Možná jsi měl být nakonec sobecký a myslet taky na sebe. Teď už mi připadá, že je to jen "hodná" holka, která tě nechce nebo neumí odmítnout natvrdo. Nebo tě chce mít na háku. Jestli tě to uklidní, pokud tam z její strany není chemie, tak by to stejně neklapalo. Možná by tě brala jako kamaráda, ale bojí se, že budeš chtít víc. Už to taky nevidím růžově. Ale maximálně se můžeš dočkat příjemného překvapení. Jestli o ni po tomhle martýriu ještě budeš stát.
Taky se blíží Valentýn. Jestli uneseš případné odmítnutí nebo žádnou reakci. Možná to bude bolet, ale když to zkusíš, třeba se ti vyjasní, buď se ozve, nebo zapomeneš líp. I když už nic zkoušet nebudeš, udělal jsi opravdu hodně. Jinak ten můj se mě jednou zeptal na rovinu, jestli ho chci. Měl odvahu a musel být připravený i na zápornou odpověď.
niki
No,že by mě chtěla mít na háku,to asi né.Ale třeba se pletu.Já se zatím ve všem kolem holek pletu:o) Takže spíš v tom bude ta nechuť mě odmítnout natvrdo,co? Víš,s tím být sobecký a myslet na sebe.No,vždyť já vlastně,když to vezmu do důsledku,jsem byl sobecký po celou dobu a jsem i teď.Celou dobu přemýšlím tak,abych dosáhl svého.To,že jsem po čase přestal se zvaním na schůzku,že jsem přání k Vánocům nezneužil jako záminku...vše jsem vlastně dělal tak,jak jsem si myslel že je nejlepší,abych svou chybu napravil...a sbalil jí.Jenže se to nepovedlo.Buď jsem to pokazil a nevím,jak to napravit,nebo je to ztracený už od začátku.Nevím. Jistě,třeba jí prostě čímkoliv nesedím...fyzicky,povahově.Ale ona o mě zezačátku vážně stála.A vím,že ona je holka,která zrovna nedává najevo simpatie každému na potkání.Je dost opatrná.A stála o mě i po několikáté schůzce.Ale tu trpělivost se mnou samozřejmě neměla donekonečna. Můžu se tě zeptat?Asi hloupá otázka ptát se takhle obecně...ale ty bys dala ještě šanci klukovi,kterej to pokazil tak,jako já?Kdybys k němu cítila nějakou počáteční přitažlivost,ale on se prostě k ničemu nerozhoupal?A pak měl zájem to napravit.Dá se po něčem takovém to zkusit znova?
Věř si, buddy! Udělal jsi mnohem víc než mnoho jiných mužů. Třeba nakonec opravdu dosáhneš vysněného cíle a tvoje vyvolená je z rodu těch, které stojí za to dobývat. A to umějí jen někteří. Já osobně si vytrvalosti cením a šanci bych klukovi, který to "pokazil", dala. Pokud by mě dostatečně přitahoval a nenalezla bych na něm závažnější nedostatky.:-)
niki
Jé,ty jsi zrovna psala taky:o) No,Valentýn...já vím,že asi není už moc co ztratit.Třeba bych mohl zkusit risk.Ale tahle šance je asi fakt mizivá.Víš,mi se spolu opravdu nikam nedostali."Zasekli" jsme se na začátku.Takovýhle pokus zaskočit jí něčím,co naznačuje,že jsem zamilovaný...myslím,že to by mohlo zabrat právě v případě,kdy se dvá sblíží,něco proběhne...a pak se to pokazí.Ale mezi náma k ničemu takovému nedošlo.Oba jse se navzájem něčím přitahovali,ale já to tak hloupě udusil hned na počátku. Fakt nevím.Ale asi spíš zkusím dát tomu delší pauzu.Třeba tím definitivně vše ztratím.Ale v téhle situaci mi Valentýn přijde jako moc hrrr a zoufalý pokus.Ona je fakt taková nezávislá,emancipovaná holka.No,třeba jsem jí opět neodhadl a naopak právě na něco ztřeštěného z mé strany celou dobu čekala.Ale mě je to proti srsti,to bych si hrál na někoho,kdo nejsem. Moc ale děkuju za nápady.Promýšlím je.Uvidím.
niki
Díky!No,já mám spíš strach,jestli ta moje vytrvalost není jenom naivita nezkušenýho kluka.Jinej by třeba dávno poznal,že to nemá cenu.Ale třeba ta moje snaha bude nějak odměněná:o)
Právě jsem ti chtěla napsat, že vytrvalost a houževnatost je dobrá. Dokonce jsem četla, že lepší, než něco umět a udělat to hr. A určitě se ti zúročí, ať už jakkoli či v jakékoli oblasti života. Co takový Edison - provedl asi 999 neúspěšných pokusů, než vynalezl žárovku:-)
niki
To máš asi pravdu s tou vytrvalostí a houževnatostí.Jen je potřeba správně rozpoznat,jestli ten druhý o ten můj zájem ještě stojí.Snadno to může přeskočit do vlezlosti.A to rozhodně nechci. No,doufám,že se mi podařilo se "ovládnout" a do vlezlosti jsem nesklouzl.Včas jsem se zvaním na schůzky skončil,když to stále odkládala.A když na ten můj mail nezareagovala,hodlám se udržet a zatím to nechat být.Jak se tu všichni shodli,jisté je jedno...teď zájem nemá.Je to těžké,ale rozhodl jsem se pro tohle: teď to nechám být a zkusím se jí nějak (zatím nevím jak) ozvat někdy...třeba v květnu.Až bude hezky,třeba si vzpomene na to,jak jsme se v létě párkrát sešli na hezkých místech...já jsem ale romantickej trouba,co:o)? No prostě teď je stejně zima,kecání někde v restauraci moc nezvládám.Potřebuju prostě pomoc příznivých vnějších okolností,jinak to zas pokazím.A taky se pokusit si zvednout náladu a sebevědomí...bez toho to asi nejde.
No,buddy,šance nějaká v budoucnu je.Ale moc se na to neupínej.Abys pak nebyl ještě víc zklamán...kdyby z toho ani pak nic nebylo.
x
Sám jsi na začátku psal, že jsi nenašel odvahu k tomu ji oslovit. Když je pracovně zaneprázdněná, tak ji schůzky s tebou musely dost vytížit. Předtím toto vytížení ale zvládala. Nyní ne. Problém je v tom, že ona tě už nechce. E-mail od tebe si přečetla. Chvíli uvažovala, co ti má odepsat a pak si řekla, že by další schůzka s tebou stejně neměla cenu. Navíc už o tebe nemá zájem. Bere tě jako kamaráda a jakýkoli projev zájmu z tvé strany ji bude spíše obtěžovat. Moje rada tě moc nepotěší - zapomeň na ni. Najdi si jinou dívku a této se vůbec nevěnuj. Ona se jednou sama ozve a jakmile to udělá, tak budeš mít jistou šanci. Nyní opravdu ne.
Jo holt si to promrhal svoji asi přílišnou nesmělostí. Ono nemusíš být nejsmělejší a nejsebevědomější chlap, abys sbalil ženskou, jak to z některých článků může vyplynout. Každopádně sebevědomí a sebedůvěra jsou důležité a čím víc, tím líp (neplést s arogancí atd.) Ale alespoň o tom trochu uvažuješ. Měl by ses poučit, a zkusit být trochu odvážnější - příště. S touhle už je to ztracený. Z navrhovaných možností, které jsi sám napsal je za "a" správná. Ostatní jsou jen tvoje naděje, ale věř, že jsou zbytečné.