Diskuze
Co říct, když se nevede
Zdravím, nedávno se mi stala taková nemilá věc: s jednou holkou jsem byl v klubu (měla borce, nečekaně), tancovali jsme, no a potom došlo k nedorozumění, resp.
nedávno se mi stala taková nemilá věc: s jednou holkou jsem byl v klubu (měla borce, nečekaně), tancovali jsme, no a potom došlo k nedorozumění, resp. špatně jsem pochopil jí vyslané signály - byli jsme blízko u sebe, laškovné úsměvy, zkrátka mi to přišlo jako flirt, až jsem si ve zlomku vteřiny řekl, že to může vyústit v jediný logický čin: k políbení. Jenomže uhla. Jako kdyby někdo mávnul kouzelným proutkem, najednou byla odtažitá (ani se ji nedivím), no prostě situace, které jsem se vždycky bál. Trapný ticha, nejisté pohledy, hrůza. Co byste si po takovým fiasku povídali? Šlo o to, že to byla známá, byla nás tam celá grupa, takže uklonit se a jen tak odejít mně nepřišlo jako správný řešení. Řekl jsem ji, že se omlouvám, že jsem se nechal unést, ona to vzala, ale už to bylo napjaté, musel jsem prostě něco říct. Zatraceně, i ty zásady jdou do háje tváří v tvář realitě, mrzelo mě pak, že jsem vlastně zradil své zásady. :/
Komentáře čtenářů
15 komentářů k článku.
Zobrazit celou diskuzi (13 komentářů) Sbalit komentáře
Tak většina zdaných holek se v mužských očích "zvýší", jen mi připadá, že máš tendence je vyhledávat. Napadá mě věc, že možná chceš s tím klukem soupeřit, chceš ukázat své kvality a potřebuješ pohon - přítele (nedejbože manžela). Že to tě možná burcuje k vyšším výkonům. Tvoji zásadou se taky řídím tnz. pokud je šťastná, nemáš šanci, pokud neštastná, máš šanci. Upřímně řečeno se takovým holkám vyhýbám, pokud je přítel kurevník, násilník, alkoholik, narkoman apod. tak já OKAMŽITĚ v rámci své duševní hygieny a myšlením do budoucna, přestávám mít zájem o tu holku a jdu pryč. To, jaký si vyhledáváme partnery, je problém našeho podvědomí. A to, které se orientuje na "špatné" tak potřebuje psychoterapeuta. Zkrátka s takovou holkou se nedá vydržet. Optimistka, která si umí vytvořit plnohodnodnýt vztah, tak má pro mě vysokou hodnotu ne žta, která pořád fnuká, že má smůlu na parchanty. Záleží jaká ta holka je. Jestli je s ním opravdu šťastná, tak to nemáš šanci. Proč si lámeš zuby na vysokém levelu? Jinak řečeno - proč si nevybíráš sobě rovnou? A sebevědomí bych si nezvyšoval metodou druhých lidí, ale sám sebou.
A kašli na komplex ochranitele (myslí, že ax to zmínil), nedělej ženský přestupní stanici z problematického vztahu. Protože i kdyby Ti to vyšlo a dostal jsi ji, tak jen co zapíská bývalý nebo potká někoho, kdo mu je podobný, tak Ty okamžitě končíš a ona jak pejsek, běž za masíčkem.
U nových známostí bych opravdu řekl "Nemáš zájem, tvoje smůla." a odešel bych. Ale pokud ti jde o to přátelství, tak omluva byla na místě. Já bych ji vzal ven třeba na brusle a pokecal si s ní, ale vyhnul bych se tomu, co se stalo.
to Moon: Nah, úmyslně zadaný holky nevyhledávám, to mi věř, mě to neburcuje k vyšším výkonům, spíše naopak. Když je holka volná, tak to pookřeju a začnu se snažit (ale s tím dělám i podvědomě víc chyb, když ti na něčem záleží). Některý holky různý ty chuligány a machýrky podvědomě přitahují, což ale nemusí nutně znamenat, že si je vědomě vybírají (jinými slovy nemůžeš dávat rovnítko mezi labilní holka nebo hodná holka a psychouš nebo jinak duševně narušené individuum). Stejně jako jsou hodní kluci, i hodné holky postrádají jednu důležitou drobnost a tou je umění říct "ne," "ohradit se proti tomu, co se ti nelíbí." Všechno odkývají "ano, miláčku," "za to nemůžeš miláčku, moje chyba..." No a když na takovou narazí vychcánek, dobře to nedopadne. A pro takovou může být hodný (nebo prostě normální, duševně vyrovnaný) borec vysvobozením. Já bych takhle holku neodsuzoval a neříkal "papej, co sis nadrobila." to Faith: No cizí nebyla, takže odejít jsem nemohl. No další den jsem se s ní bavil normálně jako by se nechumelilo, ale co já vím, jak mě už teď vidí. Vždycky, když jsem se na ni usmál, jako bych ji mezi řádky říkal "promiň, že jsem se choval jako hňup, rád bych začal od začátku.
Spletl jsem se. Se mi někdy stane ;-) No to nejsi sám, taky občas to s tou aktivitou přeženu. To mám zase problém dodnes, nechodím nikam a nedělám nic, ale když mám tu příležitost, tak jak umím bžýt aktivní. Však jo, koho si holka vybere,tak ať poděkuje rodičům. Ti programují emoce a podle těch si člověk vybírá partnerku. Inu, je možný, že na tom něco bude - já to jednou zkusil a bojím se že podruhý to nedopadne dobře (jednak to byla čerstvá patnáctka a jednak měla sklony k takovým frajírkům, co rádi kouří, chlastají a tráví svůj život v partách). A vidíš, Ty máš zase smůlu na zadaný, já buď na labilní nebo i holky 15-, co že velmi špatné.
Nesmělý, podle mně celou situaci chápeš úplně nesprávně. Holce nevadí, když to na ní někdo zkouší, NIKDY (pokud je normální). Její jediný strach pramení z toho, jak budeš ty reagovat na její odmítnutí. Má strach z tvého zlomeného srdce, jestli to nebudeš řešit, jestli nebudeš reagovat nějak úplně patologicky (stalikng apod.), aby nežárlil přítel. To. že jí někdo balí, chce, bere každá jako lichotku. Ideální je to přejít a dál to nijak neřešit a ubrat s tím flirtováním. Rozhodně bych to už nerozebíral, pokud uvidí, že jsi v pohodě, bude vše ok. Nevidím v tom důvod ke strachu. Co se patologických vztahů u holek týče, souhlasím s Moonem, nebrat.
Moon: a co takhle holku, která si špatně vybere, postavit ke zdi a odstřelit? každej si zaslouží šanci na štěstí... nesuď ostatní tak rychle... Nesmělý: "Promiň, asi jsem si tě spletl s holkou u který mám šanci." Pokud má ta holka aspoň trošku smysl pro humor, tak se chytí a trapná chvilka nehrozí. Poznala jsem tak svýho nejlepšího kamaráda... v takový situaci prostě nesmíš ztrácet nadhled. Hodně štěstí ;)
Já bych zase vypíchla tuto pasáž od nesmělého: "i hodné holky postrádají jednu důležitou drobnost a tou je umění říct "ne," "ohradit se proti tomu, co se ti nelíbí." Všechno odkývají "ano, miláčku," "za to nemůžeš miláčku, moje chyba..." No a když na takovou narazí vychcánek, dobře to nedopadne. A pro takovou může být hodný (nebo prostě normální, duševně vyrovnaný) borec vysvobozením." Vážně nevíš o čem mluvíš. Normální,duševně vyrovnaný chlap by o takovou servilní odkyvovačku NESTÁL ! S takovýma holkama,které ve výše uvedené pasáži popisuješ,vydrží právě jen nějakej vychcánek,který z jejich patolízalství akorát těží.
Adi: Odstřelit ne, nebrat ano. Můžu si zahrát na psychologa a pátrat proč zrovna si vybrala ten špatný typ. Když řekne něco ve smyslu, že jí to je jedno, že na to kašle a takový je život - tak možná její, ale mně ať do toho netahá. Nechci poslouchat fňukání a žít ve strachu, kdy se objeví nějaký frajírek a já končím.
Killer: To ale zase záleží na tom, jaká ta holka je. Čert to vem, když to zkoušíš u holky, jejíž stav neznáš (víte, jak to myslím :D), potom proč ne, polichotí ji to, že je přitažlivá atd. Ale když ti řekne, že má kluka a přesto se o něco pokoušíš, pak to nebude brát jako lichotku, ale jako obtěžování. Adi: Buď jsem už utahanej a nevidím to nebo jsem ten citát nikdy neřekl.:D Ale to je jedno, přesto díky. :) Klára: Tak pak ji musí někdo odnaučit "všechno odkyvovat," jsme přece jen lidské bytosti a některé schopnosti si musíme osvojovat postupně, když je už nemáme odzačátku k dispozici. Někdo nemá problém říct rázný NE, bez nějakých okolků a výčitek svědomí, mluvím samozřejmě o všech životních situacích (když ti někdo něco nabízí, něco po tobě chce atp.) a hold někdo se zase chce každému zavděčit, takže odmítnutí je pro něj obrovský problém. Mluvím z vlastní zkušenosti, pač i já jsem všem všechno odkýval, bál jsem se ozvat, ohradit, až se mi to jednou nevyplatilo a díky oné zkušenosti jsem se naučil odmítat (bo se aspoň snažím :D). Najdou se určitě holky, které jsou na tom podobně a nemusí být vůbec na tom psychicky špatně.
Moon
no v něčem máš asi pravdu ale na druhou stranu ono to někdy docela dlouho není poznat že je ten druhý takový.Hodně lidí a je jedno jestli kluci nebo holky to umí šikovně zakrývat.Takže prostě bych nemluvila o tom že si takovýho zrovna VYBRALA
Vidíš nesmělý,jak to nejde u tebe samotného..Vždyť ty tu řešíš tak neuvěřitelnou blbinu,kdy se vlastně nic špatného nestalo! Točíš se ve víru strachu,pocitu viny,stydění se,omlouvání se...a přitom se vůbec NIC ŠPATNÉHO NESTALO!To,že se kluk pokusí políbit holku,která je zadaná,se stává velmi často! No a co jako ? Ovšem ty reaguješ jako hromádka neštěstí,..jinej týpek by odpověděl"ale vždyť ta zadanost není žádná nemoc" :-);jinej by to obrátil v humor a dál to už neřešil,vždyť svět se kvůli takové hovadině nepo.sere...atd... Vnímáš ten rozdíl?:-) Fakt,já si myslím,že tyhle typy lidí/odkyvovačů atd./ se příliš nezmění,prostě jsou takoví..v jednom pytli :-)) PS Takže,za to trapné ticho a odtažitost dotyčné holky si můžeš sám,právě tím,jak na tobě muselo být znát to "zničení" z dané situce,tím pádem jako bys v dotyčné vyvolal určitý podíl viny na tvém zhrzeném stavu....místo abys to vzal s humorem,a tím holce a situaci výraznou měrou odlehčil....ve výsledku by to bylo plus pro všechny.
Teď už neřeším tu konkrétní situaci, která se stala, ale myslím to obecně, co dělat, když se něco takového stane. Já si v danou situaci neumím představit, jak bych to mohl obrátit v žert. Nenapadá mě žádnej fór, kterým bych mohl tu trapnou situaci zlehčit, snad až na citát z Nudy v Brně "Měla jsi tam mouchu.":D
Myslím si, že jsi dělal vše správně, jen zkrátka zasáhly okolnosti, které si nemohl ovlivnit. Dověděl jsi se nečekaně, že má přítele a bůhví jak to mezi něma je. Nejspíš se ta holka určitě zalekla (třeba ze strachu že ji nechá, třeba si chtěla zvýšit sebevědomí, třeba se bála žárlivé scény..) A když zminuješ zásady, zajímá mě, jaké máš kokretní? ;-) Mim. to je dobře že je máš. V Mafii dobře vystihly nezásadovost :-D
Jde právě o to, že jsem se to nedozvěděl nečekaně, ale zjistil jsem si to předtím než jsme do klubu šli, prostě tak mimořeč padlo "co holky?" "co kluci?" :D A přesto, jako bych to prostě chtěl ignorovat (pač jak jsme o tom debatovali ve tvém topicu Zoufalá a přecitlivělá holka , říkal jsem, že drtivá většina holek, o které jsem měl kdy zájem, byly zadané), no vypruzenost na nejvyšší možnou míru, takže jsem se zavřel i před svou zásadou "nikdy se nikomu nerýpej do vztahu, pokud jim to funguje" (a nedala mi jedinou záminku, abych si myslel něco jiného), tzn. nevadilo by mi začít románek s holkou, jejíž kluk ji doma bije nebo je sám ku*evník a o svou holku nemá zájem, tak co potom s takovým partnerem, že? Mám z toho rozporuplný pocity: na jednu stranu ji obdivuju, že odolala a nenechala se při první příležitosti líbat (takže roste pro mě její cena), na druhou stranu jsem naštvanej, že se tak nestalo. Vlastně jsem z toho vyšel jako blb, který si nedá říct, neslyší, nevidí, prostě ji chce svést vztah nevztah, i když mu sotva před půl hodinou o svým klukovi povídala.