Zdravím,
je mi 19 a půl, asi rok chodím s přítelem a bydlím s ním. Seznámili jsme se hodne na rychlo a náš vztah od začátku provází problémy. Každý má nejakou minulost- žárlivost dělá svoje a proto si každý na druhém najde neco,co mu vadí. Ale to bych ani moc neresila,to je vsude.
Je to takový hodně zvláštní vztah - tak trochu po italsku. Asi po dvou měsících jsme se k sobě nastěhovali..už od začátku sem začala cítit,že se něco děje,ale ty změny nebyly až tak rapidní. Nějak jsme se prokousali zimou, protože sem dojížděla do školy a vracela se pozdě, problémů nebylo až tak moc, nicméňe náš vztah hodně ochladnul. (beru na vědomí, že to je tak v každém vztahu)
Největší průser nastal v době kdy sem se začala připravovat k maturitě- jak ti zvás, co už docela uspešně absolvovali uznají, vyžaduje to značnou přípravu. Protože přítel rád hraje PC hry,jako kazdej mladej kluk, nechávala jsem ho hrát když jsem se učila, asi 2 týdny v kuse. Měla jsem růžový představy o tom,že až odmaturuju, bude všechno fajn, začneme chodit na výlety, prostě budem trochu víc spolu a sblížíme se- opak je pravdou. Právě zažívám nejhorší chvíle svýho života a není cesty ven. Když to popíšu svýma očima, řekla bych že jsem pro něj tak trochu překážka k tomu,aby mohl sedět u počítače a věnovat se svým zálibám. On to nějak nechápe, nebo možná nechce. Když sme se to snažili nejak resit, teda spise já, řekl mi neco ve stylu ze co po nem jako chci,jestli se mnou jako ma dlouhy hodiny lezet v posteli a mazlit me, atd a docela mi svym necitelnym odseknutim ublizil. Je upne vydet ten nezájem. Probrečela už jsem spoustu nocí a nevidím z toho žádné východisko,je pro me hrozně důležitý. Nemá snad žádnou chybu, až na to,že mám prostě pocit,že už mě -NE NEMA RAD, ALE NEMILUJE.
Na druhou stranu ma velkou starost, da se rict ze me zivi,je zodpovednej, oproti okoli nepije,ani to neni nejakej diskotekovej parmen, spis domaci pecival.jen proste jakykoliv projev citu z jeho strany uz zmizel nekam do ztracena a tak nejak me odmita. Je mi to zdůvodnováno tak, že mu nenechám žádnou volnost...ale asi uznáte, že když celý den čekáte, než vám chlap přijde donmu z prace a on za vama přijde jako za kamosem, prvni co udela,je ze zapne pc a pak hleda jidlo...u pc stravi i 4 hodiny a vy lezite v posteli a premyslite kde je ta chyba. usnete a rano nocni mura pokracuje, vzbudite se, a draha polovicka vam bleskovou rychlosti utece zase k pocitaci, vazne to nepotesi. Z teto situace plynou jen hadky a hluboke uvahy z me strany...
Chapu, že chlapi maji asi jinej pohled na svet, já rozhodně nejsem svatá - rekla bych ze sem cholerik. Proto bych chtela,aby se na to podival nekdo nestranný.
A ja se ted ptam, myslite si, že má cenu takový vztah zachranovat?
Co mám dělat, jsem zoufalá...
Diskuze
Co dál?!
Zdravím, je mi 19 a půl, asi rok chodím s přítelem a bydlím s ním. Seznámili jsme se hodne na rychlo a náš vztah od začátku provází problémy. Každý má nejakou minulost- žárlivost dělá svoje a proto si každý na druhém najde neco,co mu vadí.
Autor: Redakce Svadeni.cz Publikováno
Komentáře čtenářů
12 komentářů k článku.
Zobrazit celou diskuzi (10 komentářů) Sbalit komentáře
Klára
:-) trochu závislí jsme někdy asi všichni:-) maličká Napadlo tě někdy jít třeba s kámoškou někam "ven" v době,kdy je tvůj přítel na tom PC ? Co ty na to? Poprvé to třeba ani nepostřehne nebo to uvítá, ale podruhé či potřetí...co ty víš,začne mu vrtat hlavou kam chodíš a PC se tak lehce může stát druhořadou záležitostí... A další postřeh- dobrá metoda jak někoho od něčeho odtáhnout je ho tam posílat:-) Klidně mu to PC s úsměvěm zapni sama, hezky se uprav a oblékni a pak jdi "ven" s kámoškou... a uvidíš /podle reakce přítele/ jestli má cenu ten vztah držet :-)))
maličká
no,to je nejhorší, odstěhovala jsem se za ním a bydlím strašně daleko od všech svých kamarádů,ted chodím na poloviční úvazek do práce,asi týden,nemám tušení jak se to bude vyvíjet dál. Horší je, že všichni ostatní mají toho někoho svýho a tráví s ním čas,souhlasím že nejaká kamarádka by hodně pomohla...
Klára
Tak i sama bys přece mohla zajít do kina,po obchodech nebo někam cvičit /a najít si tam třeba i tu kámošku/....pointou je ukázat mu,že dokážeš být i bez něj,on volí PC ty volíš třeba kino...ty jsi na něm závislejší než on na tobě,je potřeba zkusit ho stáhnout zpátky k tobě a ne ho pláčem a výčitkama ještě víc odpuzovat.... Zaměř se víc na sebe...
Jana
AX: nebud tak jednostranný,jsi na tu holčinu až moc tvrdý :-(
Anonymní čtenář
Ono to tak možná jen vypadá, ale tohle je přeci základ. Jen sedět doma a čekat až druhý přijde, viset někomu na krku, to je prostě cesta do pekel. A zvláště takhle na začátku. Je prostě potřeba si najít nějakou činnost, pokud nemám práci, je potřeba si najít nějaké přátele, pokud jsem někde, kde nikoho neznám, nelze být jen zcela závislý na partnerovi. Není to myšleno nijak zle, ale prostě tohle je potřeba řešit nejdřív - a od toho se také odvíjí vše ostatní.
Jana
ty už máš zkušenosti a podle toho se odvíjí tvá odpověd na danou otázku,ale stačí to napsat jinak,kor když jde o nezkušeného človíčka :-)
maličká
vite co?Ono to neni tak,ze bych byla bez zájmu a celej den sedel a cekala na nej doma, mam svoje zajmy,venuju se sportu a chodim makat,ale proste kdyz prijdu domu a su unavena z prace, tak me proste stve ze me ten druhej takhle ignoruje a je bez zajmu.
Klára
maličká, zájem nelze nikomu naporučit,to je to...zájem aby byl musí se umět vyvolat a umět udržet..a ty /podle popisu situace/ děláš všechno pro to,abys ten jeho zájem poslala do věčných lovišť. Jakmile začneš chlapa do něčeho nutit,vyčítat mu nezájem atd. tak sjíždíš do průšvihu. Tomu se říká neatraktivní chování,a je to logické,vždyť jak tě může přitahovat někdo,kdo ti bere svobodu a omezuje tě,chová se závisle,brečí,čučí,vyčítá...Ber to tak,že on nemůže za to,že nemá zájem. Zkus se pro něj tedy stát novou výzvou,pokud se to nepovede,tak jdi od něj a pouč se pro příští vztah.
Anonymní čtenář
maličká Řeknu Ti to takhle - jak ho popisuješ, jsem taky ten mladej pařmen, starostlivej a domácí typ a popíšu Ti jak to vidím já, je možné, že se v něčem shodneme. Takže podívej, Tvůj přítel není se vztahem spokojen, stejně jako Ty. Jen bohužel se bojí nejspíš s Tebou o tom komunikovat, a tak utíká k počítači (zatím ke hrám, později to mohou být virtuální milenky). Jak píše Klára, zkus ho překvapit. Až bude příznivá atmosféra, zkus si s ním promluvit (buď vytrvalá, nejspíš má nějaký komplex) a zjisti důvody nespokojenosti. A ještě něco - přestaňte spolu bydlet, jednak je ještě mladej(pokud je v Tvém věku) a bylo to moc fakt brzo.
Anonymní
Také doporučuji nebydlet spolu. Když přijde domů a má tě hned po ruce a na očích, bude si tě vážit méně, než když za tebou bude must někam přijet. Aspoň uvidíš, jestli mu chybíš. Ostatně po roce spolu už byste měli fungovat díky tomu, že se dobře znáte a umíte spolu komunikovat, nemělo by být nutné uchylovat se k takovým praktikám, jako předstírání nezájmu a falešné nadšení, to se dělá v počátcích vztahu, protože se tím překonávají počáteční problémy, dělají se kompromisi a vztah se utužuje. A v 19ti letech bydlet s přítelem je i podle mě opravdu brzo.
RE:
Myslím si, že by ses na takovýho počítačovýho magora měla vykašlat. Když je mu počítač přednější tak ať spí s ním. Však ono mu brzy dojde , že vracet se do prázného bytu není pro něj a bude to chtít vrátit. Ale to už bude pozdě. Do stejné řeky nevstoupíš!
To jako nikde nepracuješ, nic neděláš, jen sedíš doma a čekáš až přijde z práce? Sorry, ale v první řadě si uspořádej tohle.