A co my postižení?

ahoj, budu ti moc držet palce, mě je 24 let a ještě jsem neměl žádný vážný vztah... jsem, zdravý, vtipný, ale holky mě vždycky začnou brát jako kamaráda, už několikrát jsem si říkal jak na tom musí být např. někdo na vozíčku, já postižené lidi beru úplně normálně, bydlím na vyšehradě a potkávám je každý den. Tvou situaci chápu, nevzdávej to! naděje umírá poslední!!! Taky jsem si říkal, že tomu nechám volný průběh a nebudu tlačit na pilu a je mi už 24 a vážný vztah zatím v nedohlednu:( ale nevzdávám to! hodně štěstí!!

Rozhodně nemusíš bejt smutnej. U tebe je absolutní jistota, že někoho najdeš.. A díky za povzbuzení

Tak chvíli zapomeň na postižení a ber rady z těchto stránek obecně. Podle mě platí pro všehny lidi. Například se mi zdá, že jdeš na holky moc jako "kamarád" a nebalíš je. Hledáš holku a přitom jdeš do rubriky dopisování a kamarádi. A pak se ještě divíš, že slečna má přítele. Na rozdíl Lou od bych ti moc internetovou seznamku nedoporučoval. Spíše hledej příležitosti, kde se s holkama seznámit naživo. Když říkáš, že jsi zábavnej, tak toho využij. Nevím jak to chodí, ale představuju si, že když napíšeš do inzerátu "vozíčkář hledá dívku na dopisování" tak ti odepíše jen velmi specifická skupina holek. Když se budeš s holkama seznamovat naživo, můžeš využít zábavnosti k balení.

Milý Michale, díky za radu, ale ono to není tak jednoduché, jak se ti to může jevit. Na Seznamu.cz je v kategorii Vážná seznámení přes 40 tisíc slečen a dívek, což je impozantní číslo. Ale já bohužel nikam nechodím, což uznávím, je to dost velký hendicap a tak to zkouším hlavně přes net. Jasně, já také vím, že to není ono, ale jinou možnost nemám. A nemůžu po nikom chtít, aby mě vozil po hospodách a barech. Samozřejmě, že bych na své postižení rád zapomněl, ale to prostě nejde. Ten inzerát, jak jsi ho napsal, tak v téhle podobě ho tam rozhodně nedávám. Já se seznamuju pomocí vtipných básniček, protože (a v tom máš pravdu) by se na inzerát typu "vozíčkář hledá holku na dopisování" moc holek nechytlo. Nebo si to aspoň myslím, že ne.. A musím s nima jednat na rovinu, nemůžu dělat ze sebe 1,90 metru vysokýho opálenýho svalovce.. Další věc je to, že ty holky z Vysočiny (odkud pocházím) jsou dost rozebraný, není tam moc aktuálních inzerátů. A asi souhlasíš, že psát si (a pak třeba i chodit) s holkou, která bydlí 100 kiláků od tebe, není úplně ideální. Zdá se mi, že pro tebe je to až moc jednoduché, pro mě však nesmírně složité.

On se ti Michal spíš snažil říct (a soudě podle těch příspěvků, co jsem si zatím přečetl, s ním naprosto souhlasím), že s tvým postupem by měl problém získat holku i kluk, kterej na vozíčku není. Jinak samozřejmě věřím, že to máš mnohonásobně těžší než zdravej kluk :(

Ale jinak abych byl konstruktivní, tak pár rad ode mě, když se bavíme o internetovým seznamování (seznamky, chat): - Buď vtipnej, ne vážnej. Nesmíš neustále něco rozebírat, řešit... - Nesnaž se dotyčnou holku bavit za každou cenu (ona mlčí, tak ty hned přejímáš iniciativu a snažíš se dialog rozběhnout... chyba), ona to samozřejmě pozná a cítí a přestaneš pro ni okamžitě bejt objekt, o kterej by se jakkoli sama musela snažit. - Konverzační témata typu hudba, filmy, herci apod., jsou dobrý, pokud na ně dojde spontánně. Jakmile je násilím vytáhneš, abyste měli o čem mluvit, zafungují spíš opačně, viz o jeden bod výše. Většinu času, co si s holkou povídám, nemluvíme v podstatě o ničem, jen vtipkujeme, pošťuchujeme se, prostě se bavíme. - Samozřejmě jí musíš říct, že jsi na vozítku (a věřil bych, že i jen tenhle samotnej fakt většinu bohužel hned odradí), ale dál to nerozebírej, neptej se jí, jestli jí to nevadí, nelituj se, nemluv o tom, nedělej z toho vědu. Předpokládám, že chceš, aby s tebou dotyčná byla ze zájmu o tebe, ne z lítosti. - Holky mají rády drzost.

tak díky moc. Zamyslím se, přelouskám to a uvidíme...

Jo a ještě jedna vlezlá otázečka: opravdu si myslíš, že má šanci i takový člověk jako já? Nebo že by o mě nějaká stála? Bohužel jsem v životě moc sebevědomí nepobral, ale nesmíš se mi moc divit. Vlastně ti docela závidím, Lvíčku. Závidím ti tvé sebevědomí a tak. Ale nevím, jestli jsem v postavení, kdy si mohu podobný luxus sebevědomí, myšleno vzhledem k mému stavu dopřát. Ale díky za vaši upřímnost, snahu a čas..

2 Lvíče

Hodně dobře napsáno! Když se ještě vrátím k Tvému příspěvku pod "Dvě rande za jeden den aneb Případ ST(1)", nechápu v čem cítíš u sebe problém hledání hranice. Myslím, že tohle máš zvládnuté naprosto par excelence. Něco z Tvých tipů chci vyzkoušet.

2 ploskutak To sebevědomí mi nemusíš závidět, to není vrozená vlastnost. Dřív jsem bejval stejně nesebevědomej jako většina dalších. Opravdu na sobě stačí zapracovat. Jinak to v žádným případě nemám dotažený k dokonalosti, spousta věcí mě pořád dokáže rozhodit. A taky mám hodně jiných chyb :) 2 generalissimus Díky. Problém je v tom, že tenhle konkrétní příklad ze včerejška, co jsem tu popisoval, se od běžný praxe liší v několika bodech: 1) Od začátku jsem to bral jen jako praktický cvičení. O tu dotyčnou mi nešlo, ale protože tam na chatu v určitým okruhu lidí (místnosti) je něco jako "samice no.1" :), chtěl jsem si vyzkoušet svoje teoretický myšlenky a nápady v praxi. Necítil jsem tím pádem riziko, což je nepopsatelný zjednodušení oproti tomu, když o nějakou skutečně stojíš a musíš bojovat se svýma emocema. 2) Dotyčná je natolik atraktivní a sebevědomá, až mi to paradoxně usnadnilo práci. Chlapů, kteří by jí odolali, je totiž naprostý minimum (jestli vůbec), takže bylo hodně snadný odlišit se od všech ostatních. Jednoduše nebyla zvyklá na chlapa, co jí nezobe z ruky.

2 Lvíče

Taky dík a od toho tu jsme :-) Nemusíme se ve všem shodnout, avšak vzájemná inspirace je prima věc. Přesně jsi to vystihl - když jde o "cvičeni", tak vlastně o nic nejde. Já vlastně stále pokračuji v příběhu/vztahu popsaném v onom článku a kdybych to nebral jako cvíčo, neposouval emoce do řiditelných mezí, tak jsem dávno z kola ven.. Tak to mě těší, další díly ještě tutlám v šuplíku, za nějakou chvíli bude další release..

to lvíče

ahoj, mně se stalo na chatu naprosto stejná věc! byla tam slečna, která všechny odmítala - prostě nedostupná kráska a já nasadil taktiku "nezobat zruky"... zabírá to, ale bohužel opravdu jen když ti o tu holku nejde a je to bez emocí... protože jinak spíš v reálu bojuju se svojí vůlí - ach jo...

Jsem na tom trochu podobně

Ahoj, zaujalo mě, co se tady psalo. No, jsem na tom hodně stejně, resp. jsem taky tělesně postižený, i když "normálně" chodím (mám nohy skrčené do X a má chůze je houpavá ze strany na stranu jako u kachny). Je mi 18 let a ještě pořád nic, přestože jsem asi třech dívek měl šanci, aby z toho něco bylo. Jenže já do toho nešel, poněvadž se mi tolik nelíbily a po duševní stránce už vůbec ne. Prostě by to s nimi stejně nemělo (podle mě teda) žádnou budoucnost. A ty, po nichž jsem opravdu toužil, zase nechtěly mne. Na nějaké veřejné akce taky moc nechodím, raději si zajdu do přírody. Každý říká, že ženám postižení nevadí. Nejsem si tak zdaleka jist. Podle mě příroda je příroda. Ony nebudou schopny nás milovat, natož s námi mít sex. Stejně, jako Ty a já bychom nechtěli mít postiženou ženu. Bohužel, jsme svým způsobem prokletí. Ale jak napsal někdo tady: "Naděje umírá poslední" To je pravda, takže se možná jednou oba dočkáme, ačkoliv je to frustrující. Držím Ti palce. Zasloužíš si ženu,lásku a vše kolem ní. Měj se

Přesně tak. Jako můžeme být, my postižení, okouzlující, vtipní, ale stejně ty šance budeme mít minimální. A to jsi na tom, postižený kolego, ještě dobře. Dokonce bych ve tvém případě ani o postižení nemluvil, jsi vlastně skoro zdravý. Jsi mladý (18 let je krásný věk) a dostal si u holek šanci. Tu já jsem ještě nedostal. A navíc chodíš, což je obrovská výhoda, určitě jsi soběstačný (já ne) a to jsou všechno obrovské plusy. Spousta lidí ve tvém věku s žádnou holkou nechodilo. Hlavně nevěš hlavu, nic není ztraceno. Ty máš nesčetněkrát vyšší šance na seznámení. O vztazích jsem toho nastudoval hodně, i když to možná tak nevypadá:-D. Ale štvalo mě, že se všude píše jen o zdravých. Mám totiž názor, že zdravý člověk, pokud to není úplný stydlín, je schopný se seznámit téměř vždy. Leč na nás postižené se trochu zapomíná a proto jsem založil tuhle rubriku. Děkuju Lvíčeti za rady, ale má pravdu v tom, že většinu holek právě odradí už to že jsem na vozíku. Co funguje u tebe, nemusí fungovat u mě. Nebo kdybych byl krásná holka na vozíku, se čtyřkama, začal by sis se mnou? Asi ne, viď?

To Ploskutak (co to, hergot, znamená:) Myslím, že si stěžuješ až moc. Seš sice na vozíku, ale zřejmě hýbeš rukama (nemýlim-li se). Píšeš že seš od narození na vozíku. Nevím, co je důvod tvé invalidity, ale pokud nemáš přerušenou míchu a máš zachovanou citlivost, tak seš na tom, kamaráde, ještě dobře. Můj přítel nepohne jedinou končetinou (nezaviněná autonehoda, smůla co) a přece s ním sem už rok (před nehodou sem ho neznala). Neříkám, že s ním budu do smrti, protože to vůbec není jednoduchý!:( To bylo jen jako příklad, že existujou lidi, co sou na tom daleko hůř než ty a i tak holku maj. Chce to prostě štěstí!:))

Ahoj, i já držím palce a přeji hodně štěstí. Poradit bohužel nemohu. Já mám vadu řeči, tak živé navazovaní kontaktů je problém. Internetové seznamky zkouším cca 2roky, bez vážného úspěchu. Za to mám o pár dobrých kamarádek víc (ale nic víc). Má logopedka mi radila vyhledavaní zátěž.situací, tak se snažím konverzovat, hlavně s děvčaty :-)

To Agga (Ploskutak = Pták Loskuták:-) Jasně, máš pravdu, jsou lidi co jsou na tom hůř. Speciálně tobě děkuji za příspěvek. Něco takového jsem chtěl slyšet. Ten můj příspěvek předtím jsem myslel jako povzbuzení pro kolegu nahoře. Proč jsem na vozíku? Dětská mozková obrna. Mám vlastně dobrou jen jednu ruku, tyhle řádky píšu jedním prstem.. Tak se měj a ještě jednou díky..

Jo a kamarádství je skvělá věc. Možná je to někdy víc, než s někým chodit...

Ty máš štěstí, že seš kluk. Máš docela velkou šanci, že dřív nebo pozdějš někoho fakt najdeš. Postižená holka je podle mě odepsaná uplně.:( I můj přítel říká, že by nechtěl chodit s holkou na vozíku. A sám dodá, že je pokrytec (aspoň to uzná:). Holky prostě snášejí postižení kluků líp než chlapi postižení holek.:) Podivné, co!!!:)

To jo, taky nevím čím to je. Ale fandím ti a přeju vám, aby vám to s přítelem klapalo. Možná je to tím, jak a kde člověk vyrůstá.. Já jsem celý svůj život mezi zdravými lidmi, tak je to třeba tím. Zkrátka k nim mám blíž.. A to je možná případ i tvého přítele. Ale díky za tvůj příspěvek a vůbec všem tady. Koukám, že i někdo jiný má podobné trable..

Nechtěl bych zůstat přítelkyni na krku. Když mám pokažený život, proč ho kazit jí? Udělat z ní ošetřovatelku, co by to bylo za vztah? Má své plány, cíle, představy o budoucnosti, ať si najde někoho jiného a je šťastná a spokojená.

Tak tomu nevěřim, kamaráde. Tos slyšel možná někde v telenovele, ne?:)

:) To víš že jo. Ty nesleduješ Emanuelle con vehicle ?

To Ploskuták Nevim, jestli studuješ, ale pokud ne, mohl si zkusit VS. Třeba masárna to má pro vozíčkáře vybaveny docela dobře. Tam je plno bab, třeba by se ti zadařilo.:) 2 Neregistrák To fakt nesleduju, čeče.:)

Ploskutaku, mýlíš se. Ty šance, o nichž jsem mluvil, beru jako "štěstí" a nic víc. Dokonce jsem byl již od dvanácti let přesvěčen, že vozíčkáři jsou na tom lépe s ženami(ne zdravotně), než my takoví ti pokřivení. A důvod? Sleduji to z vizuálního hlediska. Lidi na vozíku nevypadají blbě (vypadají jako zdraví sedící), zatímco třeba já chodím, a tak mě každá žena také vidí, jak chodím. Zažil jsem i to, že se na mě holky dívaly (možná se zájmem), když jsem seděl, ovšem jakmile jsem se postavil, odvrátily se a úsměv jim zmizel ze rtů. Tak potom nevím, kdo má větší šanci.

Shim-us No, chlape, myslim, že kdybys seděl na vozíku, tak budeš mluvit naprosto jinak! Nevím, jak moc si omezenej v pohybu, ale určitě daleko míň než vozíčkář. Kdo si na ten vozík nesedne, nemá o bariérách nejmenší ponětí. Ale pravdu máš v tom, že každý postižení snižuje šanci na seznámení (škoda, že když má chlap postiženej mozek, taxe to hned nepozná:).

Vystudoval jsem střední, tam byla většina holek zadaná. A vejšku bych asi nezvládl.. Ale výběr bab mi tam byl slušnej..:-)

to Agga: zlatá slova o tom mozku:-)

Ne ne

Aggo, já ale nemluvil o pohybu. Mluvil jsem o šancích. Jasně, že vozíčkáři to mají horší. Ale vypadají v pohodě, vypadají jako "zdraví". I ženy dají na vizální stránku. Takže křiví a ti jinak deformovaní jsou na tom - podle mě - hůř. Což je ale věc názoru

To Ploskuták Jak nezvládl. Ekonomka třeba zas tak hrozná není, vždyt ji můj přítel studuje (ale dálkově). Denní studium je ale lepší!:) To Shim-us S tou křivostí a deformací máš pravdu. Ale "samice" nevybíraj jen ty nejzdravější a nejsilnější jedince!:) Jesi seš (budeš) v životě uspěšnej (neboli jesi budeš mít prachy, práci, auto, barák, jesi se budeš umět postarat...), tak to je taky silně přitažlivý! Se podiv na Paroubka.:))

Hmm, to nevím. Ale také schází humor, který ženy rády. Já jsem spíše pesimista

Jasně, já vystudoval střední školu - Obchodní akademii. Pak jsem rok studoval Vyšší odbornou školu, konkrétně Řízení a zabezpečování jakosti. Nešlo mi to špatně, až na výsledky v matice, které byly skutečně tristní. Při závěrečné písemce jsem dosáhl "úžasného" výsledku 4 body z 50!!:-) Tak jsem to na vlastní žádost zabalil...

Tě klidně doučim (mám 4 semestry matiky, 3 algebry). Matika není nic složitýho, jen plno lidí nechápe, že i v matice se musíš něco naučit nazpaměť.:) Když se chce, šecko de!:) Ne snad!?

Ale jo, jenže já jsem fakt na matiku debil. Asi bych tě přivedl do blázince. Na vyšší jsem taky chodil na doučování, leč houby platný. A já už jsem ze školy 3 roky. Těžko bych se dostával do tempa, zvykat si na biflování, zkouškový... Můžu se na něco zeptat? Jak jste se s přítelem seznámili? Díky..

No, jak myslíš.:) Tak si měl zkusit něco primitivního (nejlíp placenýho, to sou fakt školy jaxviňa, ale titul dostaneš:) No a jaxme se seznámili? No, kdyžtak mi napiš na chybamatrixu@seznam.:) a povim ti to přes icq pak.

Z toho nebuď smutný, ono to jednou přijde, jenom člověk musí být trpělivý a něco málo pro to udělat - musíš mezi lidi, protože doma v obýváku tu pravou určitě nepotkáš:-)

2 Agga ..jo a neříkej mi "kamaráde", to jsme si teda nedomluvili :-)

Ahoj,nevim jestli Tě to nějak potěší,ale - myslím,že se se zvyšujícím věkem zvyšují i Tvé šance na seznámení.Beru to tak,že u většiny lidí s věkem a zkušenostmi dochází k přehodnocení priorit.Takže v nácti je důležité,aby protějšek hlavně vypadal,v -ceti to až tak beze zbytku neplatí,tam už je důležité,aby protějšek měl i něco v hlavě a to si myslím,že Ty máš ;-)....(netvrdím,tím,že náctileté hledají jen modely a úderem 20. narozenin laureáty Nobelovky...je to myšleno obecně).Ještě se chci zeptat,vadila by Ti třeba mladá maminka s malým dítětem?

Fascinuje mě, jak má většina příchozích lidí jasnou představu o tom, co jim poradíme, a při tom si tento web ani neprošli (poněvač by zjistili, že se pletou). A teď k tvému dotazu: Na tvém místě bych co nejdříve ženě řekl o svém postižení. Pokud jsi soběstačný, vadit ji to příliš nebude. Následovat by měla samozřejmě schůzka. Vím, že oba budete trochu rozpačití, ale to se spraví. Se svým postiženým máš dost zúžený výběr. To však neznamená, že jsi odepsaný! Myslím si, že ve tvém případě jsou internetové seznamky to pravé. ALE dbej na to, aby ses s danou ženou sešel co nejdříve. Neboj se jí popsat své postižení. Když tě odmítne, nebyla pravá. Ztrácel bys s ní zbytečně čas.

no byt tebou tak bych se hlavne zamyslela mnad tim,ze prakticky odmitas postizene.(nenapsla jsi to sice primo,ale je to z toho citit! To je prave ono. Je jasny,ze mas pak velmi zuzeny vyber....stejne tak,jako napriklad normalni kluci,kteri touzi po nadprumernych krasavicich.Prehodnot sve pozadavky - nemusis si hledat zrvna stejne postizenou holku,muze to byt i jinak postizena - tak,aby jste si vzajemne pomahali atd. potom bys ses mozna divil,kolik lidi by melo zajem o tebe. Z tveho prispevku muzu jen odvodit,ze to mas sice tezke a achapu tve pocity,ale postizena zena to ma asi jeste stokrat tezsi,jak usuzuju z tveho prispevku (radeji bys zdravou) To je pak tezke. Dalsi vec,s kerou nesouhlasim,je ta,ze pises,ze nemuzes po nikom chtit,aby te vozil po hospodach atd.TO TEDA MUZES. V tvem pripade bych ti to dokonce doporucila - to prece neni pro kamarada zadny problem(nemyslim samozrejme jen hospody,ale vselijake akce) internetove seznamky jsou taky fajn, ale zij predevsim skutecny zivot, proc napr. nechodit do nejakeho klubu,kde jsou ruzne postizeni lide?

ploskutak: nečetla jsem všechno, reaguji jen na tvou otázku, zda i člověk na vozíčku má šanci někoho sbalit. Má. Na výšce jsme měli spolužáka na vozíčku a ten měl pořád nějakou přítelkyni. Byl ale dost komunikativní, zábavný, apod. Takže je to sice těžší, ale jde to. Hodně štěstí!!!

člověk na vozíku

ahoj, jsem taky tělesně postižená,a znám hodně takových,lidiček, každý má právo na lásku, a šanci taky jen záleží na povaze.Taky sem si myslela že je lepší mít postiženého kluka, taky je to jedno záleží jak si rozumí jen nevím kdy to říct co nám je?Musíš vypo porovat jesti jí to bude vadit to tvoje postižení

Ahoj ploskutáku! Myslím si, že jen si s dívkou psát prostě nestačí. Samozřejmě se témata vyčerpají. Chce to posun - prostě se setkat. Nevím, proč nikam nechodíš. Možná je to škoda a měl bys využít jakékoli možnosti se dostat mezi lidi. Ale i kdyby ne, co takhle holku pozvat třeba k sobě domů? Třeba i s kamarádkou, aby se nebála. Osobní setkání nic nenahradí. A pak můžete postupně zkusit spolu něco podnikat. Jsou i holky, které se rády starají o postižené. Podobně jako jsou ženy, které si píší s vězni a pak se s nimi třeba dají dohromady. Tady je ovšem na místě opravdu opatrnost. Skutečně záleží na povaze. U postižených hrozí, že jsou zakomplexovaní, budou majetničtí, panovační apod. Máš tuhle stránku své osobnosti zmáknutou? Pokud si nejsi jistý, pracuj na tom! Tak si i lépe najdeš k sobě vyrovnanou holku. V mém okolí byl pár - on postižený, ona zdravá, ale s mindráky. Starala se o něho, ale on jí brzy začal dělat ze života peklo. Musela od něj. Ale jinak spokojené páry, kde je někdo z nich postižený, existují. Např. Honza Potměšil, herec, od mládí na vozíku, oženil se, má dítě. Nebo moderátorka s jednou rukou od narození - myslím Veronika Rážová se jmenuje - dcera slavného herce.

Díky

Díky za všechny rady, návrhy a nápady. Problém je, že moc soběstačný nejsem. Vlastně skoro vůbec. Kamarádi? Pár jich mám, ale spočítal bych je na prstech jedné ruky. Jsou to skoro všechno holky, ale zadané, takže tam to je zcela bezpředmětné... Nechci se nikoho dotknout, ale myslím, že ne zcela chápete moji situaci. Po pravdě řečeno už jsem na holky rezignoval. Ukažte mi některou, která by šla do vztahu s těžce postiženým? Příliš jich asi nebude. Potřebuju si s tou holkou trochu rozumět. Musí tam být jiskra, chemie.. A to jsem zažil jen u dvou.. Já nechci mít holku jakkoukoliv.. Prostě jen, abych nějakou měl..a přitom se s ní nebudu mít o čem bavit. Bojím se zamilovat. Stalo se to jednou a nedopadlo to dobře. A utvrdilo mě to v tom, že je lepší být sám. Asi blbost, ale kdybyste byli v podobné situaci jako já, možná byste uvažovali stejně..

Díky

Díky za všechny rady, návrhy a nápady. Problém je, že moc soběstačný nejsem. Vlastně skoro vůbec. Kamarádi? Pár jich mám, ale spočítal bych je na prstech jedné ruky. Jsou to skoro všechno holky, ale zadané, takže tam to je zcela bezpředmětné... Nechci se nikoho dotknout, ale myslím, že ne zcela chápete moji situaci. Po pravdě řečeno už jsem na holky rezignoval. Ukažte mi některou, která by šla do vztahu s těžce postiženým? Příliš jich asi nebude. Potřebuju si s tou holkou trochu rozumět. Musí tam být jiskra, chemie.. A to jsem zažil jen u dvou.. Já nechci mít holku jakkoukoliv.. Prostě jen, abych nějakou měl..a přitom se s ní nebudu mít o čem bavit. Bojím se zamilovat. Stalo se to jednou a nedopadlo to dobře. A utvrdilo mě to v tom, že je lepší být sám. Asi blbost, ale kdybyste byli v podobné situaci jako já, možná byste uvažovali stejně..

Pokračování

Sorry za zdvojení. Já prostě nechápu, proč by si se mnou měla nějaká začít, když kolem ní existujou skvělí zdraví kluci jako buci. Co bych ji asi tak mohl nabídnout? Můžeme být kamarády ale drtivá většina holek by do vztahu s postiženým nikdy nešla. A nebo některá ano? Další věc je konec vztahu. Když se rozejdou zdraví lidé, bolí to. Ale po čase si najdou jiné partnery a jede se dál. Ale postižení, to si přiznejme, ti shání partnery mnohem hůře. Já pochybuju, že si někdy nějakou holku najdu. A pokud ano a ona mě opustí, mám strach, že mě to zničí. A je vysoce pravděpodobné, že další už nepřijde.. Jezdit? Kam? Tatínek dělá na 12hodinové směny a kamarády vidím parkrát do roka. Už pracují nebo studují. S jednou holkou jsem si psal 5 let. Byla to ta nejbáječnější holka , kterou jsem přes internet poznal. Zamiloval jsem se do ní, jenže byla zadaná. Hrozně jsem trpěl a rozhodl se, že jí napíšu pravdu. Vzala to v pohodě, byť byla trochu v rozpacích. Pak odjela na rok na Island a postupně jsme se začali vzdalovat. Psala čím dál méně a měla čím dál méně času. To mě začalo ničit. S tím, že je zadaná a že mezi námi nic nebude, jsem se smířil.

I my, relativně zdraví máme problém najít k sobě člověka, který nám voní, přitahuje nás. Ani já bych nechtěla chodit s někým bez chemie. A rozchod bolí každého. Zklamání a rezignace se nevyhýbá ani soběstačným lidem. Je důležité si vybrat - chci rezignovat, nebo půjdu dál? Ta druhá varianta samozřejmě bývá těžší, ale obohacuje. I já jsem si myslela, že se nikomu nelíbím, nikdo se mnou nebude. Snažím se dát ze sebe to, co můžu. Byť je to třeba "jen" na bázi kamarádtsví, přátelství. Vždyť to jsou strašně důležité vztahy. A někdy víc než chození. Ať to zní jakkoli krutě, někteří lidé prostě ten svůj protějšek z různých příčin nenajdou. Nikdo z nás neví, co bude dál. Ale máme kvůli tomu zbytek života promarnit, promrzutět? Často se stává, že když si člověk řekne, že se smíří se svou situací (nemám na mysli rezingaci!), potká to svoje štěstí. Ale mně připadá, že se mu trochu bráníš a zavíráš před ním preventivně dveře, abys nebyl zklamaný. Neboj se! Můžeš jen získat. Škoda, že jsi ukončil vztah s kamarádkou. Můžeš jí však zkusit napsat a vysvětlit, co tě k tomu všemu vedlo. I to vás víc sblíží. Jinak zkus "neviset na jedné skobě". Rozlož si svoji spokojenost na víc lidí a činností.

Máš pravdu, niki. Já se jí to vysvětlit snažil. Ptal jsem se jí mockrát, jestli si chce se mnou psát a jestli v tom chce pokračovat. Už dva tři roky dozadu. Ujišťovala mě, že mě nikdy neopustí atd. Bohužel jsme se začali odcizovat. Je to normální, zdravá holka, navíc zadaná. Jen mě mrzelo, že mi třeba nebyla schopná jednou do týdne napsat smsku. Sama a bez toho, abych psal já jako první. Prý toho má hodně. Ze začátku jsem to chápal, ale snad není problém večer v posteli nadatlovat jednomu klukovi SMS. Já prostě potřebuju pravidelnou komunikaci. Že je tu někdo, kdo o mě stojí a koho zajímám. Ten rozchod asi nepochopila a možná ani ty důvody. Tvrdí, že nemůže furt sedět u počítače a posílat textovky. To chápu, ale jedna zpráva měsíčně, to je fakt málo. A já, já jí psal hodně a moc..

Napadlo mě, kolik je asi holek, které by si takhle rády psaly. Některé jsou samy a taky by je mohlo těšit, že na ně někdo každý den myslí. Chce to zkoušet a nezabalit to po zdánlivém neúspěchu. Tahle kámoška má teď prostě interval 1x za měsíc. No a co?:-)

Máš pravdu, niki. Já se jí to vysvětlit snažil. Ptal jsem se jí mockrát, jestli si chce se mnou psát a jestli v tom chce pokračovat. Už dva tři roky dozadu. Ujišťovala mě, že mě nikdy neopustí atd. Bohužel jsme se začali odcizovat. Je to normální, zdravá holka, navíc zadaná. Jen mě mrzelo, že mi třeba nebyla schopná jednou do týdne napsat smsku. Sama a bez toho, abych psal já jako první. Prý toho má hodně. Ze začátku jsem to chápal, ale snad není problém večer v posteli nadatlovat jednomu klukovi SMS. Já prostě potřebuju pravidelnou komunikaci. Že je tu někdo, kdo o mě stojí a koho zajímám. Ten rozchod asi nepochopila a možná ani ty důvody. Tvrdí, že nemůže furt sedět u počítače a posílat textovky. To chápu, ale jedna zpráva měsíčně, to je fakt málo. A já, já jí psal hodně a moc..

Už to není kámoška, skončilo to..

Zdravim. Spis nez internetove seznamky je dulezitejsi osobni kontakt s lidmi. Vim ze v tvem pripade jsou moznosti diky barierovosti nasi zeme omezenejsi ale presto jsou. Klidne pozvi starou kamaradku na pokec k sobe nebo na drink. Internetove vztahy jsou spise imaginarni a slouzi spise k tomu ze si clovek vytvori v mysli nepravdive obrazy a osoby si idealizuje. Zkus casteji navstevovat prostredi a mista kde se citis dobre a navazovat vice vstahu s lidmi.

Já vím, ale i to psaní je složitý...

nakouknutí

Ahoj ploskutáku :o), nejsem na tom asi jak ty, ale mám taky dost slušný hendikep. Nebudeme přece pořád kňourat ne? :o) Možná bych měl pro tebe takovou zvláštní nabídku... ale nevím, jestli bys měl do tho chuť jít a jesli o tom něco víš... říkají ti aspoň něco málo internetové stránky? A času máš dost ne? Nevím zda jsi tady ještě ve střehu :o) tak jestli zbystříš, tak dej vědět :o).

Tvorbě webů jsem se nějaký čas věnoval, ovšem výsledky byly nevalné. Představ si, že se celé dopoledne věnuješ úpravám jednoho řádku. A to jsem k tomu používal odbornou literaturu, web, atd. Strávil jsem tím asi měsíc, ale šlo mi to tak pomalu, že jsem na to neměl trpělivost...