Diskuze
"Ticha domacnost"
Jsme spolu neco pres 2 roky, z toho pul roku ve spolecne domacnosti. Neco na tom je, ze spolecna domacnost odkryje povahu toho druheho.
Jsme spolu neco pres 2 roky, z toho pul roku ve spolecne domacnosti. Neco na tom je, ze spolecna domacnost odkryje povahu toho druheho. S pritelkyni jsme vcera nemeli zadne plany, proto jsem se v praci s kolegou domluvil na jistem sportovnim klani,
ktere melo probehnout ve stejny den v podvecer. Po prichodu domu mi pritelkyne oznamila, ze jdeme na nakupy a potom se ven projit. Jelikoz jsem v tu dobu jiz byl v casove tisni, rekl jsem, ze na nakup musi jit sama, protoze jsem domluveny s XY na one akci a musim jeste s vozem do servisu. Po tomto sdeleni to bylo, jakobych pichl do vosiho hnizda. Okamzite nastartovala s tim, ze sama do obchodu nejde, at si ze*u co chci, ze ona se s tim tezkym nakupem tahat nebude. Pobidnul jsem ji, at mi ty tezke veci sepise, ze pri navratu je zakoupim a zbytek je na ni. Doma jsem se zdrel jen chvili, pri odchodu jsem ji dal pusu (uhybala, ale marne) a rekl, ze nejsem zadny otrok a az vychladne, at se zamysli nad svym chovanim. Ona, ze uz jsem pry jako jeji byvaly (v tu chvili jsem nevedel, jestli to nebylo myslono jako pocta, ze si zase vybrala ten spravny typ muzskeho :)) + nejake vycitky, ktere jsem presel a nereagoval (neprileval vodu na mlynske kolo). Po navratu ticha domacnost, nic jsem neresil. Bochnou do stolu si taky obcas dokazu, ale toto byla naprosta ptakovina. Rano uz byla v pohode, akorat jsem si do ni rypnul: doufam, ze budes mit dnes lepsi naladu, protoze bych se nerad vracel do vcerejsi atmosfery.
Jak resite podobne situace? Dopustil jsem se nejake chyby?
ktere melo probehnout ve stejny den v podvecer. Po prichodu domu mi pritelkyne oznamila, ze jdeme na nakupy a potom se ven projit. Jelikoz jsem v tu dobu jiz byl v casove tisni, rekl jsem, ze na nakup musi jit sama, protoze jsem domluveny s XY na one akci a musim jeste s vozem do servisu. Po tomto sdeleni to bylo, jakobych pichl do vosiho hnizda. Okamzite nastartovala s tim, ze sama do obchodu nejde, at si ze*u co chci, ze ona se s tim tezkym nakupem tahat nebude. Pobidnul jsem ji, at mi ty tezke veci sepise, ze pri navratu je zakoupim a zbytek je na ni. Doma jsem se zdrel jen chvili, pri odchodu jsem ji dal pusu (uhybala, ale marne) a rekl, ze nejsem zadny otrok a az vychladne, at se zamysli nad svym chovanim. Ona, ze uz jsem pry jako jeji byvaly (v tu chvili jsem nevedel, jestli to nebylo myslono jako pocta, ze si zase vybrala ten spravny typ muzskeho :)) + nejake vycitky, ktere jsem presel a nereagoval (neprileval vodu na mlynske kolo). Po navratu ticha domacnost, nic jsem neresil. Bochnou do stolu si taky obcas dokazu, ale toto byla naprosta ptakovina. Rano uz byla v pohode, akorat jsem si do ni rypnul: doufam, ze budes mit dnes lepsi naladu, protoze bych se nerad vracel do vcerejsi atmosfery.
Jak resite podobne situace? Dopustil jsem se nejake chyby?
Komentáře čtenářů
5 komentářů k článku.
IMHO si mohl být i trochu nekompromisnější, např. se nevnucovat s pusou nebo s tím, ať ty těžké věci napíše. Domluveni ste na ničem nebyli, čili její rekace byla naprosto neadekvátní. Žnslý tohle dělaj snažej se takhle postupně získat převahu, ochočit si chlapa, ale ten by se neměl tak snadno dát!
Ze jsem si prosadil tu pusu, tak jsem tim chtel dat najevo, ja jsem ten, co si prosadi svou. Jinak jsem udelal vse, jak jsem mel JA naplanovane. Ja odesel s usmevem.