Vzpomeňte si na svoji školní třídu. Kluci v ní se dali rozdělit přibližně do tří skupin. Jeden krajní případ byli ti, kteří se bavili se všemi a měli problémy s učením, a druhý krajní případ byli ti, kteří mluvili pouze minimálně, ale za to byli v učení výborní. Většina kluků pak měla průměrné známky a také se dokázali bavit.
Vědci zkoumali tento fenomén a přišli na to, že čím lepší výkon podávají muži ve studiu, tím menší potřebu sociálních interakcí (společenského styku) mají, a tím méně jim sociální interakce přinášejí. Muži nejsou zvyklí příliš komunikovat s okolím, je to pro ně pracné. Proto mají velmi komunikativní muži zpravidla problémy se studiem.
Zajímavé je, že u žen se žádná takováto souvislost neprokázala. Je to dáno pravděpodobně odlišnou výstavbou mozků obou pohlaví.
Zdroj
Když si vzpomenu na svoji školní třídu, tak dva, tři nejlepší baviči byli zároveň třídní premianti. A ti, řekněme pomalejší, se naopak moc bavit neuměli, nebo se max bavili mezi sebou o fotbale. Když si vzpomenu na pokračování dále do života, tak ti vzdělanější se zpravidla baví víc, a mají více sociálních kontaktů, kdežto ti jednodušší chodí jen žblebtat do hospody.
Tohle platí na základní škole, max. v prvních ročnících střední...