zmatek

Pro naši firmu externě pracuje muž, který se mi líbí. Myslela jsem si, že i já jemu. Poslední dva až tři měsíce vždy, když přijede, ozve se a aspoň na chvíli se sejdeme na kafe apod. Dřív jsme se bavili spíš o práci, pak ale i víc osobně. Nikdy přede mnou nemluvil o žádné přítelkyni, i když občas jsme se na téma muži-ženy bavili (říkal třeba, jaké se mu líbí typy žen apod.), takže jsem si myslela, že je sám. Nedávno jsme ale byli večer posedět s pár lidmi a za ním tam přišla naše (také externí) kolegyně. Z jejího chování a úryvků hovoru, které jsem zaslechla, vyplynulo, že spolu již minimálně dva měsíce (ale možná mnohem déle) chodí. Během celého večera ho neustále objímala, dotýkala se ho, on se nebránil, ale také to neinicioval a ani moc neopětoval. I po jejím příchodu se většinu večera bavil se mnou a jednou jí dokonce řekl, ať si povídá s ostatními, že on se mnou nutně potřebuje něco vyřešit. Ta "nutná" věc k řešení přitom bylo to, že ze mne celý večer tahal hlavně to, jak to mám s chlapama, pak mi říkal, že si nemyslel, že bych se s ním chtěla někdy bavit (mám ve firmě vyšší postavení než on - ale nejsem jeho nadřízená) a jak si mě strašně váží a jak je mu se mnou fajn a že je mu moc příjemné se se mnou vídat a že čím je chlap starší tím víc stojí o ženský, s kterýma je mu fajn.
Vůbec jeho chování nerozumím. Nevím, proč o své přítelkyni nikdy nemluvil, a nevím, co vlastně teda cítí ke mně. Ta jeho je objektivně hezká holka (hezčí než já) a navíc je i docela sympatická (párkrát jsem se s ní taky bavila). On na mne působil vždycky spíš nesměle, mile. Všem třem nám je kolem 27 let.
Budu ráda, když napíšete, co si o tom myslíte nebo jak byste se k této situaci na mém místě postavili.