Zkrachovalec

Přesně jak radí Lou. Pročti si články. A neboj se, že se ti někdo bude smát.

Diky uvidím co se dá dělat, každopádně necítím se že by se mi to mělo povést, já sem zkrátka divnej. Modelky každopádně ne to by byla sebevražda. A kamarád to fakt nepsal. Nemam prostě už co ztratit.

chce to praxi... o nic jiného nejde. nejdřív se pokoušej oslovit holky, co se ti nelíbí, abys dostal cvik. Zkoušej to všude, v autobuse, když někam jedeš, oslov spolusedící, nijak u toho zvlášťnepřemýšlej,prostě něco plácni, uff, to je dneska ale vedro, že atd atd. Připrav se na odmítnutí a na to, že se na začátku budeš cítit strašně, je třeba, aby sis zvykl na pocit odmítnutí a nebral ho osobně. Ber to jako trénink a nedělej to za "opravdovým" účelem seznámení. Na začátku budeš nervózní a pokud to nevyjde, budeš se cítit hrozně, ale po čase zjistíš, že to není tak hrozné a budeš se bát čím dál míň a pak můžeš začít opravdově "balit":-) Prostě, aby se ti tak neklepaly kolena, musíš nejdřív jednat a potom myslet... Já jsem v 18ti taky nikoho neměla, ani se nelíbala a divil by ses, takových lidí je dost, všechno je třeba se učit i jak komunikovat s ženami, někdo na to má talent, někdo se to musí učit. Hodně štěstí, žádný učený z nebe nespadl.. P.S: podle fotky vypadáš úplně normálně

Fakt mockrat dekuji, necekal jsem ze by ste mi takle pomhli. Myslel jsem ze si ze mne budete delat srandu, maximalne par lidi ze neco nadhodi ale tohle fakt ne. Moc si toho vazim a pokusim se drzet se toho zuby nehty.

to jessica

"Uf, to je dneska vedro. Taky se tak potíte, slečno? Já se potim jako prase.":-D Ale souhlasím se vším, co píšeš. to Jiraiya Pokud jsi to psal ty sám, tak první a nejdůležitější věc: Přestaň o sobě přemýšlet a mluvit jako o nějakém retardovi . Z toho, co jsi napsal, jsem měl dojem, že si někdo dělá srandu ze svého spolužáka, který je nesmělý, a dělá z něj idiota. (+fotka) Kdybys takhle o sobě pořád mluvil, každý by si z tebe dělal srandu a nikdo by tě nerespektoval. Jsi normální. Ve tvém věku jsem měl úplně stejné zkušenosti jako ty -žádné. Není se čeho bát. Máš spoustu času. Takže klídek. Začni pomalu, čti si články, zkoušej oslovovat dívky na ulici, bav se se spolužačkama (to je nejlepší, aby sis skutečně zvyknul), udělej si kamarádky.

Killer, já si myslím, že to je důležité, naučit se začít konverzaci, i tou třeba nejdebilnější větou. Zatím nejhezčí vztah jsem měla s klukem, který se se mnou seznámil na zastávce metra větou "slečno nevíte kolik je hodin". :-))))) Kdyby ji nepronesl, už bychom se nikdy nepotkali a vztah by nebyl...

jessica

Jo, to si myslim taky. Spousta kluků se snaží vymyslet něco úžasně vtipnýho, poutavýho, chytrýho a potom to dopadne, že tam stojí jako trubky a nikdo si jich ani nevšimne. Stačí fakt banality. "Hele, to je hezkej pes. Máš psa?" Cokoli, co je kolem, potom máš i jistotu, že je vám to společný.

Killer: jasne, na poutave, vtipne rozhovory bude dostatek casu potom nekdy. Je to jenom o tom, naucit se "small talk", jak muzi, tak zeny,a to ne jen pro baleni, ono se to osvedci i v profesionalnim apod zivote... V mem pripade to bylo, tak, ze ja nevedela, jak se rekne francouzsky ctvrt na tri, tak jsem mu jen ukazala hodinky, zacal se me ptat odkud jsem, jak jsem tu dlouho, co rada delam ve volnem case, on mimo jine posiluje, ja, na to, ze bych taky chtela zacit chodit do fitka, ale ze jsou vsechny hrozne drahe, on ze o jednom levnem vi, ze jestli chci, tak se zitra muzeme sejit a on mi ho ukaze... a rande bylo na svete:-) Jak banalni... jen stacilo nechat si ujet asi tri metra:-)))

jessica

Budu se trochu přít. Neříkal bych, že úspěšnou konverzaci lze začít jakoukoli větou. Je pravda, že s tím časem to je trochu ohrané, ale to by tak nevadilo. Nejhorší je začít konverzaci s negativní větou . Tedy opravdu není dobré přijít za ženou a říci: "Vidíš tamty parchanty? Právě mi ukradli hodinky!" Takový úvod by mohl použít akorát velmi zkušený svůdce, který má úmysl v ženě vyvolat emoce za účelem manipulace.

Většina kluků přichází o panictví v 18+. Já třeba v 19-ti a to o sobě soudím, že sem celkem pohledný, sportovní postava a holkám se líbím.. opravdu si myslim, že neni kam spěchat :)

Neztrácej hlavu, nic na tom neni. Byl jsem na tom nedávno podobně - myslel jsem si, jak ty holky letí na nabušený frajery a já u nich nemám šanci. Nejseš sračka, protože nedokážeš oslovit holku. Já jsem taky dřív sám od sebe holku neoslovil, ale stačilo jedno posezení s kamarády a všechno se otočilo o 180˚. Myslel jsem si, že nejsem důležitý natolik, aby se mnou nějaká holka ztrácela čas. Připadal jsem si, jako že mě prostě nikdo nevidí. Musíš k tomu pak přistupovat z druhý strany - ze strany lidí, kolem kterých procházíš. Alespoň já je vnímám docela intenzivně. Prostě zkus nasadit přístup typu : proč by se se mnou nemohla bavim normální holka, když se baví s kde kým? Všechno je to jenom o prvním kroku, tak do toho. Určitě by ti pomohlo vyjít ven s někým, kdo je na tom podobně jako ty, ale má chuť to změnit. No určitě ideální by bylo jít s někým, kdo má tendenci být středem pozornosti, protože to je pak šance pro tebe. Hodně štěstí přeju.

já bych ti poradil ještě jednu věc, a to asi tu nejzákladnější... z toho co jsi tu napsal sebevědomym opravdu nehýříš. Hlavní je jistě v tom, že neuznáváš sám sebe. Nelíbíš se sám sobě, mluvíš o sobě jako o "sračce" apod. Zkus tedy ze všeho nejdřív zapracovat sám na sobě. Zkus jiný účes, styl oblíkání, začni chodit do posilovny, běhat atd. Pokud se k tomu odhodláš, bude tě to stát hodně času, peněz a hlavně to bude zkouška tvý vůle. Pokud ale vytrváš výsledek se dostaví. Jednoho dne se pak na sebe budeš moct podívat do zrcadla a říct si: já jsem vlastně docela hezkej a spokojenej chlap! A jakmile se začneš líbit sám sobě a budeš se sebou spokojenej, vycítěj to i ženský... a už ti nebude dělat takovej problém je oslovovat... V osmnácti jsem byl na tom úplně, ale úplně stejně jako ty. O panictví jsem dokonce přišel až o pár let později, a to ještě k tomu za hodně podivnejch okolností... Takže rozhodně nemáš důvod se považovat za ztracenej případ. Hlavně se sebou začni něco DĚLAT!! ;-)

RASH

Je negativní a negativni. Jednou mě oslovil kluk u jukeboxu s tím, jestli tam budu ještě dlouho... Žádný sladký řečičky a nebylo to vůbec špatné... Tvůj příklad je spíš o stěžování si nebo sebelítosti. Funkční snad akorát na filantropa.

Jirayia

Dokud budeš zkrachovalec, sračka, blbec, srab, nepříliš pohledný a v koncích, můžeš mít naučeno cokoli a pořád z Tebe bude cítit všechno tohle. Nezáleží na tom, jestli takový ve skutečnosti jsi nebo ne. Ano, vzhled je vzhled, ale podle mě je stejně mnohem víc to, jak člověk působí než to, jak vypadá. Jasně, starej se o sebe, mastné vlasy (příklad, nevím, jestli máš) apod. těžko někoho uchvátím, ale tak se nebudeš cítit přitažlivě ani ty sám (a pokud si nepřijdu v pohodě, nikoho nesbalím). Nšejsem si úplně jistá, jestli tě zachrání běhání, posilovna... Pokud díky tomu získáš sebevědomí, nos třeba ponožky s Mickeymousem. Ale pokud budeš běhat denně 10 km a stejně si budeš připadat jako srab, budeš akorát tak totálně vyčerpaný "srab" (ne, netvrdím, že jsi srab!). Při problémech bývá nejjednodušší změnit vnějšek (typický příklad je anorexie, pokud vůbec někdo, tak jen miminum těch holek touží přímo po vychrtlosti, ale po oblíbenosti, přijetí od kolektivu, rodičů atp.)...

Veronee

Tohle oslovení podle mě není příliš záporné. Záleží na tom, jak bylo proneseno. Jestli v klidu nebo dokonce s pozitivním náznakem, bylo to skvěle využité situační oslovení. to Jaraiya Víš, co mi řekla moje první, poté, co mě "znásilnila?" Ať se podívám každý den do zrcadla a 10x si řeknu, jak jsem nádherný. Opravdu to funguje, začneš na sobě hledat pozitiva.