Wendy

Nemám problémy se seznamováním,nebo ,,pozýváním na kafe'' ale před pěti lety sem potkal holku,která mně strašně rozhodila jen pohledem. Asi po týdnu sem se dokopal k tomu se jí zeptat: vadilo by někomu,kdybych vás někam pozval? -na očekávanou odpověď,že má přítele sem byl připravenej,ale nezmohl sem se na jediný slovo. Náš vztah spočíval v častých náhodných setkáních proložených oboustraným milým usměvem a zasněným ,,AHOJ'' . Občas sem ze sebe vydrkotal dlouho připravovanou větu,na kterou mi se zaváháním a trochu trhavě odpověděla. Neznám její příjmení,nemám na ní kontakt a nevím kde jí můžu najít.Dokážu jí najít (i když pomoc by se hodila :-) ) Jenže nevím jestli to má ještě smysl. Nevím jestli sem to už celý nepo....? A pokud má přítele,jestli ten jejich vztah narušit? Jak se zachovat? Najít jí a snažit se abych neztratil dalších 5 let jen myšlenkama na Wendy? Jak se zbavit těch bezmocných pocitů když jí vidím? Co myslíte?:-/