Věčný kamarád

hodně mužů by kolem sebe rádo mělo kupu žen, ale věřte mi, že to není žádná výhra. bohužel jsem si vybral špatnou fakultu a i práci. v obou těchto místech je desetinásobný poměr žen k mužům. někdo by si řekl, že jde o splněný sen, ale pro mě je to spíše noční můra. Už ze srandy říkám, že je ze mě napůl žena. Ale ona to taková sranda není. Všechny holky mě berou, kecáme spolu o všem, atd... ale přijde mi, že jsem ztratil tu svoji balící schopnost. i když potkám novou holku, hned si rozumíme, ... ale zase jsme jenom kamarádi. Přece jenom se třicítka blíží a já bych nerad byl jen ženin věčný kamarád. Co by jste mi poradili, jak se přeorientovat, aby ty holky poznali, že nejsem jenom jejich kamarád, ale i chlap, kterej by je mohl sbalit (i když je zrovna balit nechcu), ale abych při dalším představení se nestal jen dalším super kamarádem, s kterým se dá pokecat o všem?