Spravny typ

Proč ti vykládá takové věci,to teda raději nechci domýšlet. No ale je to zajímavý dotaz. Kdysi jsem chodila s klukem,který se mi vzhledově nelíbil, ale byl úžasnej povahově,strašně jsme si rozuměli,měli jsme stejný smysl pro humor,byli jsme naladěni na tu stejnou vlnu,začali jsme spolu chodit /byli jsme spolu 2 roky/.Když jsem ho znala jen od vidění,tak mě nikdy nenapadlo,že bych s ním chodila,natož abych k němu kdy mohla cítit "to velké cosi",co ve mě pak během několika měsíců vzniklo. Jiní kluci mě nezajímali,myslela jsem pouze a jen na něj,stýskalo se mi po něm,toužila jsem po něm....milovala jsem ho?? Podle jakési "Teorie zájmu" by nějaká láska či zamilovanost z mé strany /kvůli tomu,že se mi vzhledově nelíbil/ měla být vyloučena. Zajímavé je i to ,že spolu se vznikem toho citu jsem i ten jeho vzhled následně začala vnímat mnohem pozitivněji.... Např. Plzák,který lásku vnímá na podkladě "směny hodnot" by mi zase podle téhleté jeho teorie tu lásku uvěřil. Třeba má láska vícero podob,kdo ví.

Podle mě to může být něco jako pokus o lichotku, dost blbě podaný a vůbec dost blbý, ale ve smyslu - nejsi můj typ, ale přesto jsi mě okouzlil, tak je to o to silnější. Obecně ale nějaké hraní si na "typy" je blábol a kdo to příliš zdůrazňuje, že má nějaký "typ", vypovídá jen o své nezralosti a povrchnosti. Jinak to o čem píše Klára je velmi trefné - pokud vás někdo takto okouzlí a vznikne mezi vámi nějaký cit, rázem i jeho fyzickou podobu vnímáte podstatně, podstatně lépe.

Klidně, ono to s těmi typy není zas tak žhavé, často se to používá jen jako klišé zastírající jiné věci. Zvlášť u žen není preference dána tak vyhraněně vzhledově, ale do značné míry chováním a sociálním postavením. Často se stává že je holka s nějakým nic moc týpkem, pravděpodobně proto, že přes vzhledový handicap je to ten správný "alfa samec" čímž ji ohromil. I u chlapů to může dobře fungovat, že je zaujme holka co není původně jejich typ. Sám preferuju holky určitých fyzických parametrů, ale stane se mi, že mně občas zaujme i nějaká jinak stavěná, ani nevím proč, prostě má v sobě nějaké kouzlo. Pochopitelně to funguje pouze do určité míry. Pokud je holka fyzicky zcela mimo mé přípustné tolerance, nepomůže ani kdyby mi byla sebesympatičtější a duševně sebespřízněnější, prostě kamarádka, něco víc ani náhodou. Rovněž funguje zmíněný efekt poznání člověka. Na první pohled lze soudit jen čistě podle vzhledu. Když člověka poznáte blíže, rozvinou se všelijaké sympatie a antipatie, které s celkovým hodnocením mnohdy dost zamávají. Ten kdo vám na první pohled připadá nezajímavý najednou může začít působit krásně a naopak.

Ty řeči o typu sou většinou úplně mimo. Je to zvláštní, ale lidi mají často úplně zkreslené představy o svých vlastních preferencích. Působí tu extrémně vliv médií, obecně přijímaného kánonu krásy, kamarádek. Nebral bych to vůbec vážně, zvlášť u ženy.