Rozchod ze strany holky

Ahoj,

mě je 22, jí 19.

před půl rokem jsem jí napsal na baduu, od začátku měla velký zájem a přestože jsem v té době bydlel na vysočině a ona u prahy a "nemohli" jsme se tedy vídat, mi aktivně každý den psala a udržovala si mě na dobu, kdy se budeme moct vídat. Poprvé jsme se viděli po cca měsíci a půl psaní.

Psala téměř vždy první, byla ta aktivnější, já se věnoval svým cílům a koníčkům a snažil jsem se s ní nezabíjet moc volného času. Po pár měsících takovéhoto psaní, kdy jsme se viděli do té doby jen 3krát, jsem se nastěhoval do prahy a začali jsme se vídat častěji. Včetně přespávání u mě a sexu.

Stále jsme se vídali ale jen průměrně ~jednou týdně s tím, že někdy to bylo po 14 dnech a někdy třeba dvakrát za sebou. Stále jsem jezdil a jezdím každou chvíli na vysočinu + ona měla brigádu, teď školu atd. takže to, že jsme se vídali tak málo nebyla jednoznačně jen moje vina, ale prostě to tak vždy kvůli okolnostem vycházelo.

Celý vztah byla aktivnější ona, vždy po schůzce psala poděkování, častěji mi vyznávala lásku atd. Dá se říct, že jsem byl ten, kdo tahal za delší konec provazu.

Takže abych to shrnul, tak vztah vypadal tak, že jsme se viděli jednou týdně (ne jen u mě, občas proběhla i akce mezi lidma, nebo v rámci social circlu), ostatní dny mi většinou ona napsala, napsali jsme si základní věci, jak se máme a tak. Nějaké to hezké slovo, že se na sebe těšíme a tak.

No a před měsícem najednou nastal jakejsi úpadek jejího zájmu. Přestala psát, když už jsem napsal já, tak spíše odsekávala a ta srdečnost a emociálnost, kterou jsem u ní vždycky znal byla najednou pryč. To časté projevování zájmu a náklonnosti zmizelo. reagoval jsem spíše čekáním až se to samo vyřeší, nijak jsem jí nezačal uhánět, psát jí, ale spíše jsem to nechal odležet.

Z její strany to bylo čím dál horší, snažil jsem se být nereaktivní a napsal jí úplně normální sms, jak kdyby se nic nedělo, že se na ní těším, až jí o***m atd. Na to napsala, že už o to ale nestojí. A potom, že jí ten vztah asi nic nepřináší. Tak jsem se zeptal, jestli o tom chce pokecat osobně, tak souhlasila. Na té schůzce jsem se po nějakém fluffu zeptal, jestli jsem to něčim zkazil. Ona jen začala, že v sobě vůbec chybu hledat nemám, že je to v ní, potom že si nějak nerozumíme, nemá už nějak chuť mi psát, ani si nemáme moc o čem psát a že teda konec. Když jsem se zeptal, jestli je v tom jinej kluk, tak jakoby to nebylo nic důležitého, řekla, že něco tam je. Jeho jsem víc nerozebíral a vyznělo to, jako by to nebyl vůbec zásadní důvod toho rozchodu, ale kdo ví.

Hodněkrát ale zdůrazňovala, že jsem skvělej kluk, že se určitě nevidíme naposledy, občas zajdem na pivo atd. A že možná bude toho rozhodnutí někdy litovat, ale že to teď na vztah se mnou nevidí. Rozchod tedy proběhl v dobrém.

Takže ve mě prý chyba není, můj přístup byl prý v pořádku, že bych si jí dost nevážil, nebo se jí nevěnoval údajně nebyl problém. Já si přitom byl skoro jistý, že problém je v tom, že jsem jí nedával dost emocí, dost jsem jí neprojevoval lásku, nevěnoval se jí, nevěnoval jí pozornost. Chtěl bych to napravit, ať už v tomto, nebo v příštím vztahu.

Kde je podle Vás pravda? Jaký je důvod rozchodu? A co bych měl dělat jinak?

A ještě jedna otázka - když jsem byl v tom vztahu celou dobu na koni, dokonce mi jednou řekla, že jestli se někdo v tomto vztahu s někým rozejde, tak já s ní. Je fakt, že jsem to chtěl několikrát ukončit, přišlo mi, že se zanedbává a nemaká na sobě tak, jak bych si představoval. Ale bylo mi toho vztahu líto a povahově jsem jí zbožňoval a nakonec jsem tomu dal vždy ještě čas. Tak si říkám, jestli by to nešlo zachránit a jen jí nějak poskytnout to, co jsem zanedbával. Většinou to nejde zachránit, když je kluk spíš stáhačka a celou dobu ji uhání spíše on. Toto je opačný případ.

Je to 10 dní od rozchodu a také bez kontaktu. Měl bych jí třeba zkusit vytáhnout ven a tam na ní vybalit nějakej udobřovací proslov, nebo máte jiné nápady?

Kdybyste chtěli doplnit nějaké info, stačí říct.

Díky.